Co je to epilepsie? Příčiny + dělení epileptických záchvatů 4.85/5 (13)

Záznamy o epilepsii sahají až do starověku. V dávných dobách byla chápána různě – jedněmi jako svatá nemoc, kdy záchvatovité stavy byly projevem vtělení božské osoby, ale ve většině případů ji prohlašovali za posedlost zlým duchem, kterého se otevřením lebky snažili vyhnat ven, nebo byl postižen upálen.

Epilepsie je v současnosti jedním z nejčastějších neurologických onemocnění. V Evropě trpí tímto onemocněním asi 6 milionů osob, a každoročně je diagnostikováno 300 tisíc nových případů. V ČR žije s tímto onemocněním přes 50 tisíc pacientů.

Charakteristika epilepsie

Epilepsie je charakterizována opakovaně se vyskytujícími záchvaty. Epileptický záchvat vzniká náhle, a jde o dočasnou, krátkodobě poruchu mozkových funkcí. Může trvat sekundy až minuty, a po odeznění se pacientův stav „upraví“ na úroveň, jakou měl před záchvatem. Epileptické záchvaty vznikají v mozku, který vytvoří jakýsi chorobný elektrický výboj. Záchvat se může u různých pacientů projevovat odlišně – ať už ve formě pohybového, pocitového, smyslového nebo psychického. Záchvatovitá událost je zároveň doprovázena dočasnou poruchou vědomí.

Epileptický výboj vzniká při chronické epilepsii spontánně, nebo je vyvolán určitým stimulem. Stejně může zareagovat i zdravý mozek – pokud na něj působí dostatečná stimulace. Výboj může být lokalizován v místě svého vzniku, může se šířit do okolí, zda postihnout celý mozek. Záchvaty se mohou objevit neočekávaně (náhodně), nebo v přibližně pravidelných intervalech, často závislých na biologických cyklech, resp. jsou „vyprovokované“. Vznikají jednotlivě s delšími bezzáchvatovými obdobími, případně se nahromadí více záchvatů v krátkém čase – záchvaty se kumulují.

Příčiny vzniku epilepsie

• Idiopatická, kryptogénna nebo genuinná epilepsie – příčina vzniku se nezjistí; tvoří až ¾ případů epilepsii
• Vývojové a vývojové anomálie mozku, postihující zejména Kůrové oblasti – poruchy mozku, jejichž následky se nejčastěji projeví hned po narození a v dětském věku
• Cerebrovaskulární ischemické a hemoragické léze – krvácení do mozkových struktur, zapříčiněné zejména mozkovou příhodou
• Úrazy hlavy a mozku provázené bezvědomím
• Infekce a zánět – nejčastější příčinou je bakteriální zánět mozkových blan; způsobené viry (např. herpetická encefalitida); vysoce rizikové jsou poruchy imunitního systému, systémová a autoimunitní onemocnění (systémový lupus erythematodes, polyarteritis nodosa)
• nádory mozku
• genetické onemocnění – chromozomální abnormality, mutace (Wolfův syndrom, Downův syndrom); onemocnění na úrovni mitochondrií (Mitochondriální encefalomyopatia); metabolická onemocnění (glykogenóze, lipidózy, mukopolysacharidózy)
• Fyzikální, chemické faktory – záchvaty jsou vyprovokované, a trvají pouze během působení daného faktoru; toxické látky (alkohol, drogy), léky (analeptika, antidepresiva, vysoké dávky penicilinu, cyklosporin), nebo náhlé vysazení antiepileptik, organofosfáty (pesticidy), strichnín, dráždivé vonné látky; elektrický proud, elektrošok, změny teploty, přehřátí, blikající světla, počítačové hry; nedostatek spánku, poruchy spánku, stres, zvýšená teplota, hormonální změny

Dělení epileptických záchvatů

Podle klinických příznaků záchvatů se dělí epilepsie na:

Parciální záchvaty

Jednoduché parciální záchvaty
Při tomto typu nebývá porucha vědomí. Epileptický výboj vzniká v ohraničené oblasti jedné mozkové hemisféry. Klinicky se může projevit motorickou složkou-záškuby, stáčením hlavy, senzitivními příznaky (mravenčení, brnění), senzorickými – narušené zrakové, sluchové a pachové vjemy, vegetativními – zarudnutí pokožky, resp. blednutí, psychickými – poruchy řeči, vnímání času a prostoru, snové stavy, iluze, poruchy rovnováhy. Často jsou jakousi aurou – úvodním projevem následujícího velkého záchvatu.

