Sponzorováno

Superbakterie – vědci varují, že bakterie vyvíjejí nové způsoby, jak odolávat antibiotikům 4.83/5 (6)

Už několik let se snaží nejrůznější odborníci po celém světě upozornit veřejnost na nadměrné používání antibiotik. Každý rok také probíhá osvětová kampaň tzv. Antibiotický týden, jehož cílem je upozornit širokou veřejnost na aktuální a narůstající nebezpečí antibiotické odolnosti a současně také zvyšovat povědomí pacientů o správném užívání předepsaných antibiotických přípravků. V důsledku nesprávného užívání antibiotik totiž mohou dokonce vznikat nové druhy odolných bakterií, které jsou vůči nim zcela odolné. Proto Evropská unie vyhlásila 18. listopad Evropským antibiotickým dnem.

O co jde

Nejen my postupujeme ve svém vývoji malými krůčky (snad) kupředu. I bakterie stále více vyvíjejí způsoby, jak odolávat antibiotikům. Tím ale výrazně ohrožují naši budoucnost, ve které by se pak pacienti mohli stát dokonce až neléčitelnými, varují lékaři. V posledních deseti letech vědci ve Velké Británii studující vzorky od pacientů identifikovali 19 nových mechanismů rezistence na antibiotika.

Změny v bakteriích jsou řízeny genetikou a znamenají, že jsou schopny odrazit i celé typy antibiotik jak těch „poslední instance“, tak těch běžně používaných, jako penicilin, vankomycin, včetně karbapenemů (širokospektrální antibiotika) a kolistinu (polypeptidové antibiotikum).

Superbakterie je vlastně neformální termín pro bakterii, která se stala rezistentní na antibiotika, jež se obvykle používají k léčbě.

Například v roce 2016 se objevil nový kmen kapavky, který je rezistentní na antibiotika, což představovalo velkou výzvu pro nemocniční lékaře a odborníky v oblasti sexuálního zdraví, kteří se snaží léčit postižené touto nemocí. Ve stejném období bylo v Anglii poprvé detekováno nejméně 12 nových nemocí a infekcí. Mnoho z nich přivezli do Británie lidé ze zahraničí.

Mezi ně patří také prasečí chřipka, která byla poprvé detekována ve Velké Británii v roce 2009, Ebola (2014) a virus Zika (2014), ale také méně známá onemocnění, jako je horečka Rift Valley (2013), respirační virus na Středním východě (2012) a Monkeypox, tzv. Opičí neštovice (2018), které se tam dostaly z Nigérie. Znamená to tedy, že antibiotická rezistence narůstá a tím pádem i počty obětí, které by jinak, při současných funkčních antibiotikách mohli zůstat naživu. V současné době je roční počet obětí antibiotické rezistence na 2200.

Superbakterie, které odolné i proti těm nejsilnějším antibiotikům, jsou stále větší hrozbou v nemocnicích po celém světě.

Je naivní si myslet, že s vynálezem antibiotik jsme vyhráli, naopak. Infekční nemoci nezůstávají stejné, nestojí na místě, ale neustále se mění a vyvíjejí. „Bakterie jsou tak v nekonečném evolučním závodě s antibiotiky. Neustále se zdokonalují tak, aby se mohly vyhnout jejich dopadu.“ řekla Sharon Peacock, profesorka, mikrobioložka a ředitelka Národní infekční služby, anglické organizace Public Health England (PHE).

Mezi potenciální ohrožení zdraví patří riziko, že se globalizace a rostoucí antimikrobiální rezistence mohou v určitém okamžiku spojit a vytvořit globální pandemii zahrnující dříve neznámou chybu – to, co odborníci nazývají scénář „Nemoc X“.

Nemoc X

Přesto, že toho o ní mnoho nevíme, loni patřila Nemoc X k hlavním tématům konference Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Víme však jediné – jde o teoretickou, ale možnou budoucí hrozbu – infekční nemoc, která by byla schopna vyhladit lidstvo. Odborníci tak chtějí varovat, že se musíme mít na pozoru nejen před nemocemi, které známe. „Nemoc X představuje povědomí o tom, že vážná mezinárodní epidemie může být způsobena i patogenem, o kterém se dosud nevědělo, že by působil na člověka,“ sděluje WHO ve svém prohlášení. Norský vědec a poradce WHO John-Arne Rottingen sdělil britským médiím, že v historických příkladech se často opakuje scénář, kdy se světovou epidemií stane „něco, co jsme dosud neviděli“. „Syntetická biologie umožňuje tvorbu nových smrtelných virů. To zároveň znamená, že když se pak nová nákaza objeví, není vůči ní v lidské populaci žádná rezistence a může se proto rychle rozšířit,“ říká Rottingen.

Odolné bakterie

Chris Witty, hlavní vědecký poradce vlády, uvedl: „Navzdory našemu arzenálu vakcín a antimikrobiálních látek zůstávají infekční choroby skutečnou hrozbou pro veřejné zdraví. Neustále čelíme novým hrozbám a antimikrobiální stále rezistence roste.“ Během posledních pěti let PHE identifikovala 32 na léky rezistentních bakterií, které byly schopné odolat všem antibiotikům, které na ně byly použity.

Varování agentury PHE o rostoucím ohrožení zdraví, které představují infekce, přicházejí s tím, jak vědci informují o objevu nového kmene streptokokových bakterií skupiny A. Odborníci tvrdí, že to může vysvětlit velký nárůst počtu dětí zasažených šarlatovou horečkou a krční infekcí od roku 2016 a varovali, že v některých případech to může mít za následek až sepsi (celková reakce organismu na infekci) nebo toxický šok.

Profesorka Dame Sally Daviesová, hlavní lékařka v Anglii, varovala, že zvyšující se odolnost vůči antibiotikům je „zavedení medicíny zpět do temných dob“ a může si vyžádat životy mnohem většího počtu pacientů než nyní.

Podle oficiálních odhadů bylo v roce 2015 ve Spojeném království zaznamenáno 52 971 infekcí rezistentních na antibiotika a 2 172 úmrtí způsobených osobou, která tuto infekci vyvinula. Kromě toho lidé v Anglii „ztratili“ díky infekcím rezistentním na antibiotika téměř 80 let života se zdravotním postižením, které se týkalo zhruba 100 000 lidí. To zachycuje počet let, kdy někdo onemocněl nebo měl díky tomu určitý druh postižení, popř. zemřel dříve, než se očekávalo.

Sponzorováno

PHE se také domnívá, že pandemická chřipka, klesající počet lidí doporučujících očkování a nerovnosti v oblasti zdraví jsou dalšími hrozbami pro zdraví v příštích několika letech.

Celia Ingham Clark, lékařská ředitelka National Health Service v Anglii pro klinickou účinnost, uvedla: „V rámci dlouhodobého plánu sníží NHS používání antibiotik o dalších 15%, aby je udržela co nejúčinnější, například tím, že pacientům poskytne jiné metody ošetření.“

Je rezistence na antibiotika starší než dinosauři?

Přesto, že antibiotická rezistence je z mnoha důvodů velkým strašákem moderní medicíny, nejnovější výzkumy však odhalily, že její kořeny sahají až do doby před stovkami milionů let. Nicméně, už dnes však antibiotická rezistence v tichosti zabíjí. Rezistentní patogeny dohánějí ztrátu, kterou získaly po lékařské aplikaci antibiotik ve dvacátém století. A možná proto se domníváme, že je to aktuální situace, důsledek posledních let.

Nicméně, výzkumníci se ohlédli do minulosti a zkoumali, jak si organismy produkující antibiotika dokázali poradit před miliony let. Předmětem jejich zájmu byla pak především Actinobakteria, půdní bakterie produkující glykopeptidy (baktericidních antibiotika). Vědci sledovali všechny její schopnosti proti proudu času a vypracovali detailní evoluční rozbor jejích genů odpovědných za tvorbu antibiotik.
Přes další sledování příbuzných druhů a jejich biomů lze vystopovat, které geny se utvořily již dříve a které později. Toto srovnání vědcům ukázalo, že rezistence na glykopeptidy vzrostla u Actinobacterie přibližně ve stejné době jako geny odpovědné za produkci předků vankomycinu (antibiotikum na bázi glykopeptidů). A to se poprvé stalo zhruba před 350 až 500 miliony let. Předchůdci „antibiotických“ genů jsou však staří víc než miliardu let. Z toho nám pak jasně vyplývá, že antibakteriální rezistence je každopádně starší než dinosauři.

