Břišní tyfus - příčiny, příznaky a léčba



Břišní tyfus, známý také jako typhus abdominalis, je závažné infekční onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Tato bakterie se obvykle šíří konzumací kontaminované vody nebo potravin, které byly kontaminovány fekálními látkami obsahujícími tuto bakterii. Břišní tyfus je častější v oblastech s nedostatečnou hygienou a špatnými sanitárními podmínkami.
Některé z hlavních příznaků břišního tyfu jsou: horečka, slabost, bolesti hlavy, bolesti břicha, ztráta chuti k jídlu, průjem nebo zácpa, a v některých případech se může objevit charakteristická kožní vyrážka nazývaná "roseola". Pokud není břišní tyfus léčen, může způsobit vážné komplikace, jako jsou perforace střev, sepse a další.
Léčba břišního tyfu obvykle zahrnuje antibiotickou terapii, nejčastěji antibiotiky jako ciprofloxacin nebo azithromycin. Je důležité podstoupit léčbu pod dohledem lékaře a dokončit celý předepsaný průběh antibiotik, aby byla úplně vymýcena infekce a zabránilo se opětovnému výskytu.
Prevence břišního tyfu spočívá v dodržování hygienických opatření, zejména v pitné vodě a stravě, která by měla být dobře tepelně zpracovaná a čistá. V oblastech s rizikem se také doporučuje očkování proti břišnímu tyfu jako preventivní opatření.

Příčinou onemocnění je nízká hygiena zejména při konzumaci potravy…

Původcem onemocnění je bakterie nazvaná Salmonella enterica typhi a tato bakterie postihuje trávicí soustavu, přičemž se přenáší fekálně-orální cestou. Často dochází k přenosu nemoci přes kontaminovanou vodu, případně přes bacilonosiče, nebo při požití nedostatečně upravených potravin, které byly vyrobeny z produktů infikovaných zvířat. Nemoc se dostane do trávicího traktu, kde jsou sice bakterie částečně zničeny kyselou žaludeční šťávou, ale ne všechny.

Ty, které přežijí se dostanou do tenkého střeva, zde se začnou množit a pomocí krevního oběhu se dostanou do těla. Ačkoli název říká, že jde o břišní tyfus, bakterie se následně množí ve více částech organismu, například i v lymfatických uzlinách, játrech nebo slezině.

Formy břišního tyfu

V rámci tohoto onemocnění se rozeznávají tři formy a to břišní tyfus A, B a C. Typ B je nejvíce rozšířen v našich končinách, typ A se k nám dostane jen z teplejších zemí a typ C je celkově ve světě velmi vzácný.

Břišní tyfus a jeho příčiny

Příčinou onemocnění je nízká hygiena zejména při konzumaci potravy nebo při požívání vody či jiných nápojů. Jde o onemocnění, které se nazývá i onemocněním špinavých rukou, což v praxi znamená, že je možné ho dostat na základě nízké hygieny při přijímání potravy. Příčinou vzniku onemocnění je bakterie Salmonella enterica typhi, která se dostane do trávicí soustavy a do tenkého střeva, odkud se začne šířit do celého těla, množit a napadne organismus postiženého jedince.

Příznaky břišního tyfu

Mezi příznaky patří vysoké horečky až do 40 stupňů Celsia, také zimnice, náhle nechutenství k jídlu a nevolnosti. Postupně se může přidat i kašel, takže se příznaky mohou zaměňovat i s jinými nemocemi například v rámci dýchacího ústrojí. Později se přidá k těmto symptomům i bolesti hlavy, což jen může podpořit neurčitost příznaků. Kůže se však postupem onemocnění zbarví do běla, jazyk je jakoby oschlý a pokrytý hnědým povlakem.

Kromě toho jsou příznaky pozorovatelné i v oblasti břicha, které je jemně nafouknuté a citlivé na dotek, zejména v pravé oblasti podbřišku. Někteří postižení mohou mít i zvětšená játra nebo slezinu. Typickým příznakem jsou tyfové skvrny růžové barvy. U některých pacientů se projevuje průjem, ale jen zřídka, mnohem častější je zácpa. U lidí mladšího věku jsou tyto příznaky rychleji, naopak u starých lidech probíhá nástup pomaleji. Při onemocnění přes paratyfus C nejsou příznaky trávicího traktu.

