Angina Pectoris (angina pektoris) – příznaky, příčiny a léčba 4.84/5 (25)

• Angina pectoris je stav, který se projevuje jako bolest nebo nepříjemné tlaky v hrudní oblasti. Je způsobena nedostatečným přísunem kyslíku do srdce kvůli zúžení nebo blokádě koronárních tepen, které zásobují srdce krví. Tento nedostatek kyslíku je často způsoben aterosklerózou, což je nahromadění plaku na stěnách tepen, který ztěžuje průtok krve.
• Typické příznaky anginy pectoris zahrnují bolest, tlak nebo nepohodlí v hrudní oblasti, které se může šířit do paže, krku, čelisti nebo zátylku. Může být doprovázena dušností, pocením, nauzeou a zvracením. Bolest obvykle nastává při fyzické námaze nebo stresu a může ustoupit po odpočinku nebo užití nitroglycerinu.
• Léčba anginy pectoris se zaměřuje na zmírnění symptomů, zlepšení průtoku krve do srdce a prevenci komplikací, jako je srdeční infarkt. Léky, jako jsou nitroglycerin, beta-blokátory, vápenaté blokátory a statiny, se často používají k léčbě anginy pectoris. Změny životního stylu, jako je zdravá strava, cvičení, kontrola hmotnosti a snižování stresu, jsou také důležitou součástí léčby. V některých případech mohou být prováděny i procedurální zákroky, jako je angioplastika nebo bypass operace, pokud je to nezbytné.
• Je důležité, aby léčba anginy pectoris byla individuálně přizpůsobena každému pacientovi a jeho zdravotnímu stavu. Pokud se u vás vyskytují příznaky anginy pectoris, měli byste vyhledat lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a plán léčby.

Angina pectoris je bolest na hrudi, která vzniká na základě přechodného nedokrvení srdečního svalu (tzv. myokardu). Objevuje se v situacích, kdy jsou aktuální požadavky srdce na dodávku kyslíku vyšší než je samotná kapacita celého systému, který přivádí kyslík k jednotlivým orgánům (v tomto případě k srdci). Takový stav, kdy dochází ke zhoršení prokrvení, a tedy i okysličování myokardu, nazýváme ischemická choroba srdeční. Pokud se postižený neřídí radami lékaře a nedodržuje doporučenou léčbu, může se angina pectoris změnit na akutní stav, tedy na akutní infarkt myokardu.

Riziko výskytu ischemické choroby srdeční

Riziko výskytu ischemické choroby srdeční a aterosklerózy stoupá úměrně s věkem a je častější u mužů než u žen. V posledním období však se poměr onemocnění mužů a žen vyrovnává. Riziko se zvyšuje i tím, pokud se v rodině již vyskytl infarkt srdce nebo jiné problémy se srdcem, zejména v mladším věku a u žen. V takovém případě se riziko vzniku tohoto onemocnění výrazně zvyšuje. Pokud má člověk vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu a ostatních tuků v krvi, má cukrovku, nadváhu nebo dokonce obezitu, pokud kouří, žije v delším psychickém stresu, tak má zvýšené riziko vzniku ischemické choroby srdeční a anginy pectoris.

Příčiny anginy pectoris

Nedokrvenost myokardu vzniká jako důsledek nepoměru mezi potřebou a dodávkou kyslíku do srdečního svalu. Příčinou může být snížení přívodu krve zúženými koronárními tepnami (tepny na srdci) nebo jako důsledek zvýšené spotřeby kyslíku v srdečním svalu. Příčinou zúžení (stenózy) koronárních tepen je nejčastěji aterosklerotický plát koronární tepny. Méně často se zúžení tepny děje z důvodu stažení (spasmus) samotné tepny, kdy mluvíme o variantní angině pectoris. Jiné příčiny nedokrvení srdečního svalu jsou velmi vzácné a běžně se nevyskytují.

 

Ateroskleróza = kornatění cév

Jako důsledek postupného ukládání tuků a ostatních látek, vzniká ateroskleróza = kornatění cév, jako degenerativní onemocnění cévní stěny a cév. Kornatěním se zužuje vnitřní průřez cévy a současně se poškozuje vnitřní povrchová vrstva = endotel, vzniká aterosklerotický plát. Při náhlém zvýšení spotřeby kyslíku, nedojde ke zvýšení průtoku v tepně a vznikne nepoměr mezi nároky a skutečnou dodávkou kyslíku, čímž vznikne kritický stav, který se nejčastěji projevuje při fyzické námaze, při rozčilení, v chladném prostředí (v zimě), při zvýšení krevního tlaku, při zvýšení tepové frekvence a také při kouření.

