Rakovina vaječníků – příznaky, projevy, léčba 4.95/5 (19)

• Rakovina vaječníků je nádorové onemocnění, které začíná v buňkách vaječníků, které jsou částí ženského reprodukčního systému. Toto onemocnění je často diagnostikováno ve fázi, kdy je již pokročilé, což může ovlivnit možnosti úspěšné léčby.
• Přesné příčiny rakoviny vaječníků nejsou zcela jasné, ale některé faktory mohou zvýšit riziko vzniku tohoto onemocnění: Genetika: Přítomnost mutací v genech BRCA1 a BRCA2 může zvýšit riziko rakoviny vaječníků. Věk: Riziko rakoviny vaječníků se zvyšuje s věkem, zejména po menopauze. Historie rodiny: Pokud má žena v rodině historii rakoviny vaječníků nebo prsu, může to zvýšit její riziko. Předchozí onemocnění vaječníků: Ženy, které měly předchozí onemocnění vaječníků, mohou mít zvýšené riziko. A i ženy, které nebyly během života těhotné, mají zvýšené riziko této nemoci.
• Příznaky rakoviny vaječníků mohou být: Nafouklé nebo bolavé břicho, potíže s jídlem nebo pocity sytosti po malém množství jídla, hodně časté močení, únava a slabost, změny v hmotnosti, bolest v pánevní oblasti
• Diagnostika rakoviny vaječníků obvykle zahrnuje fyzické vyšetření, ultrazvuk, krevní testy a případně chirurgické zákroky k odebrání vzorků tkání (tj. biopsie).
• Léčba může zahrnovat chirurgický zákrok k odstranění postižených tkání, chemoterapii nebo radioterapii. Léčba závisí na stadiu rakoviny a zdravotním stavu pacientky.
• Vzhledem k tomu, že příznaky rakoviny vaječníků mohou být nespecifické a onemocnění často diagnostikováno v pokročilých stádiích, pravidelné gynekologické vyšetření a vědomí příznaků rakoviny vaječníků jsou klíčové pro brzkou detekci a léčbu.

Nejčastějším zhoubným nádorem, který pochází z vaječníku, je rakovina vaječníku. Má velký význam, protože – ačkoli je sice ve srovnání s jinými nádorovými onemocněními, jako např. s rakovinou prsní žlázy nebo s rakovinou plic, vzácný, patří na druhé straně však k hlavním příčinám úmrtí na rakovinu u ženy.

Příčiny vzniku nejsou ještě známy, častější výskyt v rodině však poukazuje na genetické příčiny. Bohužel neexistují žádné typické znaky pro včasné rozpoznání onemocnění. Pokud je u ženy podezření na rakovinu vaječníků, začíná se diagnostika vždy gynekologickým vyšetřením, a vzápětí se udělají zobrazování vyšetřovací metody jako ultrazvuk, počítačová a magnetorezonančná tomografie. Terapie sestává z operace s následnou chemoterapií nebo léčbou ozařováním. Prognóza onemocnění je celkově spíše nepříznivá (protože se na ni často přijde celkem pozdě).

Vaječník je výchozím orgánem pro množství různých tak nezhoubných jakož i zhoubných nádorů. Vaječníky jsou navíc často napadány metastázami jiných nádorových onemocnění, jako např. rakoviny prsní žlázy, plic, žaludku nebo střeva.

Z histologického pohledu se rozlišují tři různé formy, mucinózní, endometriální a serózní rakovina. Prognóza pacientky je mimo jiné závislá i od těchto forem a popsaným pořadím se zhoršuje. Cca. 10-15% rakovin vaječníků nemají svůj původ ve vaječnících, ale v určitých buňkách pobřišnice. Má velký význam, protože – ačkoli je sice ve srovnání s jinými nádorovými onemocněními, jako např. s rakovinou prsní žlázy nebo s rakovinou plic, vzácná, patří na druhé straně však k hlavním příčinám úmrtí na rakovinu u ženy.

