Běhání je zdravé a skvělé na hubnutí – motivační příběh 4.67/5 (9)

Při procházení blogů o fitness a běhání jsem narazil na zahraničním webu na jeden velice zajímavý příspěvek, o který bych se rád podělil. Jelikož je mi jasné, že odkaz na anglicky psaný blog by mohl mnohé čtenáře odradit, tak jsem se rozhodl článek přeložit do češtiny. Pokud si předem myslíte, že bude následovat jeden z mnoha příkladů „amerického snu“, tak prosím nesuďte článek předčasně, jelikož na příběhy o „amerických snech“ mám taky vlastní názor a ten jako takový rozhodně není publikovatelný před 22. hodinou.

Ernie Nix – z obézního ředitele maratoncem

Každý všední den, ať už prší nebo svítí slunce, je horko nebo zima, tak pokaždé uvidíte Ernieho Nixe na střední škole v Tooele v Utahu, jak běhá svou denní porci kilometrů na školním okruhu. Ernie dotáhl svou vášeň pro běhání tak daleko, že dokonce spí v oblečení na běhání a běžecké boty má připravené vedle postele, aby každé ráno mohl ve 4.30 vyskočit a jít si odběhat svých 10 – 12 kilometrů předtím, než začne jeho náročný den v roli ředitele střední školy.

Třeba si řeknete, že tohle by nebylo nic speciálního, takových lidí je na světě spousta. Možná sami znáte hodně nadšených sportovců, atletů, kteří denně běhají několik kilometrů. Ernie Nix v tomhle ohledu také nebude jiný, ale jeho cesta, než se dostal do této fáze už tak obyčejná není.

Když bylo Erniemu 46 let, tak vážil téměř 180 kilogramů a LDL cholesterol dosahoval hodnoty 10,4 mmol/l, což je 3x vyšší hodnota než hodnota, která je považována za únosnou. Krevní tlak měl 220 na 110 (velmi vysoký krevní tlak) a počet úderů srdce za minuty v klidovém stavu dosahoval 85-90 úderů za minutu (průměr by měl být okolo 60i úderů za minutu). Všem je tedy jasné, že Ernie na tom byl zdravotně opravdu špatně. Bral hodně prášků proti vysokému tlaku, cholesterolu a také proti stresu. V noci musel spát s kyslíkovým přístrojem, aby se vyhnul spánkové apnoe. Jedná se o velice závažné onemocnění, kdy člověk během noci přestane na pár vteřin naprosto dýchat. Toto onemocnění vede nejen k únavě, ale také k řadě závažných fyzických i psychických potíží.

„Vždycky jsem zápasil se svou nadváhou,“ říká Ernie. „Ale když jsem se stal ředitelem školy a pracoval jsem 60 – 80 týdně, tak se ze mě stal klasický stressový jedlík.“ Zlomový bod pro Ernieho nastal ve chvíli, když jeho žena musela podstoupit vyšetření kvůli nálezu nádoru, který se naštěstí ukázal jako nezhoubný. Ernie si ale díky tomu uvědomil, jak snadno by díky nezdravému životnímu stylu mohl přijít o svou manželku a matku jeho tří dětí nebo jak by rodina mohla ztratit jeho. „Vážil jsem 180 kg a Lisa měla 136 kg,“ říká Ernie. „Dostal jsem šílený vztek a přiznal si, že je třeba něco změnit,“ dodává.

Takřka okamžitě manželský pár změnil od základů svůj dosavadní život. Navštěvovali nutričního specialistu, který jim pomohl sestavit zdravý jídelníček a každé ráno začali chodit na školní trať. „Ze začátku byl pro mě problém dostat můj tlustý zadek kolem okruhu aspoň jednou,“ vzpomíná dnes Ernie s úsměvem. Ale plni odhodlání s manželkou oba setrvali a brzo dokázali ujít na okruhu 5 kilometrů bez přestávky. Zatímco Lisa se spokojila s chozením, Ernie chtěl začít běhat. Po poradě s doktorem musel shodit ještě 22 kilogramů aby se dostal na váhu 110 kilogramů pro běhání a předešel tak případnému nepříjemnému zranění. Shodit 22 kilogramů trvalo Erniemu dalších 6 měsíců. Pak začal s během. Jedno kolo běžel, další šel pěšky a tak pořád dokola, znovu a znovu. Zanedlouho už byl schopen uběhnout 8 kilometrů bez přestávky.

V září následujícího roku se zúčastnil svého prvního závodu – Maratonu státu Utah v Loganu, který dokončil v čase 4 hodiny a 20 minut. „Posledních 10 kilometrů mi připravilo nejtěžší minuty v mém celém životě, ale teď jsem maximálně šťastný,“ říká po dokončení závodu. V době závodu vážil Ernie 82 kilogramů. Za 22 měsíců tedy shodil neuvěřitelných 98 kilogramů.

„Ernie prošel úžasnou proměnou, míval obrovskou nadváhu a všichni jsme se báli, že jednou dostane infarkt a tak to vše skončí, ale dnes? Dnes je samý sval a vyrýsovaný,“ říká Ernieho kolegyně ze školy, učitelka tělesné výchovy Stephanie.

Ernie sám na sobě pozoruje obrovské změny, kromě toho, že skutečně shodil mnoho kilogramů ze své váhy, tak se teď cítí mnohem lépe psychicky, má daleko více energie a zastane více práce, aniž by se musel stresovat, jeho klidový tep je nyní na hranici 42 tepů za minutu, což je téměř na úrovni profesionálního sportovce.

„Jsem živým důkazem toho, že ruku v ruce s fyzickou kondicí jde i pozitivní stav mysli,“ říká Ernie. „Mé duševní schopnosti a mé schopnosti vypořádat se s problémy jsou naprosto na jiné a vyšší úrovni než kdy byly. Rovněž mám velmi pozitivní vliv na mé okolí, ať už je to má rodina, studenti nebo kolegové v práci.“

„Běhání je jedna z nejlepších věcí, pro kterou jsem se v životě rozhodl,“ říká na závěr Ernie.

Cesta Ernieho Nixe je podle mě velice inspirativní, jelikož je důkazem toho, že v životě nedostanete nic zadarmo. Ale pokud něco opravdu moc chcete a odhodláte se k tomu, tak vám k dosažení cíle stačí jediná věc – pevná vůle.

 

Pěkná motivace, co říkáte?

Co si o běhání ještě přečíst?

• Běhání v horku – jak na to?
• Vliv běhu na kostní dřeň – běhání může udělat vaši kostní dřeň “mladší”
• Běžecká dieta a jídelníček – jak na něj?
• Běh a hubnutí – jak nejlépe během spálit tuky?
• Jak se motivovat ke cvičení?

VIDEO: Jak běhat pravidelně, tipy pro začátečníky

Studie a zdroje článku

• Leisure-Time Running Reduces All-Cause and Cardiovascular Mortality Risk Autoři: Duck-chul Lee, PhD, Russell R. Pate, PhD

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Příběhy pacientů

Přečtěte si také naše další články