Kryoterapie neboli léčba chladem – znáte ji? 4.82/5 (11)

• Kryoterapie je léčebná metoda, která využívá nízké teploty k ovlivnění těla nebo určitých částí těla s terapeutickým účinkem. Tato metoda má různé formy a může být použita k léčbě různých stavů nebo k dosažení různých zdravotních a estetických cílů. Existují různé formy kryoterapie.
• Celotělová kryoterapie (Whole Body Cryotherapy - WBC): Při této metodě je pacient vystaven extrémně nízkým teplotám (obvykle kolem -110 °C) po dobu několika minut v speciální komoře, obvykle plné suchého vzduchu nebo dusíku. Tato metoda může být použita k podpoře zotavování po fyzickém tréninku, snížení zánětu nebo zmírnění bolesti.
• Lokální kryoterapie: Tato forma zahrnuje aplikaci nízkých teplot na konkrétní části těla nebo kloubů, obvykle pomocí ledových obkladů nebo speciálních kryogelů. Je často používána k úlevě od bolesti nebo zánětu v určité oblasti.
• Kryochirurgie: Tato metoda využívá extrémní nízké teploty k zmrznutí a odstranění patologických nebo nežádoucích tkání, například při léčbě nádorů nebo bradavic.
• Kryolipolýza: Tento postup využívá místní kryoterapie k cílenému odstranění tukových buněk. Je to metoda často používaná v estetickém odvětví pro redukci lokálního tuku.
• Kryoterapie může mít různé účinky na tělo, včetně zmírnění bolesti, zánětu, podpory zotavování po sportovních aktivitách a posílení imunitního systému. Nicméně, před podstoupením kryoterapie by měl jednotlivec konzultovat s lékařem, zejména pokud má nějaké zdravotní problémy nebo kontraindikace.

Co je to kryoterapie?

Působení chladu na lidský organismus je známo již velmi dávno. Avšak až v sedmdesátých letech minulého století v Japonsku začali zkoumat, co vlastně extrémně nízké teploty způsobují v lidském organismu. Výsledky byly pozoruhodné a daly základ nové vědě – kryoterapii. Působení chladu, který dosahuje extrémně nízké hodnoty – mínus sto dvacet až mínus sto třicet stupňů celsia je pozoruhodné. V organismu dochází ke změnám, které pro běžného člověka a zvláště pro sportovce mají velmi pozitivní efekt. Dá se shrnout ve třech základních bodech.

Na chlad reaguje organismus jako na stresový faktor a vylučuje látky které mají organismus uchránit pro stresem. Především jsou to endorfiny – hormony štěstí, které jsou mnohonásobně účinnější než morfium a způsobují euforii, která dokáže nevnímat extrémně nízkou teplotu jako faktor nepříznivě působící na lidský organismus. V další etapě jsou to kortikoidy, růstový hormon a pro sportovce velmi důležitý hormon – testosteron.

Působením chladu dále dochází k pozoruhodnému efektu: dochází k odstranění škodlivin ve smyslu volných radikálů, kyseliny mléčné, urey, které působí na buňku toxicky a způsobují „zakyselení“ organismu, které sportovec pociťuje jako svalovou bolest po zátěži. Fyzická zátěž která následuje po pobytu v kryokomoře má za následek opačný efekt. Po l5 minutové zátěži dochází k výraznému prokrvení tkání, které ve čtvrté minutě zátěže dosahuje až čtyřnásobek běžného prokrvení.

Dochází k výraznému zvýšení přívodu kyslíku do buněk svalů, což vyvolává snížení koncentrace škodlivých látek, které ještě nebyly z buněk vyplavené. Zvýšený krevní průtok ve svalech se dá velmi výrazně využít: správným pitným režimem, přiměřeným přísunem minerálů, vitamínů a energetických látek se velmi výrazně zvyšuje energetický potenciál buněk a tím i celého organismu. Dochází k biochemicky prokazatelné urychlené normalizaci hodnot látek způsobujících únavu – k jakémusi energetickému nabití organizmu.

Celkově se dá pozitivní efekt kryoregenerácie ve vrcholovém sportu shrnout do následujících bodů:

• Výrazné urychlení biochemické regenerace sportovce.
• Výrazná pomoc při rozvoji vytrvalosti a síly v tréninkovém procesu.
• Urychlení pozátěžové regenerace i během tréninku iv období závodním.
• Prevence před přetížením jednotlivých zatěžovaných systémů a orgánů.
• Výrazné urychlení léčení poúrazových stavů měkkých tkání a svalů.
• Výrazná pomoc při léčbě bolestivých stavů pohybového aparátu.

