Amyloid-beta a Alzheimerova choroba - v nové studii byla identifikována pravděpodobná příčina Alzheimerovy choroby

Obsah článku



Celosvětově je Alzheimerova choroba jednou z nejběžnějších forem demence.
Vědci z Austrálie na myších modelech identifikovali jednu z pravděpodobných příčin Alzheimerovy choroby. Někteří tento nález nazvali "průlomem" v této oblasti.
Díky studiu hematoencefalické bariéry vědci lépe porozuměli tomu, proč a jak se Alzheimerova choroba vyskytuje.
Jejich zjištění naznačují potenciální možnosti léčby a prevence neurodegenerativního stavu.

Amyloid-beta a Alzheimerova choroba Alzheimerova choroba je neurodegenerativní stav postihující části mozku spojené s pamětí, myšlenkami a jazykem. Jeho příznaky se pohybují od mírné ztráty paměti, přes neschopnost vést konverzace, až po dezorientaci ve známém prostředí a změny nálady.

Předchozí výzkum naznačil, že různé faktory – jako věk, rodinná anamnéza, strava a faktory životního prostředí – ovlivňují riziko vzniku Alzheimerovy choroby u člověka.

Vědci v Austrálii však nedávno objevili další faktor, který může být zodpovědný za vývoj tohoto neurodegenerativního stavu.

Hlavní autor studie Dr. John Mamo, Ph.D. – významný profesor a ředitel Curtinova institutu pro výzkum zdravotních inovací na Curtinově univerzitě v australském Perthu – vysvětlil závěry z nového výzkumu.

Řekl: „Abychom našli nové příležitosti k prevenci a léčbě Alzheimerovy choroby, musíme porozumět tomu, co tuto nemoc vlastně způsobuje, a to v současné době není stanoveno. Tato studie ukazuje, že přehnané množství potenciálně toxických komplexů tuků a proteinů v krvi může poškodit mikroskopické mozkové cévy zvané kapiláry a poté proniknout do mozku, což způsobí zánět a smrt mozkových buněk. Změny v dietním chování a také v některých lécích by mohly potenciálně snížit koncentraci těchto toxických komplexů tuků a proteinů v krvi, a následně tak snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo zpomalit progresi onemocnění,“ uzavřel.

Zjištění se objevují v odborném magazínu PLOS Biology.

Odhalení dříve neobjevených příčin Alzheimerovy choroby

Dr. Mamo a jeho tým pracují na odhalení dříve neobjevených příčin Alzheimerovy choroby. Doufají, že to může navrhnout nové možnosti diagnostiky nemoci a nové potenciální léčby tohoto stavu.

Ve své nedávné studii vědci použili dva modely myší. V testované skupině geneticky modifikovali zvířata tak, aby jejich játra produkovala lidský amyloid-beta. To je proteinová část toxického komplexu protein-tuk, o kterém si vědci mysleli, že může způsobit Alzheimerovu chorobu. Kontrolní skupina neměla žádné takové genetické modifikace.

Amyloid beta je hlavní složkou senilních plaků a neurofibrilárních klubek, které byly nalezeny v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Jedná se o vláknitý bílkovinný agregát nejčastěji složený z 36-43 aminokyselin, patřící do skupiny missfoldních proteinů.

V průběhu času vědci podrobili obě skupiny testu paměti na kognitivní funkce motivovaného strachem a zaznamenali odpovídající výsledky.

Sponzorováno

Kromě tohoto testu kognitivních funkcí vědci odebrali různé vzorky tkáně od myší, včetně vzorků z jater, mozku, plic a dvanáctníku. To kvůli dopadu lidského amyloidu-beta na strukturu a funkci těchto tkání.

Při zkoumání vzorků tkání nebo provádění kognitivních testů vědci nevěděli, zda dotyčná myš pochází z testovací nebo kontrolní skupiny. Tyto informace byly odhaleny až poté, co byli připraveni zahájit statistickou analýzu výsledků. Tento proces se nazývá zaslepení a je to výzkumná praxe, která pomáhá snižovat riziko předpojatosti.

Co říkají výsledky

Vědci zjistili, že když se proteiny amyloid-beta vytvořené v játrech testovacích myší kombinovaly s tuky a putovaly do mozku, zasahovaly do správného fungování mozkových mikroskopických cév nebo kapilár.

Tato dysfunkce v hematoencefalické bariéře vedla k tomu, že komplexy protein-tuk prosakovaly z krve do mozku, což mělo za následek zánět. Tento zánět se vyskytl jak v testovací skupině, tak v kontrolní skupině, ale v testovací skupině začal v mnohem mladším věku.

Na rozdíl od kontrolní skupiny byl tento zánět při vyšetření pod mikroskopem také spojen s výraznou degenerací mozkových buněk myší v testované skupině. Vědci jen zřídka viděli tuto neurodegeneraci u kontrolních myší a obvykle to bylo v mnohem vyšším věku.

Tým také vyhodnotil marker neurodegenerace a zjistil, že je přibližně dvakrát větší u testovaných myší než u kontrolních myší stejného věku.

Tato zjištění naznačují vysvětlení dlouhotrvajících otázek o roli amyloidu beta ve vývoji Alzheimerovy choroby.

Je zapotřebí více studií

Omezení této studie zahrnuje skutečnost, že vědci ji provedli pouze na zvířecích modelech. To znamená, že navzdory slibným výsledkům jsou nutné další studie – zejména na lidech.

Pochopení toho, jak komplex amyloid-beta – tuk ovlivňuje kapiláry mozku, může otevřít potenciální lékařské možnosti léčby Alzheimerovy choroby nebo zpomalení progrese stavu.

Od studií na myších k léčbě lidí samozřejmě existuje dlouhá cesta, ale takový laboratorní výzkum je zásadní pro dosažení pokroku potřebného k řešení tohoto závažného a stále častějšího stavu.

Sponzorováno

Zajímavá studie a těšíme se na další novinky.

A dále si přečtěte o Alzheimerově chorobě

Zdroj článku a odborné studie

Synthesis of human amyloid restricted to liver results in an Alzheimer disease Autor: Virginie Lam

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.