Co s tím?

Ať už je antibiotická rezistence známá již z dob prehistorických, či jde o nejnovější důsledek používání antibiotik, důležité je, že je třeba ji nepodcenit. Týmy vědců každý den zkoumají, jak boj s bakteriemi odolnými na antibiotickou léčbu vyhrát. A zapojí se do toho také Česká republika: Evropský tým vedený vědci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze bude mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách. Současně bude zjišťovat typy genů, které rezistenci způsobují. Cílem tohoto tříletého projektu je zabránit šíření odolných bakterií způsobujících neléčitelné choroby.

„Pokud trvá působení antibiotik dostatečně dlouho, kultury bakterií si vytvoří obranné mechanismy a uloží si je do své DNA. Další generace jsou pak rezistentní vůči určitým antibiotikům, aniž jim byly v minulosti vystaveny, a tuto rezistenci mohou šířit dál,“ uvedla Kateřina Demnerová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT. Problémem je podle vědců šíření rezistentních kmenů bakterií, jež je spojeno s vývojem a masivním užíváním antibiotik. Tyto kmeny totiž nevznikají jen v tělech nemocných pacientů, ale mohou se šířit a vznikat i v odpadních vodách z objektů, kde se tito pacienti léčí, což jsou domácnosti, nemocnice, ale také zemědělské objekty.

Můžeme se samozřejmě domnívat, že veškeré odpadní vody, tedy celých 97% je pak následně odvedeno do čističky odpadních vod. Nicméně, podle Jana Bartáčka z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT, většina patogenů sice nepřežije podmínky procesu čištění, ale jejich genetická informace, takzvané geny rezistence, se může šířit dál přenosem na jiné, nepatogenní bakterie, které se v čistírnách běžně množí a mohou se dostat do řek nebo podzemních vod. A to už pak znamená problém.

Mezi další způsoby, ve kterých vědci vidí řešení, jak se s rezistencí vypořádat, patří například příměsi stříbra aplikovaných na antibiotika či výzkum virové terapii jako alternativy klasických antibiotik.

Zásady užívání antibiotik – znáte je?

Pro to, abychom i my mohli ovlivnit další zvyšování antibiotické rezistence, je důležité dbát následující body:

  1. Antibiotika užíváme jen v případě, že jsou skutečně nezbytně nutná. A to po doporučení od lékaře, nikdy si je neordinujeme sami doma. Antibiotika účinkují pouze na bakteriální infekci, nikdy nezaberou na virové onemocnění.
  2. Předepsaná antibiotika vždy užívejte po celou dobu, kterou určí váš lékař a zároveň co nejvíce přesně dodržujte předepsané dávkovací intervaly. Mírné prodloužení dávkovacího intervalu okamžitě napravte a pokračujte v nastaveném dávkování, pokud je však interval delší, je vhodné konzultovat to svým lékařem.
  3. Dodržujte doporučení lékaře a lékárníka protože účinnost některých předepsaných antibiotik mohou ovlivňovat další vámi užívané léky, potravinové doplňky, ale i některé potraviny a alkohol.
  4. Antibiotika využívejte vždy celé dle doporučení lékaře, pokud i přesto vám zbyde nějaké balení či zbytek antibiotik, vraťte je do lékárny, nikdy jej nepoužívejte k domácí samoléčbě.

Sponzorováno

Protože, jen správným užíváním antibiotik společně zachováme účinnost antibiotik pro další generace lidského pokolení a výrazně ztížíme schopnost bakterií jim odolávat.

Co si dále o antibiotikách přečíst?

Studie a zdroje informací

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva