Arterioskleróza (ateroskleróza) – nebezpečné kornatění tepen – příznaky, projevy, léčba 4.76/5 (25)

• Arterioskleróza je chronické onemocnění cév, které se vyznačuje ukládáním tukových depozit (plaků) na vnitřních stěnách arterií. Tyto plaky se skládají převážně z tuku, cholesterolu, vápníku a dalších látek. Postupem času mohou plaky růst a ztlušťovat stěny arterií, což může způsobit zúžení cév a omezený průtok krve.
• Léčba arteriosklerózy se zaměřuje na snižování rizikových faktorů a zlepšení cévního zdraví. Možnosti léčby najdete níže a ve článku.
• Životní styl a stravovací změny: Zdravá strava s nízkým obsahem tuku a cholesterolu, cvičení a kontrola tělesné hmotnosti jsou klíčovými faktory v prevenci a léčbě arteriosklerózy.
• Léky: Léky mohou být předepsány k regulaci hladiny cholesterolu, snížení krevního tlaku nebo řízení cukrovky, pokud jsou tyto stavy spojeny s arteriosklerózou.
• Angioplastika a stentování: Tyto invazivní postupy se používají k rozšíření zúžených arterií a umístění stentů (malých kovových trubiček) do cév, aby udržovaly průtok krve.
• Bypassový chirurgický zákrok: V některých případech může být provedena chirurgická revaskularizace, která zahrnuje odstranění zúžených částí arterií a vytvoření nových cest pro průtok krve.
• Léčba arteriosklerózy by měla být individualizována na základě závažnosti onemocnění a zdravotního stavu pacienta. Prevence je však klíčová, a proto je důležité udržovat zdravý životní styl a pravidelně vyhledávat lékařskou péči pro monitorování rizikových faktorů a stavu cév.

Říká se, že člověk je tak starý, jaké staré má cévy. Na tomto výroku je hodně pravdy, protože cévy spolu se srdcem tvoří v srdečně-cévním systému nedílnou činnou jednotku, která s konečnou platností rozhoduje o životě či smrti jedince. Práce srdce by bez přiměřené součinnosti cév nemohla být užitečná právě tak, jak cévy mohou plnit svou funkci pouze při dobrém výkonu srdce. Tuto anatomickou a výkonovou spojitost si je třeba uvědomit při posuzování nemocí cév, které tak úzce souvisí s chorobami srdce. Nemocné srdce ovlivňuje chorobně cévy a tato souvztažnost platí i opačně. Jiným zvláštním znakem cévních chorob je to, že mohou zapříčinit vážné změny kteréhokoliv orgánu v těle, zejména pokud si uvědomíme, že funkce každé tkáně, každé tělesné buňky závisí na přiměřeném přísunu krve.

Pojem arterioskleróza

Pojem arterioskleróza zahrnuje tři různé typy degenerativního onemocnění tepen, které mají rozmanité příčiny, příznaky a následky. Velmi často se navzájem kombinují, čímž nemoc získává na pestrosti a závažnosti.

Ateroskleróza je neinfekční zánětlivé postižení cévní stěny, při kterém dochází k ukládání tuku do stěny cév. Tepna se kvůli tomu zužuje a zpomaluje a ztěžuje proudění krve.

Arterioloskleróza

Arterioloskleróza, typická při hypertenzní nemoci, postihuje cévy s malým průsvitem, tepénky (arterioly). V jejich stěnách se ukládá sklovitá bezbarvá látka hyalin, která vyvolává zvláštní degeneraci se ztluštěním cévní stěny. Orgány s postiženými tepénkami nedostávají dost krve, což se projeví poruchou jejich funkce.

Medioskleróza

Medioskleróza postihuje velké a střední tepny. Nazývá se tak proto, že degenerativní procesy s ukládáním vápenných solí probíhají ve střední vrstvě tepen (v médiích). Postižené tepny zhrubnou, ztratí svou pružnost, prodlouží se a zkroutí. Nemoc vzniká opotřebením a stárnutím organismu. Sama o sobě nezpůsobuje vážnější problémy a patří mezi přirozené příznaky stárnutí.

