Obsah článku
Těhotenství je normální jev, který by v zásadě měl u matky a dítěte probíhat bez obtíží. Představuje však zvýšené výkonové požadavky na ženský organismus. Pokud těhotenství vede k přetížení mateřského organismu, mohou se objevit různé chorobné obrazy, které se objeví buď kvůli těhotenství nebo se těhotenstvím zesílí. Tato onemocnění specifické pro těhotenství se označují jako gestózy. V závislosti na doby výskytu se rozlišují včasné gestózy a pozdní gestózy. Ty druhé se objevují od 20. týdne těhotenství.
Co si pod pojmem „gestózy“ vlastně představit?
Pod pojmem gestózy rozumíme onemocnění, které stojí v přímé souvislosti s těhotenstvím. Nejčastějším onemocněním je emesis gravidarum, těhotenské zvracení, které postihuje až 20% těhotných žen. V těžkých případech s nezastavitelným zvracením (= hyperemesis gravidarum) je nutná nemocniční léčba. Od 20. týdne těhotenství může docházet k další gestóze, tzv. EPH-gestóze. Nejdůležitějšími symptomy jsou zvýšení krevního tlaku a omezení funkce ledvin. Zvýšení krevního tlaku vede k ohrožení plodu v důsledku poruch prokrvení placenty a musí se medikamentózně léčit. Následně může docházet i k poruchám srážlivosti krve a k poruchám funkce jater, hovoříme o tzv. HELLP-syndromu. Při dalších neurologických symptomech, hlavně při výskytu křečí, mluvíme o život ohrožující eklampsii, která je důvodem k léčbě na jednotce intenzivní péče. Pokud se symptomy nelze ovládnout, je nutné ukončení těhotenství indukcí porodu nebo císařským řezem.
Jak už tedy bylo na začátku článku zmíněno, rozdělujeme včasné gestózy a pozdní gestózy. A o nich si nyní něco povíme.
1. Včasné gestózy
Včasné gestózy jsou vyvolávány těhotenstvím a jsou projevem nejen tělesných ale i duševních přizpůsobovacích potíží těhotných žen na novou situaci. Vlastní příčina je pravděpodobně v těhotensky podmíněné hormonální změně. Včasné gestózy dosahují svou největší míru v 12. týdnu těhotenství. Projevují se nevolností s vícenásobným denním zvracením. Přitom lze rozlišit emesis gravidarum a hyperemesis gravidarum.
Ranní nevolnost (emesis gravidarum)
Je jí postiženo mezi 5% a 20% všech těhotných žen. Emesis gravidarum se však objevuje převážně u prvorodiček. Ženy trpí nevolností a převážně ranním zvracením. Může docházet k menšímu úbytku tělesné hmotnosti. Potíže zmizí většinou v 8. až 12. týdnu těhotenství. Při lehkém vracení se většinou lze léčby vzdát. Doporučuje se jíst často malé porce jídla a např. snídat v posteli.
Těžší nevolnosti (Hypermesis gravidarum)
Hypermesis gravidarum představuje těžší formu emesis gravidarum. Je jí postiženo cca. 2% všech těhotných žen. Kromě hormonálních příčin se zde předpokládají silné psychické komponenty. Je časté pokračující zvracení, až 10-krát denně. Kvůli značné ztrátě tekutin a elektrolytů se celkový stav těhotných žen zhorší během několika dnů. Ženy bývají často malátné, mohou mít vysoké teploty a často už skoro zežloutnutí kůže jako projev poruchy funkce jater.
Diagnóza vyplývá z klinické symptomatiky a analýzy laboratorních hodnot z krve a moči. Terapie se začíná přijetím těhotných do nemocnice. Podle změn laboratorních hodnot je nutné sestavit program infuzí. U některých žen se jako velmi účinná osvědčuje doprovodná psychoterapie. Pokud jsou všechny léčebné pokusy neúspěšné a pokud „vykolejení“ látkové výměny postupuje, sestává jediná kauzální možnost léčby z ukončení těhotenství. Takové dramatické postupy jsou naštěstí velmi vzácné.
2. Pozdní gestózy
Pro skupinu pozdních gestóz se v německy mluvící oblasti stále používá označení EPH-gestóza. Při svých nejtěžších projevech jsou pozdní gestózy příznačné výskytem křečí až ke kómatu. V souvislosti s pozdními gestózy má mimořádný význam poradenství pro těhotné ženy. Zde se pravidelně dělají měření krevního tlaku jakož i kontroly hmotnosti a moči. V následujících řádcích se při zohlednění symptomů blíže zaměříme na jednotlivé formy pozdních gestózy.
Hypertonie
O hypertonii se mluv v případě, když hodnoty krevního tlaku činí 140/90 resp. první, systolická hodnota stoupne o více než 30 mmHg a druhá, diastolická hodnota, o více než 15 mmHg. Nebezpečí hypertonie spočívá v stažení cév, což vede ke sníženému prokrvení. Podle postiženého orgánu dochází k různým symptomům a nebezpečím. Pokud je postižený mozek, mohou být následkem bolesti hlavy a únava. Při poruchách prokrvení očí se mohou objevit poruchy vidění. Zvláštní ohrožení pro dítě vzniká při poruchách prokrvení, které postihují placentu. Následkem je zpomalen vývoj dítěte. V těžkých případech může dokonce dojít k smrti dítěte. Podle stupně závažnosti hypertonie sahá léčba od uvolnění z práce přes klid na lůžku až k podávání léků na snížení krevního tlaku (antihypertenziva, např. Alfa-methyldopa). V mimořádně těžkých případech může za těchto okolností pomoci pouze ukončení těhotenství, aby se zabránilo vzniku eklampsie (viz dále).
