Obsah článku
- Záškrt, známý také jako diftérie, je bakteriální infekce způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae. Tento patogen produkuje toxin, který může způsobit vážné zdravotní problémy.
- Záškrt nejčastěji postihuje sliznice nosu a krku, ale může také napadnout kůži.
- Příznaky záškrtu se obvykle objeví 2-5 dní po infekci a mohou být: bolest v krku, horečka, slabost a únava
- Záškrt se šíří hlavně kapénkovou infekcí, což znamená, že se přenáší kýcháním, kašláním nebo přímým kontaktem s nakaženou osobou.
- Nejúčinnější prevencí proti záškrtu je očkování. Vakcína proti záškrtu je obvykle podávána v rámci kombinovaných vakcín.
- Léčba záškrtu znamená podávání antitoxinu k neutralizaci bakteriálního toxinu a užívání antibiotik k eradikaci bakterie (obvykle penicilin nebo erythromycin).
Záškrt je závažná bakteriální infekce, která postihuje sliznice krku a nosu. Přestože se záškrt snadno šíří z jedné osoby na druhou, lze infekci zabránit pomocí vakcíny.
Záškrt je vážná a nakažlivá infekce způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae, která uvolňuje toxiny. Příznaky se často objevují na kůži nebo v dýchacím systému člověka (krk, nos). Pokud se bakterie dostane do krevního řečiště, může vést k paralýze, srdečnímu selhání, potížím s dýcháním a dokonce i k úmrtí.
Charakteristickým znakem záškrtu je povlak šedavého materiálu pokrývající zadní část krku. Bez léčby může být záškrt smrtelný až pro 50 % lidí. Očkování v ČR pomohlo výrazně snížit hrozbu, že se člověk nakazí záškrtem. Lékaři však mohou stále doporučit léčbu lidem, kteří přišli do blízkého kontaktu s těmi, kteří ho mají. Očkování proti záškrtu se v ČR provádí plošně od roku 1946, díky čemuž se v Česku prakticky nevyskytuje. Povinně se očkují kojenci od 9. týdne věku třemi dávkami hexavakcíny.
Záškrt se obvykle šíří prostřednictvím osobního kontaktu nebo prostřednictvím kontaktu s předměty, na kterých jsou bakterie, jako jsou třeba skleničky, nádobí a podobně. Můžete také dostat záškrt, pokud jste v blízkosti infikované osoby, když kýchá, kašle nebo smrká. I když infikovaná osoba nevykazuje žádné příznaky záškrtu, je stále schopna přenášet bakteriální infekci po dobu až šesti týdnů po počáteční infekci.
Bakterie nejčastěji infikují váš nos a krk. Jakmile jste infikováni, bakterie uvolňují nebezpečné látky zvané toxiny. Toxiny se šíří vaším krevním řečištěm a často způsobují, že se v těchto oblastech těla vytvoří hustý šedý povlak:
- nos
- hrdlo
- jazyk
- dýchací cesty
V některých případech mohou tyto toxiny poškodit i jiné orgány, včetně srdce, mozku a ledvin. To může vést k potenciálně život ohrožujícím komplikacím, jako jsou:
- myokarditida neboli zánět srdečního svalu
- ochrnutí
- selhání ledvin
Příčiny záškrtu
Záškrt je tedy infekční onemocnění, ke kterému dochází v důsledku bakterie C. diphtheriae. Je to toxin, který tato bakterie produkuje, jenž způsobuje, že lidé velmi nemocní.
Jak se člověk nakazí záškrtem?
Osoba se může nakazit záškrtem z přímého fyzického kontaktu s:
- kapénkami z dýchacích cest nakaženého – klasicky při kašli nebo kýchání
- sekrety z nosu a krku, jako je hlen a sliny
- infikovanými kožními lézemi
Infekce se může přenést z osoby s infekcí na jakoukoli sliznici jiné osoby.
Příznaky záškrtu
Klinické projevy infekce C diphtheriae jsou různé a závisí na faktorech, jako je anatomické místo infekce, imunitní stav hostitele a produkce a systémová distribuce toxinů.
Specifické příznaky a symptomy záškrtu závisí na konkrétní variantě bakterií a na postižené části těla. Záškrt může postihnout dýchací systém nebo způsobit kožní infekci.
Pokud bakterie zasáhla kůži, mohou na pokožce u člověka vzniknout otevřené vředy. Toto jen zřídka vede k závažnému onemocnění. Inkubační doba je obvykle 2–5 dní, ale může trvat až 10 dní.
Respirační záškrt se může vyvíjet postupně, což má za následek:
- potíže s polykáním
- bolest krku
- celková slabost
- zduřené uzliny na krku
- mírná horečka
- ztráta chuti k jídlu
- chrapot, pokud onemocnění postihlo hrtan
Po 2–3 dnech uvolněný toxin zabíjí zdravou tkáň v dýchacím systému člověka. Výsledkem je hustý šedý povlak, který se vytváří v nosu nebo krku. Lékaři označují tento povlak jako pseudomembránu.
