Sponzorováno

Záškrt (diftérie) – bakteriální infekce – příznaky, příčiny a léčba 4.6/5 (10)

  • Záškrt, známý také jako diftérie, je bakteriální infekce způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae. Tento patogen produkuje toxin, který může způsobit vážné zdravotní problémy.
  • Záškrt nejčastěji postihuje sliznice nosu a krku, ale může také napadnout kůži.
  • Příznaky záškrtu se obvykle objeví 2-5 dní po infekci a mohou být: bolest v krku, horečka, slabost a únava
  • Záškrt se šíří hlavně kapénkovou infekcí, což znamená, že se přenáší kýcháním, kašláním nebo přímým kontaktem s nakaženou osobou.
  • Nejúčinnější prevencí proti záškrtu je očkování. Vakcína proti záškrtu je obvykle podávána v rámci kombinovaných vakcín.
  • Léčba záškrtu znamená podávání antitoxinu k neutralizaci bakteriálního toxinu a užívání antibiotik k eradikaci bakterie (obvykle penicilin nebo erythromycin).

Záškrt je závažná bakteriální infekce, která postihuje sliznice krku a nosu. Přestože se záškrt snadno šíří z jedné osoby na druhou, lze infekci zabránit pomocí vakcíny.

Záškrt je vážná a nakažlivá infekce způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae, která uvolňuje toxiny. Příznaky se často objevují na kůži nebo v dýchacím systému člověka (krk, nos). Pokud se bakterie dostane do krevního řečiště, může vést k paralýze, srdečnímu selhání, potížím s dýcháním a dokonce i k úmrtí.

Charakteristickým znakem záškrtu je povlak šedavého materiálu pokrývající zadní část krku. Bez léčby může být záškrt smrtelný až pro 50 % lidí. Očkování v ČR pomohlo výrazně snížit hrozbu, že se člověk nakazí záškrtem. Lékaři však mohou stále doporučit léčbu lidem, kteří přišli do blízkého kontaktu s těmi, kteří ho mají. Očkování proti záškrtu se v ČR provádí plošně od roku 1946, díky čemuž se v Česku prakticky nevyskytuje. Povinně se očkují kojenci od 9. týdne věku třemi dávkami hexavakcíny.

Záškrt se obvykle šíří prostřednictvím osobního kontaktu nebo prostřednictvím kontaktu s předměty, na kterých jsou bakterie, jako jsou třeba skleničky, nádobí a podobně. Můžete také dostat záškrt, pokud jste v blízkosti infikované osoby, když kýchá, kašle nebo smrká. I když infikovaná osoba nevykazuje žádné příznaky záškrtu, je stále schopna přenášet bakteriální infekci po dobu až šesti týdnů po počáteční infekci.

Bakterie Corynebacterium diphtheriae

Bakterie Corynebacterium diphtheriae

 

Bakterie nejčastěji infikují váš nos a krk. Jakmile jste infikováni, bakterie uvolňují nebezpečné látky zvané toxiny. Toxiny se šíří vaším krevním řečištěm a často způsobují, že se v těchto oblastech těla vytvoří hustý šedý povlak:

  • nos
  • hrdlo
  • jazyk
  • dýchací cesty

V některých případech mohou tyto toxiny poškodit i jiné orgány, včetně srdce, mozku a ledvin. To může vést k potenciálně život ohrožujícím komplikacím, jako jsou:

Příčiny záškrtu

Záškrt je tedy infekční onemocnění, ke kterému dochází v důsledku bakterie C. diphtheriae. Je to toxin, který tato bakterie produkuje, jenž způsobuje, že lidé velmi nemocní.

Jak se člověk nakazí záškrtem?

Osoba se může nakazit záškrtem z přímého fyzického kontaktu s:

  • kapénkami z dýchacích cest nakaženého – klasicky při kašli nebo kýchání
  • sekrety z nosu a krku, jako je hlen a sliny
  • infikovanými kožními lézemi

Infekce se může přenést z osoby s infekcí na jakoukoli sliznici jiné osoby.

Příznaky záškrtu

Klinické projevy infekce C diphtheriae jsou různé a závisí na faktorech, jako je anatomické místo infekce, imunitní stav hostitele a produkce a systémová distribuce toxinů.

Specifické příznaky a symptomy záškrtu závisí na konkrétní variantě bakterií a na postižené části těla. Záškrt může postihnout dýchací systém nebo způsobit kožní infekci.

Pokud bakterie zasáhla kůži, mohou na pokožce u člověka vzniknout otevřené vředy. Toto jen zřídka vede k závažnému onemocnění. Inkubační doba je obvykle 2–5 dní, ale může trvat až 10 dní.

