Tinnitus – zvuk nebo šum v uších, který nemá vnější zdroj – na co přišli vědci? 4.66/5 (35)

• Tinnitus je označení pro vnímání zvuku nebo šumu v uších, který nemá vnější zdroj. Tento stav se projevuje různými zvuky, jako je pískání, šumění, hučení nebo bzučení, a může být slyšitelný v jednom nebo obou uších, případně přímo v hlavě.
• Tinnitus není sám o sobě nemocí, ale spíše příznakem jiného zdravotního problému, například zánětu ucha, poruchy sluchu, vysokého krevního tlaku nebo stresu.
• Přesnou příčinu tinnitu je však často obtížné určit.
• Tento stav může být dočasný nebo chronický, přičemž u některých lidí může výrazně ovlivňovat kvalitu života. Existují různé možnosti léčby a zmírnění příznaků, včetně sluchových terapií, medikamentů nebo relaxačních technik.

Pod označením tinnitus se skrývá široká škála subjektivně vnímaných hučivých, pískavých a šumivých aj. zvuků, které nejsou bezprostředně způsobeny vnějšími příčinami. Tinnitus zahrnuje všechny subjektivně vnímané šelesty, které nejsou způsobeny zevními zvuky a nemohou být tudíž objektivně slyšeny. Zatímco na postiženého často působí celý den, neumožňují mu soustředit se na práci a studium, usnout, relaxovat apod. – pro jeho okolí jsou neslyšné. Pacienti s tinnitem strádají psychicky a v důsledku absence spánku a odpočinku i fyzicky. Tinnitem vyvolaná předrážděnost narušuje nejenom pohodu dotyčné osoby, ale i její mezilidské vztahy s okolím.

Příčiny vzniku tinnitu

U primárního tinnitu je příčina lokalizována do oblasti vnitřního ucha, sluchových drah či center v mozku.
Sekundární tinnitus má jinou lokalizaci příčiny, například v zevním zvukovodu (mazová zátka), Eustachově trubici, ve středouší (opakované středoušní záněty), v krční pateři. Na vzniku tinnitu se mohou podílet též metabolická onemocnění (diabetes, poruchy metabolismu lipidů), endokrinologická onemocnění (štítná žláza) či hormonální změny (menopauza, těhotenství).

Nejčastější příčinou vzniku ušních šelestů je však nadměrné přechodné zatížení hlukem (třesk, návštěva diskotéky či rockového koncertu), dlouhodobý pobyt v hlučném prostředí, cévní či virová onemocnění, problémy s krční pateří a v neposlední řadě též stres a přepracovanost.

Jak se tinnitus vyšetřuje?

Po výčtu nejdůležitějších příčin vzniku tinnitu je vhodné zmínit se o základních vyšetřovacích metodách, které vedou ke správnému stanovení diagnosy, ale hlavně ke správnému výběru vhodné terapie.

Po zevrubné anamnéze se provádí otorinolaryngologické vyšetření, vyšetření sluchu pomocí klinického audiometru (stanovení prahu sluchu, objektivizace tinnitu stanovením jeho intenzity a frekvence), vestibulární vyšetření (vyšetření rovnovážného ústrojí), objektivní vyšetření sluchu. V rámci nutného multidisciplinárního přístupu dále doporučujeme vyšetření RTG krční pateře, event. vyšetření magnetickou rezonancí, neurologické, oční a případně i metabolické či endokrinologické vyšetření.

Léčba tinnitu

Léčba tinnitu není univerzální, naopak, vždy je potřeba individuálního přístupu k jednotlivým pacientům. Tinnitus, resp. jeho terapie, je jedním z největších problémů audiologie. Byla a je používána řada postupů. V současnosti se v terapii tinnitu používají jako první preparáty ginkgo biloba (EGB 761), B-vitaminy, zinek, vasoaktivní léky, betahistinové preparáty, psychofamaka (benzodiazepiny) spolu s rehabilitačními manipulacemi u pacientů s veretbrogenním obtížemi a laser terapií. Další metodou je TRT (Tinnitus Retraining Therapy), vycházející z neurofyziologického modelu tinnitu a skládá se z kombinace konzultací s pacientem, včetně psychoterapeutických sezení a terapie šumem. Za tímto účelem je pacient vystaven několik hodin denně šumu nepatrné intenzity. Ten způsobuje snížení vnímání vlastního tinnitu a tudíž zlepší koncentraci pacienta na úkony běžného dne.