Pozitivní účinky kryokomory už vyzkoušelo na svém těle či v zahraničí, nebo v ČR množství vrcholových sportovců, kteří absolvovali regenerační pobyty v kryokomoře a sami pocítili pozitivní efekt který komora přináší v regeneraci po zátěži, ale i před výkonem.

 

Účinky kryoregenerace

V komplexním pojetí lze účinky kryoregenerace rozdělit na regeneračně – rekondiční, preventivní a kosmetické.

Regeneračně – rekondiční efekt

Vylučování hormonů, zejména testosteronu, v průběhu kryoregenerace je zajímavé zejména pro sportovce. Tento jev má totiž přímý vliv na růst svalové hmoty a na zvýšení výkonnosti při silovém a vytrvalostním tréninku. Působení nízkých teplot zároveň urychluje léčbu měkkých tkání a kloubů po úrazech (pohmoždění s krevním výronem, podvrtnutí), eliminuje krvácení a otoky, snižuje bolestivost, omezuje riziko přetrénování a podporuje svalovou relaxaci i celkovou biologickou regeneraci.

Preventivní a kosmetický efekt

Současné laboratorní výzkumy evidentně svědčí o tom, že kryoterapie působí pozitivně na imunitní systém a posiluje tak obranyschopnost organismu. Přímým působením chladu na povrchové vrstvy kůže a jejich následným výrazným prokrvením v zahřívací fázi se vysvětluje i pozitivní efekt při odstraňování celulitidy.
Obecně lze konstatovat, že pobyt v extrémně nízkých teplotách omlazuje, osvěžuje a zlepšuje náladu.

Indikace celotělové kryoregenerace:
• zánětlivá onemocnění pohybového aparátu (např. revmatoidní artritida)
• degenerativní onemocnění kloubů a páteře (artrózy), onemocnění meziobratlových plotének, bolesti páteře
• revmatická onemocnění měkkých tkání (myositída kolagenózy, fibromyalgie a další)
• artritidy na metabolické bázi (dna)
• postižení kůže a kloubů při lupénce
• změny svalů, kloubů a šlach po úrazech (kontuze, hematomy a podobně)
• roztroušená mozkomíšní skleróza (SM)
• parézy a spastické kontraktury v oblasti končetin
• primární a sekundární osteoporóza
• fibromyalgie
• celulitida
• obtíže při menopauze.

Kdy se kryoterapie nedoporučuje?

Několikaleté zkušenosti zahraničních, zejména polských pracovišť vedly k definování stavů, u kterých je kryoregenerace nevhodná, případně přímo nedovolená:

• intolerance chladu
• ischemická choroba srdeční
• neléčený nebo nestabilní vysoký krevní tlak
• strach z uzavřených prostor (klaustrofobie)
• podchlazení organismu
• Raynaudova choroba
• alergie na chlad
• místní poruchy prokrvení
• chudokrevnost
• užívání některých léků (neuroleptik) a alkoholu
• snížená funkce štítné žlázy
• onkologická onemocnění
• těhotenství
• infekční onemocnění
• epilepsie

Kryoregeneraci nelze doporučit ani při chybách chlopňového aparátu srdce (zúžení chlopní), při těžkých formách astmatu, při poruchách srdečního rytmu a frekvenci nad 100 min., při plicním edému a vážných chorobách plic.

Příprava na vstup do kryokomory

Klient si na recepci zapůjčí nebo zakoupí předepsaný oděv potřebný pro vstup do kryokomory, který sestává z čelenky, masky na dýchání, rukavic, bavlněného trička /u žen/ a šortek, podkolenek. Převlékne se v šatně (muži, ženy) a přechází do čekárny před kryokomoru.

Před prvním vstupem všichni zájemci o kryoregeneraci absolvují orientační vyšetření. Odborný pracovník jim klade otázky týkající se prodělaných nemocí, momentálně užívaných léků i konkrétní motivace vstupu do mrazící kabiny. Klient je poučen o účincích a kontraindikacích (pro koho to není vhodné) celotělové aplikace chladu, podrobí se měření krevního tlaku a srdeční frekvence a podepisuje prohlášení, že do komory vstupuje po náležitém poučení na vlastní odpovědnost a že nezamlčel žádné onemocnění, resp. odchylky zdravotního stavu, při nichž by byl vstup do komory nevhodný. V odůvodněných případech, případně na vlastní přání klienta se kontrola krevního tlaku provede i při dalších vstupech.

