Lidský mozek je velitelským centrem lidského nervového systému. Dostává vstupní informace od smyslových orgánů a odešle výstup do svalů. Lidský mozek má vlastně stejnou základní strukturu jako u jiných savců, ale je poměrově větší ve vztahu k velikosti těla.
Zajímavá fakta o lidském mozku:
– Lidský mozek je největším mozkem všech obratlovců vzhledem k velikosti těla
– Mozek váží asi 1,3 – 1,5 kilogramu
– Mozek tvoří asi 2% tělesné hmotnosti člověka
– Obsahuje asi 86 miliard nervových buněk (neuronů) – „šedá hmota“
– Obsahuje miliardy nervových vláken (axony a dendry) – „bílá hmota“
– Tyto neurony jsou spojeny třemi miliardami spojení nebo synapsí
Hlavní rozdíl mezi lidským a zvířecím mozkem je jejich velikost. Lidé mají také více neuronů na jednotku objemu než ostatní zvířata. Dá se říci, že čím složitější je mozek, tím více záhybů a kopců má. Další inteligentní zvířata, jako jsou opice a delfíni, mají také tyto záhyby v kůře jako člověk, zatímco třeba myši mají hladké mozky.
Lidé mají také největší čelní laloky ze všech zvířat. Čelní laloky jsou spojeny s vyššími úrovněmi funkcí, jako je sebeovládání, plánování, logika a abstraktní myšlení – v podstatě tedy to, co nás činí lidmi.
Pickova choroba je vzácná neurodegenerativní porucha, která patří mezi tzv. frontotemporální demence. Tato choroba postihuje zejména čelní (frontální) a spánkové (temporální) laloky mozku, což vede k výrazným změnám v chování, osobnosti, emocích a kognitivních funkcích. Nemoc je pojmenována po českém ...
Klüverův-Bucyho syndrom je vzácná neurologická porucha, která se vyskytuje v důsledku poškození obou temporálních laloků mozku, zejména struktur, jako je amygdala a okolní oblasti limbického systému. Tento syndrom byl poprvé popsán v roce 1939 Heinrichem Klüverem a Paulem Bucym při ...
Amygdala, nazývaná také "mandlové jádro", je část mozku ve tvaru mandle, která se nachází v hloubce spánkových laloků. Tato struktura je součástí limbického systému, což je oblast mozku zodpovědná za zpracování emocí, chování a paměti. Amygdala hraje hlavní roli ve ...
Spánkový lalok, známý také jako temporální lalok, je část mozkové kůry umístěná po stranách mozku, přibližně v oblasti uší. Je jedním ze čtyř hlavních laloků mozku (dalšími jsou čelní, temenní a týlní lalok). Spánkový lalok má důležité funkce v oblasti ...
Aseptická meningitida je zánět mozkových blan (meningů), který není způsoben bakteriální infekcí. Termín "aseptická" znamená, že laboratorní testy neodhalí přítomnost bakterií, což vylučuje bakteriální meningitidu. Tento typ meningitidy bývá obvykle méně závažný než bakteriální forma, ale příznaky mohou být podobné. ...
Příznaky meningitidy, tedy zánětu mozkových blan, mohou být různorodé a rychle se rozvíjejí. Důležité je včasné rozpoznání, protože meningitida může být život ohrožující. Silná bolest hlavy je častým příznakem meningitidy. Bolest bývá intenzivní a liší se od běžné bolesti hlavy. ...
Meningy, česky mozkové obaly či mozková plena, jsou tři tenké vrstvy membrán, které obklopují mozek a míchu a poskytují jim ochranu. Tyto obaly hrají klíčovou roli v ochraně centrálního nervového systému (CNS), který je tvořen mozkem a míchou. Meningy obklopují ...
Posttraumatická epilepsie je typ epilepsie, která se rozvine v důsledku poranění mozku. Epilepsie je chronické neurologické onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty, a v případě posttraumatické epilepsie tyto záchvaty vznikají po nějakém typu traumatického poranění mozku. Nejčastější způsob léčby posttraumatické epilepsie je ...
Mozek a imunita jsou vzájemně propojené prostřednictvím složité sítě, kterou tvoří nervový, imunitní a endokrinní systém. Tento vztah je označován jako neuroimunitní nebo neuroimunoendokrinní propojení, což znamená, že mozek a imunitní systém spolu neustále komunikují a ovlivňují se. Vědci ve ...
Mikroglie jsou specializované imunitní buňky centrálního nervového systému, tedy mozku a míchy. Jsou typem makrofágů, což znamená, že mají schopnost požírat cizí látky, mrtvé buňky nebo poškozené části tkání, aby udržovaly nervový systém zdravý. Mikroglie pomáhají chránit mozek před infekcemi ...
Mrtvice, neboli cévní mozková příhoda, bývala tradičně spojována především se staršími lidmi. Nicméně v posledních letech došlo k nárůstu výskytu mrtvic i u mladších jedinců, včetně lidí ve věku 20 až 40 let. Vysoký příjem nezdravých tuků, cukrů a zpracovaných ...
Tranzitorní ischemická ataka, někdy označovaná jako "mini-mrtvice", je dočasné přerušení přívodu krve do určité části mozku, které způsobuje přechodné neurologické příznaky. Na rozdíl od mrtvice jsou příznaky tranzitorní ischemické ataky krátkodobé a úplně vymizí během několika minut až hodin (obvykle ...
Adenom hypofýzy je nezhoubný (benigní) nádor hypofýzy, malé žlázy umístěné na spodní části mozku, která je zodpovědná za regulaci mnoha hormonů v těle. Tyto nádory mohou ovlivňovat produkci hormonů, což může mít různé následky v závislosti na tom, které hormony ...
Gigantismus je vzácné onemocnění, které způsobuje nadměrný růst těla. Vzniká, když je v těle nadprodukce růstového hormonu (somatotropinu), zejména během dětství a dospívání, kdy jsou růstové ploténky v kostech stále otevřené. Tato nadprodukce je často způsobena nádorem hypofýzy (podvěsku mozkového), ...