Obsah článku
- Po smrti se v těle odehrávají různé procesy, které vedou k jeho rozkladu. Bez přívodu kyslíku a energie dochází ke ztrátě funkce buněk a orgánů a tělo postupně přestává fungovat.
- Zhruba několik minut po zástavě srdce dochází k zastavení proudu krve, což má za následek ztrátu kyslíku v tkáních. To vede k tomu, že se na tkáních vytvářejí drobné otoky a začínají se projevovat viditelné známky smrti jako cyanóza (modré zbarvení kůže) a rigidita (ztuhnutí) svalů.
- Poté začínají trávicí enzymy v gastrointestinálním traktu a bakterie v trávicím traktu trávit vlastní tkáně a produkují plyny, které mohou vést k tvorbě bublin v krvi a tkáních, což vypadá jako nadýmání. V několika hodinách nebo dnech dochází k rozpadu buněk a tkání, což vede k tvorbě plynů a tekutin. Tyto plyny a tekutiny mohou způsobit nafouknutí těla a vznik charakteristického zápachu.
- Pokud není tělo uchováváno v chladu, začíná se rychleji rozkládat a mohou se na něm objevit různé druhy hmyzu a dalších organismů, kteří se podílejí na rozkladu. Tyto procesy mohou být potlačeny, pokud je tělo uloženo v chladu, což může usnadnit pozdější pitvu nebo pohřeb.
Po smrti dochází ke změnám v těle, které jsou důsledkem zastavení krevního oběhu a dýchání.
Skutečný okamžik smrti je součástí procesu umírání, ve kterém se tyto funkce „vypínají“, někdy postupně a v jiných případech náhle.
Po smrti se tělo neustále mění, jak klesá teplota, mění se barva a struktura kůže a svaly se uvolňují, ztuhnou a pak se zase uvolní.
Tento článek vysvětlí fyzickou časovou osu umírání, od okamžiku, kdy člověk zemře, přes různá posmrtná stadia.
Co se stane v okamžiku smrti?
Podle definice je smrt buď, když se nevratně zastaví oběhové a dýchací funkce, nebo mozková smrt, kdy přestane fungovat celý mozek včetně mozkového kmene. Stanovení smrti musí být provedeno podle uznávaných lékařských standardů.
Okamžik smrti však nemusí být nutně bolestivý. I když lidé s určitými zdravotními problémy mohou na konci života cítit bolest, jiní umírají bezbolestně. Lidé s terminálními stavy, jako je rakovina, často dostávají léky proti bolesti, takže se v okamžiku smrti cítí pohodlně.
Okamžik smrti si často představujeme jako okamžik, kdy se zastaví tep a dech. Učíme se však, že smrt není okamžitá. Nyní se má za to, že náš mozek pokračuje ve své „práci“ ještě asi 10 minut poté, co zemřeme, což znamená, že náš mozek si může být nějakým způsobem vědom naší smrti (studie na toto téma zde).
V nemocničním prostředí existuje několik kritérií, která lékaři používají k prohlášení smrti. Patří mezi ně absence pulsu, absence dýchání, absence reflexů a absence kontrakce zornice na jasné světlo.
V nouzovém prostředí záchranáři hledají pět příznaků nevratné smrti, aby určili, kdy resuscitace neboli oživení už není možné.
Co se v těle děje hodinu po smrti?
V okamžiku smrti se všechny svaly v těle uvolní, což je stav nazývaný primární ochablost. Oční víčka ztrácejí napětí, zornice se rozšiřují, čelist se může rozevřít a klouby a končetiny těla jsou pružné.
Se ztrátou napětí ve svalech bude ochabovat kůže , což může způsobit výrazné klouby a kosti v těle, jako je čelist nebo kyčle. Jak se svaly uvolňují, svěrače se uvolňují a umožňují průchod moči a stolice.
Během několika minut po zástavě srdce bledost způsobí, že tělo zbledne, protože krev odtéká z menších žilek v kůži. Tento proces může být viditelnější u lidí se světlou pletí spíše než tmavší.
Srdce bije během průměrné délky lidského života více než 2,5 miliardkrát, přičemž oběhovým systémem cirkuluje asi 5,6 litrů (6 litrů) krve.
Současně se tělo začne ochlazovat ze své normální teploty 37°C až do dosažení teploty vzduchu kolem něj. Tělesná teplota, známá jako algor mortis (Algor mortis je posmrtná změna teploty těla, která se v zásadě postupně přibližuje teplotě okolí), klesá poměrně stálou rychlostí 1,5 stupně Celsia za hodinu.
Rychlost ochlazování těla po smrti závisí na mnoha faktorech, jako je například teplota okolí, hmotnost a tukové zásoby těla a přítomnost nemocí nebo léků. Obecně se však předpokládá, že tělo po smrti ztrácí teplotu asi o 1,5 až 2 stupně Celsia za hodinu. Po několika hodinách se tedy tělesná teplota může dostat na pokojovou teplotu.
Sponzorováno
Zajímavost: Očekávané snížení tělesné teploty během algor mortis může pomoci forenzním vědcům přiblížit čas smrti za předpokladu, že tělo nebylo zcela ochlazeno nebo nebylo vystaveno extrémním teplotám prostředí. Možná to znáte z Kriminílky Miami a podobných pořadů.
Co se s tělem děje 2 až 6 hodin po smrti?
Protože srdce již nepumpuje krev, gravitace ji začne „tahat“ do oblastí těla nejblíže zemi, což je proces zvaný livor mortis.
Pokud tělo zůstane několik hodin v klidu, části těla nejblíže k zemi mohou mít červenofialové zbarvení připomínající modřinu způsobenou nahromaděním krve. Někdy se tomu říká „posmrtná skvrna“.
Od 2 do 6 hodin po smrti chemické změny v tělesných buňkách způsobí ztuhnutí všech svalů, známé jako rigor mortis. Při rigor mortis jsou dle studií prvními postiženými svaly oční víčka, čelist a krk.
Během následujících několika hodin se rigor mortis rozšíří do obličeje a dolů přes hrudník, břicho, paže a nohy, až nakonec dosáhne prstů na rukou a nohou.
Je zajímavé, že starý zvyk vkládat mince na víčka zesnulého mohl pocházet z touhy mít oči zavřené, protože rigor mortis je postihne nejdříve.
Také není neobvyklé, že kojenci a malé děti, které zemřou, nevykazují ztuhlost, pravděpodobně kvůli jejich menší svalové hmotě.
Co se děje s tělem 7 až 12 hodin po smrti?
K maximální svalové ztuhlosti v celém těle dochází zhruba po 12 hodinách v důsledku rigor mortis. To však bude ovlivněno věkem osoby, fyzickým stavem, pohlavím, teplotou vzduchu a dalšími faktory.
V tomto okamžiku se s končetinami zemřelého obtížně pohybuje a manipuluje s nimi. Kolena a lokty budou mírně pokrčené a prsty na rukou nebo nohou se mohou jevit nezvykle pokřivené.
Co se děje s tělem 12 hodin po smrti?
Po dosažení stavu maximální rigor mortis se svaly začnou uvolňovat v důsledku pokračujících chemických změn v buňkách a rozpadu vnitřní tkáně.
Proces, známý jako sekundární ochablost, probíhá během jednoho až tří dnů a je ovlivněn vnějšími podmínkami, jako je teplota. Chlad proces zpomaluje.
Během sekundárního ochabnutí se kůže stáhne a vytvoří tak iluzi, že rostou vlasy a nehty. Rigor mortis se pak během 48 hodin rozptýlí v opačném směru – od prstů na rukou a nohou k obličeji. Jakmile je sekundární ochablost dokončena, svaly těla se opět uvolní.
Rigor mortis je obvykle dokončena 12 hodin po smrti. Poté se svaly během jednoho až tří dnů uvolní v sekundárním procesu ochabnutí.
Shrnutí
Smrt je prohlášena, když dojde buď k mozkové smrti, nebo veškeré snahy o resuscitaci osoby selžou. Od okamžiku smrti začnou probíhat fyzické změny:
- Během jedné hodiny: Primární ochablost (uvolnění svalů) nastane téměř okamžitě po smrti, následovaná pallor mortis (blednutí kůže).
- Za dvě až šest hodin: Začne Rigor mortis (ztuhnutí svalů).
- Za 7 až 12 hodin: Rigor mortis je kompletní.
- Od 12 hodin po smrti: Sekundární ochablost začne a skončí během jednoho až tří dnů.
A pár slov na konec
Někteří lidé nechtějí myslet na změny v těle po smrti, zatímco jiní to chtějí vědět. Každý je jiný a je to velmi osobní rozhodnutí.
Jako lidstvo se však dozvídáme, že tělesné změny vedoucí ke smrti a po ní nejsou jen náhodným rozkladem. Naše těla jsou navržena tak, aby se v určitou dobu naprogramovaným způsobem vypnula a zemřela.
ČASTO KLADENÉ OTÁZKY
Která část tvého těla zemře jako první?
Na konci života se orgány zastavují různým tempem. Například plíce obvykle přestanou fungovat dříve, než se úplně zastaví srdce.
U některých lidí přestane mozkový kmen fungovat dříve než jiné orgány. Toto je známé jako mozková smrt. Výzkum však naznačuje, že některé mozkové funkce mohou pokračovat až 10 minut po smrti.
Jak dlouho zůstává tělo po smrti „teplé“?
Tělo se začne okamžitě ochlazovat, ale tělesná teplota pomalu klesá, rychlostí 1,5 stupně C za hodinu. Hodně to závisí na okolní teplotě.
Co se procesně děje s tělem po smrti?
Normálně je tělo převezeno do márnice či nemocnice. V závislosti na okolnostech úmrtí může být provedena pitva. Tělo je pak obvykle převezeno do pohřebního ústavu.
Pohřební ústav jej připraví k prohlédnutí přátelům a rodině nebo jej připraví k pohřbu či kremaci. Tělo se umyje a vydezinfikuje.
Sponzorováno
Mát další otázky k tomu, co se s lidským tělem děje po smrti? Napište nám do komentářů, rádi odpovíme.
A dále si o tomto tématu přečtěte
- Thanatofobie – strach ze smrti – jak se dá léčit?
- Smrtelná dávka čokolády – kolik čokolády vás může teoreticky zabít?
Studie a zdroje článku
- Zdroj obrázku ve článku: abidal / depositphotos.com
- Postmortem Changes Autoři: Rutwik Shedge; Kewal Krishan; Varsha Warrier; Tanuj Kanchan
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Smrt
Přečtěte si také naše další články