Po vyhodnocení zdravotního stavu se lze v případě souhlasu odborného dozoru podrobit regeneraci chladem. Abychom se vyhnuli prudkému náporu nízké teploty je třeba důkladně se vytřít ručníkem, a odstranit tak z povrchu těla vlhkost, z níž se rychle tvoří krystalky ledu.
Před vstupem do kryokomory je třeba odložit všechny kovové předměty (prsteny, náramky, hodinky a pod.), nasadit si masku na dýchání, čelenku a rukavice a obout dřeváky – ty jsou k dispozici v přípravné místnosti.

Pobyt v kryokomoře

V komoře je třeba dýchat pomalu a mělce přes masku, která je spolu s dřeváky, podkolenkami, krátkými bavlněnými šortkami, rukavicemi a čelenkou na uši povinnou součástí výbavy. Po krátké adaptaci – cca 30s, v předsíni s teplotou – 60 °C, do které vstupuje jen na pokyn obsluhy, se přechází do aplikační – regenerační komory s teplotami v rozsahu – 120 až – 130 ° C.

Pobyt v komoře trvá dvě až tři minuty. Čas v ní je vhodné strávit pomalou procházkou. Během celé kúry jsou klienti v přímém vizuálním kontaktu s obsluhujícím personálem přes okno komory, což je po psychické stránce oproti neosobnímu kamerovému systému velkým pozitivem. Po uplynutí času v regenerační komoře klient přechází zpět do předsíně na dobu max. 10 sec. a opouští ji. Odloží dýchací masku, čelenku, rukavice, podkolenky shrne nad kotníky, odloží dřeváky a obuje si cvičební obuv. Přejde do tzv. aerobní místnosti, kde se rozehřeje přiměřeně intenzivním cvičením na instalovaných strojích (stacionární kola, běžecké pásy, veslařské trenažéry, steper apod.), které jsou k tomu určeny, v trvání 12 až 15 min.

Bezpečnost při kryoterapii

Po absolvování aerobní části klient odchází do šatny případně na další cvičení, které má objednané kromě sauny! POZOR! Klientům není dovoleno tleskání dlaněmi, tření nebo poplácávání po povrchu těla. Z bezpečnostních důvodů je zakázáno dotýkat se tepelných výměníků!

K bezpečnosti procedury přispívají mimo bezpečnostního tlačítka v regenerační komoře, elektronických signalizačních zařízení i speciální dveře, které se uzavírají magneticky a v případě potřeby se dají lehkým tlakem otevřít. V žádném případě tedy nehrozí „uvěznění“ klientů v komoře ani v případě výpadku elektrického proudu.

Kryoterapie zdraví prospěšná

Obecně pacienti během pobytu v komoře nepociťují chlad, ale spíše jemné pálení či tupé bodání na odkrytých částech těla (takzvané chladné pálení). Po jeho ukončení se dostavují projevy sníženého napětí, uspokojení, relaxu, svěžesti, psychického a fyzického uvolnění, které přetrvávají několik hodin i déle. Denně lze absolvovat jeden až dva (vrcholoví sportovci až tři) vstupy do kryokomory, v zájmu dlouhodobého efektu se doporučuje podstoupit jejich kontinuální za sebou deset.

Výskyt jakékoliv komplikace je klient povinen ihned hlásit obsluhujícímu personálu. Všichni lidé v přiměřeném zdravotním stavu mohou při dodržení správného metodického postupu, metodu celotělové chladové regenerace libovolně absolvovat po celý život a upevňovat si tak zdraví nebo zmírňovat tělesné příznaky civilizačních a jiných chorob. Velmi příjemným vedlejším efektem pobytu v kryokomoře je navíc to, že odcházíte osvěžený a posílen.

Proto na rozdíl od většiny ostatních, jinak tělu velmi prospěšných fyzioterapeutických procedur doporučujeme celotělovou chladovou regeneraci absolvovat před začátkem pracovního, sportovního nebo duševního výkonu nebo po něm.

Zkoušeli jste kryoterapii? Napište nám o tom do komentářů.

A dále něco ke čtení

• TIP: Přečtěte si také o kryochirurgii
• Kryoterapie pro léčbu artritidy – vše, co potřebujete vědět

VIDEO: KRYOTERAPIE – léčba chladem

VIDEO: O kryoterapii a dusíku

Studie a zdroje článku

• Whole-Body Cryotherapy in Athletes: From Therapy to Stimulation. An Updated Review of the Literature Autor: Giovanni Lombardi
• Zdroj fotografie: LaKirr / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Moderní medicína

Přečtěte si také naše další články