Plicní infarkt – odumření části plicní tkáně – příznaky, příčiny a léčba

Obsah článku



Plicní infarkt je stav, kdy dojde k odumření části plicní tkáně v důsledku zablokování plicní tepny, obvykle krevní sraženinou (trombózou).
Tento stav často souvisí s plicní embolií, kdy sraženina cestuje do plicní tepny a blokuje průtok krve.
Příznaky plicního infarktu mohou být: náhlá silná dušnost, bolest na hrudi, kašel (někdy s krví) a zvýšená srdeční frekvence.
Léčba plicního infarktu znamená podávání antikoagulancií (léky na ředění krve) k rozpouštění sraženiny a prevenci dalšího vzniku sraženin, kyslíkovou terapii a v některých případech chirurgický zákrok.

Plicní infarkt nastává, když část plicní tkáně odumře, protože se ucpe její krevní zásobení. I když hned několik zdravotních stavů může způsobit plicní infarkt, nejčastější příčinou je plicní embolie.

V závislosti na jeho velikosti a umístění se příznaky plicního infarktu mohou lišit od člověka k člověku, od docela mírných až po extrémně závažné. Nicméně, bez ohledu na jeho příznaky, když dojde k plicnímu infarktu, vždy to znamená, že jde o vážný zdravotní problém a je zapotřebí agresivní vyšetření a léčba.

Příznaky plicního infarktu

Příznaky plicního infarktu, které mohou být značně variabilní, souvisejí s plochou infarktu a jeho lokalizací v plicích. Větší plicní infarkty obvykle vyvolávají závažnější příznaky, stejně jako plicní infarkty, které postihují pohrudnici (vazivové membrány, které chrání a pokrývají plíce).

Ve většině případů je plicní infarkt způsoben relativně malou plicní embolií, která vede k poměrně malému infarktu. V těchto případech mohou být příznaky způsobené samotným infarktem velmi mírné nebo dokonce i vůbec žádné.

Větší plicní infarkty obvykle vyvolávají závažnější příznaky, stejně jako plicní infarkty, které postihují pohrudnici. Tyto příznaky mohou pak být následující:

hemoptýza (vykašlávání nebo plivání krve)
těžká dušnost
horečka
bolest na hrudi (nejčastěji bolest podobná zánětu pohrudnice (bolest na hrudi, ke které dochází při nadechování)
(zřídka) přetrvávající škytavka
točení hlavy
slabost

Mnohé z těchto příznaků jsou u plicní embolie poměrně běžné, ať už způsobil plicní infarkt nebo ne. Pokud je však plicní embolie doprovázena buď hemoptýzou, nebo bolestí na hrudi, znamená to, že došlo také k plicnímu infarktu.

I když malé plicní infarkty obvykle nemají žádné dlouhodobé následky, velké infarkty mohou způsobit dostatečné poškození plic, aby vyvolaly chronické příznaky, a mohou se dokonce stát smrtelnými. Tak na to pozor. Nepodceňovat.

Příčiny plicního infarktu

Zdaleka nejčastější příčinou plicního infarktu je plicní embolie. Ve studiích se odhaduje, že až 30 % plicních embolií způsobí alespoň malý plicní infarkt.

Plicní embolie je způsobena zablokovanou tepnou v plicích

Několik dalších problémových zdravotních stavů může také způsobit plicní infarkt tím, že způsobí okluzi části plicního oběhu, čímž se zastaví průtok krve do části plicní tkáně. Patří mezi ně třeba rakovina, autoimunitní onemocnění, jako je lupus, různé infekce, srpkovitá anémie, infiltrativní plicní onemocnění, jako je amyloidóza, nebo embolizace vzduchu nebo jiných materiálů z nitrožilního katetru. A pozor na to, že uživatelé drog, kter0 je berou intravenózně, jsou zvláště náchylní k rozvoji plicních infarktů.

Sponzorováno

Bez ohledu na příčinu jsou velmi rozsáhlé plicní infarkty relativně neobvyklé, protože plicní tkáň má tři potenciální zdroje kyslíku: plicní tepnu, bronchiální tepnu (tepny, které zásobují bronchiální strom) a samotné alveoly (vzduchové vaky v plicích). To znamená, že život ohrožující plicní infarkty jsou nejčastěji pozorovány u lidí, kteří mají závažné základní zdravotní problémy, jako je chronická obstrukční plicní nemoc nebo chronické srdeční selhání.