Akutní forma tinnitu by měla být léčena co nejdříve, je-li příčina tělesného původu. Zde jsou šance na vyléčení poměrně vysoké. Tím se předejde tomu, aby potíže nepřešly do chronického stádia.

Terapie tinnitu se stanovuje podle zjištěných příčin. Pokud příčiny nejsou jednoznačné, je velice těžké nasadit vhodnou terapii. V zásadě neexistuje žádná etablovaná, všeobecně platná léčebná metoda. Projevy tinnitu lze přesto zmírnit, a tak pomoci pacientovi vyrovnat se se svými ušními potíži.

Tinnistus a hudební terapie

Individuální navržena hudební terapie může snížit úroveň hluku, který slyší lidé trpící poruchou sluchu zvanou tinitus. Zjistili to němečtí vědci z Westfälisch Wilhelms-Universität Münster, kteří své výsledky publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Odborníci rozdělili 37 pacientů s chronickým tinnitu, kteří však netrpěli žádnými jinými sluchovými problémy, na tři skupiny, přičemž jedním nabídli terapii s upravenou hudbou, dalším neupravenou hudbu a poslední skupině standardní léčbu. Při terapii s upravenou hudbou odstranili z oblíbených skladeb pacientů tóny, jejichž frekvence se shodovala s frekvencí hučení v uších. Po roce, během kterého pacienti poslouchali takto upravenou hudbu v průměru dvanáct hodin týdně, se u nich projevil výrazný pokles hučení v uších ve srovnání se skupinou, která poslouchala neupravenou hudbu. Experti předpokládají, že odstraněním tónů se stejnou frekvencí jakou má hučení v uších se snižuje mozková aktivita a následně i vnímání tohoto hluku. Tinnitus je porucha sluchu známější pod laickým označením hučení v uších. Obecně se definuje jako vnímání zvuku, který má původ v hlavě. Ještě donedávna si experti mysleli, že tento stav mají na svědomí problémy s ušima. V současnosti však převládá názor, že tinnitus vzniká v mozku, což dokázali i nejnovější výzkumy. Předpokládá se, že chronickým typem této poruchy trpí jedno až tři procenta populace, přičemž způsobuje výrazné snižování úrovně kvality života.

Vědci identifikovali část mozku, kde tinnitus vzniká

Američtí vědci z Henry Ford Hospital v Detroitu zjistili, že pomocí magnetoencefalografie se dá určit, která část mozku se aktivuje při poruše sluchu zvané tinnitus. Tinnitus je porucha sluchu známější pod laickým označením hučení v uších. Obecně se definuje jako vnímání zvuku, který má původ v hlavě. Ještě donedávna si experti mysleli, že tento stav mají na svědomí problémy s ušima. V současnosti se však předpokládá, že tinnitus vzniká v mozku. Odborníci proto podrobili 17 lidí trpících touto poruchou a deseti bez ní magnetoencefalografii, která zaznamenává velmi slabé magnetické pole uvnitř mozkových buněk. Během pokusu jim pouštěli různé zvuky a přitom dělali sken mozku. U pacientů s hučením v jednom uchu odhalila magnetoencefalografia zvýšenou aktivitu ve zvukovém centru na opačné straně mozku. U lidí s oboustranným tinnitu se aktivita zvýšila v obou hemisférách, ale nejvyšší byla na opačné straně než bylo ucho se silnějším vnímáním „šumu“.

U nás si můžete přečíst článek o příčinách, příznacích a léčbě tinnitu.

Studie a zdroje článku

• Combining sound with tongue stimulation for the treatment of tinnitus: a multi-site single-arm controlled pivotal trial Autoři: Michael Boedts, Andreas Buechner, S. Guan Khoo, Welmoed Gjaltema, Frederique Moreels

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Uši - zdraví a jejich problémy

Přečtěte si také naše další články