Sponzorováno

PIMS aneb dětský multisystémový zánětlivý syndrom – co je to a jak se léčí? 4.7/5 (10)

  • PIMS (Pediatric Inflammatory Multisystem Syndrome) je závažné onemocnění, které postihuje převážně děti a mladistvé. Je spojeno s předchozí infekcí nebo expozicí koronaviru (SARS-CoV-2) a je charakterizováno zánětem v různých orgánech těla.
  • Symptomy PIMS mohou zahrnovat horečku, zánět sliznic, vyrážku, otoky kloubů, zvětšení lymfatických uzlin, gastrointestinální problémy, srdeční poruchy a další. Může se jednat o závažný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
  • Léčba PIMS znamená hospitalizaci a správu intravenózních léků, které mají za cíl potlačit zánětlivou reakci v těle. Pacienti mohou dostávat kortikosteroidy, imunoglobuliny a další léky k potlačení imunitní odpovědi a snížení zánětu.
  • Kromě toho je důležitá podpůrná péče, jako je udržování hydratace, sledování srdečního stavu a další symptomatická léčba. Léčba PIMS je komplexní a individualizovaná, protože každý případ může být trochu odlišný.
  • Je důležité, aby PIMS bylo diagnostikováno a léčeno co nejdříve, aby se minimalizovaly možné komplikace. Pokud máte podezření na PIMS u svého dítěte, je nezbytné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc a konzultovat vše s odborníky na pediatrická onemocnění a infekční nemoci.

Syndrom PIMS-TS je způsoben nesprávnou, přehnanou reakcí imunitního systému dítěte na proběhlé onemocnění Covid-19.

Syndrom PIMS-TS je způsoben nesprávnou, přehnanou reakcí imunitního systému dítěte na proběhlé onemocnění Covid-19.

Zřejmě neexistuje člověk, který by dnes ještě neslyšel o infekčním onemocnění virového původu COVID-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Respirační onemocnění, které tak významně změnilo životy nás všech, ať už jsme je prodělali nebo ne, asi netřeba dále představovat.

Zřejmě neexistuje jiná nemoc, která by měla větší mediální pozornost. Naštěstí, s postupně procházejícími vlnami ukazují výsledky boje s touto nemocí, že nejméně ohroženou skupinou jsou děti. Poslední studie ukazují nejen to, že děti onemocnění COVID-19 spíše neohrozí, ale pokud se přeci jen nakazí, mají buď mírné nebo žádné příznaky. A v současné době se také ukazuje, že není ani pravda, že jsou děti přenašeči a ohrožením pro dospělé. Naopak, velmi pravděpodobně se děti spíše nakazí od dospělých.

Bohužel i zde platí staré známé – výjimka potvrzuje pravidlo. A tou je právě dětský multisystémový zánětlivý syndrom (Multisystem Inflammatory Syndrome in Children – MIS-C) nebo též syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí (Paediatric Inflammatory Multisystem Syndrome Temporally associated with SARS-CoV-2 – PIMS-TS), dále jen PIMS.

PIMS – O co jde

Pediatrický multisystémový zánětlivý syndrom je velmi vzácný stav, o kterém se předpokládá, že je vyvolán právě prodělaným onemocněním COVID-19 a to i po bezpříznakovém průběhu. Jde o závažnou, patologickou reakci imunitního systému, která je vyprovokována nedávno proběhlou infekcí, zhruba v rozmezí tří až šesti týdnů od jejího začátku. Některé rysy syndromu připomínají nám již déle známý Kawasakiho syndrom.

Kawasakiho syndrom poprvé popsal v roce 1967 v Japonsku doktor Tomisaku Kawasaki. Příčina jeho vzniku dosud není lékařům zcela jasná, bývá často řazena mezi revmatická onemocnění, i když není vyloučeno, že se jedná o infekci. Každým rokem onemocní tímto syndromem přibližně 6000 dětí. Z toho téměř 80 % pacientů je mladších 5 let týká se převážně chlapců. Toto onemocnění je nejrozšířenější právě v Japonsku, v Česku postihne Kawasakiho syndrom zhruba kolem 10 dětí ročně.

Největší úskalí Kawasakiho syndromu spočívá v tom, že začíná velmi podobně jako celá řada jiných dětských onemocnění. Nejdříve nastupují horečky, které mohou trvat jeden až dva týdny. Děti mohou být neklidné, podrážděné a špatně spí. Po několika dnech se přidá intenzivní rudá vyrážka, hlavně na dlaních, předloktích a nohou, ale typicky také na jazyku. Často ji provází zánět spojivek. Po ústupu horečky se objeví zvětšené uzliny na krku a kůže se v místech předchozí vyrážky hojně odlupuje, naštěstí ale bez jizev. Děti často odmítají jíst a bolesti kloubů jim působí potíže s chůzí.

Příznaky onemocnění PIMS jsou velmi podobné právě příznakům Kawasakiho syndromu, případně syndromu toxického šoku.

