Obsah článku
Paradox zimního slunce a nedostatek světla
V zimním období je v našich zeměpisných šířkách celkově málo světla. Dochází však k nerovnoměrnému zadržení světla v atmosféře. Výsledkem je relativně vyšší výskyt škodlivého UV záření a naopak výrazný úbytek viditelného světla. Ještě před několika lety panoval jednoznačný vědecký názor, že viditelné světlo nemá kromě vlivu na cyklus spánek -bdění žádný užitečný efekt a pozitivní vlastnosti slunečního záření byly přisuzovány zejména jeho infračervené a naopak ultrafialové složce (tedy mimo viditelného světla).
Poslední výzkumy (posledních 20 let je dost dlouhá doba) se pomalu propracovaly s praktickými výsledky a doporučeními i na veřejnost. Některé závěry jsou doslova ohromující, ačkoliv podobné doporučení existovaly již v minulosti, ale byly považovány současnou „vědeckou“ medicínou za alchymistické a šarlatánské. Léčba slunečním světlem (myslíme viditelné světlo) se totiž v minulosti používala na dýchací, srdečně-cévní, metabolické i nádorová onemocnění. Kromě jiných pomáhalo světlo jako jeden z prvních účinných postupů i při léčby tuberkulózy.
Denní světlo nebo barevnou teplotou podobné umělé světlo má vliv na:
- periodicitu životních funkcí a cyklus spánek-bdění
- poruchy psychiky, nálady a mentální výkonnosti
- ontogeneze (vývoj a růst organismu)
- obnovující a reparační procesy organismu (hojení ran, tlumení zánětu, vstřebávání otoků)
- uklidňující (až sedativní) a analgetický účinek (působí proti bolesti)
Nedostatek denního světla způsobuje při kratším výpadku jen přechodné, ale při dlouhodobém nedostatku i trvalé poruchy. Projevují se jako stálá a výrazná stresová zátěž, snížená obranyschopnost, zpomalený nebo zastaven růst a vývin. Poruší se tvorba a metabolismus mnoha pro organismus nezbytných látek, např. vitamínů a enzymů. Následkem nedostatku vitamínů jsou poruchy sliznic, snížená odolnost proti bakteriím, virům i plísním.
Už po několika týdnech s nedostatkem denního světla se v rozsáhlých studiích na zdravých dobrovolnících objevil snížený mentální výkon, poruchy pozornosti a dokonce pokles IQ. Tělo se dokáže na nedostatek světla do určité míry adaptovat, ale jen za cenu poklesu celkové tělesné výkonnosti a zvýšené spotřeby zásobních látek – proto zejména po dlouhé zimě přicházejí jarní chřipky, kterým někdy podlehne i předtím dokonale zdravý organismus.
Jak kompenzovat nedostatek denního světla?
Hned v úvodu je třeba zmínit, že ani nejdokonalejší „lampa“ nebude produkovat světlo identické se slunečním zářením. Pokud však nemáme možnost vystavit se mu alespoň na několik minut denně, může nám pomoci i umělý zdroj světla. K přirozenému denního světlu se nejsnáze dostaneme tak, že nebudeme bránit jeho přístupu do našich oken v práci ani doma. Při práci na počítači nám přímé světlo či odlesky mohou sice překážet, ale v takovém případě stačí odsunout či sklonit monitor nebo trochu upravit svůj „posez“.
Nejvíce denního světla paradoxně můžeme načerpat ráno, dokud spíme. Pokud nepotřebujeme pro usínání dokonalou tmu, můžeme v celém zimním období nechat žaluzie i rolety otevřené, ranní slunce nám tak výrazně usnadní vstávání. Náš organismus totiž i přes zavřené oči vnímá změny intenzity osvětlení a ještě před probuzením se připraví na vstávání. Subjektivní vjem v okamžiku probuzení tak bude méně nepříjemný. Náš životní rytmus často způsobuje, že v práci trávíme čas v zimním období „od tmy do tmy“. Pobyt doma tak probíhá již při umělém osvětlení, často je jediným zdrojem světla televizor. Pokud chcete oddálit nástup večerní únavy, stačí v bytě či domě udržovat dostatečnou úroveň osvětlení.
Světlo = energie
Na studentech na koleji v Californii udělali pokus, kdy zvýšili osvětlení v pokojích i společných prostorech asi o 20 procent. Po dvou týdnech otestovali podrobně jejich mentální výkon, o další dva týdny osvětlení opět snížili a opět je podrobili testům. Ačkoliv výsledky nebyly výrazně negativní, jejich mentální výkony si zhoršily o 3-10%. Navíc ačkoliv si studenti vůbec nevšimli zvýšení intenzity osvětlení, snížení si všiml každý a studenti podávali petice a stížnosti, proč s tím zpráva internátu něco okamžitě neudělá.
Sponzorováno
Když světlo léčí
V medicíně se terapie světlem rutinně používá např. v léčbě depresi a chronické únavy. Na rozdíl od tabletové léčby je pochopitelně méně zatěžující a přitom přináší vynikající výsledky. Dokonce se používá v případech, kdy všechny ostatní léčebné možnosti selhaly. Na pozitivní výsledky studie zkoumající tzv. širokospektrální umělé osvětlení zareagovali okamžitě výrobci z celého světa a tak na trhu jsou „zázračné“ životodárné lampy, reflektory, světelné panely apod. Pokud chcete, můžete je účinky vyzkoušet. Ne vždy je prodejní cena úměrná efektu, proto je vhodné „projet“ internet a najít zkušenosti běžných uživatelů. Možná zjistíte, že lampa s papírově skvělými parametry má efekt spíše estetický než zdravotní :-). Také si dejte pozor, aby byly „wife-friendly“ (tj. schválí je i manželka do bytu).
Velmi dobrý efekt má i běžné umělé osvětlení, pokud je ho dostatek. Bohužel jsme právě svědky obrovské proměny celého světelného parku v domácnostech i v práci. „Staré“ klasické žárovky měly barevnou teplotu sice ne příliš vysokou, ale vytvářely příjemné spektrum. Tyto se však pomalu vytrácejí. Módní úsporné žárovky (ve skutečnosti jsou to výbojky) a „neonky“ často mají spektrum způsobující spíš nepříjemný pocit, při vyšší intenzitě osvětlení a papírově „správné“ barevné teplotě.
Suma sumárum: světlo by mělo být náš přítel a čím více si užijeme toho denního, tím lépe. Možná budeme překvapeni, že se cítíme po dávce světla lépe, než po drahém a na všechno účinném multivitaminu z lékárny.
Fototerapii znáte?
Fototerapie je nedílnou součástí dermatologické léčby. Jedná se o léčbu, při které se pomocí světelné lampy, aplikuje neionizující elektromagnetické záření na kůži. Ve většině případů se využívá ultrafialové záření.
Co je bezpečné pro lidský organismus
Jako umělý zdroj ultrafialového záření lze použít tzv. horské slunce nebo bezpečnější fluorescenční zářivky, které vysílají pouze UVA nebo UVB záření. Typy tohoto záření se používají buď samostatně nebo v kombinaci s lokální léčbou.
Prevence proti nemocem pomocí světla
Nejčastěji se pomocí fototerapie léčí lupénka, atopický ekzém, akné, vitiligo nebo některé fotodermatózy. Využití fototerapie je samozřejmě rozšířenější, ale předem se musí vyloučit pacienti se zhoršenými kožními chorobami, s infekcí typu chřipky, oparu, kožních bakteriálních onemocnění, s přecitlivělou reakcí na sluneční záření a další.
Využití světla je zejména v oborech:
* Chirurgie
* Revmatologie
* Ortopedie
* Dermatologie
* Léčebná kosmetika
* Praktické a dětské lékařství
* Rehabilitační a sportovní medicína
Jak taková fototerapie vypadá?
Léčbu světlem, čili fototerapii, používají na Západě mnohé psychiatrické kliniky při poruchách spánku, při depresích, ale i u osob, které procházejí odvykací kůrou. Jak taková léčba většinou vypadá? Dvě hodiny denně tráví pacient v nevelké místnosti osvětlené speciálními žárovkami, které dávají intenzivní světlo 2000 luxů (běžně máme v místnosti lampy 300 – 500 luxů). Prvních 10 až 14 dní je léčba denně, později jen 2-3 krát v týdnu, dokud projevy deprese nezmizí. Když nastanou ponuré dny a vy máte problém se vstáváním či usínáním, přepadává vás strach a agresivita, postarejte se o to, abyste měli kolem sebe více světla. Na elektrické energii byste tehdy neměli šetřit.
Pomozme si sami
Stačí, když na jedno místo nainstalujeme 3-4 silné žárovky, které budou mít barvu co nejpodobnější slunečnímu světlu. Posaďte se do jejich blízkosti (ne dále než metr, protože jinak se k vám dostane jen rozptýlené světlo). Nedívejte se však do žárovek bezprostředně. Nejlepší je, pokud zrak nasměrujete nad ně nebo vedle nich. Dělejte to denně 10 – 15 minut kolem šesté hodiny ráno.
Takto zreguluje svůj biorytmus na celých 24 hodin. Nedávejte si brýle a nezavírejte oči! Snažte se o to, aby vás v každé chvíli vašeho činného života obklopovalo světlo. Přes den nezatahujte okna. Namalujte byt, ve kterém žijete, na bílo – nejlépe odráží světlo. Zavěste na stěny dostatek zrcadel, posilují a „rozmnožují“ světlo. Když nastává soumrak nebo ráno je ještě tma, zvýrazněte celý dům. Více zaplatíme za elektřinu, ale budete se lépe cítit fyzicky i psychicky. V zimě používejte silnější žárovky jak v létě. Co nejčastěji choďte přes den ven, a to i při nejhorším počasí, neboť venku je jasněji než v bytě a přirozené světlo je nejzdravější.
Světelná terapie je způsob léčby sezónních afektivních poruch a některých dalších stavů vystavením umělému světlu. Sezónní afektivní porucha je typ deprese, ke které dochází v určitém období pravidelně každý rok, obvykle na podzim nebo v zimě.
Dále si přečtěte
- Náš tip: Přečtetě si o helioterapii – léčbě sluncem
- Světelná terapie (fototerapie) pro léčbu akné
VIDEO: Jak může vypadat fototerapie
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Alternativní medicína, Moderní medicína
Přečtěte si také naše další články