Při astmatu a alergii pomohou i jeskyně

Obsah článku

Speleoterapie Astma ani alergie nemusí být doživotním trápením, tvrdí lékaři zabývající se speleoterapii. Zvláště pokud s léčbou jeskyni začnete už v dětství. Marek měl dva roky, kdy se začaly jeho dýchací problémy. V zimním období trpěl záchvaty kašle a častými záněty průdušek, které končily antibiotiky. Vzápětí se na to nabalila léčba kortikoidními inhalačními spreji, antihistaminiky a léky proti astmatu. Dnes je to zdravý školák, léky jsou dávnou minulostí. Zlom k lepšímu nastal již po první návštěvě jeskyně. „Na první léčení do Lázní Štós nás poslala alergoložka, když měl Marek tři roky. Jako doplňkovou léčbu nám doporučili pobyt v Jasovské jeskyni. Během třítýdenního léčení v ní byl asi desetkrát. Od té doby léky nepotřeboval, záchvaty kašle prostě zmizely“ vzpomíná Markův otec. Léčení však pro jistotu za rok zopakovali. Zní to až příliš jednoduše?

Slovensko patří k průkopníkům

„Moderní speleoterapie má za sebou více než půl století praxe. Vedle Německa to bylo právě Slovensko, které přineslo komplex poznatků o jejích účincích. Již v roce 1960 začal MUDr. Karol Klincko s touto léčbou v Gombasecké jeskyni,“ říká profesor MUDr. Svetozár Dluholucký, Csc., který o dvanáct let později pomáhal rozjet stejný projekt ve Bystrianské jeskyni. Díky svým výzkumem v ní byl dlouholetým předsedou stálé komisi pro speleoterapii, která patří pod Mezinárodní unie speleologie. Bystrianská jeskyně je dodnes jejím referenčním pracovištěm.“ V časech, kdy se astma považovala za alergické stažení průdušek, jsme na základě srovnatelných léčebných výsledků při astmatu a infekčních onemocněních dýchacích cest předpovídali jejich společný základ – zánětlivý proces. Aerosol v krasových jeskyních utišuje záněty dýchacích cest, bez rozdílu původu. Proto je takový účinný i při léčbě alergií a astmatu, kterým dala klasická medicína nálepku – na celý život.

Jak to funguje?

Většina respiračních onemocnění je výsledkem porušení slizniční bariéry v dýchacích cestách. Při každém nádechu na ně dopadá obrovské množství patogenů – viry, plísně, bakterie, alergeny, prach či jiné škodlivé látky z ovzduší. Pokud se samočisticí schopnost sliznic překročí, vznikne zánět. Stav imunity a vrozené predispozice určují průběh a charakter jaký bude zánět mít a zda přeroste do chronického onemocnění. Jeskynní mikroklima má na takto postižené dýchací cesty blahodárný vliv. Vysoká relativní vlhkost vzduchu a nízké teploty hydratují a regenerují hlenovou vrstvu sliznic.

Vzduch bohatý na vápník působí protizánětlivě, hořčík uvolňuje svalstvo průdušek, ulevuje astmatikům. Ovzduší je bezprašné, bezalergénové a sterilní, s nízkým pH. Navíc, elektronegativní náboj aktivuje membránový potenciál slizničních buněk a navrací jim samočisticí schopnost. Nezanedbatelná je i podprahová radiace v jeskyních, která má podle výzkumů a klinických studií příznivý vliv na imunitu a celkové zdraví.

Nedůvěra i pohodlnost

Proč pak speleoterapie není první volbou alergologů zejména u malých dětí? Profesor Dluholucký za tím vidí nedůvěru, ale i pohodlnost. „Inhalační léčba kortikoidy a dlouho účinnými betamimatikami odpojila dětské astmatiky od infúzií. Je vysoce efektivní, ale nikdo jasně nedefinoval, například to, kdy se s ní dá skončit!“ Speleoterapie dosahuje nejlepší výskedky u dětí asi do patnácti let, kdy dýchací cesty nejsou ještě nezvratně poškozeny a vývoj k astmatu a alergii se dá zvrátit přeladěním imunitních reakcí. U dospělých pacientů to jde hůře, byť i těm pobyt v jeskyni pomáhá. V ambulancích se však o ní většinou nedozvíte. Zklamání nad přístupem klasické medicíny přežila i Kristýna.

