12 raných příznaků demence – podle čeho ji poznat? 4.65/5 (17)

• Rané příznaky demence se mohou lišit podle typu demence (např. Alzheimerova choroba, vaskulární, frontotemporální atd.), ale existuje několik typických varovných signálů, které si můžeš všimnout u sebe nebo u někoho blízkého.
• Nejde o normální zapomínání, ale o změny, které ovlivňují každodenní fungování.
• Pokud tyto příznaky začínají narušovat běžný život a trvají delší dobu, je vhodné navštívit neurologa nebo geriatra. Existují testy (např. MMSE), které mohou včas rozpoznat kognitivní poruchy.

Demence je široký pojem pro nemoci a problémy, které mohou zhoršit schopnost člověka pamatovat si věci a události, zpracovávat informace a třeba i mluvit. Časné příznaky demence mohou být hlavně problémy s krátkodobou pamětí a hledáním slov.

Ačkoli se příznaky demence mohou lišit v závislosti na základní příčině, některé klíčové příznaky jsou běžnými časnými indikátory tohoto stavu.

Tento článek se blíže podívá na 12 nejčastějších raných příznaků demence a na to, co dělat, když si jich všimnete.

Časné příznaky demence

Problémy s pamětí samy o sobě ještě neznamenají, že máte demenci. Aby lékař diagnostikoval demenci, musí příznaky významně zasahovat do vašeho každodenního života.

Demence může způsobit poruchy, které ovlivňují:

• paměť
• schopnost uvažování a řešení problémů
• jazykové znalosti
• sdělování informací a hledání slov
• soustředění

V závislosti na příčině, pokud lékař diagnostikuje demenci včas, mohou možnosti léčby pomoci zpomalit kognitivní pokles.

1. Jemné změny krátkodobé paměti

Potíže s krátkodobou pamětí mohou být prvním časným příznakem demence. Změny jsou často jemné a mají tendenci ovlivnit zejména krátkodobou paměť. Člověk s demencí si může pamatovat události, které se staly před lety, ale už ne to, co měl k snídani.

Osoba s demencí může mít další změny ve své krátkodobé paměti, jako jsou:

• zapomněli, kam dali nějaký předmět či věc
• snaží se vzpomenout si, proč vlastně vstoupili do určité místnosti
• zapomněli, co měli v daný den dělat
• potíže s dokončením započatého úkolu, jako když po vaření člověk zapomene vypnout troubu
• Zapomínání nedávných událostí, jmen, schůzek nebo rozhovorů
• Opakované kladení stejných otázek

2. Potíže s hledáním správných slov

Dalším časným příznakem demence jsou potíže s komunikací svých myšlenek. Člověk s demencí může mít problém něco vysvětlit nebo najít správná slova, aby se vyjádřil. Může se také zastavit uprostřed věty a neví, jak pokračovat. To je také častý příznak.

Konverzace s člověkem, který trpí demencí, může být náročná a může mu trvat déle než obvykle, než vyjádří své myšlenky nebo pocity. Musíte být proto hodně trpěliví.

Jazykové obtíže tedy jsou:

• Hledání běžných slov (anomie), ztráta nitě v hovoru.
• Obtíže při porozumění složitějším větám nebo instrukcím.
• Chybné nebo nesmyslné používání slov.

3. Změny nálady

Změny nálady jsou také u demence celkem běžné. Pokud máte demenci, nemusí být snadné to na sobě rozpoznat, ale můžete si tuto změnu všimnout u někoho jiného. Deprese je například běžná v raných stádiích demence.

Někdo, kdo má demenci, se může také zdát ustrašenější nebo úzkostnější než dříve. Může se třeba snadno rozčílit, pokud se změní jeho obvyklá denní rutina nebo pokud se ocitne v neznámých situacích.

Spolu se změnami nálady si můžete všimnout u takového pacienta i změny osobnosti.

4. Apatie a změny chování

Apatie je také běžným příznakem časné demence. Člověk s demencí může ztratit zájem o koníčky nebo činnosti, které měl dříve rád. Možná už nebude chtít chodit ven nebo se bavit tak, jako dřív.

