Syndrom fixované míchy (fixovaná mícha) – příznaky, příčiny a léčba 4.15/5 (13)

• Syndrom fixované míchy je neurologický problém, při kterém je mícha nenormálně přichycená (fixovaná) k okolním strukturám v páteřním kanálu.
• Fixovaná mícha pak brání volnému pohybu míchy při růstu nebo pohybu těla, což může vést k jejímu natahování, poškození a postupnému zhoršování funkce.
• Léčbou může být chirurgické uvolnění míchy – hlavní metoda léčby, cílem je zabránit dalšímu poškození.
• Pokud máte podezření na tento syndrom (např. u dítěte nebo sebe), je důležité včasné vyšetření neurologem nebo neurochirurgem, protože časná diagnóza a léčba mohou výrazně ovlivnit prognózu.

Co je to syndrom fixované míchy

Syndrom fixované míchy nastává, když se mícha abnormálně připojí ke stěně míšního kanálu. Obvykle se mícha volně pohybuje uvnitř míšního kanálu.

Když se vaše mícha připojí k páteřnímu kanálu, může to omezit její pohyb a způsobit napětí. Toto napětí může způsobit natažení míchy a může ji poškodit a omezit průtok krve do míšních nervů.

 

Jiný název pro syndrom fixované míchy je jen fixovaná mícha.

Co je to vlastně mícha?

Mícha je hlavní nervová dráha centrální nervové soustavy, která probíhá uvnitř páteřního kanálu (v páteři). Je to jakási „dálnice nervových signálů“, která propojuje mozek s celým tělem.

Stručně řečeno: Mícha = nervový „kabel“, který přenáší informace mezi mozkem a tělem (a opačně).

 

Jaký je rozdíl mezi fixovanou míchou a rozštěpem páteře?

Fixovaná mícha a rozštěp páteře jsou odlišné, ale často spolu souvisejí. Rozštěp páteře (spina bifida) je vrozená vývojová vada, při které se během nitroděložního vývoje neuzavře zadní část obratlů, což může vést k výhřezu míchy nebo jejích obalů mimo páteřní kanál. Fixovaná mícha je stav, kdy je mícha abnormálně přichycena k okolním strukturám v páteři a nemůže se volně pohybovat, což může způsobit neurologické problémy.

Fixace míchy se může objevit samostatně, ale velmi často bývá následkem nebo komplikací rozštěpu páteře, zejména jeho skrytých forem.

Syndrom fixované míchy se nejčastěji vyskytuje u lidí, kteří měli otevřenou spina bifida. Někteří odborníci odhadují, že až u 1 ze 2 dětí s anamnézou myelomeningokély (typ rozštěpu páteře) se vyvine syndrom fixované míchy. Je však důležité pochopit, že můžete mít fixovanou míchu, aniž byste měli zjevný rozštěp páteře.

Příznaky

Příznaky fixované míchy se mohou u různých osob značně lišit. Některé děti mají již při narození příznaky fixované míchy. Většinu času se symptomy syndromu fixované míchy rozvíjejí u dětí, jak rostou. Zřídka některé děti nemají žádné příznaky v dětství, ale objeví se příznaky jak vyrostou do dospělosti (pokud nebyli dříve diagnostikováni).

U dětí mohou být prvními příznaky:

• Deformity páteře nebo dolních končetin
• Slabost v nohou nebo nestabilní chůze
• Poruchy kontroly moči nebo stolice
• Kožní změny v oblasti dolní páteře – důlek, pigmentace, nadměrné ochlupení

U dospělých se obvykle objevují:

• Chronické bolesti dolní části zad (zhoršující se při pohybu, předklonu)
• Brnění, necitlivost nebo slabost v nohou
• Poruchy chůze, ztráta rovnováhy
• Potíže s močením nebo vyprazdňováním

Příčiny syndromu fixované míchy

Rozlišujeme 2 hlavní formy:

• Vrozená forma – vzniká během vývoje plodu. Často bývá spojena s dalšími vadami páteře, jako jsou:
  • Spina bifida (otevřená nebo skrytá forma)
  • Dermální sinus (kanálky spojující kůži s míchou)
  • Lipomy (tukové útvary v dolní části páteře)
• Získaná forma – může vzniknout později například po:
  • Operacích míchy nebo páteře
  • Úrazech
  • Zánětlivých onemocněních či infekcích

Někteří vědci se domnívají, že lidé mají genetické faktory, které u nich zvyšují pravděpodobnost rozvoje rozštěpu páteře. Odborníci našli souvislost mezi geny a myelomeningokélou. Ale neprokázali souvislost mezi geny a syndromem fixované míchy.

Diagnostika

Nejpřesnější metoda k určení syndromu je:

• Magnetická rezonance (MRI) – ukáže fixaci, lipomy, abnormality míchy nebo její napětí
• Neurologické vyšetření – testuje reflexy, sílu, citlivost a chůzi
• Myelogram – při něm lékař vstříkne kontrastní barvivo do membrány, která obklopuje míchu. Poté použije rentgen, aby zjistil, zda je páteřní kanál fixován, či nikoliv.
• Někdy se provádí i urodynamické testy – pokud jsou problémy s močovým měchýřem

Léčba syndromu fixované míchy

• Chirurgické uvolnění míchy – nejčastější léčba, cílem je odstranit napětí a zabránit dalšímu poškození
• Rehabilitace a fyzioterapie – důležitá zejména po operaci
• U některých pacientů bez výrazných příznaků se volí pouze sledování

Chirurgický zásah je tedy hlavní léčbou fixované míchy. Typ operace se může lišit v závislosti na několika faktorech, jako třeba:

• Tloušťka filum terminale – lat. ztenčené pokračování míchy od výše obratlů L1–2 až po úpon na zadní plochu os coccygeum
• Kde je mícha připoutaná
• Zde je pacient dospělý nebo dítě

Obecně platí, že neurochirurg, lékař specializující se na operace mozku a páteře, provádí operaci fixované míchy. Nejprve udělá řez v dolní části zad. Poté pomocí chirurgických nástrojů jemně odstraní zjizvenou tkáň a oddělí míchu od páteřního kanálu.

Prognóza

Pokud je syndrom odhalen včas a správně léčen, je prognóza obvykle dobrá – hlavně u dětí. U dospělých je léčba účinná v zastavení nebo zpomalení zhoršování stavu, ale již vzniklé poškození nemusí být vždy zcela vratné. Pravidelné kontroly u neurologa nebo neurochirurga jsou klíčové.

Studie a zdroje článku

• Diagnosis and Treatment of Tethered Spinal Cord: A Systematic Review Autoři: Patrick Hsieh, Eric Apaydin
• Zdroj obrázku: mentalmind / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Mícha

Přečtěte si také naše další články