Obsah článku
Nemoci, které se sdružují pod pojmem rakovina, jsou velmi časté stávají se závažným problémem, protože polovina lidí potýkajících se s rakovou zemře. V současnosti prevence rakoviny spočívá ve zjišťování příčinných faktorů, které mohou přispět ke vzniku rakoviny, a také v zjišťování individuálních organismu vlastních faktorů, které mohou přispět k příznivému vývoji této obávané nemoci. Až 80-90% rakoviny se může připsat vlivům okolí a životnímu stylu. I když mnohé z těchto činitelů nejsou zatím zcela objasněny, dá se říci, že vznik rakoviny je až v 50% podmíněn rizikovými detergenty.
Důležité je zjistit rakovinu včas
Je dokázáno, že léčba rakoviny je úspěšná tehdy, když se nemoc zjistí v časném stadiu. Je proto důležité věnovat pozornost prvním příznakům a změnám, které mohou signalizovat začátek nemoci. Stává se však, že rakovina vyvolává příznaky až v pokročilých stádiích nemoci. Označení „screening“, dnes už běžné, znamená používání různých testů a vyšetření, kterými se dají u bezpříznakové populace zjistit i zcela počínající stadia rakoviny. Zjištění nemoci v časném, ještě příznaky nevyžadující stádiu, snižují úmrtnost rakoviny.
Šance nemocných se stále zvyšují
Dosud se zaznamenalo několik přelomových zlepšení, díky kterým se dají více druhů rakoviny vyléčit. Vědecký pokrok přispěl k moderní anesteziologii, což umožňuje rozšíření bezpečných chirurgických zákroků, zlepšila se léčba infekcí. Dokonalejší zobrazovací techniky umožnily lepší lokalizaci nádorů a zjištění jejich stadia, značný rozvoj moderní techniky umožnil přesné dávkování záření a léků. Tímto pokrokem se dosáhlo, že stále více pacientů může dostat lepší a účinnější léčbu, čímž se prognóza jejich nemoci velmi zlepšuje.
Proč si mnozí lidé myslí, že rakovina je nevyléčitelná?
Mnoho lidí stále považuje rakovinu za tajemnou nemoc, krutou nepřízeň osudu, proti níž se nedá nic dělat. Mnozí jsou toho názoru, že je lepší její jméno ani nevyslovovat a raději o ní ani nemluvit. Tyto názory nadělaly už hodně zla. Dnes se o různých rakovinných nádorech ví díky vědeckénu pokroku hodně, ale veřejnost má o nich stále málo informací.
I proto mnozí odborníci z oblasti medicíny nechtějí lidi zatěžovat výkladem o něčem, co se těžko vysvětluje. Zejména ne takové lidi, což často nemají ani základní znalosti skladbě lidského těla a o jeho biologických vlastnostech. S tím nelze souhlasit.
Je třeba o rakovině mluvit a mít co nejvíce informací, protože:
- Poznatky o vzniku, vývoji a růstu rakovinových nádorů mohou přispět k tomu, že se toto onemocnění stane méně tajemným a méně obávaným.
- Znalosti o rizikových faktorech vzniku rakoviny pomáhají v tom, že se můžeme bránit i sami, což oslabuje pocit méněcennosti.
- Alespoň částečná znalost lékařské terminologie usnadňuje styk s odborníky, pomáhá rozšiřovat znalosti o rakovině a zájem o pokrok v prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu této nemoci.
Co je nádor?
Naše tělo se skládá z obrovského množství buněk. Slouží různým účelům, a proto mají různý tvar, velikost a funkci. Zdravé-normální buňky, které tvoří tkáně a orgány našeho těla, rostou, množí se a chovají se uspořádaně. Pokud se potřebuje dělit, dostane z vlastního jádra signál, zvětší se a rozdělí na dvě buňky. Dělení buněk je pod přísnou kontrolou. Normální buňka ví kdy se má dělit a také ví kdy má přestat s dělením.
Pokud se pro různé příčiny v jádru buňky něco změní, např. v důsledku dlouhotrvajícího vlivu rakovinotvorných látek, změní se genetický kód a kontrolní systém přestane fungovat. Buňka dostane nesprávný signál a „zblázní se“ začne se nekontrolovatelně, nenormální dělit. Nedostane signál k zastavení dělení, tak z jedné buňky vznikají dvě a ty dvě se dále dělí, až postupně vnikne masa více buněk, které vytvoří nádor.