Dále může také ztratit zájem trávit čas s přáteli a rodinou a mohou se zdát emocionálně „plochý“.

Změny v chování a osobnosti tedy mohou být tyto:

• Úzkost, deprese, podrážděnost nebo apatie.
• Odtažitost, ztráta empatie nebo neadekvátní společenské chování.
• Zvýšená podezíravost či paranoidní myšlení.

5. Obtížnost plnění úkolů

Jemný posun ve schopnosti dokončit každodenní úkoly je dalším možným časným indikátorem demence. Obvykle to začíná obtížemi při provádění složitějších úkolů, jako jsou sledování účtů a financí, vaření podle receptu (ač to dřív člověk v pohodě uměl), hrát nějakou deskovou hru, která má spoustu pravidel a podobně.

Spolu s plněním známých úkolů může být pro člověka s demencí těžké naučit se nové věci nebo dodržovat nové rutiny.

6. Zmatenost

Člověk v raných stádiích demence může být často zmatený. Může mít problém zapamatovat si tváře, vědět, jaký je zrovna den nebo měsíc, nebo zjistit, kde vlastně člověk je.

Zmatenost může nastat z mnoha důvodů a může se vztahovat na různé situace. Člověk může například zahodit klíče od auta, zapomenout na to, co přes den přijde na řadu (třeba oběd), nebo může mít potíže s zapamatováním si někoho, koho nedávno potkali.

Jde tedy o poruchy orientace v čase a prostoru jako:

• Nejistota ohledně dne, měsíce nebo roku.
• Ztrácení se na známých místech, neschopnost najít cestu domů.

7. Obtížnost sledování děje

Obtížnost sledování děje je klasickým raným příznakem demence. Lidé s demencí často zapomínají na význam slov, která slyší, nebo je pro ně obtížné sledovat konverzace nebo televizní programy.

8. Selhávající orientační smysl

Orientační smysl a prostorová orientace člověka se může začít zhoršovat s nástupem demence. Lidé se začínající demencí mohou mít potíže s rozpoznáním běžných orientačních bodů a zapomenout, jak se dostat na místa, která jim byla kdysi známá.

9. Opakování úkonů

Osoba s ranou demencí může opakovat každodenní úkoly a úkony, jako je holení nebo koupání, nebo může sbírat předměty až jakoby posedle. Mohou opakovat stejné otázky v rozhovoru nebo vyprávět stejný příběh více než jednou.

10. Obtížné přizpůsobení se změnám

U člověka v raných fázích demence mohou změny vyvolat strach. Najednou si nemohou vzpomenout na lidi, které znají, nebo sledovat, co říkají ostatní. Nemohou si vzpomenout, proč vlastně šli do obchodu, a mohou se cestou domů ztratit.

Z tohoto důvodu mohou toužit po rutině a bát se zkoušet nové zkušenosti. Obtížné přizpůsobení se změnám je také typickým příznakem časné demence.

11. Špatný úsudek

Dalším důsledkem kognitivního zhoršení je ztráta schopnosti dělat dobrá rozhodnutí. Například osoba s demencí nemusí být schopna rozpoznat nebezpečné situace. Může se třeba pokusit přejít rušnou ulici, aniž by čekali, až to bude bezpečné, nebo vyrazit ven v letním oblečení, když sněží.

Dalším znakem špatného úsudku u demence je neschopnost mít dobrý finanční úsudek. Někdo, kdo byl dříve opatrný se svými penězi, může začít rozdávat peníze lidem ve svém okolí nebo lidem, které sotva znají.

12. Zhoršení vizuálně-prostorového vnímání

• Problémy s odhadem vzdáleností, hloubky a orientací.
• Potíže při čtení nebo vnímání kontrastu.

Kdy kontaktovat lékaře

Jak tedy bylo zmíněno na začátku článku, zapomnětlivost a problémy s pamětí automaticky neukazují na demenci. Výpadky paměti jsou přirozenou součástí stárnutí a mohou se objevit také v důsledku jiných faktorů, jako jsou:

• únava
• nedostatek koncentrace
• některé nutriční nedostatky

Ale pokud vy nebo někdo, koho znáte, máte příznaky demence, které se nezlepšují nebo se zhoršují, promluvte si s lékařem. A to co nejdříve.

Pokud výše uvedené příznaky přetrvávají déle než několik měsíců a začínají ovlivňovat každodenní fungování, je vhodné kontaktovat praktického lékaře, neurologa nebo geriatra. Diagnostika zahrnuje klinické rozhovory, neuropsychologické testy (např. MMSE, MoCA) a zobrazovací metody (MRI, CT).

Lékař pravděpodobně pošle takového člověka k neurologovi. Neurolog může vyšetřit fyzické a duševní zdraví vás nebo vašeho blízkého a určit, zda se příznaky týkají demence nebo jiného problému. Neurolog může udělat:

• testy paměti a duševního zdraví
• neurologické vyšetření
• krevní testy
• zobrazovací testy mozku

Demence je častější u lidí starších 65 let, ale v některých případech může postihnout i lidi ve věku 30, 40 nebo 50 let.

S léčbou a včasnou diagnózou se vám může podařit zpomalit progresi demence a udržet duševní funkce na delší dobu.

Jak se léčí demence?

Demence je tedy chronické a progresivní onemocnění mozku, které dosud nemá kauzální léčbu. Cílem terapie je zpomalit progresi onemocnění, zlepšit kvalitu života pacienta a podpořit jeho soběstačnost co nejdéle. Léčba znamená nejčastěji kombinaci farmakologických a nefarmakologických přístupů.

1. Farmakologická léčba

Léky na demenci nevedou k vyléčení, ale mohou zmírnit některé symptomy nebo zpomalit zhoršování stavu. Využívají se především tyto skupiny léčiv:

• Inhibitory acetylcholinesterázy (např. donepezil, rivastigmin, galantamin) – zvyšují hladinu acetylcholinu, což může zlepšit kognitivní funkce u Alzheimerovy choroby.
• Memantin – modulátor glutamátových receptorů, vhodný pro středně těžkou a těžkou Alzheimerovu demenci.
• Antipsychotika – pouze krátkodobě a s opatrností, při výskytu agresivity nebo halucinací.
• Antidepresiva a anxiolytika – podle potřeby k ovlivnění nálady, úzkosti a neklidu.

2. Nefarmakologická léčba

Nefarmakologické přístupy mají klíčový význam při péči o pacienty s demencí. Zaměřují se na aktivizaci mozku, udržení soběstačnosti a podporu psychického zdraví.

• Kognitivní trénink a rehabilitace – paměťová cvičení, logické úkoly, orientace v čase a prostoru.
• Ergoterapie a fyzioterapie – posilování motorických funkcí, udržení mobility a prevence pádů.
• Arteterapie, muzikoterapie, reminiscenční terapie – posilování identity, kreativita a stimulace emocí.
• Podpora denního režimu – pravidelnost, rutiny a klidné prostředí s minimem rušivých podnětů.

3. Edukace a podpora rodiny

Nedílnou součástí léčby je edukace pečujících osob, které často čelí vysoké psychické zátěži. Nabízí se také podpora ze strany sociálních služeb (např. denní stacionáře, odlehčovací služby, pečovatelská služba).

4. Prevence progrese

Ačkoli demenci nelze zcela zastavit, některá režimová opatření mohou zpomalit její vývoj:

• Duševní aktivita – čtení, učení nových dovedností, hry na paměť.
• Fyzická aktivita – pravidelný pohyb podporuje prokrvení mozku.
• Zdravá strava – středomořská dieta bohatá na omega-3 mastné kyseliny, vitamíny a antioxidanty.
• Kontrola chronických nemocí – především cukrovky, hypertenze a cholesterolu.

VIDEO: Alzheimerova choroba a jiné typy demence

Studie a zdroje článku

• Spotting early signs that could be dementia – when should you worry? Autor: Dr Tim Rittman

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidský mozek

Přečtěte si také naše další články