Sponzorováno

„S tříletým synem jsme prošli mnoho různých doktorů – specialistů. Je to jen pár měsíců, co u něj propukly dýchací problémy, které vyhodnotili jako lehkou astma.“ Pokaždé z ordinace odcházeli se spoustou léků a varováním, že pokud je nebudou poctivě brát, ze syna bude těžký astmatik. Se silnou léčbou se však mladá matka nechce smířit. „Nevěřím, že neexistuje i jiné řešení. Speleoterapii zmínila až jedna doktorka na pohotovosti. Okamžitě jsme navštívili jeskyni a čeká nás i intenzivnější cyklus. Výsledky však vidím už teď. Přestože syn měl rýmy, trvaly kratší dobu a nedošlo ke zúžení průdušek ani nepřišel astmatický kašel jako předtím. A to i přesto, že mu snižujeme dávky kortikoidního spreje a antiastmatika nebere.“

Výsledky jsou povzbudivé

Už čtyřicet let organizuje tým kolem profesora Dluholuckého speleoterapeutické pobyty v Bystrianské jeskyni v Nízkých Tatrách. Zpočátku ani on sám nevěřil v jejich význam, ale změnil názor. V sedmdesátých a později i v devadesátých letech minulého století udělal dvě studie zaměřené na účinnost speleoterapie. Výsledky byly téměř identické. V následujícím roce po absolvování prvního turnusu klesla nemocnost dětí na respirační infekty na pětinu. Snížila se spotřeba antibiotik, zlepšila imunita a klesly zánětlivé markery. Po deseti letech speleoterapie zůstalo v péči alergologa třiadvacet procent sledovaných dětí. Ostatní byly zdravé.

„Imunologové říkají, že alergie je celoživotní a z toho vyvozují, že léčba také. V dětském věku však vím , že alergie je přechodný stav a správným postupem se dá vyléčit. Navíc, děti do čtyř let mívají spíše infekční typ astmatu, když záchvat vyvolá viróza. V tomto věku je dost obtížné odlišit samotnou infekci s pískavým výdechem od náběhu na astma. Angloameričané tyto infekty nazývají pískavá bronchitida – wheezing bronchitis, ne astma.“ Naštěstí, podporu našli speleoterapeuti alespoň na Správě Slovenských jeskyní.
Jako v pohádce

Přestože jde jen o doplňkovou léčbu, má svá pravidla. Speleoterapie začíná dýchacími cvičeními, které trvají přibližně tři čtvrtě hodiny. Tehdy se má aerosol dostat co nejhlouběji do dýchacích cest. Pacienti se učí správně dýchat, cvičí prvky jógy. Pak, pokud je v jeskyni na to prostor, leží ve spacácích na lehátkách a při hudbě relaxují další dvě hodiny. Organismus otužuje a relaxuje. Děti i dospělí jsou stále pod dohledem fyzioterapeuta a pokud je třeba, i doktora. „Vím, že nemohu čekat zázraky, ale věřím v sílu přírody,“ říká Kristýna.

„Navíc, pro děti to není jen terapie, ale i dobrodružství. Každý den jako permoníci vstupují do podzemí, zlepšují si kondičku, získávají vztah k horám, přírodě a občas se setkají i s netopýrem. A když jim to ještě může zdravotně pomoci, je hřích to nezkusit.“

Kdy do jeskyně nemůžete?

jestliže trpíte akutní horečkou či infekcí
pokud máte metabolické onemocnění, které není pod kontrolou, např. dekompenzovanou cukrovku
jestliže trpíte aktivním autoimunitním onemocněním
překážkou je i akutní astmatický status
pro fyzickou zátěž se nedoporučuje pacientům se špatně kompenzovanými kardiovaskulárními onemocněními

Vlastnosti jeskynního mikroklimatu

stálá teplota, vlhkost a malé kolísání barometrického tlaku
čistota ovzduší (prach, pyly a mikroorganismy jsou přítomny jen v nepatrné koncentraci)
velikost částic aerosolu (0,2 – 0,5 u)
vysoký obsah lehkých iontů (důležité jsou zvláště záporné ionty, které zlepšují krevní průtok kapilárami, a tím se zlepší prokrvení orgánů, zrychlují pohyb řasinkového epitelu v dýchacích cestách, zvyšují produkci hlenu. Zajišťují čistotu prostředí („samočistící“ schopnost jeskyně)
nízká koncentrace radonu (různá, nekolísá více než o1 řád) přímo ovlivňuje imunologické pochody v buňkách

Kam dále?

Vyzkoušejte: www.speleoterapie.cz
Jak řešit astma u dětí?

VIDEO: Speleoterapeutické centrum Vojtěchov – Mladeč

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.