Nezhoubný nádor
Pokud se masa buněk ohraničí a nemá snahu dělit se dál, jde o tzv. benigní-nezhoubný nádor. Nezhubný život nositele obvykle neohrožuje. I tak je ho však potřeba odstranit.
Zhoubný nádor
„Nenormální“ buňky – jejichž počet stále narůstá geometrickou řadou, se začínají k nositeli chovat asociální a agresivní. Pronikají do okolí, poškozují a ničí orgány ve kterém rostou. Tehdy jde o maligní-zhoubný nádor. Jedinou funkcí buněk zhoubného nádoru je přežít a svou agresivitou si zajistit prostor a živiny. Zhoubný nádor je většinou třeba co nejdříve odebrat s těla, často i s orgánem, v němž roste, protože ohrožuje život nositele.
Když zhoubný nádor dosáhne určité velikosti, mohou nádorové buňky pronikat z místa svého vzniku do krevního nebo lymfatického oběhu. Tak se dostanou do různých částí těla vytvoří tam druhotné nádorová ložiska – metastázy. Tento stav se nazývá metastázování. Zhoubný nádor můžeme charakterizovat jako nekontrolovatelný růst buněk, které se vymanily ze zákonitostí a kontrolních mechanismů.
Druhy zhoubných nádorů dělíme podle toho, z jakých tkání těla vznikají a známe čtyři hlavní skupiny:
- Karcinomy – vznikají z výstelky dutých orgánů, z kůže a z tkáně žlázových orgánů
- Sarkomy – vznikají z pojivové a tukové tkáně, chrupavek, kostí a ze svalů
- Nádory krve a lymfatického systému
- Nádory centrálního nervového systému (mozku a míchy) a periferních nervů.
Každá z těchto čtyř skupin má své charakteristiky. Nejčastěji se setkáváme s první, nejrozšířenější skupinou zhoubných nádorů, od které je odvozen i laický název pro všechny druhy zhubných nádorů (karcinom – rakovina).
Druhy rakoviny
■ rakovina varlat
■ rakovina prostaty
■ rakovina tlustého střeva
■ rakovina děložního čípku
■ rakovina jater
■ rakovina kůže
■ rakovina plic
■ rakovina krku
■ rakovina slinivky
■ rakovina prsu
■ rakovina žaludku
■ rakovina kostí
■ rakovina ledvin
■ rakovina konečníku
■ rakovina mozku
■ rakovina vaječníků
■ rakovina štítné žlázy
TIP: Přečtěte si 7 rad, jak předejít rakovině
Nyní si rozebereme ve stručnosti jednotlivé druhy rakoviny i s informacemi:
Rakovina kůže
Patří mezi onemocnění, které mají výjimečně dobré vyhlídky na vyléčení, pokud se nádor včas zjistí a léčí. Proto je třeba mít rozsáhlé informace o samotné nemoci a od prvních varovných příznacích až po různé způsoby léčby. Žádné rakovinové onemocnění nelze tak jednoznačně dávat do souvislosti s životním stylem, jako rakovinu kůže. Alarmujícím vstupem nemoci je důsledek touhy po opálené pleti za každou cenu. Nadměrné slunění patří k hlavním rizikovým faktorům vzniku rakoviny kůže. Tomuto riziku však lze předejít.
Nejčastější příčinou vzniku zhoubných nádorů je působení ulrafialového světla.
Slunce – přítel nebo nepřítel?
Bez slunce není života. Slunce nám dodává energii-světlo a teplo, což umožňuje množství životních pochodů.
Sluneční paprsky se skládají z infračervených, z viditelného světla a ultrafialových paprsků UVA, UVB a UVC.
Sponzorováno
Paprsky UVA – 302 až 400 nanometrů. Vyvojávajú rychlé, ale jen přechodné zhnědnutí kůže. Svislá citlivost kůže na paprsky UV, oslabují imunitní systém a urychlují stárnutí kůže.
