Dekompresní nemoc (barotrauma) – příznaky, příčiny a léčba 3.75/5 (8)

• Dekompresní nemoc je stav, který může postihnout potápěče nebo osoby, které byly vystaveny vysokému tlaku a náhlému poklesu tlaku, jako je změna hloubky během potápění nebo při pobytu ve vakuové komoře. Tento stav je způsoben tvorbou bublin plynů, obvykle dusíku, v krvi a tkáních v důsledku rychlého poklesu tlaku.
• Příznaky dekompresní nemoci mohou být: Bolesti kloubů, svalů nebo kostí, obvykle nazývané "bubliny". Bolest hlavy nebo závratě. Dušnost nebo bolest na hrudi. Vyrážka nebo svědění kůže. Zmatenost nebo poruchy vědomí. Poruchy zraku nebo sluchu. Únava nebo slabost.
• Dekompresní nemoc může být vážným stavem, který vyžaduje lékařskou pomoc. Pokud se objeví příznaky, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Léčba dekompresní nemoci zahrnuje obvykle podávání kyslíku a hyperbarickou terapii, která zahrnuje opětovné vystavení těla zvýšenému tlaku v hyperbarické komoře, aby se rozpuštěné plyny v krvi a tkáních snížily na bezpečnou úroveň.

Barotrauma, neboli dekompresní nemoc, často odkazuje na zdravotní problémy, které vznikají kvůli vlivu tlaku vody, když je potápěč ve větší hloubce pod hladinou. Voda je o mnoho těžší než vzduch, takže když se potápíte, čím níže pod vodu se dostanete, tím větší tlak na vaše tělo působí.

Dekompresní nemoc, nazývaná také barotrauma, se tedy týká zranění způsobených rychlým poklesem tlaku, který vás obklopuje (ať už jste obklopeni vzduchem nebo vodou). Nejčastěji se vyskytuje u hlubinných potápěčů, i když se tento stav může vyskytnout také při vysokohorských výstupech nebo leteckém cestování ve velkých výškách (dekompresní nemoc je velmi vzácná v klasických letadlech, jako jsou ty, které se používají pro obchodní lety).

Dekompresní onemocnění postihuje např. potápěče, piloty či astronauty.

Jak dekompresní nemoc vzniká? Jaké má příčiny?

Při potápění s lahví se stlačeným vzduchem dýcháte kyslík a dusík. Vaše tělo používá kyslík, ale dusík se rozpouští do krve, kde zůstane během vašeho ponoru. Když se po hlubokém ponoru vydáte zpět k povrchu, tlak vody kolem vás rychle klesá.

Pokud se tento přechod udělá až příliš rychle, nedáte dusíku čas, aby z krve vyprchal. Dusík je ve tkáních a protože difuzním spádem nebo samovolně při rychlém výstupu dusík z tkáně nestačí odejít, zvětší se na bublinu, která může způsobit DCS. A právě tyto dusíkové bubliny způsobují dekompresní onemocnění.

Co se děje ve vašem těle během dekompresní nemoci je podobné tomu, co se stane při otevření nějakého syceného nápoje s bublinkami. Když otevřete takovou plechovku nebo láhev, snížíte tlak kolem nápoje v lahvi, což způsobí, že plyn vystupuje z kapaliny ve formě bublin. Pokud se v krvi vytvoří takto bubliny dusíku, mohou poškodit krevní cévy a blokovat normální průtok krve.

Rizikové faktory dekompresní nemoci

Mezi faktory, které vás vystavují vyššímu riziku dekompresní nemoci, patří:

• Vrozené vady srdce a srdečních svalů, včetně patentového foramen ovale (někdy „oválné okénko“), defekt sínového septa a defekt komorového septa
• Jste ve věku více než 30 let
• Ženy mají větší riziko, jsou k dekompresní nemoci náchylnější
• Problémy se srdcem (kardiovaskulární problémy a onemocnění)
• Vysoké procento tělesného tuku
• Užití alkoholu nebo tabáku
• Únava, morfologie nebo nedostatek spánku
• Zranění (staré nebo aktuální)
• Potápění ve studené vodě
• Plicní onemocnění

Pacienti s nějakým abnormálním otvorem v srdci, může to být třeba vrozená vada – ti mají zvláště vysoké riziko vzniku vážných příznaků z dekompresní nemoci. Vzhledem k tomu, že bublinky vytvářejí vysoký krevní tlak v plicích, může krev a bublinky z vašich žil rychleji protékat otvorem srdce. To znamená, že vaše krev může recirkulovat do tepen, aniž by dostala kyslík.

