Choroby, které přenáší komáři 4.7/5 (10)

Komáři a onemocnění, které přenášejí, jako například malárie, žlutá zimnice, horečka dengue, japonská encefalitida a mnohé jiné, jsou obávanou hrozbou, zejména pro lidi žijící v tropických oblastech. ČR a většina evropských zemí nepatří k zemím, ve kterých se běžně tato onemocnění vyskytují, ale v celosvětovém měřítku komáři infikují více než 700 milionů lidí ročně. Jelikož v posledních letech dochází k prudkému rozvoji turismu a velkým lákadlem jsou právě exotické země, v tomto článku stručně popíšeme jednotlivá onemocnění, jejich terapii a případnou prevenci.

Komáři mohou přenášet různá onemocnění, ať už virové nebo parazitární. Jedna z nejznámějších nemocí přenášená komáry je malárie.

Malárie

Jedna z nejrozšířenějších infekčních nemocí, postihující zejména tropické a subtropické oblasti – subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, amazonská oblast Jižní Ameriky, Indie. Ročně na ni onemocní přibližně 300 – 500 miliónů lidí.
Původce a přenos:

Pojem „malárie“ zahrnuje několik horečnatých onemocnění, které jsou způsobeny parazitickými prvky. Podle typu plasmodiu známe několik typů malárie, odlišných zejména klinickým průběhem a mortalitou. Přenašeč na člověka je samička komára, rodu Anopheles, infikovaná tímto parazitem. Po poštípání člověka, plazmodium putuje do jater, kde dochází k jeho rozmnožování. Následně vstupuje do červených krvinek – erytrocytů, kde se opět masivně množí, poškozuje jejich a vyplavuje se do krevního oběhu. Tyto periody vyplavování do krve způsobují typický klinický obraz ve formě „malarických záchvatů.“

Těhotné ženy a děti jsou obzvláště ohroženy, protože v oblastech, kde se malárie vyskytuje, je významnou příčinou potratů a úmrtností novorozenců.

Klinické příznaky malárie

Onemocnění často začíná náhle, s bolestmi hlavy, svalů, únavou, zimnicí střídavou s pocitem tepla a především horečce. Také mohou být přítomny příznaky ze zažívacího traktu, jako zvracení, průjmy. Zpočátku jsou to příznaky podobné chřipce. Horečnaté záchvaty začínají rytmicky opakovat, což je pro lékaře důležitým diagnostickým krokem (kromě anamnézy pobytu v tropické zemi). V dalším průběhu onemocnění nastupuje bledost kůže a sliznic, obraz chudokrevnosti (z rozpadu červených krvinek), případně žluté zbarvení kůže a skléry (žloutenka). Při neléčení, a to zejména pokud se jedná o závažný – tropický typ malárie, se mohou o několik dní rozvinout těžké a někdy smrtelné komplikace. K nim patří poškození ledvin, srdce, zažívacího traktu (průjmy), plic (edémy) a „cerebrální malárie“ (mozková malárie), která může vést ke komatu, až k smrti.

Diagnostika a léčba malárie

Diagnóza se stanoví během aktivního onemocnění, mikroskopickým důkazem parazitů malárie v krevním preparátu (krevní nátěr), během horečné fáze. Ale i samotné klinické příznaky a anamnesticky udávaný pobyt v tropické zemi zvyšují podezření na tuto nemoc.

Malárie je život ohrožující onemocnění, proto při jejím podezření je nutné ihned navštívit lékaře. Nemoc by měla být léčena v raném stádiu. V léčbě se využívají antimalarika, při výběru nichž musí lékař brát v úvahu místo a délku pobytu v zahraničí, výskyt odolnosti – rezistence plazmódií na antimalarika v místě pobytu a zdravotní stav cestovatele. Léčení malárie, zejména těch závažných typů, musí začít co nejdříve, už při podezření, i bez existujícího výsledku mikroskopického důkazu parazitů.

Prevence – profylaxe

Pokud plánujete cestu do oblasti s výskytem malárie, měli byste se nejprve informovat u vašeho lékaře o užívání chemoprofylaxe – prevence léky (antimalarika). Avšak pozor, užívání ochranných prostředků vás nechrání 100% před malárií. Proto je nutné nezapomínat na používání repelentů – prostředky na odpuzování hmyzu, nošení dlouhých kalhot, triček s dlouhými rukávy, spaní pod moskytiérou – síťka proti moskytům.