 

Anatomie vaječníku

Vaječník, latinsky ovarium, je párový ženský pohlavní orgán, který leží v malé pánvi napravo a nalevo do dělohy, je spojený s dělohou pomocí vazby vaječníků. Vaječník má formu mandle, hmotnost má cca. 5-8 g, délku 25-50 mm a tloušťku 15-50 mm. Lze rozlišit venku se nacházející cca. 2 mm silnou kůru a uvnitř se nacházející dřeň.

V kůře vaječníku se nacházejí Graafovy folikuly, to jsou měchýřky naplněné tekutinou, které obsahují vajíčka různého stupně zralosti. Při narození se ve vaječníku nachází 500 000 až 1 milion vajíček. Během pohlavní zralosti ženy dozrává ročně v Graafových folikulech cca. 12-13 těchto vajíček. Zpravidla dochází každé 4 týdny k ovulaci, to znamená, že folikul praskne a uvolněné vajíčko se vzápětí dostává do vejcovodu a je transportováno k děloze. Vyprázdněný folikul se pak změní žlázu hormony, na takzvané žluté tělísko. Pokud nenastoupí těhotenství, žluté tělísko se rozpadne a změní se na bělavou jizvu. Při úspěšném oplodnění se naproti tomu žluté tělísko zachová až do cca. 10. – 12. týdne těhotenství.

Funkce vaječníku podléhá řízení hypofýzy jako i hypotalamu, čili nadřazeným centrům mozku.

Příčiny rakoviny vaječníků

Příčiny vzniku rakoviny vaječníků nejsou ještě známy. Předpokládá se však, že význam jednak má stále se opakující ovulace. Tento předpoklad se opírá o pozorování, že rakovina vaječníků se častěji objevuje u žen, které nikdy nebyly těhotné, resp. nikdy nebraly léky, které potlačují ovulaci, jako např. antikoncepční pilulky. Na druhé straně se zdá, že jistou roli hrají kontakty se škodlivými látkami, jako např. azbestem nebo mastkem.

Osobitostí rakoviny vaječníků je tumor „hraniční“. Označení hraniční, čili mezní případ, pochází z vlastností tohoto tumoru, které ho jednoznačně nepočítají ani k nezhoubným a ani k zhoubným nádorům. Po delším přechodném období, se však tyto tumory „svrhnou“, to znamená, že se stávají jednoznačně zhoubnými a z tumoru „hraniční“ vzniká rakovina vaječníků.

Kromě toho poukazuje častější výskyt rakoviny vaječníků v rodině na geneticky podmíněné příčiny. Další náznak existence genetických faktorů sestává z koindicencie, čili ze současného výskytu s jinými nádorovými onemocněními, jako např. s rakovinou prsní žlázy nebo rakovinou střeva. Vychází se z toho, že cca. 10% případů rakoviny vaječníků je geneticky podmíněných. Riziko onemocnění u nádorových syndromů v rodině se odhaduje na 60%.

TIP: Podívejte se na 10 symptomů rakoviny, které bohužel často přehlížíme

Četnost rakoviny vaječníků

Rakovina vaječníků patří ke spíše vzácným nádorovým onemocněním ženy, na rozdíl od rakoviny prsní žlázy nebo rakoviny plic. Na druhé straně přebírá rakovina vaječníků kvůli špatným šancím na vyléčení vedoucí úlohu při příčinách úmrtí na rakovinu.

Počet nových onemocnění za rok, se v severní Evropě pohybuje při 14: 100 000, zatímco v Japonsku činí např. jen 3: 100 000. V Spolkové republice Německo tedy na rakovinu vaječníku onemocní cca. každá 66. žena, u rakoviny prsní žlázy je to každá 8. – 10. žena. Rakovina vaječníku vzniká převážně v druhé polovině života po menopauze, čili po posledním menstruačním krvácení, přičemž věkový vrchol leží v 7. a 8. desetiletí života. Vychází se z toho, že cca. dvě třetiny všech tumorů na vaječnících jsou rakovinotvorné. Asi polovina všech rakovin vaječníků se vyskytuje na obou stranách.

