Obsah článku
Jak bychom mohli stručně charakterizovat epilepsii?
Epilepsie je vážné chronické onemocnění mozku, jde tedy o tělesné onemocnění, ne duševní. Pod pojmem epilepsie se ukrývá několik různých typů onemocnění, jejichž společným znakem je spontánní vznik záchvatů.
Liší se však příčinou, projevy, průběhem, a proto se i odlišně léčí. Epilepsií trpí asi 1 % obyvatelstva, tedy jeden člověk ze sta.
Záchvat se však může během života objevit i u lidí, kteří tuto diagnózu nemají. Podle odhadů postihne záchvat alespoň jednou v životě 5 – 10 % lidí. Příčinou může být úraz, nedostatek spánku, extrémně psychické vyčerpání a podobně. U lidí, kteří trpí epilepsií, se však záchvaty objevují zdánlivě bez příčiny, způsobuje je samotné onemocnění mozku.
O epilepsii tedy říkáme, při opakovaných záchvatech, což je kritérium diagnostiky. Pokud se po prvním záchvatu záchvat už nikdy nezopakuje, nemluvíme o epilepsii.
Jaké jsou projevy epilepsie?
Základním projevem epilepsie je spontánní vznik záchvatů, které však mohou mít i „nenápadnou“ formu a laik si je ani nemusí všimnout. Každá porucha vědomí a bdělosti, křečovitý stav či přechodné zvláštní chování může být příznakem epilepsie. Ani lékař obvykle nedokáže hned spolehlivě určit, zda jde o epilepsii, nebo jinou příčinu.
Parciální záchvaty – ložiskové, fokální
Postihují jen určitou část mozku, a proto se většinou projevují jen poruchami funkce této mozkové oblasti – ložiska. Příznaky se projevují podle toho, kterou část mozku abnormální elektrická aktivita podráždí. Známe dva typy parciálních záchvatů – jednoduché a komplexní.
Mezi příznaky jednoduchého parciálního záchvatu patří například samovolné záškuby některé části těla, např. obličeje, končetiny nebo jedné poloviny těla, přechodné pocity brnění, záblesky před očima, vnímání různých pachů, pachuť v ústech, mohou se objevit pocity neskutečna, vzpomínkové vjemy, iluze již prožitého a podobně.
Komplexní parciální záchvat se projevuje například poruchami vědomí různého stupně – člověk sice neupadá do bezvědomí, ale záchvat si nepamatuje, chová se automaticky a „zvláštně“, nereaguje na okolí ani na oslovení. Někdy se objevuje protáčení očí, otáčení hlavy, případně i trupu do jedné strany, pomlaskávání, žvýkání naprázdno, skřípání zubů, procházení po místnosti s bezmyšlenkovitým prohlížením věcí a podobně.
Generalizované (kompletní) záchvaty
Při generalizovaných záchvatech postihuje abnormální elektrická aktivita celý mozek, tedy obě hemisféry, proto se příznaky záchvatu projevují na obou částech těla. Podle průběhu známe několik typů generalizovaných záchvatů, ale společným rysem je ztráta vědomí a to, že člověk si záchvat nepamatuje. Kromě toho se objevuje například křečovité napětí celého těla, které postupně střídají křeče všech končetin, pád na zem, pěna kolem úst z důvodu zvýšeného slinění, pacient sebou někdy hází, má škubavé křeče, může si pokousat jazyk, pomočit se, neudrží stolici. Před záchvatem se někdy objevuje tzv. aura, která vzniká bezprostředně před záchvatem a trvá jen několik sekund. Projevuje se pocity brnění, vnímáním pachů, pocitem „neskutečna“, záškuby končetin.
Sponzorováno
Jak probíhá samotný diagnosticky proces?
Epilepsie může být stanovena pouze na základě nezvratných důkazů, že jde o opakované záchvaty, jejichž příčina je v mozku. Proto může určení onemocnění někdy trvat dny, týdny, jindy dokonce měsíce či roky. Nejasný stav bezvědomí může mít množství jiných příčin, např. může být důsledkem paniky, migrény, srdečního záchvatu, febrilních křečí při horečkách v dětství apod. Epileptické záchvaty úzce souvisí se strukturou lidského mozku a funkcí některých jeho částí. Zjednodušeně můžeme říci, že příznaky před záchvatem nebo během záchvatu závisí na tom, v které části mozku vznikne.
Podobné příznaky jako epilepsie může způsobovat mnoho jiných onemocnění – interní, srdeční, neurologické, psychiatrické, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí apod. Proto je někdy nutné před stanovením diagnózy provést různé odborné vyšetření. Vždy je třeba určit, zda jsou záchvaty způsobené jiným onemocněním (např. nádor mozku, úraz, vrozené onemocnění, zánět …), nebo jde o epilepsii. Pokud se odhalí jiná příčina, léčba směřuje k jejímu potlačení či vyléčení.
Diagnostika epilepsie patří do rukou odborníka neurologa – epileptologika. Určit onemocnění je možné až na základě několika specializovaných vyšetření, zejména EEG mozku (vyšetření elektrické aktivity mozku). Pokud existuje na epilepsii dědičná predispozice, její vznik může vyprovokovat nedostatek spánku, pohled do blikajícího světla, požití většího množství alkoholu a podobně, ale jinak se vznik epilepsie nedá nijak předvídat.
Čtěte také: Léčba epilepsie
Které diagnostické postupy patří mezi standardní?
EEG – Elektroencefalografické vyšetření
Je to základní a velmi důležité vyšetření v neurologii, zejména při podezření na epilepsii. Je nebolestivé a nepřináší žádná zdravotní rizika. EEG snímá elektrickou aktivitu mozku pomocí elektrod nalepených na hlavě pomocí zvláštní čepice.
Krevní a interní vyšetření
Odběr krve – ideální bezprostředně nebo alespoň co nejdříve po záchvatu – může odhalit nesprávné složení krve, nerovnováhu minerálních látek, abnormální hladinu krevního cukru, poruchy funkce jater a ledvin, případně anémii (chudokrevnost) či zánět.
Magnetická rezonance – MRI
Zatímco EEG zachycuje funkci – elektrickou aktivitu mozku, kterou není nevidět, magnetická rezonance přesně zobrazí mozkové tkáně a dokáže odhalit i drobnější nebo zvláštní postižení mozku, které není schopno zachytit např. CT.
Počítačová tomografie – CT
Je alternativou k MRI. Ukáže strukturu mozkové tkáně a odhalí abnormality v jeho stavbě, které pak mohou způsobovat vznik abnormálních elektrických výbojů.
Sponzorováno
Když máte podezření, že vaše dítě nebo někdo z vašeho okolí měl epileptický záchvat, čeká vás vyšetření u lékaře specialisty, který bude obdobně postupovat při stanovování diagnózy. Stejně jako u jiných onemocněních platí, že dobře stanovena diagnóza zvyšuje předpoklad úspěšnosti léčby.
Co si dále přečíst o epilepsii?
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Epilepsie, Lidský mozek
Přečtěte si také naše další články