Hloubková (hluboká) mozková stimulace – jaké má účinky? 4.81/5 (16)

• Hloubková mozková stimulace je neurochirurgický postup, při kterém jsou implantovány elektrody do specifických oblastí mozku a tyto elektrody jsou poté spojeny s generátorem impulsů (podobným kardiostimulátoru), který je umístěn pod kůží na hrudi nebo v břiše. Cílem hloubkové mozkové stimulace je ovlivnit nebo modulovat nervovou aktivitu v mozku s cílem léčit různá neurologická a psychiatrická onemocnění.
• Hloubková mozková stimulace se často používá k léčbě nebo úlevě od symptomů několika nemocí a problémových stavů, například: Parkinsonova nemoc: Hloubková mozková stimulace může pomoci zmírnit některé příznaky Parkinsonovy nemoci, jako jsou třes, rigidita a problémy s pohyby. Esenciální třes: Třes rukou, který není spojen s jiným onemocněním, může být také léčen pomocí hloubkové mozkové stimulace. Chronická bolest: Hloubková mozková stimulace může být použita k léčbě některých druhů chronické bolesti, zejména neuropatické bolesti. Při poranění mozku: U některých pacientů může být tato metoda použita k ovlivnění symptomů spojených s poraněním mozku.
• Postup hloubkové mozkové stimulace je komplexní a vyžaduje spolupráci mezi neurology, neurochirurgy a dalšími specialisty. Před zahájením tohoto druhu léčby je důležité pečlivě posoudit pacienta a jeho možnosti pro tento typ intervence. Zákrok samotný může mít rizika a vedlejší účinky, a je proto důležité, aby se pacient informoval o všech aspektech tohoto postupu.

Hluboká mozková stimulace (někdy je používaná zkratka DBS z anglického deep brain stimulation) je pokročilá lékařská léčba, která využívá implantované elektrické impulsy ke kontrole vysilujících příznaků způsobených různými pohybovými a jinými neurologickými poruchami nebo psychiatrickými poruchami.

Nejčastěji se hluboká mozková stimulace používá k léčbě Parkinsonovy choroby, esenciálního třesu, epilepsie, deprese rezistentní na léčbu, obsedantně-kompulzivní poruchy a dystonie. V poslední zaznamenala léčba hloubkovou mozkovou stimulací velký úspěch s extrémními případy Tourettova syndromu.

Hluboká mozková stimulace je důležitým nástrojem při léčbě Parkinsonovy choroby již více než dvě desetiletí. Bohužel je málo využívána, pouze 10 až 15 procent pacientů se rozhodlo pro operaci.

Jak funguje hluboká mozková stimulace

Aby mohli lékaři pomoci někomu, kdo chce používat hlubokou mozkovou stimulaci, začnou pomocí pokročilých zobrazovacích technik, aby přesně určili místo v mozku, které způsobuje problém. Malým otvorem ve vaší lebce pak lékaři provléknou malý drátek s elektrodou na konci, dokud špička nedosáhne cílového místa. Poté připojí drát a elektrodu pomocí malého prodlužovacího drátu k malému neurostimulátoru o velikosti náramkových hodinek, který se implantuje těsně pod kůži, blízko klíční kosti. To lékařům umožňuje v případě potřeby vysílat elektrický proud, stejně jako se používají kardiostimulátory k „povzbuzení“ srdce u pacientů s určitými typy srdečních onemocnění.

Stejným způsobem, kdy srdce může mít „špatný“ rytmus, který vede ke srdečnímu onemocnění, i pacienti s Parkinsonovou chorobou mají „špatný“ rytmus elektřiny v mozku. Pokud lékaři vloží elektrická zařízení k regulaci těchto elektrických aktivit, můžeme pomoci s jejich příznaky.

Jakmile zařízení lékaři umístí, naprogramují jej tak, aby bylo dosaženo maximálního stimulačního přínosu. Naprogramují délku elektrického impulsu, amplitudu nebo napětí impulsu a frekvenci (měřenou v hertzech). Navrhnou také léčebný plán specifický pro vaši situaci, abych optimalizovali maximální funkčnost a minimalizovali vedlejší účinky.

Hloubková (hluboká) mozková stimulace vám často také umožní snížit dávku léků, což snižuje nepříjemné vedlejší účinky. Většina pacientů pociťuje úlevu od symptomů brzy po zákroku a naprogramování a úleva je obvykle dlouhodobá.

Hloubková (hluboká) mozková stimulace je tedy chirurgický zákrok, jež má význam pro pacienty se závažným nebo rychle se zhoršujícím vývojem Parkinsonovy choroby, kteří již příznivě nereagují na jiné způsoby léčby. Nedoporučuje se, dokud nejsou vyčerpány všechny neinvazivní možnosti léčby.