Paprsky UVB – 280 až 320 nanometrů. Vyvolávají zhnědnutí kůže a při nadměrném množství způsobují zarudnutí a vznik popálenin. Množství paprsků UVB se mění v průběhu roku i dne. Čím je slunce výše, tím jsou paprsky UVB silnější. Nejsilnější jsou v létě mezi 11. až 15. hodinou, kdy je třeba se před nimi chránit.
Nejnebezpečnější jsou ultrafialové paprsky UVC – smrtící paprsky – které se odrážejí od ozonové vrstvy (která se nachází mezi zemí a sluncem), na zem nedopadají.
Účinky UV záření na kůži
Akutní – zarudnutí, zánět, zhnědnutí (pigmentace), tvorba vitaminu D, potlačování imunitních reakcií organizmu, chronické – navození imunitních reakcí nádoru, podpora růstu nádoru, stárnutí kůže.
Jaké zhoubné nádory kůže známe?
Na kůži se vyskytuje několik druhů zhoubných nádorů. Nejčastěji jsou tři: bazaliom, spinalióm a maligní melanom.
Bazaliom
Bazaliom je nejčastější nádor. Postihuje nejčastěji nekryté části těla. Typický je jeho pomalý růst během několika let nebo i desetiročí. Neléčený ničí okolní zdravé tkáně, ale nikdy nemetastazoval. Bazaliom se může vyskytnout kdekoliv na těle. Nejčastěji se však vyskytuje na místech vystavených slunečnímu záření. Vzniká na tváři, šíji, uších, rukou, vzácněji na nohou a na horní polovině. Nejlepší a nejrychlejší způsob léčby bazaliomu je jeho odstranění chirurgicky.
Spinalión
Vyskytuje se méně často než bazaliómy, častěji u mužů než u žen. Vzniká na místech často vystavených intenzivnímu ultrafialovému záření. Předrakoviový stav je charakterizován zarudlou pokožkou, která se střídavě objevuje a ztrácí. Léčí se velmi snadno a doporučuje se zmrazování. Spinalión se vyskytuje na místech vystavených slunečnímu záření, např.: na čele, nose, spáncích, tvářích, spodním rtu a na hřbetech rukou. U mužů jsou ohroženy i boltce, šíje a pleš.
Maligní melanom
Vyskytuje se stále častěji. Patří k nejzhoubnějším nádorům vôdec. Ohrožuje zejména osoby světlé pleti, plavovlasé i rusovlasé lidi se sklonem k rychlému opálení a osoby s mnohočetnými mateřskými znaménky. Maligní melanom může vzniknout z již existujících pigmentových znamének. Může se objevit na kterémkoliv místě. U mužů se velmi často vyskytuje na trupu, u žen více na končetinách, zejména dolních. Nebezpečná je lokalizace pod nehty prstů rukou a palců nohou. Převážná většina pacientů se léčí chirurgicky.
Predrakovinnové stavy i rakovina kůže jsou dobře viditelné a hmatatelné, lze je tedy včas a snadno rozpoznat i léčit. Čím je onemocnění pokročilejší, tím hůře se léčí.
TIP: Více o rakovině kůže si přečtěte v tomto článku
Rakovina prsu
V České republice je rakovina prsu nejčastější zhoubný nádor u žen. Ročně na ni onemocní asi 1 500 žen, mezi nimi i mnoho mladých žen. Na rakovinu prsu mohou onemocnět i muži, to těchto onemocnění není až v takovém počtu jako u žen.
Pokud je podezření na rakovinu prsu, začne se vyšetřeními:
- Laboratorní vyšetření krve a moči pomohou učinit závěr o celkovém zdravotním stavu nemocné.
- Palpační vyšetření (hmatem)
- Nejspolehlivější vyšetřovací metodou je mamografie – speciálně rentgenové vyšetření prsů, které umožňuje odhalit mnohé případy onemocnění v časném stadiu. Odborníci doporučují dělat ve věku 40 let. Mamografii se dají v prsu zjistit i ty nejmenší útvary.
- Ultrazvukové vyšetření (sonografie)
- Rentgenové vyšetření
- Scintigrafie skeletu (kostí) – touto vyšetřovací metodou se dají zjistit druhotné změny v kostech.
- Biopsie a mnohé jiné.