Sponzorováno
Pokud membrána zasahuje do hrtanu, zvyšuje se pravděpodobnost chrapotu a štěkavého kašle, stejně jako nebezpečí úplného ucpání dýchacích cest. Membrána může také pokračovat dále dolů dýchacím systémem směrem k plicím.
Komplikace záškrtu
Potenciálně život ohrožující komplikace mohou nastat, pokud se toxin dostane do krevního oběhu a poškodí další životně důležité tkáně.
Některé potenciální komplikace záškrtu jsou:
- myokarditida
- zánět nervů
- zablokování dýchacích cest
- selhání ledvin
- ochrnutí
V některých případech může být záškrt smrtelný. Celkově 5–10 % lidí, kteří se nakazí infekcí, zemře.
Méně závažný záškrt v jiných částech těla
Pokud bakteriální infekce postihuje jiné tkáně než hrdlo a dýchací systém, jako je kůže, je onemocnění obecně mírnější. Je to proto, že tělo absorbuje nižší množství toxinu, zejména pokud infekce postihuje pouze kůži.
Infekce může koexistovat s jinými infekcemi a kožními onemocněními a nemusí se lišit od ekzému, psoriázy nebo impetiga. Záškrt v kůži však může způsobit vředy s jasnými okraji a někdy šedavými membránami.
Záškrtem se mohou infikovat i jiné sliznice, třeba oční spojivky, vaginální tkáň a zevní zvukovod.
Diagnóza záškrtu
Pokud má lékař podezření na záškrt, může nařídit vyšetření k potvrzení diagnózy. Vyšetření znamená hlavně výtěr ze zadní části krku nebo vředu na kůži a poté pokus o pěstování kultury.
Často lékař může určit, zda má pacient záškrt jen prostřednictvím jeho příznaků. Vzhledem k tomu, že růst bakteriálních kultur může nějakou dobu trvat, lékař, který má podezření na záškrt, může doporučit zahájit léčbu okamžitě.
Léčba záškrtu
Léčba záškrtu je zaměřená na potlačení bakteriálních účinků a má dvě složky:
- Antitoxin:Neboli anti-difterické sérum. Neutralizuje toxiny bakterií. Lékaři používají antitoxin k léčbě záškrtu, který zasáhl dýchací systém.
- Antibiotika: Erythromycin nebo Penicilin mohou vymýtit bakterie a zastavit jejich šíření. Antibiotika mohou léčit záškrt postihující dýchací systém a i kůži.
Včasná léčba antitoxinem je důležitá a lékaři ji obvykle zahájí dříve, než se vrátí výsledek kultivace. Antitoxin působí pouze na toxiny, které se ještě nenavázaly na buňky a tkáně v těle.
Je důležité, aby pacient dokončil celou léčbu antibiotiky.
Prevence záškrtu = očkování
Jednou z nejúčinnějších metod prevence záškrtu je očkování. Mnoho zemí, včetně České republiky, používá rutinní vakcíny k prevenci infekce záškrtu.
Shrnu to
Záškrt je bakteriální infekce, která může vést k závažným komplikacím, včetně smrti. V ČR je tento stav nyní hodně vzácný kvůli přístupu k očkování, které mu pomáhá předcházet.
Příznaky záškrtu zahrnují hustý šedý povlak na zadní straně krku spolu se slabostí, bolestí v krku, zduřením uzlin na krku a mírnou horečkou.
Pokud záškrt postihuje kůži, může se u člověka vyvinout vředy a otevřené vředy.
Pokud se u člověka objeví příznaky záškrtu, může lékař často diagnostikovat stav pomocí vyšetření a bakteriální kultury. Včasná léčba může pomoci předejít velkým komplikacím. Nejlepší formou prevence záškrtu je očkování.
Sponzorováno
Máte se záškrtem nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů.
A dále si o záškrtu přečtěte
Studie a zdroje článku
- Study: Corynebacterium Diphtheriae Autor: John R. Murphy.
- Diphtheria Autoři: Anish Lamichhane; Sajithkumar Radhakrishnan.
- Zdroj fotografie: By Photo Credit:Content Providers(s): - This media comes from the Centers for Disease Control and Prevention's Public Health Image Library (PHIL), with identification number #7323.Note: Not all PHIL images are public domain; be sure to check copyright status and credit authors and content providers.العربية | Deutsch | English | македонски | slovenščina | +/−, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4236078
- Zdroj obrázku ve článku: Artemida-psy / depositphotos.com
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Bakterie a bakteriální onemocnění
Přečtěte si také naše další články