A dále lidé s astmatem nebo s jiným onemocněním plic mohou mít v plicích tenké vzduchové kapsy nazývané bullae. Tyto kapsy se při vydechování nevyčerpávají. Když se po hlubokém potápění taková osoba vrátí na povrch, vzduch v bullae může se rozšířit. Pokud se tato vzduchová kapsa roztrhne, může to způsobit zhroucení plic nebo to může také způsobit vzduchovou embolii.

Symptomy dekompresní nemoci

Symptomy dekompresní nemoci mohou být:

• Bolest kloubů
• Závrať
• Bolest hlavy
• Obtížnosti při jasném uvažování
• Extrémní únava
• Brnění nebo necitlivost
• Slabost paží nebo nohou
• Kožní vyrážka

Podle námořnictva je frekvence symptomů dekompresní nemoci následující:

• 89% bolesti kloubů
• 30% bolesti nohou
• 70% bolest paží
• 5.3% závratě
• 2,3% paralýza
• 1,6% dušnost
• 1,3% extrémní únava nebo bolesti
• 0,5% zhroucení a bezvědomí

Diagnóza

Zřejmé příznaky a to, že jste se potápěli (nebo dělali jinou aktivitu ovlivňující tlak kolem vás) jsou klíčovými faktory při diagnostice dekompresní nemoci. Krevní testy a rentgen kloubů obvykle nevykazují žádné známky problému.

Jak dlouho tyto příznaky trvají?

Bolesti kloubů, nejběžnější příznak dekompresní nemoci, mohou přetrvávat dny nebo i týdny.

Prevence

Jde o to minimalizovat riziko dekompresní nemoci při potápění (nebo jiné aktivitě):

• Ponořte se pomalu do vody a nezůstávejte ve velké hloubce déle, než je doporučeno. Potápěči obvykle používají ponorové tabulky, které ukazují, jak dlouho můžete zůstat v dané hloubce.
• Nelítejte do 24 hodin po potápění.
• Před potápěním nepijte alkohol.
• Po potápění se vyhýbejte vířivkám, saunám nebo horkým lázním.
• Před takovým potápěním Buďte také dobře hydratovaní, dobře odpočati a připraveni. Pokud jste nedávno prodělali závažné onemocnění, zranění nebo operaci, poraďte se s lékařem, zda je pro vás potápění aktuálně vhodné.

Někteří lidé by se měli zcela vyhnout potápění nebo by měli dvakrát zvážit rizika. Pokud máte srdeční vadu, není potápění bezpečné. Pokud máte astma, měli jste anamnézu prasklých plic, kdykoli v životě nebo jinou chorobu plic, diskutujte s lékařem o bezpečnosti potápění jako takového. Osoba, která potřebuje inzulín k léčbě diabetu, může během ponoru mít velké výkyvy v hladině glukózy v krvi a doporučuje se opatrnost.

Léčba dekompresní nemoci

Nejlepší léčbou pro dekompresní onemocnění je kyslík a rekomprese.

Nouzová léčba dekompresní nemoci zahrnuje udržování správného krevního tlaku a podávání kyslíku. Lze také podat kapaliny. Osoba by měla být položeno levou stranou těla dolů a pokud možno nakloněna hlavou dolů (např. z postele). Kyslík může snižovat příznaky, ale i tak by se měl raději potápěč dostat do kompresní komory.

Optimální léčbou je tedy použití hyperbarické kyslíkové komory, což je vysokotlaká komora, ve které pacient dostane 100% kyslíku. Tato léčba zvrátí změny tlaku, které umožňovaly tvorbu plynových bublin v krevním oběhu. Tato forma léčby „převádí“ dusík zpět do kapalné podoby, takže se může po dobu několika hodin postupně odstraňovat z těla.

