Rehabilitace po zlomenině kotníku 4.77/5 (87)

• Při rehabilitaci po zlomenině kotníku je důležité dodržovat několik klíčových principů, které vám pomohou zotavit se a obnovit funkci kotníku. V tomto článku najdete je několik důležitých faktorů, které byste měli vzít v úvahu.
• Lékařský dohled je důležitý: Je důležité pravidelně navštěvovat lékaře, aby byl sledován průběh hojení a rehabilitace. Lékař vám poskytne pokyny a doporučení, které jsou přizpůsobeny vašemu konkrétnímu stavu.
• Imobilizace a ochrana: Po zlomenině kotníku je často nezbytné použít sádru, ortézu nebo jiné formy imobilizace k ochraně zlomeného kotníku a umožnění hojení kosti. Je důležité dodržovat pokyny ohledně nošení imobilizačního zařízení a respektovat období, po které je nutné kotník chránit.
• Kontrolované pohyby a postupná zátěž: Rehabilitační program by měl být postupný a začínat s kontrolovanými pohyby a postupnou zátěží na kotník. Fyzioterapeut nebo lékař vás provedou cvičeními a postupy, které vám pomohou obnovit sílu, stabilitu a rozsah pohybu v kotníku.
• Fyzioterapie: Fyzioterapeut je klíčovým partnerem při rehabilitaci po zlomenině kotníku. Pomůže vám doporučí a bude provádět specifické cvičení a terapeutické techniky, které zlepší funkci kotníku a podporují hojení. Fyzioterapeut vám také může poskytnout rady ohledně prevence opakování zranění a optimálního návratu ke každodenním aktivitám.
• Postupný návrat k běžným aktivitám: Rehabilitace po zlomenině kotníku zahrnuje postupný návrat ke každodenním aktivitám a sportovním činnostem. Je důležité dodržovat pokyny fyzioterapeuta ohledně časového plánu návratu k fyzickým aktivitám a dbát na postupné zvyšování intenzity a zátěže.
• Péče o zdraví a výživu: Proces hojení a rehabilitace po zlomenině kotníku vyžaduje také péči o celkové zdraví. Dodržujte vyváženou stravu, dostatečně se vyspěte a dbejte i na optimální hydrataci. To může podpořit proces hojení a zotavení.
• Pamatujte, že přesný rehabilitační plán závisí na povaze zlomeniny, vášnivosti zranění a individuálních faktorech. Vždy vše konzultujte s lékařem nebo odborníkem na rehabilitaci, abyste získali konkrétní rady a pokyny pro váš případ.

Zlomenina kotníku patří mezi velmi časté úrazy dolních končetin. Mechanismy těchto poranění jsou většinou nepřímé, a nezřídka se jedná o zlomeniny otevřené, což je z důvodu chudého krytu měkkých tkání. U zavřených zlomenin je zase kůže napínána tlakem úlomků a hrozí její poškození.

Nepříjemná zlomenina kotníku

Ke zlomenině kotníku dochází násilným převrácením, natažením nebo ohnutím v hlezebním kloubu. Díky tomu, že uzavřená zlomenina kotníku je často nerozeznatelná od pouhého podvrtnutí, je třeba co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc a nechat si udělat RTG snímek postiženého místa. Zlomeninu doprovází narůstající otok a krevní výron, který však u nedislokovaných zlomenin nemusí být tak výrazný.

Pokud je zlomená kost posunutá (tj. dislokace), je nezbytné její navrácení do původní polohy (repozice) a následná fixace za pomocí pevné sádrové dlahy nebo kompletní sádry. Bohužel, v mnoha případech není možno kost po repozici udržet ve správném postavení a je třeba zlomeninu operativně stabilizovat pomocí kovových šroubů a/nebo drátu. To se provádí v celkové anestezii. U většiny zlomenin kotníku je operativní zákrok nezbytný a neoperativní terapie za pomocí fixace sádrou je možná pouze u zlomenin s nulovou nebo minimální dislokací.