Ateroskleróza

Ateroskleróza je nejnebezpečnější forma arteriosklerózy. Název pochází od ateromu, tedy ložiska s obsahem cholesterolu a tukových látek ve vnitřní vrstvě cévní stěny (intime). Aterom zúží nebo ucpe postiženou cévu, a tak zabrání přítoku krve do příslušné tkáně, což má často vážné, nejednou až smrtelné následky. Ateroskleróza a její komplikace jsou hlavní příčinou úmrtí obyvatel civilizovaných zemí. U nás se vžila představa, že současnou metlou lidstva je rakovina. V tabulce úmrtnosti je v Evropě je však až na druhém místě za chorobami srdce, mezi nimiž dominuje právě ateroskleróza. Znepokojuje i skutečnost, že výskyt aterosklerózy je rok od roku větší, což zjevně souvisí i s postupným prodlužováním průměrného věku našeho obyvatelstva. S růstem počtu starých lidí stoupá i počet aterosklerotiků. Tato nemoc se však stále častěji zjevuje i v mladším věku a přestává už být „výsadou“ osob ve věku nad 40 let.

 

Příčiny arterosklerózy – Jak vzniká?

Příčinu aterosklerózy zatím přesně neznáme. Na jejím vzniku se pravděpodobně účastní více činitelů, které se podle okolností dostávají do popředí. Nejdůležitějším nepříznivým faktorem je nesprávná výživa. V zemích, kde se obyvatelé přejídají a jedí příliš mnoho živočišných tuků, je výskyt aterosklerózy větší než mezi příslušníky primitivních národů, u kterých je výživa skromná a skládá se převážně z rostlinných tuků. Zvláštní sklon na aterosklerózu mají tlustí lidé. I zde je třeba připomenout, že otylost nevzniká jen z tuků, ale i ze sacharidů, tedy moučných jídel a sladkostí, protože sacharidy se v těle přeměňují na tuky. Největším zlozvykem civilizovaného člověka je přejídání, které téměř zákonitě vede k otylosti a ateroskleróze. Těžká ateroskleróza se může vyvinout po náhlé změně výživy a způsobu života. Podobný osud občas stihne špičkové sportovce po náhlém přerušení sportovní činnosti. Souvisí to s neschopností organismu rychle se přizpůsobit zátěži při látkové přeměně. Někdejší dřevorubci, horníci, zedníci, dělníci sice tradičně jedli množství slaniny, jenže při těžké tělesné práci slaninu v těle spálili. Nynější způsob života se přiklání k sedavé práci a tělesné pohodlnosti. Nedostatek pohybu a tělesné námahy účinně doplňuje přejídání.

Tato nepříjemná cévní nemoc je tedy daní za pohodlí a bohatou stravu, které nám přináší civilizace. Z ostatních faktorů se při vzniku aterosklerózy uplatňují životní zátěžové situace (stresy), rodinná náklonnost, zvýšený krevní tlak, kouření, zvýšená srážlivost krve a některé hormonální vlivy. Ženské pohlavní hormony a hormony štítné žlázy mají do jisté míry ochranný vliv, čímž se částečně vysvětluje vyšší výskyt aterosklerózy a srdečních infarktů u mužů do 50 let. Po přechodu jsou však ženy stejně často postiženy aterosklerózou a její komplikacemi jako muži. Ochranný účinek se připisuje i vitaminům B a C.

Co postihuje v těle?
Ateroskleróza postihuje střední a velké tepny, nejčastěji věnčité cévy srdce, tepny dolních končetin, ledvinové a mozkové cévy. Nálezy ateromů jsou velmi různorodé. Mohou se vyskytnout ojediněle, ale i hromadně. Jednou postihnou jen jeden cévní úsek, například koronární tepny, jindy většinu cév v těle. Proto je chorobný obraz aterosklerózy rozmanitý. O osudu nemocného nerozhoduje ani tak počet ateromů, jako spíše jejich vzrůst a umístění. Ploché ateromy nemusí mít ani ve větším množství záporné následky, ale někdy může i jediný aterom – buď sám, nebo s krevní sraženinou (trombem) – zcela ucpat věnčitých tepnu a způsobit srdeční infarkt.