 

Kdo je vhodný kandidát na léčbu hloubkovou mozkovou stimulací?

Pacienta hodnotí většinou interdisciplinární tým lékařů (obvykle zahrnující neurologa, neurochirurga, neuropsychiatra, neuropsychologa a psychologa). Tým odborně zhodnotí pacientovu anamnézu včetně léků. Během hodnocení jsou často pacienti natáčeni na video, aby se stanovila základní linie a poskytly týmu péče vizuální reprezentaci symptomů pacienta. Tým se poté sejde, aby dosáhl konsenzu, zda je pacient vhodným kandidátem na léčbu hloubkovou mozkovou stimulací. Pokud se zjistí, že pacient je způsobilý, přistupuje se k dalším krokům.

Obecné pokyny, zda je pacient dobrým kandidátem na léčbu hloubkovou mozkovou stimulací, jsou:

• Příznaky po dobu nejméně čtyř let
• Přezkoumání anamnézy medikace za účelem posouzení příznaků při léčbě a vysazení léčby, stejně jako vedlejších účinků
• Třes nebo jiné příznaky, které lék dostatečně nekontroluje
• Omezená doba účinnosti léků
• Příznaky, které narušují každodenní činnosti

Neurochirurgie se provádí v lokální anestezii k udržení vědomí pacienta. To zajišťuje, že elektroda nepoškodí kritické oblasti mozku. Mozek sám o sobě nemá receptory bolesti, takže nevyžaduje anestetikum.

Po zotavení z chirurgického zákroku jsou elektrody aktivovány a proud je bedlivě zkalibrován neurologem pro stanovení optimálních stimulačních parametrů. Pacient pak může sám ovládat, zda jsou elektrody zapnuté nebo vypnuté, pomocí zařízení, které je na baterie.

Poté, co jsou elektrody a neurostimulátor na svém místě, pacient se vrátí k lékaři, aby nechal neurostimulátor naprogramovat pro optimální elektrickou stimulaci. Programování obecně začíná několik týdnů po proceduře zavedení, i když někteří lékaři aktivují neurostimulátor předtím, než je pacient po operaci propuštěn z nemocnice.

Programování vyžaduje čas a může vyžadovat několik schůzek pro úpravu nastavení neurostimulátoru. Současně budou lékaři řešit pacientovy léky a dávkování, aby léky účinně spolupracovaly s elektrickou stimulací ke kontrole příznaků.

I po úpravě se pacient bude muset pravidelně vracet na kontroly. Frekvenci kontrol určuje lékař v závislosti na konkrétní situaci každého pacienta.

Neurostimulátor tedy běží na baterii, která obvykle vydrží tři až pět let. Když se baterie začne vybíjet, mohou lékaři neurostimulátor vyměnit ambulantně. Existují také dobíjecí neurostimulátory, které vydrží déle, ale vyžadují pravidelné dobíjení.

Léčba esenciálního třesu stimulací neuronů

Snad nejvíce zdokumentovaný úspěch hloubkové mozkové stimulace je v kontrole třesu a motorické koordinaci u Parkinsonovy choroby. Tyto problémy jsou způsobeny degenerací neuronů v oblasti mozku zvané substantia nigra. Tyto neurony vylučují neurotransmiter dopamin.

Léková terapie Parkinsonovy choroby obvykle předepisuje Levodopy (L-DOPA). Levodopa je prekurzor dopaminu, forma dopaminu, která může procházet hematoencefalickou bariérou a poté se syntetizovat na dopamin. Zhoršení těchto neuronů snižuje množství dopaminu, které je k dispozici pro uvolnění v oblasti mozku, která se účastní pohybu, v bazálních gangliích.

Podávání L-DOPA dočasně snižuje motorické symptomy zvýšením koncentrací dopaminu v mozku. Mezi vedlejší účinky této léčby však patří nevolnost a poruchy pohybu.

Bylo prokázáno, že hloubková mozková stimulace poskytuje úlevu od motorických příznaků Parkinsonovy choroby a i třesů.

Pro léčbu příznaků Parkinsonovy choroby se elektrody implantují do oblastí bazálních ganglií – subtalamického jádra nebo globus pallidus, aby se obnovila kontrola pohybu. Pacienti pak mohou zapnout elektrody a stimulovat tyto oblasti mozku, aby se zlepšila kontrola pohybu a snížil se třes.

Obnovení mizejících vzpomínek

V poslední době se hloubková (hluboká) mozková stimulace používá ke snížení paměťových deficitů spojených s Alzheimerovou chorobou, progresivní a terminální formou demence.