Sponzorováno

Diagnostika břišního tyfu

Diagnostika tyfu spočívá jednak v anamnéze, ve vyšetřeních dýchací soustavy, také v odběru krve a ve sledování krevního obrazu, přičemž charakteristický je nárůst počtu eosinofilů a naopak snížení přítomnosti leukocytů (bílých krvinek) v krvi. Provádí se i kultivační vyšetření krve, stolice, moči, hnisu, případně kloubní tekutiny na přítomnost bakterie, přičemž v případě prokázání bakterie se vyšetřuje i přítomnost jiných možných bakterií pro vyloučení nebo naopak potvrzení konkrétní formy tyfu.

Průběh nemoci

Inkubační doba u břišního tyfu je od 7 do 21 dní, nejčastěji je to v průběhu dvou týdnů, kdy se člověk nakazí až po projevení prvotních příznaků. Onemocnění začíná nechutenstvím, únavou a problémy s dýcháním, případně bolestí hlavy. Později se už přidá i zbarvení jazyka a mírně nafouknutí a dráždivost břicha a této oblasti. Při výskytu skvrn na těle pacienta je již zřejmé, že jde o toto konkrétní onemocnění. Někdy je po měsíci možný opětovný návrat příznaků v zrychleném sledu.

Břišní tyfus a jeho léčba

Pacient trpící břišním tyfem jsou vždy izolováni. Je nutné, aby dodržovali klid na lůžku. Je nasazována antibiotická léčba, musí se dbát na doplňování tekutin, minerálů a dalších živin jako vitamíny aj.

Rozdělení možností léčby břišního tyfu:

a) Kauzální léčba antibiotiky ze skupiny:

fluorochinolonů: ciprofloxacin

Případně jako další v pořadí:

cefalosporinů III. generace: ceftriaxonum cefotaxim, cefixim
betalaktamových antibiotik: ampicilin, amoxicilin
chloramfenikolu
potencovaných sulfonamidů: trimethoprim – sulfamethoxazol

b) Celková léčba

klid na lůžku a izolace pacienta na infekčním oddělení,
perorální rehydratační terapie, infuzní léčba,
šetřící dieta,

c) Podpůrná léčba

prevence dekubitů, hygiena dutiny ústní,
antipyretika, antiemetika, zábaly těla,
vysoké dávky vitamínu C a vitamínů skupiny B (B komplex),
kortikoidy (při hypertoxickém průběhu)

d) Léčba komplikací

malé transfuze krve a erytromasy (krvácení do střev)
ledové obklady na břicho
chirurgická revize břišní dutiny při perforací střeva

Prognóza nemoci

Neléčený tyfus má podle údajů v odborné literatuře úmrtnost do 30% (10% až 30%), léčba antibiotiky snižuje úmrtnost na úroveň 1%. Vysoký věk a komplikace v průběhu onemocnění prognózu výrazně zhoršují.

Prevence břišního tyfu?

Pro prevenci před tímto onemocněním se doporučuje:

Aktivní imunizace

a) živou perorální vakcínou, která aktivuje buněčnou imunitu (použitím metabolicky defektních mutantních kmenů S. Typhi) – VIVOTIF Berna, Švýcarsko, délka účinnosti ochrany očkovaného je přibližně 3 roky. Vakcína je podávána v kapslích obden, celkově 4 dávky, u osob starších než 5 let.

b) neživou polysacharidovou parenterální vakcínou – typhi Vi, Pasteur Mérieux, u osob starších než 5 let, 1 dávkou podanou. Účinnost ochrany je přibližně 3 roky.

Osobní hygiena

Především mytí rukou několikrát denně.

Hygiena stravování

Nekontaminovaná pitná voda a potraviny.

Nakládání s fekáliemi a odpady

Bezpečné odstraňování fekálií a odpadů.

Opatření při výskytu nákazy

Je důležité epidemiologické opatření při výskytu nákazy (včasná diagnóza, hlášení onemocnění, izolace pacienta, aktivní vyhledávání nepoznaných vektorů, hledání zdroje infekce a cesty přenosu, zvýšený zdravotní dozor v ohnisku nákazy).

Kde si o břišním tyfu můžete přečíst více?

VIDEO: Nepodceňujte očkování před cestou do zahraničí

Sponzorováno

Studie a zdroje článku

Typhoid Fever Autoři: Jenish Bhandari; Pawan K. Thada; Elizabeth DeVos.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Bakterie a bakteriální onemocnění

Břišní tyfus – příčiny, příznaky a léčba 4.75/5 (12)