Respirační záškrt se může vyvíjet postupně, což má za následek:

  • potíže s polykáním
  • bolest krku
  • celková slabost
  • zduřené uzliny na krku
  • mírná horečka
  • ztráta chuti k jídlu
  • chrapot, pokud onemocnění postihlo hrtan

Po 2–3 dnech uvolněný toxin zabíjí zdravou tkáň v dýchacím systému člověka. Výsledkem je hustý šedý povlak, který se vytváří v nosu nebo krku. Lékaři označují tento povlak jako pseudomembránu.

Sponzorováno

Pokud membrána zasahuje do hrtanu, zvyšuje se pravděpodobnost chrapotu a štěkavého kašle, stejně jako nebezpečí úplného ucpání dýchacích cest. Membrána může také pokračovat dále dolů dýchacím systémem směrem k plicím.

Záškrt v hrdle - ilustrace

Záškrt v hrdle – ilustrace

 

Komplikace záškrtu

Potenciálně život ohrožující komplikace mohou nastat, pokud se toxin dostane do krevního oběhu a poškodí další životně důležité tkáně.

Některé potenciální komplikace záškrtu jsou:

  • myokarditida
  • zánět nervů
  • zablokování dýchacích cest
  • selhání ledvin
  • ochrnutí

V některých případech může být záškrt smrtelný. Celkově 5–10 % lidí, kteří se nakazí infekcí, zemře.

Méně závažný záškrt v jiných částech těla

Pokud bakteriální infekce postihuje jiné tkáně než hrdlo a dýchací systém, jako je kůže, je onemocnění obecně mírnější. Je to proto, že tělo absorbuje nižší množství toxinu, zejména pokud infekce postihuje pouze kůži.

Infekce může koexistovat s jinými infekcemi a kožními onemocněními a nemusí se lišit od ekzému, psoriázy nebo impetiga. Záškrt v kůži však může způsobit vředy s jasnými okraji a někdy šedavými membránami.

Záškrtem se mohou infikovat i jiné sliznice, třeba oční spojivky, vaginální tkáň a zevní zvukovod.

Diagnóza záškrtu

Pokud má lékař podezření na záškrt, může nařídit vyšetření k potvrzení diagnózy. Vyšetření znamená hlavně výtěr ze zadní části krku nebo vředu na kůži a poté pokus o pěstování kultury.

Často lékař může určit, zda má pacient záškrt jen prostřednictvím jeho příznaků. Vzhledem k tomu, že růst bakteriálních kultur může nějakou dobu trvat, lékař, který má podezření na záškrt, může doporučit zahájit léčbu okamžitě.

Léčba záškrtu

Léčba záškrtu je zaměřená na potlačení bakteriálních účinků a má dvě složky:

  1. Antitoxin:Neboli anti-difterické sérum. Neutralizuje toxiny bakterií. Lékaři používají antitoxin k léčbě záškrtu, který zasáhl dýchací systém.
  2. Antibiotika: Erythromycin nebo Penicilin mohou vymýtit bakterie a zastavit jejich šíření. Antibiotika mohou léčit záškrt postihující dýchací systém a i kůži.

Včasná léčba antitoxinem je důležitá a lékaři ji obvykle zahájí dříve, než se vrátí výsledek kultivace. Antitoxin působí pouze na toxiny, které se ještě nenavázaly na buňky a tkáně v těle.

Je důležité, aby pacient dokončil celou léčbu antibiotiky.

Prevence záškrtu = očkování

Jednou z nejúčinnějších metod prevence záškrtu je očkování. Mnoho zemí, včetně České republiky, používá rutinní vakcíny k prevenci infekce záškrtu.

Shrnu to

Záškrt je bakteriální infekce, která může vést k závažným komplikacím, včetně smrti. V ČR je tento stav nyní hodně vzácný kvůli přístupu k očkování, které mu pomáhá předcházet.

Příznaky záškrtu zahrnují hustý šedý povlak na zadní straně krku spolu se slabostí, bolestí v krku, zduřením uzlin na krku a mírnou horečkou.

Pokud záškrt postihuje kůži, může se u člověka vyvinout vředy a otevřené vředy.

Pokud se u člověka objeví příznaky záškrtu, může lékař často diagnostikovat stav pomocí vyšetření a bakteriální kultury. Včasná léčba může pomoci předejít velkým komplikacím. Nejlepší formou prevence záškrtu je očkování.

Sponzorováno

Máte se záškrtem nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů.

A dále si o záškrtu přečtěte

Studie a zdroje článku

  • Study: Corynebacterium Diphtheriae Autor: John R. Murphy.
  • Diphtheria Autoři: Anish Lamichhane; Sajithkumar Radhakrishnan.
  • Zdroj fotografie: By Photo Credit:Content Providers(s): - This media comes from the Centers for Disease Control and Prevention's Public Health Image Library (PHIL), with identification number #7323.Note: Not all PHIL images are public domain; be sure to check copyright status and credit authors and content providers.العربية | Deutsch | English | македонски | slovenščina | +/−, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4236078
  • Zdroj obrázku ve článku: Artemida-psy / depositphotos.com

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva