RADA: Co se děje v mozku při depresi?« Zpět na seznam otázek
Četla jsem v jednom časopise o tom, že deprese nejen ničí existující mozkové buňky, ale omezuje i tvorbu nových. Co konkrétně se vlastně děje v mozku při depresi? Ne při špatné náladě, ale při skutečné depresi. Jaké změny v mozku nastávají? Danuše
|
▲ ▼ |
V mozku lidí s depresí jsou opravdu zjištěny určité biologické změny. Jednou z hlavních oblastí mozku, která je spojena s depresí, je limbický systém, který se podílí na regulaci nálady, emočních reakcí a motivace. Změny v limbickém systému mohou vést k poruchám v těchto funkcích a způsobit náladové poruchy, jako je deprese. Konkrétně se ukazuje, že u lidí s depresí je snížena aktivita v některých oblastech mozku, jako je prefrontální kůra, amygda a hipokampus. Tyto oblasti jsou zodpovědné za regulaci nálady, emočních reakcí a paměti. Pokud jsou tyto oblasti nedostatečně aktivní, může to vést k poruchám v těchto funkcích a způsobit příznaky depresivního onemocnění. Při depresi dochází v mozku k narušení funkce některých neurotransmiterů, což jsou chemické látky, které přenášejí signály mezi nervovými buňkami v mozku. Nejvýznamnější neurotransmitery spojené s depresí jsou serotonin, noradrenalin a dopamin. Nedostatek serotoninu je jedním z hlavních faktorů spojených s depresí. Serotonin je neurotransmiter, který ovlivňuje náladu, spánek, chuť k jídlu a sexuální funkce. Pokud je hladina serotoninu v mozku nízká, může to vést k depresi a dalším příznakům, jako jsou úzkost, podrážděnost a ztráta zájmu o běžné aktivity. Podobně jako serotonin může i nedostatek noradrenalinu a dopaminu ovlivnit náladu a energetickou úroveň. Noradrenalin a dopamin jsou neurotransmitery, které se podílejí na regulaci pozornosti, motivace a odměny. Pokud je hladina těchto neurotransmiterů v mozku snížena, může to vést ke snížené motivaci, zájmu a schopnosti prožívat radost. Deprese také ovlivňuje funkci limbického systému, což je část mozku spojená s emocemi a pamětí. Lidé s depresí mohou mít změny v této části mozku, což může ovlivnit schopnost přizpůsobit se stresu a zvládat emocionální situace. Je důležité si uvědomit, že depresi nelze vysvětlit pouze jedním faktorem a jednoduchým mechanismem v mozku. Deprese je komplexní porucha, která je způsobena kombinací biologických, psychologických a sociálních faktorů. Deprese je obecně složitý stav, který může být způsoben různými faktory a může mít různé projevy u různých lidí. Výzkumy ukazují, že při depresi se mohou v mozku vyskytovat následující změny: Snížená aktivita v prefrontální kůře – Tato oblast mozku je zodpovědná za řízení emocí, rozhodování a řízení chování. U lidí s depresí může být aktivita této oblasti zhoršena, což může vést k obtížím s koncentrací, rozhodováním a plánováním. Snížená aktivita v limbickém systému – Tento systém je spojen s emocemi a motivací. U lidí s depresí může být aktivita tohoto systému o dost snížena, což může vést k útlumu nálady a ztrátě zájmu o aktivitu, která obvykle přináší radost. Poruchy v rovnováze neurotransmiterů – Neurotransmitery jsou chemické látky v mozku, které umožňují komunikaci mezi nervovými buňkami. U lidí s depresí se může změnit rovnováha některých neurotransmiterů, jako jsou serotonin, dopamin nebo noradrenalin, což může ovlivnit jejich náladu a emoční stabilitu. Snížená tvorba nových nervových buněk – V posledních letech bylo prokázáno, že nové nervové buňky mohou být vytvářeny v mozku i v dospělosti. U lidí s depresí se však může tvorba nových nervových buněk snížit, což může ovlivnit kognitivní funkce a emocionální stabilitu. Zánět v mozku – Některé výzkumy naznačují, že při depresi může docházet k mírnému zánětu v mozku. Zánět může ovlivnit funkci nervových buněk a neurotransmiterů a přispět k vývoji depresivních symptomů. Tyto změny v mozku však nejsou u všech lidí s depresí stejné a mohou se lišit v závislosti na konkrétních příčinách a projevech depresivního stavu. |