Komplexní parciální záchvaty
Tuto skupinu záchvatů doprovází porucha vědomí, automatické pohyby, nebo řízení bez vědomého přičinění. Automatické řízení provází amnézie (pacient si automatismy nepamatuje). Tyto pohyby mohou být pokračováním jiných pohybů a činností, které postižený dělal před záchvatem, ale mohou být i jiné. Typické jsou: polykání, žvýkání, strach, hněv, zuřivost, opakování nesrozumitelných nebo nevhodných slov, bouchání např.. do nábytku, demonstrativně svlékání se a pod.

Parciální záchvaty se sekundární generalizací
Záchvaty s výše uvedeným průběhem přecházejí do velkého záchvatu.

Generalizované záchvaty – „Velké záchvaty“

Vzhledem k tomu, že je epileptickým výbojem postižen celý mozek, i klinické příznaky postihují celé tělo. Přítomna je porucha vědomí.

Absence
Absence – krátké, do půl minuty trvající výpadky vědomí, kdy postižený strnule dívá do neurčitého, a na slovní vyzvání nereaguje. Může, ale také nemusí automaticky pokračovat v činnosti, kterou vykonával před záchvatem. Absence mohou být doprovázeny záškuby svalů obličeje, mrkáním a pod. Po záchvatu je postižený plně při vědomí, a pokud si nevšiml změnu řízení, záchvat nezaregistruje. Nejčastěji se tyto události objeví v dětském věku.

Tonicko – klonické záchvaty
Velké generalizované záchvaty (Grand mal) nebo tonicko – klonické záchvaty začínají náhlou prudkou kontrakcí příčně pruhovaných svalů, ztrátou vědomí a pádem. První – tonická fáze trvá cca 30 sekund a je charakteristická napřaženou pozicí tělem, končetin a sevřenými ústy. Oči jsou otevřené, stočené vzhůru, zorničky jsou rozšířené, a nereagují. Křeč dýchacích svalů způsobí krátký, tzv. epileptický výkřik. Tonické napětí svalů se postupně uvolňuje: vystřídají ho klonické, prudké záškuby těla, doprovázené zvuky, které vznikají při křečových vytlačováni vzduchu z plic. Postižený omodrává.

Toto vydechování vzduchu spolu se slinami a krvácením z poraněného jazyka (při křečích) vytvoří v oblasti úst pěnu. Tato fáze může trvat i dvě minuty. Postupně se záškuby zpomalují, až přestanou, a na konci (při uvolnění) může postižený pomočit, případně odejde i stolice. Pacient začne chrčivě dýchat a vrací se mu vědomí. Je dezorientovaný, unavený, bolí ho svaly, hlava a často hned usne.

Myoklonické záchvaty
Generalizované myoklonické záchvaty jsou rychlé kontrakce svalů, jejich částí nebo svalových skupin.

Klonické záchvaty
Jde o prudké záškuby těla. Klonické záchvaty jsou vzácné.

Tonické záchvaty
Generalizované tonické záchvaty jsou krátce trvající kontrakce více svalových skupin. Často způsobují pády směrem dozadu.

Atonické záchvaty
Atonické (astatické) záchvaty se projevují náhlou ztrátou svalového tonu s poklesem hlavy. Postižený prudce padá dopředu.

Neklasifikované epileptické záchvaty

Do této skupiny se zařazují epilepsie, jejichž klinické a elektrofotografický nálezy jsou neurčité.

VIDEO: První pomoc při epilepsii

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Epilepsie, Lidský mozek

Přečtěte si také naše další články