Časté mýty o antibiotické rezistenci

Obsah článku



Rezistence na antibiotika je dnes jednou z největších hrozeb pro globální zdraví.
Rezistence na antibiotika může postihnout kohokoli, v jakémkoli věku a v jakékoli zemi.
Rezistence na antibiotika se vyskytuje přirozeně, ale nesprávné používání antibiotik u lidí a zvířat tento proces urychluje.
Rostoucí počet infekcí – jako je zápal plic, tuberkulóza, kapavka a salmonelóza – je stále obtížnější léčit, protože antibiotika používaná k léčbě jsou méně účinná.
Antibiotická rezistence vede k delším pobytům v nemocnici, vyšším nákladům na léčbu a zvýšené úmrtnosti.

Antibiotika jsou léky používané k hubení bakterií. V průběhu času se mohou určité skupiny těchto bakterií přizpůsobit těmto lékům.

Nevědomost v případě antibiotik neomlouvá. Následky mohou být někdy fatální, což platí i v případě antibiotické rezistence. Na infekce způsobené rezistentním bakteriemi u nás zemře více lidí než při dopravních nehodách. Pojďme si objasnit nejčastější dezinformace, které mohou tento negativní trend zastavit.

Antibiotická rezistence trápí odborníky řadu let

Se snížením účinků antibiotik, neboli antibiotickou rezistencí, se potýkáme už celou řadu let. Nyní ale odborníci bijí na poplach. Pokud nebudeme s antibiotiky zacházet s dostatečným respektem, bakterie budou vůči nim imunní. Proto v řadě zemí na celém světě vznikají programy, které se snaží kolem antibiotik šířit osvětu.

„Ztráta léčivých účinků antibiotik může vést k vyššímu počtu úmrtí než rakovina. Už nyní v ČR umírá více lidí na infekce vyvolané rezistentními bakteriemi než na dopravní nehody. To je fakt, o němž málokdo ví. Je tedy velmi důležité, aby se informace o antibiotické rezistenci dostaly mezi lidi dřív, než bude pozdě. Ukazuje se, že v zemích, v nichž proběhly osvětové programy, klesla dlouhodobě spotřeba antibiotik, což je jeden ze základních předpokladů zachování jejich léčivých účinků,“ zmiňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka.

Časté mýty o antibiotické rezistenci

Pojďme si uvést zkreslené informace na pravou míru:

OMYL č. 1: Vůči antibiotikům jsou odolní jednotlivci, ne bakterie

Jedná se snad o nejčastější chybné tvrzení, které kdy o antibiotické rezistenci kolovalo. Ale není to člověk nebo zvíře, kdo si vypěstuje na antibiotika odolnost. Jsou to bakterie, které si ji dokonce mohou mezi sebou předávat. Je to zcela logické, protože antibiotika využíváme k zabíjení bakterií, což de facto nesouvisí s odolností našeho organismu na tento typ léků.

Sponzorováno

OMYL č. 2: Já antibiotika téměř neužívám, proto nedostanu infekci způsobenou rezistentními bakteriemi

Je pravda, že existuje o něco vyšší pravděpodobnost, že se nakazíte bakteriemi odolnými na ATB, pokud je užíváte často. Nicméně tento typ infekce může postihnout i člověka, který ještě ATB nikdy nebral. Odolné bakterie nerozlišují, do jakého těla vstoupí.

OMYL č. 3: Antibiotika léčí všechny typy infekcí v těle

ATB jsou vhodná pouze k léčbě bakteriálních infekcí. Jiné infekce např. způsobené viry nebo houbami na léčbu pomocí ATB nebudou vůbec reagovat. A to je právě důvod, proč vám je lékař nepředepíše na běžné nachlazení, chřipku, bronchitidu apod. Nesprávným užíváním ATB se vytrácí jejich účinnost a vzniká negativní fenomén antibiotická rezistence.

OMYL č. 4: Pokud jedno antibiotikum nezabere, zabere další

Bohužel existují tzv. multirezistentní kmeny bakterií, které jsou odolné vůči mnoha ATB. V některých případech žádná nepomohou.

„Bohužel mnohdy ta takzvaná záložní antibiotika jsou méně účinná než ta původní, na která se vyvinula rezistence. Snahou je vyvinout nové léčebné postupy, které by mohly poskytnout alternativu za antibiotika. Jedná se ale o finančně náročný a dlouholetý proces, protože nové léky musí projít mnoha bezpečnostními zkouškami a musí se samozřejmě prokázat jejich účinnost. Proto se musíme snažit zachovat léčivé účinky antibiotik naším odpovědným přístupem. To znamená užívat je pouze na doporučení od lékaře a to tak, jak nám předepíše,“ doplňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.

Antibiotická rezistence stoupá ve všech částech světa na nebezpečně vysokou úroveň. Vznikají a globálně se šíří nové mechanismy rezistence, které ohrožují naši schopnost léčit běžná infekční onemocnění. Rostoucí seznam infekcí – jako je zápal plic, tuberkulóza, otrava krve, kapavka a alimentární onemocnění – je stále obtížnější a někdy i nemožný léčit, protože antibiotika jsou méně účinná.

Tam, kde lze antibiotika koupit pro lidi nebo zvířata bez lékařského předpisu, je vznik a šíření rezistence horší.

Bez naléhavých opatření směřujeme do postantibiotické éry, ve které mohou běžné infekce a drobná poranění opět zabíjet.

Sponzorováno

Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.

Dále si na toto téma přečtěte

Zdroje článku a studie

The Antibiotic Resistance Crisis Autor: C. Lee Ventola, MS

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.