Cotardův syndrom (nebo syndrom chodící mrtvoly či Cotardova deziluze) - příznaky, příčiny a léčba

Obsah článku

Osoby, které zažívají tuto deziluzi, může věřit, že jsou mrtví, umírají, části jejich těla neexistují nebo nepotřebují nic, aby se udrželi naživu.

Cotardův syndrom (nebo se mu také říká syndrom chodící mrtvoly) je vzácný stav, při kterém je člověk poznamenán falešnou vírou, že je mrtvý, nebo že části jeho těla jsou mrtvé, umírající nebo neexistují.

Obvykle se vyskytuje u těžké deprese a u některých psychotických poruch. Je to vzácná duševní porucha. Může doprovázet další duševní choroby a neurologické stavy. Je zvláště pravděpodobné, že se tento syndrom objeví u lidí trpících schizofrenii, maniodepresivní psychózou, úrazem mozku, depresemi, mozkovým nádorem, migrénami a u pacientů s halucinacemi.

Cotardův syndrom byl poprvé popsán francouzským neurologem Julesem Cotardem v roce 1880 (a později byl pojmenován po něm). Cotard měl pacientku přezdívanou Mademoiselle X, která tvrdila, že ji chybí několik částí těla a orgánů, včetně mozku, hrudníku, žaludku a střev. Také věřila, že je „věčně zatracená.“ Vzhledem k tomuto onemocnění Mademoiselle X neviděla potřebu jíst a brzy zemřela hladem. Cotard uvedl, že stav je forma iluze spojená s těžkou depresí, výraznou psychomotorickou retardací, přítomností symptomů úzkosti a dalšími depresivními příznaky.

Pacienti s tímto onemocněním mohou mít také pocit, že ztratili krev, orgány nebo části těla. Cotardův syndrom je typ bludu, který je obvykle spojen s odmítáním sebepojetí. Osoby, které zažívají tuto deziluzi, může věřit, že jsou mrtví, umírají, části jejich těla neexistují nebo nepotřebují nic, aby se udrželi naživu (pít, jíst, základní hygienu atd.).

Jaké jsou příznaky Cotardova syndromu?

Jedním z hlavních příznaků Cotardova klamání je nihilismus. Nihilismus je přesvědčení, že nic nemá žádnou hodnotu ani smysl. Může také zahrnovat přesvědčení, že nic opravdu neexistuje. Lidé s Cotardovým syndromem mají pocit, jako by byli mrtví nebo hnijící. V některých případech se mohou domnívat, že ani neexistují.

Zatímco někteří lidé pociťují tímto způsobem celé tělo, jiní toto cítí jen ve vztahu k určitým orgánům, končetinám nebo dokonce k jejich duši.

Deprese je také úzce spjata s Cotardovým syndromem. V přezkumu stávajícího výzkumu o Cotardově syndromu z roku 2011 se uvádí, že 89% dokumentovaných případů zahrnuje depresi jako symptom.

Mezi další příznaky patří:

úzkost
halucinace
hypochondrie
pocity viny
znepokojení ze zraněním nebo smrti

Kdo je tímto syndromem nejvíc ohrožen?

Vědci si zatím úplně nejsou jisti, co způsobuje Cotardův syndrom, ale existuje několik možných rizikových faktorů. Několik studií naznačuje, že průměrný věk lidí s tímto syndromem je asi kolem 50. Může se také vyskytnout u dětí a mladistvých. Lidé ve věku do 25 let s tímto problémem mají tendenci také mít bipolární depresi. Zdá se, že ženy mají větší pravděpodobnost, že se u nich Cotardův syndrom vyskytne.

Navíc se zdá, že Cotardův syndrom se vyskytuje častěji u lidí, kteří si myslí, že jejich osobní vlastnosti, spíše než okolní prostředí, způsobují jejich chování. Lidé, kteří věří, že jejich prostředí způsobuje jejich chování, mají pak pravděpodobněji související stav, který se nazývá Capgrasův syndrom. Tento syndrom způsobuje, že si lidé myslí, že jejich rodina a přátelé byli nahrazeni podvodníky. Mohou se také objevit společná vnímání Cotardova a Capgrasova syndromu.

Sponzorováno

Jiné problémy duševního zdraví, které by mohly zvýšit riziko vzniku Cotardova syndromu, jsou:

bipolární porucha
poporodní deprese
katatonie
depersonalizační porucha
disociativní porucha
psychotické deprese
schizofrenie

Zdá se, že tento syndrom je také spojen s určitými neurologickými stavy:

mozkové infekce
nádory mozku
demence
epilepsie
migrény
roztroušená skleróza
Parkinsonova choroba
mrtvice
traumatické poranění mozku

Jak je syndrom diagnostikován?

Diagnostika Cotardova syndromu je často obtížná, protože většina lékařů ho neidentifikuje jako nemoc. To znamená, že neexistuje standardizovaný seznam kritérií pro diagnózu syndromu. Ve většině případů je diagnostikována pouze po vyloučení dalších možných zdravotních problémů.

Pokud si myslíte, že byste mohli mít Cotardův syndrom, snažte se uchovávat deník o vašich příznacích, přičemž si všímejte, kdy se vyskytnou a jak dlouho trvají. Mějte na paměti, že Cotardův syndrom se obvykle vyskytuje vedle jiných duševních chorob, takže můžete ve finále u úst lékaře slyšet více než jednu diagnózu.

Jak se Cotardův syndrom léčí?

Cotardův syndrom se obvykle vyskytuje při jiných duševních problémech, takže možnosti léčby se mohou značně lišit. Nicméně v roce 2009 bylo zjištěno, že elektrokonvulzivní terapie (ECT) byla nejčastěji používanou léčbou. Je to také běžná léčba závažné deprese. Při elektrokonvulzivní terapii krátký puls elektrického proudu projde mozkem pacienta (je pod celkovou anestezií).

Nicméně, ECT nese některé potenciální rizika, včetně ztráty paměti, zmatek v hlavě, nevolnost a bolesti svalů. To je částečně důvod, proč je tato metoda obvykle zvažována až po dalších možnostech léčby, včetně těchto:

antidepresiva
antipsychotika
stabilizátory nálady
psychoterapie
behaviorální terapie

Může tento syndrom způsobit nějaké komplikace?

Pocit, že jste již zemřeli, může samozřejmě vést k několika komplikacím. Například někteří lidé se přestávají koupat nebo se o sebe starat, což může způsobit, že se lidé kolem nich od tohoto člověka začnou distancovat. To může vést k dalším pocitům deprese a izolace. V některých případech může také vést k problémům s kůží a zuby.

Někteří lidé s tímto syndromem dokonce přestávají jíst a pít, protože věří, že jejich tělo to nepotřebuje. V závažných případech to může vést k podvýživě a hladovění.

Pokusy o sebevraždu jsou také časté u lidí s Cotardovým syndromem. Někteří to vidí jako způsob, jak dokázat, že už jsou mrtví, když ukazují, že nemohou znovu zemřít. Jiní se cítí uvězněni v těle a v životě, který se nezdá být skutečný.

Pár slov o Cotardově syndromu na závěr

Sponzorováno

Cotardova deziluze je vzácné, ale závažné duševní onemocnění. I když může být těžké získat správnou diagnózu a léčbu, obvykle pacienti reagují dobře na kombinaci léčby a léků. Mnoho lidí potřebuje vyzkoušet několik léků nebo jejich kombinaci, než najdou něco, co funguje. Pokud se zdá, že už nic nefunguje, ECT je často účinnou léčbou.

Přečtěte si i další článek

Cotardův syndrom aneb když si člověk myslí, že je mrtvý

Studie a zdroje článku

A Neuropsychiatric Analysis of the Cotard Delusion Autor: Aradhana Sahoo

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.