Histriónská (teatrální) porucha osobnosti – když chce člověk být vždy ve středu dění

Obsah článku



Histriónská porucha osobnosti (také někdy nazývaná teatrální porucha osobnosti) je psychická porucha, která spadá do skupiny tzv. dramatických nebo emocionálních poruch osobnosti.
Lidé s touto poruchou mají tendenci vyhledávat pozornost, působit dramaticky, chovat se výrazně emotivně a být závislí na uznání druhých.
Tito lidé se často cítí nepříjemně nebo zanedbávaní, pokud nejsou ve středu dění.
Jejich chování a reakce mohou být dramatické, teatrální nebo neadekvátně emotivní.

Co je histriónská porucha osobnosti?

Histriónská porucha osobnosti je psychická porucha vyznačující se intenzivními, nestabilními emocemi a zkresleným sebeobrazem. Slovo „histriónská“ v názvu poruchy znamená „dramatická či teatrální“.

U lidí s histrionskou poruchou osobnosti závisí jejich sebeúcta na ohlasu od ostatních a nepochází ze skutečného pocitu vlastní hodnoty. Mají ohromnou touhu, aby si jich lidé všimli, a často se chovají dramaticky nebo nevhodně, aby získali pozornost.

Lidé s histrionskou poruchou osobnosti si často neuvědomují, že jejich chování a způsob myšlení může být nějak problematický. Histriónská porucha osobnosti je jednou ze skupiny stavů nazývaných poruchy osobnosti „skupiny B“, které zahrnují dramatické a nevyzpytatelné chování.

Histriónská porucha osobnosti obvykle začíná v pozdním dospívání nebo na počátku 20. let. Žen jsou častěji diagnostikovány s histrionskou poruchou osobnosti než muži (ale odborníci se domnívají, že muži mohou být v tomto směru poddiagnostikováni).

Histriónská porucha osobnosti je poměrně vzácná. Vědci odhadují, že tímto stavem trpí asi 1 % lidí.

Jaké jsou příznaky histriónské poruchy osobnosti?

Hlavním rysem histriónské poruchy osobnosti je projevování nadměrné, povrchní emocionality a sexuality, aby na sebe pacienti upozornili.

Osoba s histrionskou poruchou osobnosti může mít třeba tyto příznaky:

Cítit se nedoceněná nebo deprimovaná, když není středem pozornosti.
Může mít rychle se měnící a mělké emoce.
Je dramatická a extrémně emocionálně výrazná, dokonce až do té míry, že ztrapní přátele a rodinu na veřejnosti.
Má snahu být vytrvale okouzlující a koketní.
Přehnaně (nezdravě moc) se stará o svůj fyzický vzhled.
Používá svůj fyzický vzhled k tomu, aby na sebe upozornila tím, že si oblékne extrémně pestrobarevné oblečení nebo odhalíte tělo.
Chová se nevhodně při komunikaci s většinou lidí, které potkává. Chová se vyzývavě, i když je člověk sexuálně nepřitahuje.
Mluví dramaticky a vyjadřujte silné názory, s několika fakty nebo detaily na podporu jejich názorů.
Má potíže s udržováním vztahů, často se tito lidé zdají být falešní nebo povrchní ve svých interakcích s ostatními.
Potřebuje okamžité uspokojení a velmi snadno se nudí nebo je frustrovaná.
Neustále hledá ujištění nebo souhlas.

Typické rysy histriónské poruchy tedy jsou:

Potřeba být středem pozornosti: Lidé s touto poruchou se cítí nepříjemně, pokud nejsou ve středu dění.
Přehnané emoční projevy: Reakce jsou často teatrální, dramatické nebo neadekvátní.
Snaha o upoutání pozornosti: Používají nápadné oblečení, svůdné chování nebo jiné výrazné způsoby.
Povrchní vztahy: Mají tendenci vnímat vztahy jako hlubší, než ve skutečnosti jsou.
Snadná ovlivnitelnost: Jsou náchylní ke změnám názorů na základě vlivů okolí.
Dramatizace a přehánění: Zveličují problémy a situace, aby získali pozornost.
Vyhýbání se intimitě: Navzdory touze po blízkosti se vyhýbají skutečné intimitě.

Příčiny – co způsobuje histriónskou poruchu osobnosti?

Histriónská porucha osobnosti patří mezi nejméně pochopené problémy duševního zdraví.

Studie, které byly provedeny o histriónských a jiných poruchách osobnosti, identifikovaly několik faktorů, které mohou vést k rozvoji histriónských nebo jiných poruch osobnosti:

Sponzorováno

Genetika: Histriónská porucha osobnosti má tendenci se vyskytovat v rodinách, takže vědci se domnívají, že může existovat nějaká genetická (tedy zděděná) souvislost.
Trauma z dětství: Děti se takto mohou vyrovnat s traumatem, jako je zneužívání dítěte nebo smrt člena rodiny.
Výchova: U dětí, které zažily výchovné styly, které postrádají hranice, jsou příliš shovívavé nebo nekonzistentní, se může s větší pravděpodobností rozvinout histriónská porucha osobnosti. Kromě toho rodiče, kteří vykazují dramatické, nevyzpytatelné, těkavé nebo nevhodné sexuální chování, vystavují své děti riziku rozvoje tohoto stavu. Někteří vědci si myslí, že problémy ve vztazích mezi rodiči a dětmi vedou k charakteristickému nízkému sebevědomí a k této poruše.