Symptomy rakoviny vaječníků

Bohužel neexistuje žádný typický příznak pro včasné zjištění onemocnění. První příznaky jsou spíše necharakteristické, jako např. bolesti v podbřišku nebo zácpa. Příležitostně se hlavně u již starších pacientek objeví znovu krvácení, podobné menstruačnímu krvácení. Pozdějším symptomem pokročilého onemocnění je zvětšení objemu břicha s nebo i úbytek na tělesné hmotnosti. Pacientky tehdy říkají, že sukně a kalhoty jsou jim najednou úzké. Tento nárůst objemu břicha je podmíněn větším nahromaděním tekutiny v břišní dutině, v medicíně označovaném jako ascites.

Rozšíření, metastazování

U cca. poloviny případů jsou rakovinou napadené oba vaječníky. Jestliže rakovina prorazí obal vaječníku, může se rozptýlit přímo na celý povrch volné břišní dutiny, shora od pobřišnice až dolů k Douglasově prostoru, k prostoru mezi dělohou a konečníkem. Následně vzniká karcinomatózní peritonitida, čili napadení pobřišnice mnohými metastázami.

Krevní cestou vznikají metastázy hlavně v pohrudnici, játrech a vzácněji i v kostře, ledvinách, mozku nebo kůži. Lymfatickým tokem mohou vznikat metastázy lymfatických uzlin podél břišní tepny a také podél křížových cév.

Podle rozšíření nemoci se v klasifikaci FIGO (Fédération Intarnationale de Gynecology et d ‚Obstétrique) rozlišují 4 stádia tumorů:

• Figo I onemocnění omezeno na vaječník
• Figo II onemocnění rozšířené v pánvi
• Figo III karcinomatózní peritonitida resp. metastázy v lymfatických uzlinách
• Figo IV vzdálené metastázy

Diagnóza rakoviny vaječníků

Pokud je u ženy podezření na rakovinu vaječníků, začíná se diagnostika vždy gynekologickým vyšetřením, při kterém se vaječníky osahají a vzápětí se přes břišní stěnu a přes pochvu udělá vyšetření ultrazvukem. Další údaje týkající se rozšíření onemocnění vyplynou z počítačové a magnetorezonanční tomografie.

Před začátkem každé terapie by se měl v krvi určit nádorový marker CA 125, přičemž jde o protein buněčného povrchu. Tento nádorový marker má při prvotní diagnóze jen menší význam, mnohem důležitější je jako parametr průběhu po ukončení léčby. Nárůst hodnoty tehdy poukazuje na recidivu, čili na návrat onemocnění, nebo na metastazování. Úloha HER-2 / nového onkogenu, objeveného začátkem 90. let je při diagnostice, resp. při kontrole průběhu dosud nejasná.

Pro léčbou třeba vyloučit vzdálené metastázy pomocí vhodných vyšetření, jako např. počítačovou tomografií hrudního koše a břišního prostoru nebo magnetorezonanční tomografií. Diagnóza se s absolutní jistotou však může určit pouze histologicky na operativně odstraněné tkáni.

TIP: Druhy rakoviny

Terapie a léčba

K léčbě rakoviny vaječníků je k dispozici operace, chemoterapie a léčba ozařováním. Volba léčebné metody závisí v první řadě na stadiu tumoru. U převážné většiny pacientek nastává terapie jako kombinace operace a následné chemoterapie.

Operace

Operace zahrnuje odstranění obou vaječníků, dělohy a také velké části pobřišnice. Odchylky od této operace je třeba zvažovat jen výjimečně, jako např. při jednoznačně jednostranném napadení rakovinou. Kromě – dle možnosti – úplným odstraněním metastáz následují po operaci i diagnostické cíle. Například se mohou odebrat vzorky z podezřele zvětšených lymfatických uzlin a systematicky prozkoumat celý břišní prostor.

Chemoterapie

Rakovina vaječníku reaguje relativně citlivě na chemoterapeutika. Protože má většina pacientek již pokročilejší formu onemocnění, není léčení možné jen samotnou operací. Pokud při operaci nebylo možné odstranit všechna místa výskytu tumorů, musí se bezpodmínečně po operaci zavést chemoterapie.

