Obsah článku
- Gangréna je závažné onemocnění, které vzniká v důsledku odumření tkáně způsobeného nedostatečným přívodem krve nebo bakteriální infekcí.
- Existuje několik typů gangrény, z nichž každá má různé příčiny a projevy.
- Gangréna je vážný stav, který vyžaduje rychlou lékařskou pomoc, aby se minimalizovaly komplikace a zachránil život pacienta.
Gangréna je nebezpečný, až život ohrožující stav. Podstatou gangrény je odumírání postižených tkání, v nichž nedochází k dostatečnému zásobení živinami a kyslíkem. Častá je pak infekce anaerobními bakteriemi, tj. bakteriemi žijícími bez přístupu kyslíku.
Vznik a rizikové faktory gangrény
Rizikové faktory pro vznik gangrény jsou následující:
- Ateroskleróza
- Diabetes (cukrovka) typu I i II
- Záněty cév, angiitida
- Stavy po popálení či omrznutí
- Akutní apendicitida s gangrénou
Výše zmíněné rizikové faktory mohou právě vyvolat zhoršené zásobení tkání kyslíkem. Dochází k ischemiím a snižuje se schopnost tkání hojit se, pokud dojde k narušení kožního krytu či hlubšímu zranění. Vážnou komplikací je napadení rány bakteriemi.
Jaké rozlišujeme druhy gangrény?
Rozlišujeme 3 základní druhy gangrény. A sice: suchou, vlhkou a plynovou gangrénu.
1. Suchá gangréna (mumifikace)
Suchá gangréna (mumifikace) je nekróza modifikovaná vysycháním. Vyskytuje se zejména na končetinách při cévním uzávěru. Postižená část má nejdříve fialovou barvu, což je způsobeno paralýzou kapilár a jejich pasivním prokrvením. Později hnědočernou barvu, kterou zapříčiňuje hematin, vznikající z hemoglobinu z rozpadlých erytrocytů. Ve fyziologickém měřítku se toto děje např. při odpadnutí pupečníku novorozence.
2. Vlhká gangréna
Vlhká gangréna (gangraena humida, sfacelus) je charakterizována rozpadající se, vlhkou a zapáchající nekrotickou tkání. Sirovodík uvolňující se ze zmnožení hnilobných bakterií působí na hemoglobin a navodí špinavě typický vzhled vlhké gangrény. Rozpadové látky tkáně a bakteriální toxiny snadno pronikají do okolní tkáně a mohou být příčinou smrtelné toxémie. Vlhká gangréna se vyskytuje nejčastěji v plicích, ve střevě a v nádorech trávicího traktu a děložního čípku.
3. Plynová gangréna
Plynová sněť je těžká, život ohrožující infekce ran, která je způsobována některými bakteriemi rodu Clostridium za nepřístupnosti vzduchu. Tyto klostridie plynové sněti tvoří toxiny, čili jedy, které zapříčiňují odumírání tkáně na místě infekce spojené s tvorbou plynu. Původci se vyskytují všude. Přijetí původce nastává převážně při znečištění ran, např. v důsledku válečných zranění, dopravních nebo sportovních nehod, v principu je však možné i při operacích.
Sponzorováno
Diagnostika a příznaky gangrény
- Z rány vytéká hnis a je cítit hnilobný zápach.
- Rána je oteklá, okolní kůže je bledá.
- Při palpaci (vyšetření pohmatem) cítíme vzduch ve tkáni.
- Může se objevit žluté zbarvení kůže a spojivek.
- Zvýšená hladina kreatinkinázy a bílých krvinek v krvi.
- V některých případech anémie.
Léčba gangrény
Léčba musí probíhat intenzivně, podávají se nitrožilní antibiotika ve vysokých dávkách. V případě vlhké a plynové sněti je nutné odstranit poškozené tkáně, může dojít až k amputaci postižené části. Je možné také využít prostředí s vysokým tlakem kyslíku, tj. hyperbarickou komoru.
- Penicilin intravenózně. Při alergii na penicilin – clindamycin, tetracyklin, cefoxitin, chloramfenikol.
- Chirurgické ošetření rány.
Terapie a léčba plynové sněti
Léčení plynové sněti musí být nastat rychle. Cíl terapie sestává na jedné straně z přímého boje proti původcům onemocnění antibiotiky a na druhé straně z vytvoření aerobních podmínek v ráně, to znamená zlepšení zásobení kyslíkem, aby se zabránilo rozmnožování původců onemocnění. To se děje chirurgickými zákroky a, pokud je to možné, hyperbarickou kyslíkovou terapií.
Možné Komplikace spojené s gangrénami
- Otrava krve – bakteriémie a toxémie, tj. přítomnost bakterií a jejich toxinů v krevním oběhu.
- Smrt
- Ztráta místa postižení, tj. např. končetiny, amputace
Faktory zvyšující riziko vzniku gangrény
Mezi faktory zvyšující riziko vzniku gangrény patří zejména:
Diabetes
V případě cukrovky, tělo neprodukuje dostatečné množství hormonu inzulínu, nebo je odolné vůči účinkům inzulínu. Vysoká hladina cukru v krvi může nakonec poškodit cévy a následně dojde k přerušení toku krve do části těla.
Onemocnění krevních cév
Ztvrdlé a zúžené tepny (ateroskleróza) a krevní sraženiny mohou také blokovat průtok krve do oblasti části těla.
Těžké zranění nebo chirurgický zákrok
Jakýkoliv proces, který způsobí trauma na kůži a základních tkáních, včetně zranění nebo omrzlin, zvyšuje riziko vzniku gangrény, a to zejména pokud člověk má základní onemocnění, které postihuje průtok krve do postiženého místa.
Kouření
Lidé, kteří kouří mají vyšší riziko vzniku gangrény.
Obezita
Obezita často doprovází diabetes a cévní onemocnění, ale i stres z nadváhy může také komprimovat tepny, což vede ke snížení průtoku krve a zvyšuje riziko infekce a špatné hojení ran.
Imunosuprese
Pokud je člověk infikován virem lidské imunodeficience (HIV), nebo, pokud podstupuje chemoterapii nebo radioterapii, schopnost těla odrazit infekci je narušena.
Léky
Sponzorováno
Bylo prokázáno, že v ojedinělých případech, některé léky způsobují gangrénu.
Studie a zdroje článku
- A case study on the management of dry gangrene by Kaishore Guggulu, Sanjivani Vati and Dashanga Lepa Autoři: Prem Lal Bharati, Prateek Agrawal
- Zdroj obrázku: Sakurra / depositphotos.com
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidská krev
Přečtěte si také naše další články
Dobrý den, je možné u gangreny že je toto onemocnění dědičné
když na gangrénu zemřel prarodič může se vyskytnou u někoho z potomků syna, vnuka, pravnuka.
Děkuji za odpověď Josef
Ne, klasická gangréna nemá s dědičností nic společného.
Dobrý den Prosím o radu , jak nejlépe a co nejefektivněji ošetřovat suchou gangrénu na DK.
Děkuji za odpověd popřípadě doporučit třeba i v rámci vlhkého hojení aby se nekrotické ložisko odloučilo.
Petra Běloubková
Dobrý den.
Může způsobit gangrénu, či snět, požití metamfetaminu (pervitinu) orálně bez použití kapsle?
Přímím kontaktem s dutinou ústní.
Může takové nezodpovědné užítí mít větší dopad na organismus?