Klinické projevy PIMS a jak ho poznat

Že je potřeba zpozornět vám napoví tyto příznaky:

Sponzorováno

  • horečka nad 38 °C často doprovázena ostatními příznaky
  • u velkého množství pacientů (uvádí se až 80 %) se objevuje zvracení, průjem, bolesti břicha
  • vyrážka nejrůznějšího vzhledu, zvětšené lymfatické uzliny
  • nízký krevní tlak, zmatenost
  • zarudnutí očí, sliznic, jazyka, rtů, spojivek, kůže dlaní rukou a plošek nohou
  • bolesti svalů a kloubů

Byly diagnostikovány také závažnější formy příznaků, kdy došlo k postižení srdce, které se projevuje oběhovou nestabilitou až šokem, případně k postižení dalších orgánů, jako jsou plíce, ledviny nebo mozek. Proto může být onemocnění zprvu diagnostikováno jako zánět mozkových blan. Rodiče by se však neměli pokoušet diagnostikovat a léčit sami, v takovém případně je namístě urgentní vyhledání lékařské pomoci.

Jak probíhá léčba

V současné době prozatím není známo, proč některé děti syndrom postihne a jiné ne. Není známo ani to, proč jsou až v 70 % postiženy zcela zdravé děti. Ve hře je možnost souhry abnormálně zvýšené imunitní reakce, genetických faktorů a také do hry vstupují faktory samotného viru, o kterém toho pořád nevíme dostatek. Proto se ani nedá předvídat, u kterých dětských pacientů se PIMS rozvine.

Pokud se objeví některé z výše uvedených příznaků, rozhodně lékaře upozorněte na to, pokud víte o prodělaném onemocnění COVID -19.

Následovat by mělo pečlivé vyšetření dítěte a jeho příznaků a vyloučení dalších nemocí nebo infekcí. Pokud je to nutné, mělo by dojít také k vyšetření srdce a testu na protilátky koronaviru SARS-CoV-2.

Ve FTN bylo od začátku pandemie hospitalizováno celkem 88 dětí s COVID-19, z toho 9 v první, jarní vlně pandemie a 79 v druhé podzimní vlně. Z nich bylo 11 léčeno pro zánětlivý syndrom MIS-C. Šlo o děti v rozmezí od miminek (8 měsíců) až do 8,5 roku věku. 4 z 11 těchto dětských pacientů byli podle údajů nemocnice v době diagnózy COVID-19 PCR pozitivní a 10 z 11 dětí mělo detekovatelné protilátky v séru.

Zcela zásadní je dostavit se k lékaři včas. Vzhledem k tomu, že se jedná o závažný stav, velmi pravděpodobně bude vyžadovat i nemocniční ošetření a s tím spojenou hospitalizaci. Malého pacienta je nutné, a to i jen v případě podezření na toto onemocnění důsledně monitorovat. V případě rozvoje selhávání orgánů (zejména oběhu) je pak nutná podpora nebo náhrada selhávajících životních funkcí.

Podávány jsou pak kombinace léků potřebných k uklidnění imunitního systému, a to zejména imunosupresivní léky (vysoké dávky imunoglobulinů, systémové kortikosteroidy). Imunoglobulin pomáhá v boji proti infekci, snižuje zánět a riziko otoku v cévách srdce a často je podáván také aspirin, který zase snižuje riziko vzniku krevních sraženin. V užívání aspirinu se doporučuje pokračovat nejméně šest týdnů po propuštění z nemocnice. Pokud se po šesti týdnech od hospitalizace u dítěte neobjeví selhání u koronární tepny nebo srdeční funkce, je možné aspirin obvykle vysadit. Steroidy pak také pomáhají v boji proti infekci a zánětu.

Přestože je tento syndrom velice závažný, co se projevů týče, jsou zprávy povzbudivé: všech 11 pacientů bylo propuštěno bez orgánových komplikací do domácí péče a jsou dále sledováni v odborných poradnách pediatrické kliniky.

PIMS – Sečteno a podtrženo

Je jasné, že onemocnění dítěte nelze brát v žádném případě na lehkou váhu, a to ať už se jedná o jakékoliv onemocnění a příznaky. Přestože PIMS může probíhat velmi závažně a také už došlo v jednotkách případů i k úmrtí, je třeba myslet na to, že většina nemocných se nakonec uzdraví. Není třeba se zbytečně dopředu děsit.

Je nutné si uvědomit, že zhruba až 20 % pacientů, hlavně dospělých, částečně i dětských, kteří prodělají akutní covid-19, může mít potíže trvající celou řadu týdnů až měsíců, kdy postižení například trpí únavou, bolestí hlavy, kašlem a dalšími potížemi. Tyto dlouhodobé obtíže ale nelze zaměňovat s PIMS.

Sponzorováno

Máte s PIMS nějaké zkušenosti? Budeme rádi, pokud nám je napíšete do komentářů pod článkem.

A dále si na toto téma přečtěte

Zdroje článku a odborné studie

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva