Co je to anémie? Něco jako krvinkový deficit 4.96/5 (25)

Pokud vám lidé často opakují, že jste bledí a přitom se i vy sami cítíte slabí, máte problémy s dechem a buší vám srdce, vězte, že jednou z příčin může být i anémie. Zejména diabetici, kteří mají potíže s ledvinami, mohou mít tento problém.

Červené krvinky

Červené krvinky vznikají v kostní dřeni. Jejich funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Jejich vnitřek je vyplněn jednou jedinou bílkovinou – hemoglobinem (červeným krevním barvivem). Zralé červené krvinky mají tvar malých terčíků o průměru 7,2 mm (mikrometr je tisícina milimetru) a zboku vypadají jako piškoty. Díky své pružnosti mohou projít i nejužšími vlásečnicemi, jejichž vnitřní průsvit je jen kolem 2-3 m m. Erytrocyty člověka žijí 120 dní. Na konci jejich života jsou vychytávány a odstraněny z oběhu slezinou.

Pokud je počet červených krvinek abnormálně nízký, mluvíme o chudokrevnosti (anémii). Zákeřnost anémie spočívá v tom, že její příznaky zpravidla nejsou zřetelné a často se překrývají příznaky jiného onemocnění. Nemocní lidé s těžkou anémií jsou bledí (ale mohou mít i žloutenku), slabí, mají problémy s dechem a bušení srdce. Anémie může mít různé příčiny, ale základní dělení anémií je velmi jednoduché: K anémii může vést snížená tvorba červených krvinek (erytrocytů) nebo jejich zvýšená ztráta.

Snížená tvorba červených krvinek

Anémie ze snížené tvorby erytrocytů vzniká při poškození kostní dřeně, při nedostatku železa a dvou vitaminů – kyseliny listové (vitamín B9) a vitaminu B12. Kostní dřeň může být poškozena zářením, zničena u leukémií a občas při dlouhodobém podávání některých léků.

Nedostatek železa byl v minulosti častou příčinou chudokrevnosti, zejména žen, které měly hodně dětí. Každé těhotenství totiž odebírá tělu matky asi 300 mg železa. Pokud ztráty nejsou kryty plnohodnotnou stravou, dochází k vyčerpání zásob železa a k těžké anémii. Hezké bledé ženy, které vidět na obrazech holandských malířů ze XVII. století, pravděpodobně měli anémii tohoto typu. Anémie z nedostatku železa u nás již není častá a pokud se vyskytuje, léčí se preparáty železa. Chudokrevnost tohoto typu však ohrožuje statisíce žen, které žijí v chudých zemích světa.

Perniciózní (zhoubná) anémie

Ještě ve třicátých letech minulého století existovala těžká choroba s názvem perniciózní (zhoubná) anémie. Postižení měli velmi málo krvinek a hemoglobinu a navíc jejich červené krvinky byly nezralé – větší než normální erytrocyty a obsahovaly zbytky jádra. Nemoc se netýkala jen krve, postižení měli změny na sliznicích a v pokročilém stádiu i poškození srdce a nervového systému. Pokrok ve výzkumu vitamínů vyřešil příčinu této nemoci – jde o absenci vitaminu B12 a kyseliny listové. Těžká forma se u nás vyskytuje jen vzácně a dá se úspěšně léčit podáváním kyseliny listové a injekcí B12.

Hemolýza

Celkové množství krve v těle dospělého člověka je přibližně 5 litrů. Z toho asi polovinu tvoří červené a bílé krvinky a krevní destičky. Druhá polovina je krevní plazma bohatá na různé bílkoviny. Ztráta několika mililitrů krve při malém krvácení nemá za následek chudokrevnost. Ani dárci krve po odběru téměř půl litru krve se kromě mírně sníženého tlaku nestěžují na žádné příznaky. Na druhý den se jim zvýší krvetvorba (což se dá sledovat počítáním nejmladších erytrocytů, které se jmenují retikulocyty). Ztráta více než půl litru krve už může ohrozit krevní oběh. Následkem však není anémie, ale prudký pokles krevního tlaku a šok.

Chudokrevnost se může objevit při dlouhotrvajících malých ztrátách krve, konkrétně u nemocných s chorobami ledvin, vředovou chorobou a u žen s gynekologickými chorobami.

Rozpad červených krvinek v oběhu se jmenuje hemolýza. Příčiny hemolýzy jsou velmi rozmanité. Mohou to být dědičné poruchy hemoglobinu, z nichž nejznámější je srpkovitá anémie, která ohrožuje život mnoha dětí s černou barvou pleti. U nás se tato choroba nevyskytuje. Hemolýzu u nás mohou zapříčinit různé jedy a poruchy imunity. Z rozpadlých červených krvinek se uvolňuje železo a složitá organická molekula, která v hemoglobinu drží atom železa – lem. Uvolněný lem se přemění na žluté barvivo – bilirubin, který z organismu odchází žlučí a stolicí. Při hemolytických anémiích je rozpad červených krvinek zvýšený, tvoří se hodně bilirubinu a doprovodným příznakem těchto onemocnění bývá žloutenka.

Lidé s diabetem by měli mít normální počet červených krvinek a normální koncentraci hemoglobinu, ale není to vždy tak. V poslední době se zjistilo, že diabetici s poškozením ledvin mají často anémii. Kromě toho různé formy anémie se mohou vyskytovat i u nemocných s diabetes mellitus bez souvislosti s jejich základním onemocněním.

Laboratorní vyšetření červených krvinek se opírá o tři základní údaje:

• Koncentrace hemoglobinu v krvi.
• Počet červených krvinek v jednotce objemu krve.
• Poměr mezi krvinkami a plazmou (hematokrit)

Jaké jsou normální hodnoty?

Hemoglobin

Muži: 140 – 180 g / l
Ženy: 120 – 160 g / l

Hematokrit (poměr krvinek a plazmy v krvi)

Muži: 0,42 – 0,52 (tj. v krvi je 42% krvinek a 52% plazmy)
Ženy: 0,37 – 0,47

Vhodné potraviny při anémii

• čerstvá šťáva z červené řepy (půl litru šťávy denně) nebo jablečný mošt
• luštěniny, hlavně čočka a bílé fazole
• bylinky jako pažitka a petrželka
• zelenina, např. rajčata, cibule, pórek, listová zelenina
• ovoce – jahody, meruňky (považované za vynikající při regeneraci hemoglobinu), jablka, ostružiny
• ořechy, avšak maximálně 15 ks malých oříšků nebo 8 – 10 ks velkých. Zejména mandlové a para ořechy, pistácie
• semena tykve a sezamu, jáhly
• šípkový čaj
• kuřecí a libové maso, žloutky

V rámci samoléčby lidé v minulosti věřili, že když napíchne do jablka hřebíky, nechají jablko jistou dobu stát a pak ho snědí, budou mít v těle, a tedy i v krvi dostatek železa. Po takové léčbě budou mít málokrevní lidé nejen anémii, ale vstoupí zřejmě i další zdravotní problémy. Je třeba si uvědomit, že anémie může mít různé příčiny. Nejprve je třeba zjistit příčinu (např. opakovaně malé ztráty krve, nedostatek některých vitamínů, nedostatek železa). Pak je třeba adekvátně léčit příčinu a teprve potom přijde na řadu pomocná léčba, ale v žádném případě ne hřebíky zapíchnuté do jablka!

Ná závěr trocha statistiky

Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk: jejich rozměr je přibližně 7,4×2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny.

Ženy mají kolem 4,8 milionů červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionů. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosferického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin (to může ovlivnit množství bílých krvinek až o 15%). Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve (1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček). V červených krvinkách zdravého člověka jsou vázány cca 3,5 g železa, což je více, než ve všech zbývajících tkáních dohromady. Podívejte se také na super zdroje železa v potravinách

A co více si o chudokrevnosti přečíst?

• Příznaky, příčiny a léčba chudokrevnosti
• Strava při anémii

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidská krev

Přečtěte si také naše další články