Ischemická choroba srdeční a vše o ní – příznaky, příčina a léčba 4.86/5 (22)

• Ischemická choroba srdeční (angina pectoris nebo jen angina) je onemocnění, které nastává, když srdce nedostává dostatečné množství kyslíku a živin, protože koronární tepny, které zásobují srdce krví, jsou zúžené nebo zablokovány. Toto onemocnění je obvykle způsobeno aterosklerózou, což je tvorba plaků v koronárních tepnách, které omezují průtok krve.
• Hlavním příznakem ischemické choroby srdeční je bolest na hrudi, která může být popisována jako stlačení, těžkost nebo pálení. Tato bolest může zářit do paže, krku, čelisti, ramene nebo záda. Kromě bolesti na hrudi může angina způsobit také dušnost, únava a zvýšený srdeční tep.
• Ischemická choroba srdeční může být akutní, což znamená, že se jedná o stav, kdy je průtok krve do srdce krátkodobě narušen, což může vést k infarktu myokardu (srdečnímu infarktu). Na druhé straně může být chronická, což znamená, že pacient může mít opakované epizody anginy s různou závažností.
• Léčba ischemické choroby srdeční může zahrnovat změnu životního stylu, jako je zdravá strava, cvičení a odvykání kouření. Lékaři mohou také předepisovat léky, které snižují krevní tlak, snižují hladinu cholesterolu a zlepšují průtok krve do srdce. U některých pacientů může být indikována angioplastika s implantací stentu nebo chirurgický zákrok, jako je bypassový zákrok na koronární tepny, aby se obnovila normální cirkulace krve v srdci. Je důležité, aby osoby s ischemickou chorobou srdeční měly pravidelný lékařský dohled a dodržovaly léčebný plán k řízení svého onemocnění a snižování rizika komplikací.

Ischemie znamená nedostatečné prokrvení některého orgánu lidského těla. Dostatečné prokrvení zajišťuje dostatečný příjem živin a kyslíku, což je bezpodmínečně nutné pro správnou funkci jakéhokoli orgánu. Pokud se porucha prokrvení dotýká významného a důležitého orgánu, dochází k přímému ohrožení života.

Ischemická choroba srdeční je důsledkem nedostatečného prokrvení části srdečního svalu = ischémie myokardu jako následek poruchy věnčitých tepen, které srdeční sval normálně vyživují.
 

Jaká je příčina ischemie srdce?

Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza. Ateroskleróza je onemocnění poškozující cévy tím, že ukládá tuky do stěn cév. Nejčastější příčinou těchto změn je zvýšená hladina cholesterolu jako důsledek nadbytečné konzumace tuků v potravě.

Ve věnčitých tepnách se vytvářejí tzv. aterosklerotické pláty, které připomínají nánosy bahna a rzi ve starých vodovodních trubkách. Důsledkem tohoto usazování nastává zúžení průřezu tepny a tím i nedostatečné prokrvení srdečního svalu = ischemie myokardu.

Ke zužování věnčité tepny dochází postupně a dlouhodobě, takže takové zúžení se projeví až při zvýšené námaze – jde o tzv. stabilní anginu pectoris. Pokud je však plát měkký a křehký, tedy je nestabilní, může prasknout a vyvolat tvorbu krevní sraženiny, která cévu náhle zúží nebo úplně uzavře, což přímo zapříčiní srdeční infarkt. Neprokrvení část srdečního svalu odumírá a je postupně nahrazována méněcennou vazivovou tkání – jizvou. Srdce ztrácí část své svalové tkáně a tím i schopnost pro další činnost. Rozsah následků závisí na druhu postižené srdeční tepny a na jejím průměru. Čím větší tepna, tím větší je zasažení svalstva srdce. Pokud infarkt myokardu zasáhne větší část srdce (přibližně 40%) srdce není schopno dále pracovat a nastává smrt.

 

Němá ischemie

Ischemická choroba srdeční může vzniknout i aniž by postižený její existenci vůbec spatřil, tzv. němá ischemie, kterou je možné zjistit až při klasickém EKG-vyšetření. Nebezpečí této formy ischemické choroby srdeční je v tom, že k oslabování srdce dochází bez jakýchkoliv vnímatelných zdravotních problémů.

Léčení němé ischemické choroby srdeční je stejné jako u ostatních forem ischemie.
Vážnou komplikací ischemické choroby srdeční může být porucha rytmu srdce = arytmie srdce, která může být velmi vážná, protože se jedná o fibrilaci komor srdce.
 

