Obsah článku
- Koronarografie (někdy označovaná jako angiografie koronárních tepen) je diagnostická metoda, která umožňuje lékařům zobrazit koronární tepny, tedy cévy zásobující srdce krví.
- Provádí se za účelem vyšetření průchodnosti tepen, zjištění případného zúžení nebo ucpání, což pomáhá diagnostikovat ischemickou chorobu srdeční nebo plánovat další léčbu (např. angioplastiku či bypass).
- Koronarografie se používá jako diagnostika ischemické choroby srdeční nebo k posouzení závažnosti zúžení (stenózy) neboli úplného ucpání tepen.
- Koronarografie je relativně bezpečný zákrok.
Koronarografie je vyšetření, které má zjistit, zda nemá pacient ucpanou koronární tepnu. Kontrastní barvivo je vstřikováno do tepen katetrem, zatímco lékař sleduje na rentgenové obrazovce, jak krev protéká srdcem.
Lékař může navrhnout provést koronarografii, pokud se obává, že je u něj riziko srdečního infarktu, nebo pokud má nestabilní anginu pectoris, atypickou bolest na hrudi, aortální stenózu nebo nevysvětlitelné srdeční selhání.
Koronarografie
Toto vyšetření je také známé jako angiografie koronárních tepen.
Jak probíhá koronarografie?
- Příprava pacienta: Pacient přichází na vyšetření nalačno. Lékař zajistí místo vpichu (nejčastěji zápěstí nebo tříslo) a pacienta informuje o průběhu zákroku. Ve většině případů je pacient při vědomí, ale dostává mírnou sedaci.
- Zavedení katetru: Lékař zavede tenký katetr (dutou trubičku) do tepny v zápěstí (radiální přístup) nebo v třísle (femorální přístup).
- Vedení katetru k srdci: Katetr je opatrně veden přes cévy až k srdci, kde vstoupí do koronárních tepen.
- Aplikace kontrastní látky: Do koronárních tepen je vstříknuta kontrastní látka, která umožní jejich zobrazení na rentgenovém přístroji.
- Zobrazení tepen: Lékař na monitoru sleduje tok kontrastní látky a vyhodnocuje případná zúžení, blokády nebo jiná poškození tepen.
- Dokončení zákroku: Po ukončení vyšetření je katetr odstraněn a místo vpichu je zalepeno nebo stlačeno, aby nedošlo ke krvácení.
K čemu se koronarografie používá?
Hlavní využití koronarografie zahrnuje:
Sponzorováno
- Diagnostiku ischemické choroby srdeční.
- Posouzení závažnosti zúžení (stenózy) nebo úplného ucpání koronárních tepen.
- Naplánování vhodné léčby, například:
- Perkutánní koronární intervence (angioplastika, zavedení stentu).
- Chirurgický zákrok, jako je bypass koronárních tepen.
Rizika koronarografie
Koronarografie je obecně bezpečný zákrok, ale jako každá invazivní procedura s sebou nese určitá rizika:
- Krvácení nebo vznik hematomu (modřiny) v místě vpichu.
- Alergická reakce na kontrastní látku.
- Poranění cév během zavádění katetru.
- Ve velmi vzácných případech srdeční arytmie, infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.
Zotavení po zákroku
- Relaxujte a pijte hodně vody. Nekuřte a nepijte alkohol.
- Protože jste dostali anestetikum, neměli byste po zákroku hned řídit, obsluhovat stroje ani dělat žádná důležitá rozhodnutí.
- Odstraňte obvaz po 24 hodinách. Pokud dochází k mírnému toku krve, aplikujte nový obvaz na dalších 12 hodin.
- Dva dny nemějte sex ani neprovádějte žádné těžké cvičení.
- Alespoň 3 dny se nekoupejte, nepoužívejte vířivku ani bazén. Můžete se osprchovat.
- Neaplikujte pleťové mléko v blízkosti místa vpichu po dobu 3 dnů.
- Týden po testu budete muset navštívit svého specialistu na srdce.
Závěr
Sponzorováno
Koronarografie je klíčovým diagnostickým nástrojem při podezření na ischemickou chorobu srdeční nebo jiné problémy s koronárními tepnami. Pokud je vám tento zákrok doporučen, je důležité se na něj dobře připravit a případně konzultovat své otázky s lékařem.
Studie a zdroje článku
- Analysis of Coronary Angiography and Revascularization Rates Made Over 5 Years in Public Institutions in Türkiye Autoři: Attila Beştemir, Ziya Apaydın
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidské srdce, Moderní medicína, Vyšetřovací metody
Přečtěte si také naše další články