Osteoartróza kyčelního kloubu – příznaky, příčiny a léčba 4.08/5 (12)

• Osteoartróza kyčelního kloubu (také známá jako koxartróza) je degenerativní onemocnění kloubů, které postihuje kyčelní kloub.
• Jedná se o nejčastější typ artrózy a je způsoben opotřebením kloubní chrupavky, což vede k postupnému poškození dalších struktur kloubu, jako jsou kosti, svaly, vazy a okolní měkké tkáně.
• Pokud trpíte příznaky osteoartrózy kyčelního kloubu, doporučuje se konzultace s lékařem, který stanoví správnou diagnózu a navrhne vhodnou léčbu.

Osteoartróza je běžný invalidizující stav, který způsobuje bolest a ztuhlost kloubů způsobenou postupnou erozí chrupavky. Osteoartróza kyčle je běžnou formou osteoartrózy, která způsobuje omezenou pohybovou aktivitu a funkční postižení a může progredovat do bodu, kdy je potřeba kloubní náhrada. Osteoartróza kyčelního kloubu je hlavní celosvětovou zátěží pro veřejné zdraví.

Osteoartróza kyčelního kloubu, nazývaná také koxartróza, je tedy chronické degenerativní onemocnění, při kterém dochází k postupnému opotřebení chrupavky kyčelního kloubu. Toto onemocnění může vést ke zhoršení pohyblivosti a bolesti.

U lidí s osteoartrózou kyčelního kloubu může fyzioterapie pomoci při léčbě a k získání větší síly okolních svalů, které podporují kloub. Dlouhodobý přístup k léčbě osteoartrózou kyčelního kloubu by měl zahrnovat určitý typ pravidelné fyzikální terapie nebo kondičního programu.

 

Zátěž osteoartrózy kyčelního kloubu se za posledních 30 let zvýšila téměř ve všech zemích a očekává se, že tento rostoucí trend bude pokračovat v důsledku rychlého stárnutí světové populace.

Osteoartrózy je nejčastější příčinou bolesti kyčle u starších dospělých (starších než 50 let). Celoživotní riziko symptomatické osteoartrózy kyčle je dle studií 18,5 % u mužů a 28,6 % u žen. Výzkumy také naznačují, že existuje 25% riziko vzniku koxartrózy u lidí, kteří se dožijí věku 85 let.

Příčiny osteoartrózy kyčelního kloubu

Se vzrůstajícím věkem počet případů osteoartrózy výrazně přibývá. Věk je celkově považován za rizikový faktor vzniku artrózy. Mezi další rizikové faktory patří obezita, pohlaví (u žen je vyšší výskyt osteoartrózy kloubů rukou a kolenou) a svou roli ve vzniku tohoto onemocnění hraje také genetická výbava. Obecně jsou tedy příčinami:

• Stárnutí a přirozené opotřebení kloubů
• Genetická predispozice
• Předchozí zranění nebo úrazy kyčelního kloubu
• Nadváha nebo obezita
• Nadměrné přetěžování kloubu (např. těžká fyzická práce, sportovní aktivity)

Příznaky osteoartrózy kyčelního kloubu

• Bolest v oblasti kyčle, která se zhoršuje při zátěži
• Omezená pohyblivost kloubu
• Ztuhlost kloubu, zejména po ránu
• Křupání nebo praskání v kloubu při pohybu
• Bolest, která může vystřelovat do stehna, třísla nebo kolene

Léčba osteoartrózy kyčelního kloubu

Léčba koxartrózy se liší podle závažnosti stavu. Pro optimální zvládnutí stavu se doporučuje kombinace farmaceutických a nefarmaceutických modalit. Fyzioterapie hraje důležitou roli v přizpůsobených cvičebních programech u pacientů s koxartrózou.

Nejlepší výsledek nabízí biopsychosociální přístup. Je nejlepší, pokud je zapojen multidisciplinární tým včetně těchto odborníků: fyzioterapeut, dietolog a pracovní terapeut. Léčba může zahrnovat několik přístupů v závislosti na závažnosti onemocnění:

Konzervativní léčba

• Farmakologická léčba: Tím se rozumí užívání léků proti bolesti (např. paracetamol, nesteroidní protizánětlivé léky) nebo injekce kortikosteroidů do kloubu.
• Rehabilitace: Fyzioterapie a cvičení na zlepšení pohyblivosti a posílení svalů kolem kloubu.
• Úprava životního stylu: Redukce hmotnosti, aby se snížilo zatížení kloubu, a omezení činností, které kloub přetěžují.
• Ortopedické pomůcky: Použití holí nebo chodítek k odlehčení kloubu.