Jaké jsou příznaky ischemie?

Příznaky ischemické choroby srdeční závisí na rozsahu a oblasti, která je věnčité tepny vyživována, ale i mírou a povahou aterosklerotického postižení tepny. Pokud dochází k zužování věnčité tepny postupně, onemocnění se dlouho neprojevuje. První příznaky se objeví většinou při zvýšené fyzické nebo psychické námaze, kdy srdce vyžaduje zvýšené množství dodávky kyslíku, avšak přes zúženou tepnu ho dostává méně. V té chvíli se ohlásí pálivá svíravá bolest za hrudní kostí a náhlý nedostatek vzduchu. Bolesti ustoupí během asi půl hodiny po přerušení vykonávané činnosti.
 

První pomoc při ischemii

Pokud se objeví náhle bolesti za hrudní kostí, někdy vyzařující do levé ruky nebo do zad, projevuje se pocit nedostatečného dýchání a úzkost, je bezpodmínečně nutné okamžitě vyhledat nejbližší lékařskou pomoc. Laickou první pomoc lze omezit na podání nitroglycerinu ve formě tabletky nebo spreje. Tabletku je třeba umístit pod jazyk, případně je možné ji i rozkousat. Nitroglycerin vyvolá roztažení věnčitých tepen a tím zlepší prokrvení ohrožené oblasti srdečního svalu.

Pokud bolesti neustoupí do dvou až pěti minut, efekt první pomoci byl nedostatečný a je nutné poskytnutí první pomoci opakovat. Následně je však již nutné přivolat rychlou záchrannou službu a tím i odbornou lékařskou pomoc.
 

Jak to vypadá u lékaře?

Lékař provede základní vyšetření. Pokud se lékaři potvrdí podezření na ischemickou chorobu srdeční, okamžitě jsou provedeny základní vyšetření, je odebrána krev na vyšetření a je natočeno EKG = elektrokardiogram. Potvrzení diagnózy je začátkem léčby.

Při léčbě náhlých (akutních) stavů je snahou lékaře co nejrychleji zprůchodnit postiženou tepnu.
Při léčbě dlouhodobých problémů (chronický stav) je přístup komplexnější a obsahuje dlouhodobou léčbu aterosklerózy. Jednou z vyšetřovacích metod je i cyklistická ergometrie (zátěžové EKG), kde pod odborným dozorem lékaře postižený absolvuje fyzickou zátěž, která umožní odhalit ischemické změny spojené se zvýšenou fyzickou námahou.

Dalším důležitým vyšetřením je 24hodinový monitoring činnosti srdce pomocí Holterova monitoru, který postižený nosí 24-hodin a ten zaznamenává všechny změny během běžných denních činností. Vyšetření pomáhá odhalit situace, kdy dochází k rozvoji ischemie.
Pro posouzení kvality tepen srdečního svalu je možné využít i katetrizaci vyšetření – koronarografii.
 

Léčba ischemie srdečního svalu

Pokud se potvrdí probíhající nebo hrozící ischemie srdečního svalu, je zahájena dlouhodobá léčba, jejímž účelem je předejít rozvoji dalších ischemických stavů.

Léčba je prováděna na více úrovních:
– Zastavení nebo zpomalení procesu aterogeneze – jde o vhodný zásah do života-zprávy postiženého (dieta, pohybová aktivita, zákaz kouření), podávání vhodných léků (na snížení hladiny cholesterolu, k léčbě cukrovky, na vysoký krevní tlak)
– Zlepšení průtoku krve ischemickým srdečním svalem – používají se různé léky působící na stěny věnčitých tepen (nitráty, betablokátory, atd.)
– Zamezení případného uzavření cévy krevní sraženinou – léky potlačující krevní srážlivost (např. Anopyrin)
– Mechanická úprava věnčitých tepen – angioplastika (PTCA) nebo kardiochirurgická revaskularizace (srdeční bypass).

Máte s ischemickou chorobou srdeční nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů.

Doporučujeme k přečtení:

• Článek o ischemii na webu IKEM
• Ischemická choroba dolních končetin – co je to – příčiny, příznaky a léčba

VIDEO: Srdečně-cévní choroby

Studie a zdroje článku

• Ischemic Heart Disease Institute of Medicine (US) Committee on Social Security Cardiovascular Disability Criteria. Washington (DC): National Academies Press (US); 2010.
• Zdroj obrázku: wowow / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidské srdce

Přečtěte si také naše další články