Diagnóza

Diagnóza je stanovena psychiatrem nebo psychologem na základě symptomů a rozhovoru s pacientem. Používají se diagnostické manuály jako DSM-5 nebo ICD-11, které definují kritéria pro tuto poruchu.

Poruchy osobnosti, tedy i histriónskou poruchu osobnosti, může být obtížné diagnostikovat, protože většina lidí s poruchou osobnosti si nemyslí, že je nějaký problém s jejich chováním nebo způsobem myšlení. Když už pak vyhledají pomoc, je to často kvůli stavům, jako je úzkost nebo deprese kvůli problémům způsobeným jejich poruchou osobnosti, jako je rozvod nebo problémové vztahy, a ne porucha samotná.

Když má lékař, jako je psycholog nebo psychiatr, podezření, že by někdo mohl trpět histrionskou poruchou osobnosti, často klade široce položené a obecné otázky, které nevytvářejí obrannou reakci nebo nepřátelské prostředí. Ale protože osoba podezřelá z histriónské poruchy osobnosti může postrádat povědomí o svém chování, lékaři mohou požádat o další informace od rodiny a přátel této osoby.

Léčba – jak se léčí histriónská porucha osobnosti?

Ve většině případů lidé s histrionskou poruchou osobnosti nevěří, že jejich chování je jakkoliv problematické. Mají také tendenci zveličovat své pocity a nemají rádi rutinu, což ztěžuje dodržování léčebného plánu. Mohou však vyhledat pomoc, pokud jim deprese – možná spojená se ztrátou nebo neúspěšným vztahem – nebo jiný problém způsobený jejich myšlením a chováním způsobuje úzkost.

Psychoterapie (tedy terapie mluvením) je obecně léčbou první volby u histriónských nebo jiných poruch osobnosti. Cílem léčby je pomoci dotyčnému odhalit motivace a obavy spojené s jeho myšlenkami a chováním a pomoci mu naučit se pozitivněji navazovat vztahy s ostatními.

Typy psychoterapie, které mohou být přínosem pro lidi s histrionskou poruchou osobnosti, jsou:

Skupinová terapie

Jedná se o druh psychoterapie, při které se setkává skupina lidí, aby společně popsali a probrali své problémy pod dohledem terapeuta nebo psychologa. Skupinová terapie může být zvláště přínosná pro lidi s histrionskou poruchou osobnosti, zvláště pokud je to s jinými lidmi s tímto problémem. Lidem s histrionskou poruchou osobnosti může pomoci vidět, jak se jejich vlastní chování odráží zpět.

Psychodynamická psychoterapie

Tento typ terapie se zaměřuje na psychologické kořeny emočního stresu. Prostřednictvím sebereflexe a sebezkoumání člověk podstupující terapii nahlíží do problematických vztahových vzorců ve svém životě.

Podpůrná psychoterapie

Tento typ terapie má za cíl zlepšit symptomy a udržet, obnovit nebo zlepšit sebeúctu a zvládání. Podpůrná psychoterapie zahrnuje zkoumání vztahů a vzorců emoční reakce nebo chování.

Kognitivně behaviorální terapie

Jedná se o strukturovaný, cílově orientovaný typ terapie. Terapeut nebo psycholog vám pomůže zblízka se podívat na vaše myšlenky a emoce. Pochopíte, jak vaše myšlenky ovlivňují vaše činy. Prostřednictvím kognitivně behaviorální terapie se můžete odnaučit vzorce negativních myšlenek a chování a naučit se přijímat zdravější vzorce myšlení a návyky.

I když v současné době neexistuje žádný lék, který by dokázal léčit poruchy osobnosti, existují léky na depresi a úzkost, které mohou (krátkodobě) užívat lidé s histrionskou poruchou osobnosti. Léčba těchto stavů může usnadnit léčbu histrionské poruchy osobnosti.

Samozřejmě je zde také důležitá podpora okolí. Důležitá je empatická podpora rodiny a přátel.

Prognóza

Sponzorováno

Lidé s histriónskou poruchou osobnosti mohou vést plnohodnotný život, pokud mají přístup k účinné terapii a podpůrnému prostředí. Bez léčby však může porucha negativně ovlivnit osobní, sociální a pracovní vztahy.

Studie a zdroje článku

Histrionic Personality Disorder Autoři: Tyler J. Torrico; Jennifer H. French; Sunny P. Aslam; Sangam Shrestha.

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.