Kost může být zlomená několika způsoby. V současnosti se v lékařství používá klasifikace vycházející z rozsahu anatomických škod, které zjistíme pomocí rentgenového snímku. Zlomeniny se podle toho dělí na tři druhy:

1) lýtková kost je zlomena pod úrovní kloubní štěrbiny, příčný lom

2) lýtková kost je zlomena v úrovni kloubní štěrbiny, šikmý lom, vazivové spojení kostí je většinou poraněno.

3) lýtková kost je zlomena nad úrovní kloubní štěrbiny, vazivové spojení kosti přetrženo

Následná rehabilitace po zlomenině kotníku

Doba zhojení bývá podle typu zlomeniny a rozsahu poškození tkání mezi šesti až dvanácti týdny. U diabetiků a kuřáků často u zlomenin hlezna dochází k porucham hojení. Pooperační režim je závislý na rozsahu poškození, ale zpravidla je možná šetrná zátěž již po šesti týdnech od operace.

Ať se jedná o jakýkoliv druh zlomeniny, je velmi vhodná následná rehabilitace. Ta má většinou formu léčebné tělesné výchovy, ve které pacient rozcvičuje ztuhlé klouby a případně posiluje oslabené svalové partie. Často je pacientům také jako rehabilitace doporučována vířivka, avšak ne vždy je to vhodné řešení, neboť proud vody ve vířivce prokrvuje tkáně – včetně otoku – a ten pak může narůstat a dále překážet v rozcvičování ztuhlého svalstva a kloubů.

U komplikovaných zlomenin pacient rovněž cvičí od 4. dne, ale po odstranění stehů se přikládá sádra na 4 – 6 týdnů, bez zatěžování dolní končetiny. Díky prvotnímu cvičení po operaci je rehabilitace po sundání sádry snadnější.

Cvičení doma

Začněte z poloh, kdy na končetině není váha těla (leh, sed..) a cvičte všechny pohyby kotníku nejdříve bez odporu, pak ideálně s odporem pružného tahu (therabandu), poté přejděte do stoje, trénujte i stabilitu stoje na jedné dolní končetině, progresivně do podřepů, výpadů.
Ideální by bylo aspoň 1x pro instukrci cvičení vzdělaného fyzioterapeuta navštívit, pak si také cvičit doma a cca za 3 týdny znovu přijít na kontrolu a pro progres cviků.

Rehabilitace kotníku – cvičení

Poranění v oblasti hlezenného kloubu patří k nejčastějším poškozením. K terapii vazů této oblasti se přikládá fixace sádrou či dlahou z umělých hmot na dobu 4-6 týdnů. Po se sejmutí řešíme několik problémů. Prvním je ztuhlost hlezna, kdy jsou omezeny pohyby. Druhým problémem může být zkrácení Achillovy šlachy, pokud není fixace přiložena ve správném postavení. Při přikládání fixace je třeba, aby tato byla přikládána v postavení, kdy je noha v 90° postavení proti bérci.

Rehabilitace začíná již na samotném sportovišti, kdy po úraze nepokračujeme ve sportu, aby se nerozvinul otok a krevní výron. Pokud není hlezno deformované je vhodné přiložit elastickou bandáž, led a uložit končetinu do zvýšené polohy. Je-li deformace, končetinu znehybníme a odešleme poraněného k lékaři.

Cvik k udržení svalové hmoty

 

 

Je možné jej cvičit ve fixaci. Pokud je fixace sádrová dlaha, není vhodné cvičit v prvních třech dnech, kdy sádra není ještě vytvrdlá, a mohlo by dojít k jejímu poškození. Cvičící sedí na posteli a celou nohou včetně špičky se snaží tlačit od těla jakoby proti sádře, aby napínal svaly zadní strany bérce. Tah je třeba držet cca. 10 sekund. Je možné jej cvičit obdobně jako cvik předcházející ve fixaci s omezeními jako u předchozích cviku. Pacient sedí na posteli s nohami nataženými v kolenu a nohu včetně špičky přitahuje jakoby proti odporu fixace směrem k tělu.

Rozcvičování kotníku

Tento cvik je možné cvičit po sejmutí sádrové fixace, ale i u pacientů, kde po operaci nebyla fixace přiložena. Pacient sedí na posteli, nohy v kolenou natažené. Poraněný se snaží vlastní silou tlačit špičky obou nohou za ploškou nohy (od těla). Intenzita by měly být taková, kdy cvičící ještě cítí tah, ale ještě neudává bolest. V krajní poloze setrvá 10 sekund a následuje uvolnění.

