RADA: Mám menopauzu, nebo co to se mnou je?« Zpět na seznam otázek
Ještě nikdy jsem si takto nepostěžovala a neprosila jsem o radu. Už déle jsem zoufalá a bezradná. Jde to se mnou dolů vodou. Mám návaly, ale to je opravdu nic, na ty jsem si už zvykla, přibrala jsem - trpím komplexem méněcennosti a jím (sice opravdu málo) jen aby mi to doma nevytýkali a co se mé psychiky týče, to je už k nevydržení. Nálada se mi mění jako dubnové počasí. Je to však spíše chmurný duben, ve kterém, i když vyjde slunce, není ho cítit. Jsem podrážděná a depresivní. Neustále se bráním, mám pocit, že mě nikdo nechápe, přitom však na druhé straně trpím pocity viny a považuji se za nejhoršího a za nejnepotřebnějšího člověka. Nemohu už žít. Manžel to se mnou už nedokáže. Už ani nevím, co je to spánek. Nespím. Trápí mě pocity viny, které už ani nedokážu definovat. V práci se držím, mám ji ráda, i když je mi těžko. Doma se to na mě všechno sesype, protože jsem k ničemu člověk, nikdo mě nemá rád, ale to si i zasloužím. Jsem slabá jako pírko. Nevím, co mám dělat. Hormonální léčba nepřichází z vážných zdravotních důvodů v úvahu. Děkuji, že jste si mě i takto virtuálně vyslechli.
|
▲ ▼ |
Je mi líto, že se cítíte takto ztracená a vyčerpaná. Už samotné rozhodnutí svěřit se je velký krok a je dobře, že jsi o tom dokázala mluvit. Procházíte opravdu náročným obdobím, a přestože to teď může vypadat, že jste na to sama, opak je pravdou. To, co popisujete – pocity viny, nízké sebevědomí, náladovost a celková vyčerpanost – jsou velmi časté projevy psychického vyčerpání nebo deprese. Co by mohlo pomoci: 1. Podpora odborníka / konyultace 2. Otevřený rozhovor s manželem 3. Sebelaskavost 4. Sociální podpora 5. Odpočinek a spánek 6. Změna tempa Je důležité si uvědomit, že nejste sama a nemusíte vše zvládat sama. Pomoc a podpora existují a můžete o ně požádat. Možná si teď připadáte bezcenná, ale ve skutečnosti jste silná žena, která prochází těžkým obdobím, a zasloužíte si péči a laskavost, nejen od druhých, ale i od sebe samé. |