Chemoterapie by se měla po operaci začít co nejdříve, v ideálním případě v průběhu prvních dvou týdnů. Nejúčinnější jsou látky obsahující platinu, které se podávají v kombinaci s jinými látkami. Kdysi následovala kombinace s cyklofosfoamidem nebo antracykliny, dnes se doporučují taxany, jako např. Paclitaxel (Taxol). Zpravidla se podává 6 cyklů v odstupu 3 týdnů. Množství studií zkoumá další schémata chemoterapie, které obsahují např. Gemcitabin nebo Topotecan.

Léčba ozařováním

Rádiosenzibilita rakoviny vaječníků, čili její citlivost na ionizující paprsky, je známá. Před zavedením chemoterapie obsahující platinu byly chemoterapie a radiační terapie účinné asi stejně. Dnes radiační terapii vytlačily do pozadí nové vzory chemoterapie. Při existenci kontraindikací při chemoterapii nebo odmítnutí chemoterapie pacientkou se však radiační terapie nadále nasazuje. Pokud se po intenzivní polychemoterapii objeví recidiva, je radiační terapie jedinou ještě zbývající možností léčby.

Po operaci radiační terapie zahrnuje ozařování celé břišní dutiny od pobřišnice až po dno pánve, přičemž se v různých oblastech – při zohlednění rizikových orgánů – podávají i různé dávky záření.

Nové léčebné metody

U pacientek s časnou recidivami se zkouší, nakolik se dají dosáhnout úspěchů pomocí hormonální terapie, např. Tamoxifenem, MPA nebo analogem GnRH. Během experimentů se kromě toho zkoumá, zda nelze vyvinout nové terapeutické možnosti pomocí imunoterapie protilátkami nebo vakcínami proti nádorům.

Prevence proti rakovině vaječníků

Dosud nejsou známy žádné preventivní opatření proti rakovině vaječníků. Zatím neexistuje ani osvědčené screeningové vyšetření, které umožňuje včasné rozpoznání této rakoviny.

Výjimku tvoří nádorové syndromy v rodině. U známých forem rakoviny vaječníků v rodině se zdravým nositelkách genu, které již mají ukončené své plánované rodičovství, doporučuje preventivně odstranění vaječníků.

TIP: Nepleťte si thékom s nádorem

Prognóza při tomto onemocnění

Pro prognózu onemocnění má význam několik parametrů, jako např. rozšíření nemoci resp. stadium tumoru, histologie, velikost nádorových zůstatků po operací.

U pacientek s onemocněním omezujícím se na vaječník leží 5-letá míra přežití mezi 70 a 90%. Pokud se rakovina již rozšířila v pánvi, snižuje se 5letá míra přežití na 45-57%. Při metastázách v lymfatických uzlinách se 5-letá míra přežití zhorší na 17-24%. Pokud již krevní cestou vznikly vzdálené metastázy, přežije dalších 5 let už jen 5-12% pacientek.

Čas přežití se navíc zkracuje v závislosti na nádorových zůstatků po operaci. Přitom je spíše důležitější objem velkého ložiska než počet zbývajících ložisek. Při nádorových zůstatcích menších než 1 cm by měly být dosažitelné 5-leté míry přežití mezi 60 a 70%.

U cca. 60-70% pacientek s pokročilou rakovinou vaječníků se objevuje recidiva, přičemž 90-95% recidiv se objeví během prvních 5 let. Čím dříve se recidiva objeví, o tom nepříznivější je prognóza pro pacientku. Hlavní příčinou úmrtí u pacientek s rakovinou vaječníku je karcinomatózní peritonitida.

TIP: Podívejte se na potraviny proti rakovině

VIDEO: Zkušenost pacientky s nádorem vaječníků

VIDEO: Co je zhoubný nádor vaječníků

Studie a zdroje článku

• Ovarian cancer population screening and mortality after long-term follow-up in the UK Collaborative Trial of Ovarian Cancer Screening (UKCTOCS) Autoři: Usha Menon, Aleksandra Gentry-Maharaj, Matthew Burnell
• Zdroj obrázku: rob3000 / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Gynekologické problémy, Rakovina

Přečtěte si také naše další články