Mýty neurologických onemocnění - skleróza není zapomínání a schizofrenik nemá více osobností

Obsah článku

Pozor na mýty kolem neurologických onemocnění

Mezi lidmi koluje mnoho nesprávných či zkreslených informací týkajících se psychiatrických či neurologických onemocnění, což může vést k mnohdy zbytečným předsudkům a nepochopení.

V tomto krátkém článku se podíváme na čtyři, které patří k nejrozšířenějším:

Pacienti se schizofrenií netrpí rozdvojením osobnosti

Tato mylná představa vznikla chybnou interpretací doslovného „rozštěpení osobnosti“, které však bylo myšleno ve vztahu k myšlení, chování a emocím.

Nemocní totiž trpí poruchami jednání, myšlení i vnímání, které se projevují mimo jiné bludy, halucinacemi a paranoiou. Skutečná mnohočetnost osobností se vyskytuje u disociativní poruchy osobnosti, jež typicky vzniká jako obranná, úniková reakce mozku na stresovou situaci.

Skleróza neznamená zapomětlivost

Ve skutečnosti jde o označení stavu, kdy dochází k patologickému (způsobenému nemocí) zbytnění, tvrdnutí určité tkáně. V případě amyotrofické laterální sklerózy, smrtelného neurodegenerativnímu onemocnění, odkazuje na „tvrdnutí“ míšních provazců v pozdních fázích nemoci.

U roztroušené sklerózy pak zase na ztvrdlé jizvy po zánětlivých ložiscích v bílé hmotě mozkové, a systémová skleróza představuje závažné onemocnění, při kterém dochází ke zbytnění pojivové tkáně.

Sponzorováno

A konečně u arteriosklerózy („kornatění tepen“) může dojít k poškození mozku s následným postižením paměti, z čehož vyplynulo nepřesné užívání tohoto pojmu laickou veřejností.

Deprese není špatná nálada

Naopak jde o závažné onemocnění projevující se typicky patologickým smutkem, neschopností radovat se a prožívat potěšení, poruchou vůle, změnami vnímání sebe sama, ztrátou zájmu a zvýšením únavnosti.

Depresi mohou způsobovat organické příčiny jako nádory, metabolické poruchy a podobně, i poruchy samotné chemické rovnováhy mozku, zejména týkající se dopaminu.

Z výše uvedeného by mělo být zřejmé, že skutečnou depresi nelze „zahnat“ povzbuzováním nebo rozptylováním nemocného, stejně jako bychom tak nevyřešili jiné onemocnění. Těžká deprese je život ohrožující stav vyžadující péči lékaře.

Alkohol nezabíjí mozkové buňky

Přespřílišné holdování alkoholu však poškozuje dendrity, krátké výstupky neuronů přijímající informace od svých sousedů, a tím může dojít k poškození jejich schopnosti vzájemné komunikace.

Ačkoli tedy zvýšená konzumace alkoholu přináší řadu zdravotních problémů, smrt samotných neuronů mezi ně nepatří.

Sponzorováno

A co vy? Slyšeli jste nějaké mýty a nepravdy o těchto onemocněních a problémech? Budeme moc rádi za komentáře.

A dále si můžete přečíst

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.