Sponzorováno
Proteinurie
Proteinurie vzniká, když se močí vylučuje více než 300 ml / l bílkovin. Proteinurie je znakem poruchy funkce ledvin. Stává se komplikovanou, pokud se současně objeví i hypertonie.
Otoky (edémy)
Otoky v současnosti nestojí v popředí péči o těhotné ženy. Přesto by se hmotnost těhotných měla pravidelně kontrolovat, aby se rozpoznaly nadměrné hmotnostní přírůstky způsobené nahromaděním vody v tkáni. Během těhotenství se může hmotnost zvýšit o cca. 10 až 14 kg, v posledních 6 týdnech se nesmí týdně přibrat více než 500 g. Prvním příznakem edémů jsou oteklá chodidla. Pokud tento otok po 6 až 8 hodinovém nočním klidu zmizel, nepřikládá se tímto otokem žádná vážnost onemocnění. Pokud se edémy neztratí resp. pokud dojde k velkému přírůstku hmotnosti, může jít o symptomy poruchy funkce ledvin nebo o hypertonii. Podívejte se, jak zmírnit otoky v těhotenství v našem článku.
Preeklampsie
Pod preeklampsii rozumíme pozdní gestózy s hypertonií, proteinurií a edémy, která je navíc poznamenána subjektivními obtížemi jako nevolnost, poruchy vidění a malátnost a předchází eklampsii. Těhotné ženy s preeklampsií se musí ihned přijmout do nemocnice. V lehčích případech stačí klid na lůžku tak pečlivé sledování krevního tlaku, hmotnosti a výskytu bílkovin v moči. Podle míry výskytu bílkovin se musí dostatečně dodávat bílkoviny. Medikamentózně snížení krevního tlaku zahrnuje podávání alfa-methyldopa, beta-receptorových blokátorů. V těžkých případech se musí počítat s výskytem křečí. Tyto pacientky je třeba chránit před vnějšími podněty, např. v zatemněné místnosti. Aby se předešlo záchvatu křečí, doporučuje se podávání uklidňujících prostředků, např. Valia. Snížení krevního tlaku musí být pomalé a kvůli lepšímu řízení by se mělo dělat intravenózně. Pacientky by měli dostat permanentní katetr – sledování vylučování moči. Obzvláště důležitá je pravidelná kontrola srdečních akcí dítěte. V extrémním případě i zde pomůže jen ukončení těhotenství.
Eklampsie
Eklampsie představuje nejtěžší formu pozdní gestózy. Označuje křečovitý záchvat a / nebo ztrátu vědomí (koma) během těhotenství, resp. při porodu. Objevuje se převážně u prvorodiček s preeklampsií a při víceplodových těhotenstvích. Křečový záchvat je sám o sobě následkem nedokrevnosti mozku. Eklampsii většinou předcházejí alarmující příznaky:
- silné bolesti hlavy, neklid a zakalené vědomí
- zamlžené nebo dvojité vidění
- nevolnost, nucení na zvracení, bolesti v horní části břicha
Křečový záchvat se projevuje v tonicko-klonických křečích, podobných epileptickému záchvatu. Ve zvlášť těžkých případech může dojít k zástavě dechu jakož i k oslepnutí. Pacientky s eklampsií by se měli co nejrychleji přijmout na jednotku intenzivní péče. Terapie zahrnuje přerušení záchvatů, nejlépe v krátkodobé narkóze sedativem, jakož i podáním hořčíku a kyslíku. Kromě toho se musí snížit krevní tlak a zkontrolovat hospodaření s tekutinami. Jakmile se stav těhotných žen stabilizuje, musí se těhotenství ukončit. To lze provést buď vaginální cestou nebo i císařským řezem.
HELLP-syndrom
HELLP-syndrom byl poprvé popsán v roce 1982. Označuje „eklampsii bez záchvatů“. I zde je základem těžká pozdní gestóza, která je však komplikována poškozením jater. Jako následek poruchy funkce jater se namísto křečových záchvatů objevuje koma hepaticum. Pojem HELLP-syndrom se neodvozuje od objevitele tohoto onemocnění, ale je odvozen od anglických označení pro hlavní symptomy: H = hemolýza (rozklad krve), EL = Elavated Liver Function Tests (zvýšené hodnoty jater), LP = Low Platelet Counts (nízký počet krevních destiček).
Sponzorováno
Za vlastní příčinu HELLP-syndromu se předpokládá nerovnováha dvou látek (tromboxan A2 a prostaglandin E2), které jsou odpovědné za řízení šířky krevních cév a srážlivost krve. Jako následek této nerovnováhy dochází k cévním spazmům s poraněním vnitra stěny cév, endotelu. To vede k poškození na krevních buňkách, zejména na erytrocytech a destičkách. Následkem je rostoucí intravazální srážení se selháním funkce postižených orgánů, zejména jater. Pacietnky s HELLP-syndromem se často stěžují na nevolnost a zvracení jako i bolesti v pravé horní části břicha. Většinou mají silně zvýšené hodnoty krevního tlaku (190/110 mmHg), edémy v cca. 10% žluté zbarvení kůže. Diagnóza HELLP-syndromu nastává určením krevních hodnot (hodnoty jater, počet destiček). Léčba zahrnuje snížení krevního tlaku, zabránění intravazálnímu srážení pomocí heparinu tak co nejrychleji ukončení těhotenství, většinou císařským řezem. Úmrtnost novorozenců je při výskytu HELLP-syndromu zvýšena na více než 50%.
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zdravé miminko
Přečtěte si také naše další články