Formy rakoviny prsu:
Jako u jiných druzích rakoviny, tak i při rakovině prsu rozlišujeme více forem, a to:
- T – značí tumor (nádor)
- N – značí nodus (regionální lymfatická uzlina)
- M – značí vzdálenou metastázu
Operace rakoviny prsu
Jako u všech druhů zhoubných nádorů, i při léčbě rakoviny prsu se používají dva hlavní způsoby léčby: radikální (kurativní) a paliativní. Radikální je taková, od které na základě vyšetření a zkušeností očekáváme vyléčení nemoci. Paliativní se používá tehdy, když vyléčení vzhledem k stádium nemoci není možné. Jejím účelem je především zmírnit obtíže nemocného, případně mu prodloužit život. Nejlepším a nejúčinnější způsobem odstranění rakoviny prsu je chirurgicky, přičemž v minulosti se kromě prsu odstraňovaly i hrudní svaly a lymfatické uzliny z podpažní jamky.
V současnosti jsou tyto možnosti operace:
- Odstraní se jen ta část prsu, kde se nachází nádor
- Odstraní se pouze postižený segment
- Odstraní se pouze nádor s ochranným lemem nebo bez něj
Léčba ozařováním – radioterapie
Léčba ozařováním patří již více než 80 let vedle operací k nejčastějším metodám léčby rakoviny prsu. Cílem radioterapie je dosáhnout v ozařované oblasti co nejvyšší koncentraci záření při současném maximálním šetření zdravého okolního tkaniva. Účinek radioterapie je v tom, že ozářením se zničí rakovinné buňky, které nebyly odstraněny při operaci.
Ionizující záření poškozuje genetický kód buněk. Rakovinné buňky mají podstatně menší regenerační schopnost jak normální zdravé buňky. Proto je jejich poškození zářením trvalé.
Rakovina plic
Správněji rakovina průdušek a plicních sklípků. V tomto období je nejčastějším onemocněním u mužů. Jako u všech druhů rakovinného onemocnění, tak i u rakoviny plic platí, že nejlepší léčebný způsob účinku lze dosáhnout, pokud se onemocnění zjistí v dřívějším stádiu. Ještě v minulém století byla rakovina plic mimořádně vzácná. Její výskyt se zvýšil v meziválečném období, ale zejména po 2. svět. válce. V současnosti se prudce zvyšuje u žen, úměrně s rostoucím počtem kuřaček.
Podle umístění známe dvě hlavní formy rakoviny plic: centrální a periferní. Při centrální formě nádor vzniká v oblasti větvení hlavních a lalokovitých průdušek, při periferní v okrajové části plic.
Mnohé z příznaků rakoviny plic typické pro celou řadu nemocí dýchacích cest a plic. Pokud se objeví byť jen jedna z těchto příznaků, třeba vyhledat lékaře:
chronický kašel (kuřácký kašel), zánět průdušek, stopy krve ve vykašlaném hlenu, bolest v hrudníku, ztráta tělesné hmotnosti a úbytek tělesných sil, obtíže při polykání a chrapot.
Ve velmi pokročilém stadiu nemoci, kdy jsou již metastázy i ve vzdálených orgánech, jsou příznaky velmi pestré, mnohočetné a závislé na stupni postižení toho kterého orgánu. V tomto stadiu se objevuje i ztráta tělesné hmotnosti a chudokrevnost.
Pokud je podezření na rakoviny plic, začne se vyšetřeními
Laboratorní vyšetření, bronchoskopie – jde o vyšetření průdušnice, biopsie, cytologické vyšetření.
Mediastinoskopie – malým řezem nad hrudní kostí zasune do hrudníku optický systém, kterým lze prohlédnout mezihrudí a odebrat podezřelé lymfatické uzliny na histologické vyšetření.
Rakovina plic se odstraňuje jako všechny druhy rakoviny – chirurgicky a pak ozařováním s podobnými vedlejšími účinky jako u rakoviny prsu.
TIP: Které minerály v těle jsou u rakoviny důležité?
VIDEO: Co je to rakovina? – Vědecké kladivo
VIDEO: Rakovina konec jedné nemoci lidstva český dabing
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Rakovina
Přečtěte si také naše další články