Klinický obraz aterosklerózy je velmi rozmanitý. Závisí na tom, který orgán a v jakém rozsahu je postižen. Ateroskleróza nemusí způsobovat vážnější potíže a nemocný často prožívá mnoho let, ba dožije se i vysokého věku. Jindy se projeví velmi zákeřně, zejména tehdy, když vznikne komplikace, která ohrožuje život (srdeční infarkt, mozková mrtvice). Taková komplikace znenadání ochromí nebo i ukončí život člověka na vrcholu jeho činnosti.

Při postižení koronárních tepen vzniká buď angina pectoris, nebo srdeční infarkt, nebo chronická ischemická choroba srdeční s postupně se vyvíjející srdeční slabostí. Druh a charakter vzniklé nemoci závisí na tom, jak rychle a do jaké míry se zúžila céva a jaký rozsah nabylo následné nedokrvení srdečního svalu.

Ateroskleróza mozkových cév může mít za následek mrtvici – buď krvácení do mozku při prasknutí sklerotické cévy, nebo změknutí mozku (encefalomalaci) při cévním ucpání. O těchto případech se lidově mluví jako o mozkové mrtvici. Následky bývají vážně. V nejlehčích případech jde jen o přechodnou bezmocnost a neschopnost pohybu některou z končetin. U těžších forem vzniká úplné ochrnutí části těla (obvykle jedné poloviny) s následnou poruchou řeči, ale v krajních případech i smrt, a to v průběhu několika hodin.

Z periferních cév jsou nejčastěji postiženy tepny dolních končetin. Je to asi proto, že se během života nejvíce zatěžují. Zúžení tepen se projeví nejprve křečovitými bolestmi v lýtku při chůzi, později od umíráním prstů (gangrénou), což se může končit až amputací části končetiny. Tento chorobný stav se nazývá obliterující ateroskleróza periferních cév a její příznaky jsou skoro stejné jako při Bürgerově nemoci, jen s pomalejším a příznivějším průběhem.

Jak na prevenci?

Nejúčinnějším prostředkem proti ateroskleróze je dobrá prevence, která může být úspěšná pouze tehdy, pokud se uskutečňuje včas, nejlépe už v dětském věku. Léčiva jsou při rozvinuté ateroskleróze zatím skoro bezcenné. Vzletné reklamy některých firem zajišťují spíše finanční efekt jak skutečnou hodnotu velkého počtu různých přípravků. Určité opodstatnění mají léčiva, které snižují hodnoty cholesterolu v krvi, ale jen tehdy, když se začnou užívat včas a pokud se současně dodrženy i jiná preventivní opatření. Z toho vyplývá, že rozumná životospráva je dosud nepřekonatelnou zbraní proti ateroskleróze. Zůstaňme proto věrní střídmosti v pojídání, omezme tuky živočišného původu, zejména oblíbené vepřové maso, uprednostňujme přípravu jídel na rostlinných olejích, i to jen v potřebném množství, abychom nadměrným přísunem kilojoulů nezvyšovaly tělesnou hmotnost, jezme hodně bílkovin, zeleniny a ovoce. Využijme každou příležitost na tělesný pohyb, sportujme, pěstujme turistiku a udržujme si optimální tělesnou hmotnost. Pokud je to možné, řešme své životní problémy bez zbytečných stresů.

Arterioskleróza a léčba

Léčba aterosklerózy se může rozdělit na prevenci a na zabránění dalšímu rozvoji komplikací u již nemocných osob. Akutní koronární stavy se řeší vždy pod dohledem lékaře na specializovaných pracovištích. V prevenci nám budou pomáhat nejvíce potravinové doplňky, úprava životosprávy a vyvážený pohyb.