<> 

Nedoporučuje se, aby se potápěči s dekompresní nemocí pokoušeli léčit opětovným hlubokým potápěním.

Prognóza

Většina případů dekompresní nemoci reaguje dobře už na jednu léčbu v hyperbarické komoře. Pokud stále trpíte příznaky, zejména neurologickými příznaky, může být nutné opakování léčby.

Zajímavá fakta o dekompresní nemoci

• Potápění během těhotenství se moc nedoporučuje kvůli neznámým účinkům difúze dusíku na dítě skrz placentu. Obecně se (radši) předpokládá, že plod není před dekompresí chráněn a je ohrožen malformací a plynovou embolií. Nicméně i při opakovaných ponorech mnohá těhotenství probíhala normálně. Ale raději v tomto případě pozor.
• I když nebyla stanovena nějaká věková hranice, děti mladší 12 let by se neměly potápět. I když jedna omezená studie zjistila, že v žilách těchto mladistvých nedochází k nějaké nestandardní tvorbě bublin dusíku (po rutinním mělkém ponoru), (zdroj zde), potápění může být nebezpečná aktivita se vyžaduje respekt, zdravý rozum, a absolutní dodržování bezpečnostních pravidel. Například rozptýlenost je přirozenou povahou dětí a nemá smysl riskovat.
• U starších lidí je také vyšší riziko. Pokročilý věk přináší zvýšené zdravotní problémy. Stejně jako u jakékoli fyzické aktivity je třeba hledat rady a doporučení lékaře, který je seznámen se zdravotním stavem potápěče i s touto problematikou.
• Existují dva typy dekompresní nemoci: první typ zasahuje svaly, kůži a lymfu (dle dostupných údajů I typ tvoří cca 3/4 případů). Druhý typ zasahuje mozek, uši a plíce (obvykle je závažnější, tvoří asi 1/4 všech případů).
• Aby se zabránilo nadměrné tvorbě bublin, které mohou vést k dekompresní nemoci, potápěči omezují rychlost vzestupu – doporučená rychlost stoupání používaná v populárních dekompresních modelech je asi 10 metrů za minutu a podle potřeby potápěči provádí tzv. dekompresní plán. Tento plán vyžaduje, aby potápěč stoupal do určité hloubky a zůstal v této hloubce tak dlouho, dokud nebyl z jeho těla odstraněn plyn – to mu pak umožní další vzestup. Tyto přestávky ve stoupání jsou nazývány jako „dekompresní přestávky“.
• Kdyby člověk analyzoval dekompresní bubliny, zjistí, že obsahují téměř 100% dusíku. Tento problém objevil v roce 1880 Paul Bert.
• Obézní potápěči musí být opravdu opatrní, protože jsou vystaveni zvýšenému riziku dekompresní nemoci.
• Velká většina případů dekompresního onemocnění je způsobena chybou potápěčů.

Dekompresní onemocnění nastává, když se dusík v krevním oběhu přeměňuje do plynné formy (do bublinek). Dekompresní nemoc se obvykle vyskytuje, když potápěči vystoupí z hloubky příliš rychle.

Několik slov o dekompresní nemoci na závěr

Rostoucí popularita potápění i nárůst komerčního potápění zvýšily četnost zdravotních problémů souvisejících s tlakem kolem nás. I v oblastech daleko od moře či oceánu se lidé potápějí v lomech, jezerech, řekách a jeskyních. Navíc schopnost cestovat mezi různými místy s různými nadmořskými výškami za několik hodin (včetně exacerbace způsobené poklesem tlaku v letu) zvyšuje pravděpodobnost dekompresních poranění a problémů. Všichni lékaři a další poskytovatelé zdravotní péče po celém světě by měli znát fyziologické účinky a zvládání dekompresní nemoci.

A dále si přečtěte

• Barotrauma uší – jak se léčí? A jaké jsou příznaky a příčiny?

Studie a zdroje článku

• Decompression Sickness Autoři: Jeffrey S. Cooper; Kenneth C. Hanson.

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidská krev

Přečtěte si také naše další články