Syndrom ovariálního zbytku – když po operaci zůstane v těle malý kousek ovariální tkáně – příznaky, příčiny a léčba

Obsah článku



Syndrom ovariálního zbytku je vzácný zdravotní stav, který se může objevit u žen, kterým byly odstraněny vaječníky (podstoupily ovariektomii), obvykle v rámci hysterektomie nebo jiné chirurgické léčby.
Syndrom ovariálního zbytku nastává, když během operace zůstane v těle malý kousek ovariální tkáně, který může nadále fungovat a způsobovat problémy.
Zbytková ovariální tkáň může produkovat hormony a způsobovat různé symptomy, jako jsou klasicky třeba bolest v oblasti pánve nebo podbřišku (často chronická) či bolest při pohlavním styku.
Pokud zbytková tkáň způsobuje problémy, je obvykle nutné ji odstranit další operací.

Syndrom ovariálního zbytku je vzácný stav, kdy malé kousky ovariální tkáně nechtěně zůstanou v pánevní dutině po chirurgickém odstranění jednoho nebo obou vaječníků. Zbytková tkáň může růst, tvořit cysty nebo krvácení, což pak způsobuje bolest. Ovariální zbytky se mohou znovu implantovat kdekoli v břišní dutině, včetně močového měchýře, střev a močovodů.

Příčiny syndromu ovariálního zbytku

Nedokonalé odstranění vaječníků: Při operaci může být obtížné kompletně odstranit ovariální tkáň, zvláště pokud je přítomno zjizvení nebo srůsty z předchozích zákroků.
Srůsty: Srůsty mohou komplikovat přístup k vaječníkům během operace, což zvyšuje riziko, že část tkáně zůstane v těle.

Ženy jsou vystaveny zvýšenému riziku vzniku syndromu ovariálního zbytku, když jsou u nich v době operace nalezeny závažné srůsty. Pouze zkušený chirurg může vhodně vypreparovat a odstranit vaječník a okolní adhezivní tkáň, čímž se sníží výskyt syndromu ovariálního zbytku.

Příznaky syndromu ovariálního zbytku

Pokud zbytková ovariální tkáň nadále produkuje hormony, pak může způsobovat různé příznaky, mezi které patří:

Chronická bolest v oblasti pánve nebo podbřišku
Bolest při pohlavním styku
Menstruační nepravidelnosti (pokud byla zachována děloha)
Příznaky hormonální aktivity, jako je citlivost prsou nebo změny nálad
Přítomnost cyst v oblasti pánve

Diagnostika

Syndrom ovariálního zbytku bývá diagnostikován na základě podrobné anamnézy, fyzického vyšetření ženy, ultrazvuku a občas i pomocí MRI k nalezení zbytků ovariální tkáně.

Diagnostika syndromu ovariálního zbytku tedy zahrnuje několik kroků:

Sponzorováno

Ultrazvuk: Pomáhá identifikovat cysty nebo zbytkovou ovariální tkáň.
CT nebo MRI: Přesnější zobrazovací metody pro lokalizaci tkáně.
Hormonální testy: Detekce hladin hormonů, jako je estradiol, může potvrdit přítomnost funkční ovariální tkáně.

Léčba

Syndrom ovariálního zbytku obecně nereagují dobře na hormonální terapii. Ve většině případů je nejlepší možností léčby laparoskopická operace k odstranění ovariálního zbytku. Ačkoli tyto operace mohou být náročné kvůli přítomnosti zjizvené tkáně z předchozích operací, zlepšená vizualizace a dostupnost, kterou poskytuje laparoskopie, umožňují dobrou lokalizaci a odstranění zbytku.

Léčba syndromu ovariálního zbytku závisí na závažnosti příznaků:

Chirurgické odstranění: Pokud zbytková tkáň způsobuje problémy, je obvykle nutné ji odstranit dalším chirurgickým zákrokem.
Hormonální terapie: V některých případech může tato forma léčby pomoci potlačit hormonální aktivitu tkáně a zmírnit symptomy. To ale není moc časté.
Léčba bolesti: Chronická bolest může být zvládána pomocí analgetik nebo jiných metod, například fyzioterapie.

Prevence

Předcházet syndromu ovariálního zbytku lze pečlivým chirurgickým postupem a minimalizací srůstů během operace. Kvalitní příprava na zákrok a výběr zkušeného chirurga mohou riziko tohoto stavu výrazně snížit.

Pokud máte podezření na syndrom ovariálního zbytku, je důležité konzultovat příznaky s lékařem. Včasná diagnostika a léčba mohou výrazně zlepšit kvalitu života.

Shrnu to

Sponzorováno

Ovariální zbytkový syndrom (ORS z angl. Ovarian remnant syndrome) označuje stav vyskytující se u žen, které podstoupily oboustrannou salpingo-ooforektomii (BSO) s nebo bez hysterektomie, která zanechává ovariální tkáň. Tato reziduální ovariální tkáň pak vede k pánevní bolesti nebo pánevní mase. Rizikové faktory spojené s neúplným odstraněním vaječníku a následným rozvojem ovariálního zbytkového syndromu zahrnují anamnézu endometriózy, zánětlivé onemocnění pánve, mnohočetné předchozí operace a onemocnění pánevního adheziva. Pacientky nejčastěji trpí chronickou pánevní bolestí, pánevní bolestí spojenou s pánevní hmotou nebo asymptomatickou pánevní hmotou. Definitivní kritéria pro diagnózu ORS zahrnují anamnézu BSO s histologickou dokumentací ovariální tkáně získané během následné chirurgické excize. Doporučenou léčbou ORS je chirurgická excize laparotomií nebo nověji laparoskopie.

Studie a zdroje článku

Ovarian Remnant Syndrome at the Port Site Autor: H. Albert Chao
Ovarian remnant syndrome Autor: Paul M Magtibay

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.