Chlamýdie – bakterie nevěrných? – příznaky, příčiny a léčba 4.81/5 (16)

Chlamýdie jsou mikroorganismy, které způsobují v těle infekci. Daly by se přirovnat k interbuněčným parazitům, protože napadají buňky hostitele a přetváří je ke svým potřebám tak, aby byly v těle člověka života a rozmnožování schopné. Chlamydiové infekce jsou zákeřným a dlouhotrvajícím (ne-li celoživotním) onemocněním, které se většinou velmi špatně rozpoznává. Chlamydia trachomatis jsou bakterie, které parazitují uvnitř buněk sliznic. Mají dvoufázový životní cyklus, který se odehrává mimo i uvnitř buňky. Cyklus je ukončen prasknutím buňky a výsevem infekčních tělísek, které infikují další buňky. Tento cyklus trvá obvykle 48 až 72 hodin.

Chlamydia trachomatis je nejčastější onemocnění přenášené pohlavním stykem, které pokud se neléčí může způsobit vážné problémy zejména u žen. Světová zdravotnická organizace odhaduje roční výskyt na 90 miliónů případů. V USA a okolních evropských zemích je nakažených od 20 do 30 % sexuálně aktivních lidí ve věku od 16 do 25 let. V ČR je situace nejasná, chybí relevantní údaje, ale procento zamořené mládeže může být i vyšší než 30 % z důvodu absence jakékoliv osvěty. Nejvíce ohrožena je kategorie dívek ve věku do 25 let a to i z hlediska možných následků.

Příznaky

Příznaky u žen:

• 80 % žen nemá žádné příznaky
• neobvyklý vaginální výtok
• bolest či pálení při močení
• bolest při pohlavním styku
• bolest v podbřišku
• v některých případech krvácení s různou intenzitou

Příznaky u mužů:

• 50 % mužů nemá žádné příznaky
• neobvyklý výtok z penisu
• řezání nebo pálení při močení
• časté močení nebo problém udržet moč
• napětí nebo bolest ve varlatech

Příčiny vzniku

Chlamydia trachomatis se přenáší téměř výhradně nechráněným pohlavním stykem, vaginálním i análním. Menší pravděpodobnost přenosu je orálním sexem, přijímáním i dáváním. Mizivá pravděpodobnost přenosu je prostřednictvím oční sliznice, či přenosem prostřednictvím rukou, které byly těsně před přenosem ve styku s genitáliemi nebo močí nakaženého. Matky s chlamydiovou infekcí mohou infikovat dítě během porodu.

Co způsobuje chlamydie?

Chlamydia trachomatis napádá buňky sliznic. Vstupní branou u mužů je močová trubice, u žen děložní hrdlo. Postupně se může šířit na sliznici močového měchýře, dělohu a vejcovody. Pokud není nemoc léčena, mohou se u žen projevit problémy spojené se zánětem děložního čípku, dělohy, vejcovodů, pánevní oblasti, močové trubice a kloubů.

Infekce reprodukčních orgánů může u ženy vést k mimoděložnímu těhotenství, potratům, neplodnosti a chronickým bolestem, je také spojována s předčasným odtokem plodové vody a předčasným porodem, zaostáváním růstu plodu uvnitř dělohy, porodem mrtvého plodu, poporodní infekcí plodu, záněty vnitřních pohlavních orgánů po porodu nebo potratu. Novorozenec je vystaven riziku získání chlamydiové infekce při průchodu porodním kanálem. Vstupní branou jsou jeho oční spojivky, nosohltan a anální otvor. U 10 % novorozenců se může rozvinout zápal plic po dvou a více týdnech a u některých se i po měsících objevují problémy s trávením.

Možné následky neléčení u ženy

• záněty orgánů malé pánve.
• Mimoděložní těhotenství.
• Cysty na vejcovodech v krajním případě až neplodnost.
• Předčasný porod.
• Infikace plodu, spojená nejčastěji se zánětem očí a zánětem plic u dítěte
• Záněty kloubů, zejména kolena nebo lokty, tzv. reaktivní artritida.

Možné následky neléčení u mužů

• Časté záněty močové trubice.
• Zánět v nadvarlatech, tzv. epididymitída, v krajním případě až sterilita.
• Zánět prostaty, tzv. prostatitída.
• Záněty kloubů, zejména kolena nebo lokte, tzv. reaktivní artritida.

Diagnostika chlamydie

Diagnostika onemocnění Chlamydií trachomatis spočívá v přímé diagnostice antigenu chlamydií nebo v nepřímé detekci protilátek proti Chl. trachomatis.

Přímá diagnostika

• vyšetření stěru z kanálu čípku dělohy u ženy
• vyšetření stěru z močové trubice nebo moči u muže

Stěr musí být v obou případech odejmut tak, abychom seškrábali co nejvíce buněk, ve kterých se Chlamydie nacházejí. Moč musí být první ranní, odebraná od první kapky. Důkaz antigenu z takto získaného materiálu se provádí pomocí monoklonální protilátky proti Chl. trachomatis nebo imunufluorescenční metodou pomocí protilátky značené fluoresceinem.

Nepřímá diagnostika

• jednorázový důkaz protilátek typu IgM nebo IgA a IgG ke stanovení přítomnosti infekce.
• opakované stanovení přítomnosti protilátek typu IgM nebo IgA a IgG pro kontrolu léčby a na potvrzení vyléčení.

Interpretace výsledků při důkazu protilátek je složitá, proto je třeba ji nechat udělat ještě v laboratoři, kde byl důkaz protilátek dělán.