 

 

Tento cvik cvičíme u pacientů po operacích v oblasti hlezna, kteří nemají sádrovou fixaci. Pacient sedí na posteli, nohy natažené v kolenou a vlastní silou tlačí špičky obou nohou směrem k tělu. Intenzita je obdobně jako u předchozího cviku stejná na rozhraní bolesti tahu a bolesti.

Protahování Achillovy šlachy

Tento cvik je možné na rozdíl od následujících cviků i u stavů po operaci, kdy není možné končetinu zatížit. Cvičící sedí na posteli s nohama nataženýma. Za špičku zahákne pruh pevné látky a každý konec uchopí za jeden konec. Tahem za konce pruhu přitahuje špičku nohy směrem k sobě.

Protahování Achillovy šlachy II.

Cvičící se postaví asi 80 cm od pevné stěny a rukama se o ní opře ve výši očí. Postaví se celou plochou rehabilitované nohy na podlahu, přenese na ní váhu. Zdravou nohu pokrčí, čímž zvýší tah na Achillovu šlachu nohy rozcvičované.

Cvičení koordinace pohybů (skákání přes švihadlo)

Cvik je vhodný až po zhojení všech poškození tj. tehdy, když lékař dovolí plné zatěžování končetiny. Cvičící stojí na volném místě, aby nepoškodil okolní vybavení domácnosti a uchopí oběma rukama konce švihadla a skáče přes švihadlo. Vhodné je přeskakování sounož, kdy je nutné sledovat správnost odrazu i dopadu (myslet na to). Cvik cvičíme 2x denně cca po 10-20 přeskocích. Intenzitu je dobré řídit dle otoku a bolesti. Při zvětšujícím se otoku a bolesti intenzitu cvičení snížit. Pokud cvičící nemá obtíže, je možné cvičit více.

Jízda na kole

Možno začít po zhojení všech poškození, kdy je možné plně zatěžovat poškozenou končetinu. Po konzultaci s lékařem je možné jezdit na kole či rotopedu ještě dříve než je možno končetinu plně zatěžovat. V tomto případě je na kole možné jezdit po rovině, jen na „lehké“ převody.

Běh

S během je možné začít až po zhojení všech poškození, kdy je možné končetinu plně zatěžovat. Důležité je, aby hlezenný kloub byl dostatečně rozcvičen. Pokud není rozcvičen sportovec ve snaze běžet stejně jako před úrazem, což nejde, zapojuje jiný stereotyp pohybu. To vede k vzniku přetížení jiných svalových struktur a projeví se bolestivostí šlach v oblasti hlezna, ale i ve „vyšších“ oblastech např. bolestí zad. Pro první běhání po úraze je nejvhodnější běh na měkké lesní cestě, bez nerovností. Je třeba dávat pozor na každý krok, aby nedošlo k podvrtnutí, neboť jsou ztraceny stereotypy, které měl sportovec před úrazem a stejně jako malé dítě si je musí znovu vytvořit. První týden je vhodné běhat 1x denně cca 2 km a další týden, pokud nejsou obtíže, je vhodné vkládat prvky atletické abecedy.

Cvičení na půlkruhové výseči

Cvik vhodný k cvičení rovnováhy a jemné koordinace pohybů. Cvičící se postaví na rovnou plochu půlkruhové výseče a drží rovnováhu po dobu 15 sekund.

 

Máte s rehabilitací kotníku nějaké zkušenosti? Budeme rádi za komentáře.

A dále si o kotníku přečtěte

• TIP: Jak na bolesti kotníku?
• Jak tejpovat kotník?

VIDEO: Mobilizace kotníku – zlepšení dorsiflexe

Studie a zdroje článku

• Rehabilitation of the Ankle After Acute Sprain or Chronic Instability Autoři: Carl G. Mattacola a Maureen K. Dwyer

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Kotník a jeho problémy, Problémy a zdraví nohou

Přečtěte si také naše další články