Jinou, velmi vážnou komplikací je prasknutí aterosklerotického plátu, který se nečekaně uvolní a uzavře celou cévu, čímž přeruší dodávku krve a (i kyslíku) pro konkrétní úsek srdeční svaloviny. Ateroskleróza se však může projevit na kterémkoliv místě lidského organismu, není výhradním onemocněním souvisejícím s onemocněním srdce. Tak dochází k mozkové cévní příhodě (infarktu mozku) = mrtvici (iktus) nebo k závažnému onemocnění dolních končetin – křečovým žilám.

Spouštěcí příčiny

Spouštěcí příčinou anginy pectoris je nejčastěji fyzická námaha, například i obyčejná chůze, náhlé rozčilení nebo náhlý přechod do chladného prostředí (chladnička, zimní počasí). Náhlá bolest přinutí postiženého přerušit právě vykonávanou činnost, postižený má potřebu zhluboka dýchat, má stav výrazného strachu ze smrti a poměrně často v takové chvíli dochází k nadměrnému pocení (postiženého zalévá pot).

Druhy anginy pectoris

Rozeznáváme několik druhů anginy pectoris, a to:

1. Stabilní angina pectoris

Stabilní angina pectoris je obvykle dobře předvídatelná. Příznaky většinou ustoupí po několika minutách odpočinku nebo po užití nitroglycerinu – léku, který zlepšuje průtok přes koronárními tepnami a snižuje nároky na srdce.

2. Atypická (variantní) angina pectoris

Atypická (variantní) angina pectoris je stav, kdy se bolest neobjeví při námaze, ale ve stavu klidu. Příčinou bývá spasmus (prudké mimovolní stažení) hladkých svalů cévní stěny, který vede k jejímu zúžení. Příčinou tohoto spasmu často bývá ateroskleróza, ale atypická angina pectoris se může objevit i u lidí, kteří aterosklerózu nemají. Příčina tohoto jevu není známa.

3. Nestabilní angina pectoris

Nestabilní angina pectoris je velmi nepředvídatelná – někdy překvapí v klidu, jindy při námaze a její trvání je také různé. Nejčastěji bývá signálem zhoršení ischemické choroby srdeční.

Příznaky anginy pectoris

Velmi typicky se angina pectoris projevuje jako svíravá nebo pálivá bolest za hrudní kostí. Někteří lidé vnímají jen neurčitý tlak nebo cítí nedostatek vzduchu. Charakteristickými příznaky jsou bolesti, které vyzařují do levé ruky (ramene), do krku, do čelisti a podobně. Příznaky se však nemusí přesně takto projevovat, někdy se projevují jako bolesti zad nebo břicha, případně jako žaludeční nevolnost s nedostatkem vzduchu. Tyto bolesti trvají několik minut a jsou poměrně intenzivně. Pokud neustupují, může se docela reálně jednat o akutní infarkt myokardu. Poměrně vzácná je forma „němého infarktu“, kdy se samotný průběh infarktu neprojevuje typickými příznaky, nebo se neprojevuje vůbec. Poměrně často takový infarkt překonávají obézní ženy, někdy i obézní muži.

První pomoc u anginy pectoris

Při záchvatu anginy pectoris přerušte okamžitě vykonávanou činnost a zklidněte se. Pokud již máte zkušenost se záchvatem anginy pectoris, užít nitroglycerin v spreji (2x vstříknout pod jazyk nebo užít 2 tablety nitroglycerinu pod jazyk). Bolest by měla velmi rychle ustoupit (během několika desítek sekund). Pokud se tak nestane, je třeba okamžitě zavolat lékařskou pomoc, protože s největší pravděpodobností došlo k akutnímu infarktu myokardu. Lékaře je nutno vyhledat i tehdy, když se změnil charakter záchvatu (záchvaty jsou častější, silnější, při menší zátěži), a je bezpodmínečně nutné podrobit se důkladnému vyšetření a následně upravit léčbu. Pokud jde o první takový záchvat anginy pectoris, postižený musí bezpodmínečně absolvovat komplexní vyšetření u lékaře, které může potvrdit nebo vyvrátit podezření na záchvat anginy pectoris.

Léčba anginy pectoris

K léčbě ischemické choroby srdeční a anginy pectoris je mnoho léků, které ovlivňují potíže spojené s tímto onemocněním a bolestmi na hrudi.

TIP: Celý článek o léčbě Anginy Pectoris

1. Nitráty

Nejznámějším zástupcem těchto léků jsou nitráty, které se užívají jen při bolestech na hrudi (pokud se objevují jen zřídka) a podávají se ve formě tablet nebo spreje.

2. Betablokátory a blokátory kalciových kanálů

Výskyt bolestí ovlivňují i ​​léky, které jsou užívány k léčbě vysokého krevního tlaku = betablokátory a blokátory kalciových kanálů.

Betablokátory jsou užívány nejčastěji, protože mají pozitivní vliv na onemocnění a pacienta s ischemickou chorobou srdeční. Snižují krevní tlak a zpomalují tepovou frekvenci. Při užívání beta-blokátorů musí být velmi opatrní i astmatici, pacienti s nízkým krevním tlakem nebo s pomalou frekvencí srdce – pulsem srdce, kteří by betablokátory neměli užívat, avšak o vhodnosti léčby betablokátory vždy rozhoduje lékař specialista – kardiolog. Blokátory kalciových kanálů také snižují krevní tlak a pouze některé snižují i ​​srdeční frekvenci – puls srdce.

3. Antiagregancia

Významnou skupinou užívaných léků je skupina léků, které jsou nazývány Antiagregancia = léky, které zamezují shlukování krevních destiček, vytváření trombů a následné ucpání cév. Typickým zástupcem je kyselina acetylsalicylová, které sice neovlivňuje případné bolesti, ale zásadním způsobem zlepšuje zdravotní stav pacienta – zlepšuje prognózu.

4. Angioplastika

Pokud medikamentózní léčba nestačí k odstranění stávajících zdravotních problémů nebo při velmi vážných nálezech zjištěných při koronarografii, je možné provést zprůchodnění postižených cév balónkem a zavedením kovové výztuže = stentu do cévy – angioplastika.

5. Bypass

Případně lze provést přemostění zúženého úseku cévy kardiochirurgických zákrokem = srdeční bypass.

Jak na prevenci?

K prevenci aterosklerózy a dalších chorobných stavů, které vedou k ischemické chorobě srdeční a angíně pectoris, patří pochopitelně i náprava ve způsobu života. Zdravé jídlo, sport, nemít nadváhu, pravidelně cvičit.

Angina pectoris a co vás čeká u lékaře

Při první návštěvě lékaře, provede lékař nejprve anamnézu. Lékaře budou hlavně zajímat současně zdravotní problémy postiženého, ​​bude se ptát na charakter bolestí, zda bolest je pálivá, svíravá, bodavá, kde se bolest projevuje, kdy a jak často se objevuje a kdy bolest zaniká. Bude ho také zajímat, zda bolest je doprovázena dušností, kašlem a podobně. Všechny informace, které lékaři řeknete, jsou velmi důležité.

Určitě se bude ptát na prodělaná onemocnění, jakou vykonáváte práci, zda kouříte a jaké berete léky. Také ho budou zajímat onemocnění, které se ve vaší rodině vyskytly, hlavně jde o onemocnění srdce, srdeční infarkt, cévní mozkovou příhodu – mrtvici, křečové žíly – varixy a jiná onemocnění srdečně-cévního systému.

Po provedení anamnézy lékař podrobí postiženého důkladnému vyšetření, změří krevní tlak, poslechnout srdce, plíce, šelesty nad velkými cévami, prohmatá břicho a zkontroluje, zda postižený nemá oteklé nohy. Dalším vyšetřením bude EKG = elektrokardiograf, jehož výsledek naznačí, zda u postiženého může jít o ischemickou chorobu. Pokud EKG nemá úplně normální hodnoty, postižený se podrobí zátěžovému EKG, které absolvuje na stacionárním kole.

Dalším vyšetřením bude ECHO = echokardiografie, jde o vyšetření ultrazvukem, které ukáže, jak pracuje srdce v klidu a při zátěži.

V některých případech je nutné ještě provést invazivní vyšetření – koronarografii. Výsledek vyšetření je velmi přesný a odhalí i případné zúžení vyšetřovaných cév. V případě, že zúžení cév je velmi závažné, může se po koronarografickém vyšetření provést angioplastika = v místě zúžení cévy se nafoukne mikrobalónek, který cévu roztáhne. Někdy je třeba takové místo zpevnit a tehdy se do cévy vkládá „stent“ = kovová výztuž cévy.

Na základě výsledků vyšetření doporučí lékař postiženému léčbu, která se bude v první řadě opírat o úpravu životního stylu (dietní stravování, snížená fyzická aktivita).

Máte nějaké zkušenosti s anginou pectoris? Budeme rádi za komentáře.

Studie a zdroje článku

• The association between psychological distress and angina pectoris: A population-based study Autoři: Ching-Ching Tsai, Shao-Yuan Chuang, I-Chang Hsieh
• Living with angina pectoris--a phenomenological study Autoři: A F N MacDermott
• Zdroj obrázku ve článku: VectorMine / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidské srdce

Přečtěte si také naše další články