– IgA – přítomnost mluví o chronické infekci nebo reinfekci
– IgG – přítomnost mluví o chronické infekci, ale v organismu mohou perzistovat po celý život i po vyléčení, avšak nechrání před reinfekcí
– IgM – u zdravých osob se nevyskytují, jejich přítomnost hovoří o akutní infekci.

Jednou z nejspolehlivějších metod diagnostiky je důkaz chlamydiové DNA v infekčním materiálu pomocí PCR (polymerázová řetězová reakce). Nicméně tato metoda je velmi nákladná, vyžaduje speciální přístroj, a proto se dělá jen na velmi málo specializovaných pracovištích.

Léčba chlamydie

95 % účinnost léčbou antibiotiky v případě včasného odhalení. V ČR se setkáváme s těmito problémy:

• Gynekologové a urologové často po chlamydií t. nepátrají, přesto, že má pacient adekvátní příznaky, přesto, že se jedná o nejrozšířenější chorobu přenášenou pohlavním stykem. Následkem toho dochází k chybné diagnostice a podání nevhodného preparát . Podáním nevhodného antibiotika dochází často ke vzniku rezistence na antibiotika, či dokonce mírné mutaci genu. Později, když se i Chamydie t. jasně diagnostikuj , nezabírá ani antibiotikum přesně určené na chlamydie t.
• Gynekologové a urologové berou stěr na Chlamydie t. jen výjimečně. Nejsou si vědomi obrovského rozšíření Chlamydie t. a epidemického charakteru.
• Gynekologové a urologové berou stěr na Chlamydie t. pouze v případě, že má pacient příznaky, nebo jinak nespecifikované problémy s výtokem, nebo řezáním při močení. Víme však, že Chlamydia t. je bez příznaků u 80 % žen a 50 % mužů. Absentuje tím jakákoliv prevence.
• Gynekologové a urologové důsledně nezdůrazňují nutnost současného léčení všech partnerů nakaženého. Léčbu partnerů nesledují.
• Gynekologové a urologové důsledně nezdůrazňují nutnost zdržení se sexuální aktivity během léčby a cca 21 dní po ní až do kontrolního stěru
• Pacienti odtajní své sexuální partnery, kteří je v zápětí po vyléční opět nakazí. Neupozorní všechny svých sexuální partnery na nutnost současné léčby.
• Pacient často nedobere předepsané dávky antibiotik.
• Pacienti neakceptují zdržení se sexuální aktivity během léčby a 21 dnů po ní až do kontrolního stěru .
• Muži během léčby masturbují nebo nepotlačují erekci. Erekcí totiž nastávají podmínky pro praskání infikovaných buněk s následným výlevům antibiotika.
• Pacienti neprovedou ještě před obnovením sexuální činnosti kontrolní testy.

Standartní léčba spočívá v podání antibiotika po dobu jednoho až tří týdnů. V USA mají dokonce velmi dobré zkušenosti i s jednorázovým podáním antibiotika. Tam ale tuto epidemii berou vážně a existuje mnoho programů na preventivní, včetně pravidelného testování rizikových skupin a v tom případě je jednorázová léčba účinná. Nejčastěji je to Azithromycin, obchodní název například Sumamed, nebo Ofloxacin, obchodní název Ofloxin, případně kombinace předešlých.

V těhotenství se předepisuje Erythromycin. Všechny tyto antibiotika mají tzv. plazmatickou koncentraci tj. účinkují ještě i cca. do 21 dnů po ukončení léčby. Nejméně hodinu před a hodinu po požití antibiotika nejíst a nepít velké množství potravin a tekutin. Tekutiny jsou třeba a v poměrně velkém množství, ale uprostřed mezi dávkami.

Co je tedy nutností?

• Je nutné léčit současně všechny sexuální partnery.
• Je nutné vždy dobrat předepsanou dávku antibiotik.
• Je nutné se zdržet sexuální aktivity během léčby, až do kontrolního testu.
• Je nutné se u mužů zdržet jakékoliv erekce a masturbace během léčby, až do kontrolního testu.
• Je nutné před obnovením sexuální aktivity udělat kontrolní testy.
• Je nutné se zdržet hodinu před a hodinu po požití antibiotik konzumace jogurtu a velkého množství potravin a tekutin.
• Je nutné se zdržet během léčby konzumace alkoholických nápojů.
• Je nutné u ženy zahájit léčbu až po ukončení menstruačního cyklu.

3, 4 týdny po ukončení léčby je nutné provést u všech vzájemných partnerech, kontrolní stěr, do té doby je ale nutná sexuální abstinence. Pokud jsou tyto u všech partnerů negativní, lze obnovit sexuální aktivitu. Je vhodné a doporučováno udělat kontrolní stěr i měsíc po obnovení sexuální aktivity.

Jak se chránit proti chlamydiím?

Dodržováním zásad bezpečného sexu. Při příležitostném sexu, správným použitím kondomu, při současném zamezení styku jakýchkoliv sliznic. Pozor, přenos je možný i orálním sexem, přijímáním i dáváním Monogamie a omezení promiskuity poskytuje nejlepší řešení. Nenechte se odbýt, žádejte u svého gynekologa či urologa stěr na chlamydie t. jednou ročně, zejména pokud nemáte přísně monogamní svazek a jste sexuálně aktivní a to i v případě, že nemáte žádné příznaky, či problémy. Stěr je doporučený také při výměně sexuálního partnera. Pracuje se na vakcíně, která by zabránila přenosu.

VIDEO: Chlamydiové infekce – náš nepřítel

Zdroj obrázku: wikipedia.org

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Bakterie a bakteriální onemocnění, Intimní problémy

Přečtěte si také naše další články