Je všeobecně známo, že léčba plně rozvinutých projevů aterosklerózy je náročná, a často ne příliš úspěšná. Stavy, u nichž se podaří docílit ústupu aterosklerotických změn, jsou spíše výjimečné (ale existují). Možnosti současné medicíny umožňují léčit její důsledky, například cestou chirurgickou (především bypassy), nebo katetrizační (pomocí speciálních cévek a jiných nástrojů, které umožňují zúžení cévního průsvitu v určitých tepenných lokalitách zmenšit nebo úplně odstranit). V řadě případů však ani tuto léčbu důsledků aterosklerózy nelze použít. Více vám jistě poradí váš lékař.

Jak léčit (zmírnit) arteriosklerózu pomocí přírodních látek

* Může být zaviněna nedostatkem hořčíku, v tomto případě dodávat denně 300 mg hořčíku spolu s vitaminem E a vitaminem B6 (nejlépe B – komplex).
* V případě nedostatku zinku podávat například semena dýní. Tím se zároveň vylepší paměť. Doplňovat i vitaminem A.
* Léčba česnekem – buď 60 gramů denně po dobu 3 měsíců, nebo lépe česnekový extrakt (nebezpečí narušení sliznic).
* Jíst plody brusnice vlochyně po dobu asi 6 týdnů, ale nepřekračovat stanovené dávky

Souhrn

Arterioskleróza je chronické onemocnění cév, které se vyznačuje ukládáním tukových depozit (plaků) na vnitřních stěnách arterií. Tyto plaky se skládají převážně z tuku, cholesterolu, vápníku a dalších látek. Postupem času mohou plaky růst a ztlušťovat stěny arterií, což může způsobit zúžení cév a omezený průtok krve. To může vést k řadě zdravotních problémů, včetně:

Koronární arteriální nemoci: Zúžení koronárních arterií může vést k nedostatečnému zásobení srdce krví a kardiovaskulárním problémům, včetně anginy pectoris a srdečního infarktu.

Mozková arterioskleróza: Ztluštění a zúžení mozkových cév může způsobit mrtvici nebo trvalé neurologické potíže.

Periferní arterioskleróza: Toto onemocnění omezuje průtok krve v nohou a rukou a může vést k bolestem v končetinách a v extrémních případech k amputaci.

Arteriosklerotická cévní onemocnění: Arterioskleróza může ovlivnit cévy v různých částech těla, což může způsobit různé problémy, jako jsou problémy s ledvinami nebo žaludkem.

Léčba arteriosklerózy se zaměřuje na snižování rizikových faktorů a zlepšení cévního zdraví. Některé možnosti léčby zahrnují:

Životní styl a stravovací změny: Zdravá strava s nízkým obsahem tuku a cholesterolu, cvičení a kontrola tělesné hmotnosti jsou klíčovými faktory v prevenci a léčbě arteriosklerózy.

Léky: Léky mohou být předepsány k regulaci hladiny cholesterolu, snížení krevního tlaku nebo řízení cukrovky, pokud jsou tyto stavy spojeny s arteriosklerózou.

Angioplastika a stentování: Tyto invazivní postupy se používají k rozšíření zúžených arterií a umístění stentů (malých kovových trubiček) do cév, aby udržovaly průtok krve.

Bypassový chirurgický zákrok: V některých případech může být provedena chirurgická revaskularizace, která zahrnuje odstranění zúžených částí arterií a vytvoření nových cest pro průtok krve.

Léčba arteriosklerózy by měla být individualizována na základě závažnosti onemocnění a zdravotního stavu pacienta. Prevence je však klíčová, a proto je důležité udržovat zdravý životní styl a pravidelně vyhledávat lékařskou péči pro monitorování rizikových faktorů a stavu cév.

VIDEO: Nemoci srdce a cév – stárnutí tepen, cholesterol

Studie a zdroje článku

• The Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) Study The ARIC investigators
• Zdroj obrázku: Pikovit / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidské srdce, Žilní systém

Přečtěte si také naše další články