Sponzorováno

Jak změna „totožnosti“ buňky mozkového nádoru zamezí jejímu dalšímu množení 4.82/5 (11)

Glioblastom

Glioblastom

Gliomy jsou nejčastějšími primárními nádory mozku u dospělých. Mezi nimi jsou zejména glioblastomy vysokého stupně malignity (GBM), které jsou notoricky známé svou agresivitou a invazivností, což činí jejich léčbu náročnou. Onemocnění rychle progreduje do pokročilého stadia, přičemž procento přežití těchto pacientů je velice nízké.

Navzdory rozsáhlému výzkumu chybí cílená léčba, která by dokázala zlepšit míru přežití a kvalitu života pacientů s GBM. Současné léčebné postupy se zaměřují na potlačení růstu nádoru nebo na zničení nádorových buněk. Vzhledem k vysoké adaptabilitě, rezistenci a různorodosti těchto nádorů jsou však takové terapie samy o sobě nedostatečné.

GBM vznikají nekontrolovaným dělením gliových buněk, které vyživují neurony a tvoří podpůrnou strukturu mozkové tkáně. Na rozdíl od neuronů, které se nedělí, gliové buňky se dělit mohou, což představuje riziko, že může dojít ke zvrhnutí k nádorovému bujení.

S využitím tohoto rozdílu mezi oběma typy buněk nyní vědci z Pennsylvánské státní univerzity v USA a Jinanské univerzity v Číně vyvinuli novou strategii buněčného přeprogramování, která umožňuje přeměnit množící se gliomové buňky na neurony, které se již dále nedělí.

Oproti ostatním technikám boje proti nádorovému bujení jde tedy o zcela odlišný princip: výzkumníci se nesnaží nádorové buňky zlikvidovat, ale přeměnit je v neurony, které již nebudou schopny dalšího dělení.

Sponzorováno

Tým začal upravovat buňky glioblastomu tak, aby obsahovaly určité transkripční faktory známé tím, že spouští proces vedoucí u „obecných“ buněk k jejich přeměně na neurony. A překvapivě – přeprogramované buňky gliomů se začaly více podobat neuronům a vykazovaly i určité známky specifické pro neurony. Tato změna jejich „identity“ na neurony výrazně snížila rychlost, s jakou se dělily.

Aby vědci ověřili své poznatky na živém organismu, vpravili retroviry exprimující výše uvedené faktory do mozku myší, kterým byly transplantovány buňky glioblastomu. A skutečně – nádorové buňky u myší se účinně transformovaly na neurony, což se dokládala přítomnost specifických neuronových biomarkerů v jejich mozku. Buněčná transformace navíc také výrazně omezila rychlost, s jakou nádor rostl.

Tato zjištění společně naznačují, že buněčné přeprogramování gliomových (nádorových) buněk na různé typy neuronů nabízí slibnou terapeutickou strategii, která může zpomalit růst jinak velmi agresivních glioblastomů. Takový cílený přístup může také pomoci překonat škodlivé vedlejší účinky konvenční protinádorové léčby na zdravé mozkové buňky.

Sponzorováno

Tato studie představuje zcela nový směr, kterým se může léčba gliomů u lidí ubírat. Pokud bude úspěšná další fáze výzkumu, zaměřená na ovlivnění již velkých nádorů u opic, nejspíše otevře cestu k léčbě milionům lidí po celém světě.

Studie a zdroje článku

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva