Krymsko-konžská hemoragická horečka (CCHF) je způsobena infekcí virem klíštěte (Nairovirus) v čeledi Bunyaviridae.
Tato nemoc byla poprvé popsána na Krymu v roce 1944 a dostala název Krymská hemoragická horečka. V roce 1969 bylo uznáno, že patogen způsobující krymskou hemoragickou horečku byl stejný jako původce nemoci identifikované v roce 1956 v Kongu. Propojení dvou jmen míst vedlo k současnému názvu nemoci a viru.
Krymsko-konžská hemoragická horečka se nachází ve východní Evropě, zejména v bývalém Sovětském svazu, v celém Středomoří, v severozápadní Číně, střední Asii, jižní Evropě, Africe, na Středním východě a na indickém subkontinentu.
Příznaky tohoto onemocnění
Po infekci kousnutím klíštěte je inkubační doba této hemoragické horečky obvykle jeden až tři dny, maximálně pak devět dní. Po kontaktu s infikovanou krví nebo tkáněmi je inkubační doba obvykle pět až šest dní, maximálně však 13 dnů.
Nástup příznaků je náhlý, s horečkou, bolestmi svalů, závratěmi, bolestmi na krku, bolestmi zad, bolestmi hlavy, bolestmi v očích a fotofobií (citlivost na světlo). Brzy na to se mohou objevit nauzea, zvracení, průjem, bolest břicha a bolest v krku, následované ostrými výkyvy nálad a zmatek. Po dvou až čtyřech dnech může být agitace nahrazena ospalostí, depresí a malátností a bolest břicha se může lokalizovat do pravého horního kvadrantu s detekovatelnou hepatomegálií (zvětšení jater).
Mezi další klinické příznaky patří tachykardie (rychlý srdeční rytmus), lymfadenopatie (zvětšené lymfatické uzliny) a petechiální vyrážka (vyrážka způsobená krvácením do kůže) na vnitřních mukózních površích, například v ústech a krku, a na kůži. Petechie může ustoupit větším vyrážkám zvaným ekchymózy a dalším hemoragickým jevům. Obvykle se projevuje hepatitida a těžce nemocní pacienti mohou po pátém dni nemoci zaznamenat rychlé poškození ledvin, náhlé selhání jater nebo selhání plic.
Sponzorováno
Léčba nemoci
Obecná podpůrná péče při léčbě příznaků je hlavním přístupem k léčbě krymsko-konžské hemoragické horečky u lidí. Antivirové léčivo ribavirin se používá k léčbě infekce se zjevným přínosem. Orální i intravenózní podání se zdají být účinné.
Léčba CCHF je tedy především podpůrná. Péče by měla zahrnovat pečlivou rovnováhu tekutin a korekci abnormalit elektrolytů, okysličování a hemodynamickou podporu a vhodnou léčbu sekundárních infekcí.
Míra úmrtnosti na krymsko-konžské hemoragické horečky je přibližně 30%, přičemž k úmrtí dochází ve druhém týdnu nemoci. U pacientů, kteří se zotaví, začíná zlepšení obvykle devátým nebo desátým dnem po nástupu nemoci.
Je obtížné zabránit nebo kontrolovat infekci krymsko-konžské hemoragické horečky u zvířat a klíšťat, protože infekce u domácích zvířat obvykle není zřejmá. Kromě toho jsou klíštěcí vektory četné a rozšířené, takže kontrola klíštěte pomocí akaricidů (chemikálie určené k ničení klíšťat) je pouze realistickou možností pro dobře spravovaná zařízení pro chov dobytka.
Sponzorováno
Pro použití u lidí nebo zvířat nejsou široce dostupné žádné vakcíny. Při neexistenci vakcíny je jediným způsobem, jak snížit infekci u lidí, zvyšování povědomí o rizikových faktorech a vzdělávání lidí o opatřeních, která mohou podniknout ke snížení expozice viru.
Studie a zdroje článku
- Knowledge, attitudes, and practices regarding Crimean-Congo hemorrhagic fever among general people Autor: Hashaam Jamil
- Serological and molecular study of Crimean-Congo Hemorrhagic Fever Virus in cattle from selected districts in Uganda Autoři: Stephen Balinandi, Claudia von Brömssen
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Virová onemocnění, Zvířata a zdraví i problémy
Přečtěte si také naše další články