Lidský mozek je velitelským centrem lidského nervového systému. Dostává vstupní informace od smyslových orgánů a odešle výstup do svalů. Lidský mozek má vlastně stejnou základní strukturu jako u jiných savců, ale je poměrově větší ve vztahu k velikosti těla.
Zajímavá fakta o lidském mozku:
– Lidský mozek je největším mozkem všech obratlovců vzhledem k velikosti těla
– Mozek váží asi 1,3 – 1,5 kilogramu
– Mozek tvoří asi 2% tělesné hmotnosti člověka
– Obsahuje asi 86 miliard nervových buněk (neuronů) – „šedá hmota“
– Obsahuje miliardy nervových vláken (axony a dendry) – „bílá hmota“
– Tyto neurony jsou spojeny třemi miliardami spojení nebo synapsí
Hlavní rozdíl mezi lidským a zvířecím mozkem je jejich velikost. Lidé mají také více neuronů na jednotku objemu než ostatní zvířata. Dá se říci, že čím složitější je mozek, tím více záhybů a kopců má. Další inteligentní zvířata, jako jsou opice a delfíni, mají také tyto záhyby v kůře jako člověk, zatímco třeba myši mají hladké mozky.
Lidé mají také největší čelní laloky ze všech zvířat. Čelní laloky jsou spojeny s vyššími úrovněmi funkcí, jako je sebeovládání, plánování, logika a abstraktní myšlení – v podstatě tedy to, co nás činí lidmi.
Mikroglie jsou specializované imunitní buňky centrálního nervového systému, tedy mozku a míchy. Jsou typem makrofágů, což znamená, že mají schopnost požírat cizí látky, mrtvé buňky nebo poškozené části tkání, aby udržovaly nervový systém zdravý. Mikroglie pomáhají chránit mozek před infekcemi ...
Mrtvice, neboli cévní mozková příhoda, bývala tradičně spojována především se staršími lidmi. Nicméně v posledních letech došlo k nárůstu výskytu mrtvic i u mladších jedinců, včetně lidí ve věku 20 až 40 let. Vysoký příjem nezdravých tuků, cukrů a zpracovaných ...
Tranzitorní ischemická ataka, někdy označovaná jako "mini-mrtvice", je dočasné přerušení přívodu krve do určité části mozku, které způsobuje přechodné neurologické příznaky. Na rozdíl od mrtvice jsou příznaky tranzitorní ischemické ataky krátkodobé a úplně vymizí během několika minut až hodin (obvykle ...
Adenom hypofýzy je nezhoubný (benigní) nádor hypofýzy, malé žlázy umístěné na spodní části mozku, která je zodpovědná za regulaci mnoha hormonů v těle. Tyto nádory mohou ovlivňovat produkci hormonů, což může mít různé následky v závislosti na tom, které hormony ...
Gigantismus je vzácné onemocnění, které způsobuje nadměrný růst těla. Vzniká, když je v těle nadprodukce růstového hormonu (somatotropinu), zejména během dětství a dospívání, kdy jsou růstové ploténky v kostech stále otevřené. Tato nadprodukce je často způsobena nádorem hypofýzy (podvěsku mozkového), ...
Hypotalamus je malá, ale velmi důležitá oblast mozku, která se nachází v jeho spodní části, přímo nad hypofýzou. Je součástí limbického systému a hraje klíčovou roli v regulaci mnoha životně důležitých funkcí v těle. Ačkoli je hypotalamus velmi malý (váží ...
Fröhlichův syndrom, také nazývaný adipózní-genitální dystrofie, je vzácné onemocnění charakterizované poruchou hypotalamu (část mozku) a hypofýzy, které ovlivňuje metabolismus tuků a vývoj pohlavních orgánů. Příčiny Fröhlichova syndromu mohou být zejména nádory, záněty nebo jiné léze v oblasti hypotalamu, které narušují ...
Mozeček, nebo také malý mozek (latinsky cerebellum), je část mozku, která se nachází v zadní části lebky pod velkým mozkem (cerebrum) a za mozkovým kmenem. Mozeček tvoří přibližně 10 % celkového objemu mozku, ale obsahuje přibližně 50 % jeho neuronů. ...
Astrocytom je typ nádoru mozku, který vzniká z buněk zvaných astrocyty, což jsou hvězdicovité buňky v mozku a míše. Astrocyty jsou součástí gliových buněk, které poskytují podpůrnou a výživnou funkci pro nervové buňky (neurony). Astrocytomy jsou nejběžnějším typem gliových nádorů ...
Léčba po mrtvici (cévní mozkové příhodě) je komplexní proces, který zahrnuje akutní léčbu bezprostředně po příhodě a dlouhodobou rehabilitaci. Cílem léčby je minimalizovat poškození mozku, obnovit ztracené funkce a předcházet dalším příhodám. Pravidelné kontroly u lékaře, monitorování zdraví a přizpůsobení ...
Meduloblastom je typ maligního (zhoubného) nádoru mozku, který se nejčastěji vyskytuje u dětí, ale může se objevit i u dospělých. Je to nejběžnější zhoubný nádor mozku u dětí a tvoří asi 20 % všech dětských nádorů mozku. Meduloblastomy vznikají v ...
Turcotův syndrom je vzácné genetické onemocnění, které kombinuje kolorektální polypy a nádory centrálního nervového systému, zejména mozku. Syndrom se řadí mezi tzv. polypózní syndromy, kdy se v tlustém střevě a konečníku tvoří mnohočetné polypy, které mohou být nezhoubné, ale mají ...
Kraniofaryngeom je vzácný, většinou benigní (nezhoubný) nádor, který se vyskytuje v oblasti hypofýzy (podvěsku mozkového) a hypothalamu, což jsou struktury mozku zodpovědné za regulaci hormonů a základních tělesných funkcí. Tento nádor se obvykle objevuje u dětí a mladých dospělých, ale ...
Epifýza, známá také jako šišinka mozková (latinsky glandula pinealis), je malá endokrinní žláza nacházející se v mozku. Nachází se uprostřed mozku mezi oběma hemisférami, přibližně v úrovni mezi očima. Hlavní funkcí epifýzy je produkce hormonu melatoninu. Melatonin reguluje cirkadiánní rytmy, ...