Lidem s osteoartrózou kyčelního kloubu se důrazně doporučuje regulace hmotnosti. Pro osoby s nadváhou (index tělesné hmotnosti [BMI] ≥ 25 kg/m2 ) nebo obézní (BMI ≥ 30 kg/m2 ) se doporučuje minimální cíl úbytku hmotnosti 5–7,5 % tělesné hmotnosti. Je prospěšné dosáhnout většího úbytku hmotnosti za předpokladu, že existuje vztah mezi množstvím úbytku hmotnosti a symptomatickými přínosy. Bylo prokázáno, že každé 1% úbytku hmotnosti bylo spojeno s 2% snížením rizika náhrady kolenního kloubu a 3% snížením rizika náhrady kyčle.

Chirurgická léčba

• Artroskopie: Miniinvazivní zákrok k odstranění poškozené tkáně nebo k opravě chrupavky (vhodné v raných stádiích).
• Totální endoprotéza kyčelního kloubu: Výměna poškozeného kloubu za umělou náhradu (při těžké artróze).

Alternativní a podpůrná léčba

• Doplňky stravy s glukosaminem, chondroitinem nebo kolagenem
• Akupunktura nebo masáže
• Aplikace tepla nebo chladu na bolestivou oblast

Fyzioterapie zde v hlavní roli

Fyzioterapie hraje hlavní roli v léčbě pacientů s koxartrózou. Cílem je zlepšit sílu, pohyblivost a zvýšit rozsah pohybu pacienta. Fyzioterapie také pomáhá zmírňovat bolest a obnovuje normální pohyb v kyčlích a nohou a také se zabývá zvládáním bolesti a funkčními adaptacemi. Cvičební programy specifické pro pacienta prokázaly snížení bolesti a zlepšení funkce při koxartróze.

Stejně tak pomůcky pro podporu mobility, jako jsou vycházkové hole, berle nebo chodící rámy, mohou zlepšit mobilitu a nezávislost pacienta. Svou roli zde hraje i ergoterapie, která často také pomáhá pacientům s funkčními pomocnými zařízeními, jako je zvedač s dlouhou rukojetí, který pomáhá sbírat nízko položené věci, což pomůže vyhnout se pohybům, které mohou způsobit bolest.

Cvičební terapie

Cvičební terapie je účinnou léčebnou modalitou pro osteoartrózu kyčelního kloubu. Specifická cvičení mohou zvýšit rozsah pohybu a flexibilitu, stejně jako posílit svaly kyčle a nohy. Fyzioterapeuti spolupracují s pacientem na vývoji individualizovaného cvičebního programu na míru, který odpovídá potřebám a životnímu stylu pacienta.

Hydroterapie je pěkně účinná při léčbě koxartrózy. Kombinace vztlaku a redukce gravitace výrazně pomáhá pacientům, kteří mají potíže s nesením váhy v důsledku bolesti z kyčelní osteoartrózy. Studie z roku 2016 na 210 lidech s osteoartrózou kyčle zjistila, že ti, kteří se účastnili 12týdenního cvičebního programu, měli menší bolest a větší pohyblivost než skupiny s placebem nebo bez léčby.

Lékaři by měli předepsat individuální progresivní cvičební program s ohledem na preference, schopnosti a dostupnost místních zařízení. Měly by být stanoveny realistické cíle. Dávkování by mělo být prováděno s plným zohledněním frekvence, trvání a intenzity cvičení, počtu sezení a doby, po kterou by měla cvičení probíhat. Lékař by měl sledovat reakci osoby na cvičební program a mohl by zkusit jinou formu cvičení, pokud zlepšení není zřejmé.

 

Prevence

• Udržování zdravé tělesné hmotnosti
• Pravidelné cvičení a posilování svalů kolem kyčelního kloubu
• Vyvarování se nadměrného přetěžování kloubu

Pokud trpíte příznaky osteoartrózy kyčelního kloubu, doporučuje se konzultace s lékařem, který stanoví správnou diagnózu a navrhne vhodnou léčbu.

Studie a zdroje článku

• Hip Osteoarthritis: Etiopathogenesis and Implications for Management Autor: Nicholas J Murphy
• Zdroj obrázku: blueringmedia / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Klouby - problémy a zdraví

Přečtěte si také naše další články