Vředy z koupání v moři? Zákeřná leishmanióza na vás číhá i v Chorvatsku nebo Řecku 4.88/5 (8)

Všichni asi moc dobře víme, že v tropických oblastech se můžeme nakazit tropickými nemocemi – třeba malárií či žlutou zimnicí. Nebezpečných chorob je ale v těchto regionech mnohem, mnohem více. Některé z nich jsou parazitické (způsobují je parazité) a způsobují nebezpečné kožní vředy. Tak třeba méně známá leishmanióza ročně na celém světě zabije desítky tisíc lidí.

A právě o leishmanióze se budeme bavit v tomto článku. Ona to dříve byla tropická nemoc. Ale jak se mění počasí, otepluje se, tak na tuto parazitickou nemoc můžete klidně narazit i v Chorvatsku nebo Řecku.

Co je to ta leishmanióza a jaké má formy?

Leishmanióza je choroba způsobená cizopasnými jednobuněčnými organismy, prvoky z rodu Leishmania.

Leishmanióza se vyslovuje jako [lejšmanijóza].

Málokdo o ní ví, přitom je v mnoha blízkých regionech na vzestupu. A hrozí, že klimatické změny ji v budoucnu rozšíří i tam, kde dosud nebyla.

Leishmanióza je souborný název pro širší škálu parazitických onemocnění, které způsobují prvoci z rodu Leishmania. Napadnout mohou jak člověka, tak i zvířata.

U lidí se leishmanióza může projevit ve třech formách.

Viscerální leishmanióza

První je tzv. viscerální leishmanióza, někdy ji také můžete najít pod názvem kala azar (v překladu doslova černá horečka). Tato forma je nejzávažnější, protože paraziti se mohou usadit v lidských orgánech, především v játrech a slezině, a jejich funkci postupně utlumovat. V prvním okamžiku si onemocnění ani nevšimnete, protože inkubační doba je 3-8 měsíců. Pak postupně přijde horečka, průjem, budete unavení a zpocení, k čemuž se vzápětí přidá i zápal plic, krvácení a otok. Pokud není nemoc včas zachycena, hrozí infikovanému smrt. Speciální lék ani vakcína neexistují, lékaři předepisují na tuto formu antibiotika.

Kožní leishmanióza

Dalším typem je kožní leishmanióza. Jak jméno napovídá, projevuje se hlavně na kůži, a to v podobě velkých vředů, které se vyskytují na hlavě a rukou.

Tyto vředy jsou opravdu velké, ale zase nejsou ani zdaleka tak nebezpečné, jako první forma této nemoci. Léčba probíhá opět pomocí antibiotik.

Mukokutánní leishmanióza

Nebezpečný je i třetí typ, mukokutánní leishmanióza, při které se také vyskytují vředy, ale jsou ještě hlouběji, kůže je u nich zcela zničena.

Kdysi jen v tropech, dnes i v Řecku či v Chorvatsku

Leishmanióza sice dominuje v tropických oblastech, najdeme ji ve zhruba 90 zemích světa, převážně v Jižní Americe a Středním Východě. V různých regionech se navíc liší podle příznaků, například mexický kmen zanechává na kůži velké jizvy, kolumbijský kmen zase znetvořuje tkáň uvnitř úst a nosu.

Onemocnění se však vyskytuje i ve Středomoří. Rekreanti by měli vědět, že nemoc se vyskytuje i v Řecku či Chorvatsku.

V Řecku začal v minulých letech počet případů leishmaniózy přibývat, až tamní vědci museli vydat varování, že leishmanióza je skrytý problém, který by bylo třeba začít řešit.

„V současné době má leishmanióza širší geografické rozložení než dříve a to se připisuje hlavně neustálému zvyšování rizikových faktorů leishmaniózy, které zahrnují migraci, změny prostředí, odlesňování, urbanizaci, imunosupresi a podvýživu. Leishmanióza je tedy potenciální hrozbou pro několik oblastí,“ píší řečtí vědci tři roky staré studii.

Chorvatsko čelilo největším náporům případů v 50. a 60. letech minulého století, pak začaly případy klesat, než se zase kolem roku 2005 zvedly.

„Poslední data naznačují, že leishmanióza způsobená L. infantum je nyní na Balkáně znovu se objevující chorobou po několika desetiletích relativně malého počtu hlášených případů,“ uvádí studie zveřejněná v magazínu Parasites & Vectors.

Pro cestovatele to znamená, že si Leishmaniózu mohou reálně přivézt domů. Stále nejde o masové počty a dochází k tomu spíše výjimečně, ale hrozba onemocnění reálně existuje.

Ze všech těchto důvodů se zdravotní instituce shodují, že je třeba začít leishmaniózu pořádně monitorovat. V této chvíli totiž v mnoha zemích není povinnost, když lékaři na případ narazí, nahlásit ho. Hodně případů se tak ani nezaznamená.

Ucelená data, jako je rozšířená choroba mimo exotických regionů tak neexistují. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji například klasifikuje jako tzv. zanedbanou tropickou nemoc a odhaduje, že ročně se jí nakazí cca milion lidí, přičemž i ona varuje, že klimatické změny situaci zhoršují.

A dále si přečtěte na toto téma

• Leishmanióza (kala azar) – příznaky, příčiny a léčba

Zdroje článku a studie

• Studie - Výskyt viscerální a kožní leishmaniózy v Chorvatsku Autor: Rosanda Mulic - University of Split

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidští parazité

Přečtěte si také naše další články