Mezi další onemocnění, přenášené různými druhy komárů, patří:

Žlutá zimnice

Původcem onemocnění je virus žluté zimnice, RNA-virus z rodu flaviviry. Vyskytuje se endemicky v některých tropických zemích Afriky a Ameriky. Člověk se může infikovat výlučně bodnutím komára žluté zimnice (Aedes aegypti).

Žlutá zimnice je akutní, horečnaté onemocnění. Patří k hemoragickým infekčním chorobám, tedy je doprovázena vnitřním a vnějším krvácením. Probíhá ve dvou fázích. V první fázi nastupují nespecifické symptomy, jako horečka, zimnice, bolesti hlavy či končetin, zpomalený puls, nevolnost a zvracení, které mohou po několika dnech ustoupit. Vzápětí následuje, avšak pouze v části postižených, druhá fáze s opětovným výstupem teploty, žloutenkou, poškozením ledvin, jakož i vnitřními a vnějšími krváceními, které v 50% případů končí smrtelně. V rámci profylaxe se používá vakcína, která obsahuje oslabený kmen viru žluté zimnice (očkování živou očkovací látkou).

Horečka Dengue

Původcem je virus dengue, sérotypy 1 – 4. Vyskytuje se endemicky v tropických oblastech. Přenos na člověka je zprostředkován komáry, hlavně druhem Aedes aegypti. K přenosu nemoci přispívá i letecká doprava, přičemž již byly popsány případy tzv. „letištní dengue horečky“. Infekce virem dengue může probíhat s obrazem horečné virózy, s kožním vyrážkou – výsevem, ale i jako závažná hemoragická horečka, která může vyústit do syndromu šoku (DSS – dengue shock syndrome).

Horečka Papatači

Onemocnění je vyvoláno viry z rodu Phlebovirus, přenášené komárem Phlebotomus papatasi. Toto horečnaté onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Balkáně, v oblastech Kavkazu, u Rudého moře, v Íránu, Iráku, Afghánistánu, Indii a jinde. Klinicky probíhá jako náhle vzniklá horečka, doprovázená bolestmi hlavy a pocením. Příznaky trvají 3 dny a průběh onemocnění je většinou nekomplikovaný.

Chickungunya

Původcem horečky je alfavírus z čeledi Togaviridae. Virus je rozšířen v subsaharské Africe, na Arabském poloostrově, v jihovýchodní Asii, na Nové Guineji a některých ostrovech západního Pacifiku. Přenašečem infekce je komár rodu Aedes. Onemocnění začíná náhle vzniklou teplotou (39 – 40 st.C), se zimnicí, což trvá maximálně 10 dní. Doprovodnými příznaky jsou nevolnost, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů. Kožní vyrážka se objevuje v 60-80% v oblasti trupu a končetin. Vzácná komplikace, která byla popsána při tomto onemocnění, je meningoencefalitida – zánět mozku a jeho obalů. Léčba je symptomatická, tj. léčba klinických příznaků.

Japonská encefalitída B

Původcem onemocnění je flaviviry, který je přenášen komáry, hlavně Cullex tritaeniorhynchus. V klinickém obraze dominuje vysoká teplota, únava, případně zvracení. V některých případech je také přítomna porucha chůze, třes končetin až křeče, které mohou při špatném průběhu progredovat do kómatu. V profylaxi je u nás dostupná neživá vakcína, vhodná pro cestovatele do endemických oblastí Asie, hlavně v období dešťů.

Západonilská horečka

Její původce je ve světě velmi rozšířený. V Evropě byl prokázán v jižním Rusku, na Ukrajině, v Moldavsku, Bělorusku, Rumunsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, Maďarsku, Slovensku a v ČR (Hubálek a Halouzka 1996). Přenašečem tohoto viru je druh komára Culex pipiens a často bývá příčinou propuknutí epidemie. Klinický obraz je charakterizován náhlým nástupem horečky trvající 3 – 5 dní. K dalším příznakům patří bolesti hlavy, krku, pohybového aparátu, výsev vyrážek na trupu a končetinách, únava, nechutenství a bolesti břicha. V 15% případů západonilské horečky byly popsány komplikace, jako zánět mozku, jater, slinivky a srdečního svalu. Úmrtnost se pohybuje mezi 5 – 10% nakažených.

TIP: Mrkněte na domácí a přírodní prostředky na komáří bodnutí

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Exotické a tropické nemoci

Přečtěte si také naše další články