Primárně postižené oblasti mozku jsou temporální laloky, které obsahují důležité paměťové struktury včetně hippocampu. Patologie spojené s Alzheimerovou chorobou zahrnují tvorbu amyloidních plaků a smotků (označení mikroskopických změn patrných v neuronech u Alzheimerovy nemoci) v mozku, což vede k dysfunkci a smrti neuronů.

Nedávné klinické studie s hloubkovou mozkovou stimulací s implantací elektrod do fornixu – struktury spojující dohromady levý a pravý hippocampus, ukázaly zajímavé výsledky. Stimulací nervové aktivity v hippocampu prostřednictvím fornixu lze zlepšit paměťové deficity spojené s Alzheimerovou chorobou, zlepšit každodenní fungování pacientů a zpomalit progresi kognitivního poklesu.

Deaktivace závislosti pomocí hluboké mozkové stimulace

Další využití hluboké mozkové stimulace je při léčbě zneužívání návykových látek a drogové závislosti. Závislosti na návykových látkách představují nejčastěji se vyskytující kategorii psychiatrických onemocnění a pacienti jsou po rehabilitační léčbě náchylní k relapsu.

Trvalé užívání drog vede k dlouhodobým změnám v systému odměn v mozku. Pochopení systémů odměn ovlivněných závislostí vytvořilo řadu možností léčby, které se přímo zaměřují na dysregulované mozkové okruhy za účelem normalizace funkčnosti.

Jednou z klíčových oblastí odměny v mozku je tzv. nucleus accumbens, která tedy byla použita jako cíl hluboké mozkové stimulace ke kontrole závislosti. Výzkum na zvířatech ukázal, že stimulace nucleus accumbens snižuje vyhledávání drog v modelech závislosti. Klinické studie prokázaly zlepšení abstinence jak u závislých na heroinu, tak u alkoholiků.

Studie dokonce rozšířily použití hluboké mozkové stimulace i k možné léčbě nutkavého přejídání. V jedné studii bylo přejídání potravinami s vysokým obsahem tuku u myší sníženo pomocí stimulace nucleus accumbens. Toto je první studie prokazující, že hloubková mozková stimulace může kontrolovat maladaptivní (sociálně nežádoucí chování) stravovací chování a může být potenciálním terapeutickým nástrojem při obezitě.

Navzdory jeho terapeutickému použití po více než deset let není nervový mechanismus hloubkové mozkové stimulace stále plně objasněn.

Účinek je navržen tak, aby zahrnoval modulaci dopaminového systému – a to se zdá být zvláště relevantní v kontextu Parkinsonovy choroby a závislosti. Hluboká mozková stimulace má potenciálně vliv i na funkční aktivitu dalších propojených mozkových systémů. I když může poskytnout terapeutickou úlevu od symptomů neurologických onemocnění, neléčí základní patologii. Mnoha pacientům ale tato metoda velmi pomohla s jejich nepříjemnými příznaky.

Pro úspěšnou operaci hloubkové stimulace mozku je nezbytný správný výběr pacienta, přesné umístění elektrod a dobré nastavení pulzního generátoru. Hloubková (hluboká) mozková stimulace plně nevyřeší příznaky Parkinsonovy nemoci nebo jiných stavů, ale může snížit pacientovu potřebu léků a zlepšit kvalitu života.

Dlouhodobé účinky hluboké mozkové stimulace

Hloubková (hluboká) mozková stimulace tedy může pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou zlepšit příznaky třesu, ztuhlosti, zpomalenosti a dyskinezí. Může také snížit dávku léků, které pacient potřebuje ke zvládnutí příznaků.

Výzkumníci, kteří sledovali pacienty po hluboké mozkové stimulaci, zjistili, že mnoho pacientů má i nadále zlepšení symptomů několik let po zákroku a jsou schopni sami jíst, používat koupelnu a mnoho věcí dělat bez pomoci. Pacienti léčení touto metodou pro pohybové poruchy mohou, ale nemusí zaznamenat změny paměti, myšlení nebo nálady.

Máte s hloubkovou stimulací mozku nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů. Budeme moc rádi.

O mozku si u nás déle přečtěte

• Virtuální realita ve fyzioterapii a rehabilitaci – využití i po mozkové mrtvici
• Mozkové aneurysma – vyboulení ve slabé části cévy v mozku – příznaky, příčiny a léčba
• 6 nejlepších doplňků stravy na mozkovou mlhu

VIDEO: Hluboká mozková stimulace

Studie a zdroje článku

• Zdroj obrázku ve článku: VectorMine / depositphotos.com
• Deep brain stimulation: current challenges and future directions Autoři: Andres M. Lozano, Nir Lipsman
• Deep brain stimulation Autoři: Joel S Perlmutter, Jonathan W Mink

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidský mozek

Přečtěte si také naše další články