Obsah článku
Co je to vlastně zlomenina krčku?
Zlomenina krčku stehenní kosti je těžký úraz, který postihuje v drtivé většině starší osoby, u kterých dochází k prořídnutí kostní hmoty a tím zvýšené lámavosti kosti. Toto těžké zranění mělo dříve často smrtelné následky. Díky ohromnému rozvoji vědy a techniky máme dnes k dispozici takové prostředky, které výrazně zkracují dobu léčení a mohou kladně ovlivnit průběh komplikací.
Troška z historie
Zlomenina krčku stehenní kosti patří k jedné z nejčastějších a zároveň nejobávanějších komplikací osteoporózy. O tom, že tato choroba provází lidstvo už od nepaměti, svědčí nálezy pocházející již z 2. tisíciletí před naším letopočtem. Ostatky ženy, která tehdy žila ve starověkém Egyptě, nesou známky řídnutí kostí a je na nich patrná i nezhojená zlomenina krčku.
Zlomenina krčku patří k úrazům nejčastěji si vyžadujícím hospitalizaci. Ve Spojených státech amerických jich ročně zaznamenají více než 300 tisíc. Ze známých osobností amerických dějin utrpěli zlomeninu krčku generál občanské války a pozdější prezident Ulysses Grant nebo bývalý americký prezident Ronald Reagan. První uklouzl na zamrzlém chodníku, druhý si úraz přivodil pádem ve svém domě. Jen v České republice si zlomeninu krčku stehenní kosti každoročně přivodí až 11 tisíc osob. Typickým pacientem je žena (až tři čtvrtiny postižených) starší 70 let trpící rozvinutou osteoporózou.
Léčba a rehabilitace po zlomenině krčku
Součástí rehabilitace starého člověka je nejen vlastní fyzické cvičení, ale i tak zvaná „resocializace“ – neboli návrat do aktivního života pomocí psychologických geriatrických programů, kterých existuje celá řada.
Jsou však stavy, kdy pacient díky sklerotickým poruchám není schopen plně pochopit, že musí sám projevit aktivní snahu při cvičení. Pak záleží na lékaři a jeho dohodě s rodinou, že bude léčba probíhat i přes to, že se takovému pacientovi rehabilitace nelíbí, brání se, chce jen ležet.
Nejedná se v žádném případě o špatný přístup k pacientovi, ale o pokus zbavit ho strachu a doslova ho vyburcovat k aktivnímu životu. V našem zařízení a v našich podmínkách používáme osvědčenou metodu skupinových cvičení, dechových cvičení včetně zpěvu, který je nejúčinnější prevencí plicních komplikací, individuálního cvičení s každým pacientem, dostupných elektroléčebných metod (léčba magnety, ultrazvukem, iontoforezou a podobně).
Sponzorováno
Pod dohledem zkušených rehabilitačních sester pacient postupně zatěžuje operovanou končetinu tak, jak se hojí zlomenina, učí se používat berle a francouzské hole, rozcvičuje ztuhlé klouby. Lékaři denně kontrolují jednat tuto léčbu, jednak léčbu jiných chorob, aby bylo zaručeno komplexní zabezpečení pacienta před možnými komplikacemi.
Někteří pacienti si stěžují na vznik bolestí v druhé, nezraněné končetině. Tyto bolesti jsou vyvolány přetěžováním zdravé strany na úkor „šetřené“ strany po operaci. Postupným zatěžováním operované končetiny se vrací původní rovnováha v zátěži obou stran a bolesti mizí. Často se jedná o pomalý proces uzdravování, který trvá i několik měsíců. Radost pacienta z vyléčení je pak i naší radostí.
Kvalitní dlouhodobá rehabilitace po osteoporotických frakturách
Dlouhodobá péče po osteoporotických frakturách by měla být cílena na motivaci pacienta k tomu, aby pokračoval v léčbě a cvičení. Důležitou součástí přístupu je také vnímání psychosociálních konsekvencí, sledování kvality skeletu a pravidelný kontakt s pacientem. Přerušení léčby či cvičení je většinou spojeno se ztrátou veškerého dosavadního přínosu těchto postupů.
Osteoporóza je choroba se závažnými sociálními a psychologickými dopady. Jak se choroba zhoršuje a začíná nastupovat nezpůsobilost k vykonávání různorodých úkonů všedního života, je pro pacienty stále těžší fungovat ve společnosti stejně jako dosud. Nejčastější a velmi zničující psychologický dopad této skutečnosti je deprese. Naštěstí je možné ji úspěšně diagnostikovat a léčit.
Spektrum léčebných přístupů zahrnuje podle závažnosti choroby poradenství, psychoterapii i farmakologickou léčbu. Nevýhodou farmakologické léčby jsou ale vedlejší účinky, které mohou způsobovat nestabilitu a pády. Proto je třeba pacienty důsledně sledovat, aby bylo možno zhodnotit, zda u nich v důsledku léčby nestoupá riziko zlomenin. Psychoterapie na rozdíl od farmakoterapie riziko pádů nezvyšuje, a proto může být v určitých případech vhodnější.
Úspěšnými postupy ke zlepšení psychosociálních podmínek daného pacienta jsou návštěvy podpůrných skupin, cílená edukace a strategie k vlastnímu každodennímu zvládání svých obtíží.
Dlouhodobé zvládání nemoci také vyžaduje průběžné sledování s pravidelným měřením kostní denzity, stanovením rizika pádu a hodnocením psychologického stavu. Jedině tak je možno zajistit, aby případné léčebné postupy byly indikovány včas a měly zamýšlený účinek na zdravotní stav pacienta.
Video: Osteoporóza
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Problémy a zdraví nohou
Přečtěte si také naše další články