Tourettův syndrom: celoživotní onemocnění s nepříjemnými projevy 4.76/5 (17)

Název nemoci možná nemusí být každému povědomý, ale pokud nastíníme její příznaky, jistě vám již nebude úplně cizí. Přestože tato diagnóza nepatří mezi časté, můžete o ní nalézt zmínky v médiích. Případy bývají prezentovány veřejnosti – a někdy se mohou zdát třeba úsměvné. Bohužel pro pacienty je tato vážná tiková porucha celoživotním stigmatem a mnohdy mohou narážet na nepochopení a odsouzení ze strany laiků.

Tourettův syndrom vyvolává tiky nejbizarnějšího charakteru. Grimasy obličeje, nekontrolované pohyby končetin, kňučení či kvíkání. Oběti občas vykřikují oplzlé nadávky a vůbec za to nemohou.

Tourettův syndrom a nejasné příčiny vzniku

Za vznikem nemoci stojí zejména genetické předpoklady jedince, avšak toto je spíše jen nejpravděpodobnější příčinou propuknutí choroby – a rozhodně ne jedinou. Při nemoci je změněna vzájemná komunikace nervových buněk mezi sebou. Za normálních okolností se mezi nimi vzruchy šíří prostřednictvím látek označovaných jako neurotransmitery. V pozadí syndromu stojí právě narušení tohoto přenosu v oblasti bazálních ganglií.

Obtěžující projevy a známky Tourettova syndromu

Základním projevem nemoci jsou hlasové a pohybové tiky. Nemocní tedy provádí bez vlastního rozhodnuti nahodilé, rychlé a prudké pohyby nebo ze sebe vyráží neovladatelně některá slova nebo zvuky.

Pohybové tiky se obvykle objeví již v dětství. Nejčastěji se jedná o záškuby v obličeji, pohyby ramen. Hlasové tiky spočívají v nezvladatelném vyslovování až vykřikování určitých slov. Může se jednat jen o zvuky, ale klidně i o sprostá slova.

• Nejcharakterističtějším příznakem jsou mechanické tiky (pozorováno u 80% lidí s touto nemocí). Tik je trhavý pohyb různých částí těla.
• Tiky mohou být jednoduché jako např. trhavý pohyb ramene nebo komplikovanější, trhavé pohyby ramen nebo hlavou.
• Tikům obvykle předcházejí prodromální příznaky jako např. pocit napětí.
• Může jít i o akustické tiky, při nichž pacient vydává neurčité zvuky (chrčení, kašel, štěkání) nebo křičí. Jiní mohou mít komplexnější zvukové tiky jako donekonečna opakovaná slova, nadávání, opakování frází a imitování činnosti.
• Často jsou přidružené i depresivní poruchy.

Druhy tohoto syndromu

Pokud je obsah vykřikovaných slov takto nevhodný, hovoříme o koprolalii. Nemocný může i opakovat zvuky, které slyšel dříve (tzv. echolalie), nebo třeba část vlastního projevu (tzv. palilalie). Jako tik se může objevit i syčení, hekání nebo třeba poskakování.

Vývoj Tourettova syndromu

Jak již bylo řečeno, nemoc obvykle člověka provází od dětství. Nejprve se objevují tiky pohybové, postupně se přidávají i hlasové. Nejvýrazněji se na počátku nemoci tyto nevědomé pohyby vyskytují v oblasti hlavy a obličeje, postupně se šíří i na další části těla. Nemoc není nikterak stabilně probíhající. Zhoršení obvykle nastává v období puberty, dále kdykoliv, kdy je člověk vystaven větší fyzické nebo psychické zátěži. Nelze předem odhadnout, jak intenzivní budou projevy nemoci.

Léčba bývá dlouhodobá

Syndrom je častěji diagnostikován u chlapců než u dívek. Verdikt o nemoci bývá vyřčen dětským psychiatrem. Ten na správné zhodnocení potřebuje určitý čas. Někdy se totiž mohou vyskytnout tiky provázející člověka jen v určitém období života. Pokud však trvají déle než rok nebo je zde patrné, že se jedná o výrazné propojení tiků pohybových i hlasových, může již být vzneseno jasné podezření na Tourettův syndrom.

Přesný postup léčby závisí na mnoha faktorech – míře projevů nemoci, celkovém zdravotním stavu pacienta, jeho věku. Někdy se spolu s tímto syndromem může u jedince objevit i jiné neuropsychiatrické onemocnění (např. obsedantně kompulzivní porucha, ADHD) nebo některá ze specifických poruch učení.

Nemoc není možné v současné době zcela vyléčit, terapie se soustředí na minimalizování nepříjemných projevů. U mnoha nemocných je nutná dlouhodobá medikamentózní léčba (zejména užívání neuroleptik). Důležité je omezení psychické zátěže. Využívána bývá též podpůrná psychologická léčba.

Jako kontraproduktivní se může jevit snaha o minimalizaci četnosti tiků. Je možné je dočasně potlačit nebo alespoň minimalizovat na únosnou míru, avšak po chvíli dojde k jejich výraznějšímu výskytu. Jako by bylo kompenzováno to, co chtěl člověk tělu odepřít o chvíli dříve.

• Jde o celoživotní onemocnění, střídají se období zlepšení a zhoršení stavu.
• Nejčastěji používaným lékem je haloperidol. Dávkování je individuální, podle potřeby pacienta.
• Dalšími léky jsou Klonazepam, clonidine, fluphenazin nebo pimozid.
• Léčba je doživotní.
• Nikteří lidé dokáží částečně ovládat tiky.

Přístup rodičů

Pokud již je u dítěte toto onemocnění diagnostikováno, je velmi podstatné, jaký postoj zaujmou jeho rodiče. Je nezbytné, aby jim byla objasněna podstata nemoci, a aby zvládly dítě i s veškerými projevy choroby přijmout. Důležité též je objasnění syndromu okolí dítěte. Jinak by mohlo docházet ke vzájemnému nepochopení, odsouzení a pozdější eliminaci dítěte z kolektivu.

Chápající okolí je důležité

Tourettův syndrom je celoživotní diagnóza. Léky ji neodstraní, pomáhají jen potlačovat tiky. Na zahraničních internetových stránkách najdete několik diskusních skupin. Turetici si na nich vzájemně konzultují a dávají tipy. Chápavé prostředí je podle nich nadevše. Důležité je, aby se dítě nestalo terčem posměchu spolužáků či nepochopení učitelů. Dejte mu pocit podpory.

Jak se chovat k dítěti s tímto syndromem?

Otevřeně se s ním promluvte. Vysvětlete, co je příčinou tiků a zdůrazněte, že ono za ně nemůže. Zajděte za učiteli. Požádejte je, aby poruchu šetrným způsobem vysvětlili ostatním spolužákům. Neznámé vždy přitahuje zvědavce, proto vsaďte na otevřenost. Mladý Angličan v internetové diskusi radil ostatním zúčastněným, aby o své poruše novým známým bez okolků řekli. „Udělal jsem tak před nástupem do práce. Noví kolegové to vzali skvěle.“

VIDEO: Tourettův syndrom – reportáž

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Nervy a nervová soustava

Přečtěte si také naše další články