Kuřáci mají také mnohem vyšší riziko plicních infarktů.

Diagnóza

Ve velké většině případů je plicní infarkt diagnostikován jako další nález při hledání plicní embolie.

U osoby, u které je diagnostikována plicní embolie, nebo u které je třeba jen podezření, že má plicní embolii, bude mít lékař také podezření na plicní infarkt, pokud pacient pociťuje hemoptýzu nebo bolest na hrudi nebo pokud fyzické vyšetření prokáže známky velmi velké embolie (např. zejména pokud je přítomna tachykardie, zrychlené dýchání nebo nadměrné pocení). Kromě toho může plicní infarkt, který postihuje pleurální výstelku plic, vyvolat charakteristický zvuk „pleurálního tření“, který je slyšitelný stetoskopem – takový zvuk, který připomíná tření dvou kusů kůže o sebe.

Při absenci takových klinických nálezů může malý plicní infarkt zcela uniknout detekci. Avšak nyní, kdy jsou plicní CT vyšetření v diagnostice plicní embolie rutinněji používána, jsou detekovatelné i malé plicní infarkty, pokud jsou specificky hledány.

Léčba plicního infarktu

Léčba plicního infarktu znamená zejména podpůrnou péči a léčbu problémového stavu, který plicní infarkt způsobil.

Podpůrná péče znamená udržování dostatečného okysličení krve podáváním kyslíku a kontrolu bolesti, aby bylo dýchání pohodlnější. Pokud nelze zajistit dostatečný krevní kyslík dodáváním kyslíku nosní kanylou nebo obličejovou maskou, může být nutné pacienta intubovat a umístit na ventilátor.

Další léčba závisí na podezření na základní příčinu. Pokud se tyto příčiny zdají pravděpodobné, musí být zahájena agresivní léčba srpkovité anémie nebo infekce. U každého autoimunitního onemocnění, které problém způsobilo, by měla být (je-li to možné) umocněna léčba, a pokud je příčinou rakovina, je třeba přehodnotit možnosti léčby.

Ve velké většině případů je však plicní infarkt způsoben plicní embolií. Léčba plicní embolie zahrnuje kromě podpůrné léčby i zavedení antikoagulační medikace, obvykle intravenózním heparinem, po několika dnech perorálním antikoagulanciem.

V případech, kdy je plicní embolie masivní a zdá se, že způsobuje velký plicní infarkt, nebo zvláště pokud je průtok krve do plic tak narušen, že srdeční výdej klesá, může být nutné podat fibrinolytikum (léky používané k rozpouštění krevních sraženin). Jsou to léky, které mohou rozpustit sraženinu, která brání průtoku krve. Zvláštní riziko spojené s užíváním takových léků za těchto okolností převáží akutní riziko smrti, pokud sraženina zůstane tam, kde je.

A pokud je situace dostatečně vážná, může být dokonce nutné pokusit se o chirurgický nebo katetrizační postup k odstranění překážející sraženiny.

Shrnu to

Plicní infarkt — odumření části plicní tkáně způsobené vaskulární obstrukcí — je poměrně častým následkem plicní embolie. Jiné příčiny plicního infarktu jsou mnohem méně časté.

Ve většině případů je plicní infarkt relativně malý a nemá žádné skutečné dlouhodobé následky, pokud je přiměřeně řešena základní příčina. Větší plicní infarkt však může způsobit výrazné akutní příznaky a dlouhodobé problémy. Ve všech případech vyžaduje plicní infarkt agresivní lékařské vyšetření a léčbu.

Sponzorováno

Máte s plicním infarktem nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů.

Studie a zdroje článku

Zdroj fotografie: Sakurra / depositphotos.com
Pulmonary Infarction Autoři: Alec Emerling; Jeffrey Cook.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Plíce

Plicní infarkt – odumření části plicní tkáně – příznaky, příčiny a léčba 4.43/5 (14)