Obsah článku
- Kardiogenní šok je život ohrožující stav, který nastává, když srdce není schopno dostatečně pumpovat krev do těla, což vede k nedostatečnému okysličování tkání a orgánů. Tento stav je často spojen s těžkou srdeční dysfunkcí a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
- Nejčastější příčinou je srdeční infarkt (akutní infarkt myokardu), který způsobí vážné poškození srdečního svalu.
- Léčba kardiogenního šoku je zaměřena na obnovení krevního oběhu a řešení příčiny stavu.
- Kardiogenní šok je stav s vysokou mortalitou, a proto je rychlá diagnóza a léčba klíčová pro zvýšení šance na přežití.
Co je kardiogenní šok?
Kardiogenní šok je vážný stav, ke kterému dochází, když srdce nemůže dodávat dostatek krve bohaté na kyslík do těla, aby pokrylo jeho potřeby. To může být i smrtelný problém, když nedostatek kyslíku způsobí selhání vašich orgánů.
Tento stav je velmi vážnou situací, která vyžaduje okamžitou léčbu v nemocnici.
Kardiogenní šok je nejčastěji způsoben srdečním infarktem nebo srdečním selháním.
Kardiogenní šok je život ohrožující stav, kdy srdce není schopno efektivně pumpovat krev do těla, což vede k nedostatečnému okysličení tkání a orgánů. Tento stav často vzniká v důsledku závažných srdečních problémů.
Jaké jsou fáze kardiogenního šoku?
Fáze kardiogenního šoku se pohybují od rizikových až po velmi problematické. Fáze jsou obecně tyto:
- V riziku (A): Srdeční onemocnění, jako je srdeční infarkt nebo srdeční selhání, ale bez známek šoku.
- Počáteční fáze (B): Nízký krevní tlak nebo srdeční frekvence.
- Klasická fáze (C): Potřeba léků nebo zařízení, které pomohou dostat krev do orgánů.
- Zhoršující se (D): Nereaguje na léky nebo přístroje a zhoršuje se.
- Extremis (E): Srdeční zástava, která vyžaduje KPR, plicní ventilaci a defibrilátor.
Kardiogenní šok je hlavní příčinou úmrtí u lidí, kteří mají srdeční infarkt.
Jaké jsou příznaky kardiogenního šoku?
Je opravdu hodně důležité okamžitě zahájit léčbu, pokud má pacient jakékoli příznaky srdečního infarktu, jako jsou:
Bolest na hrudi, která trvá déle než několik minut nebo odezní a vrátí se. Váš hrudník může být těžký, napjatý, jakoby plný nebo necitlivý. Můžete cítit tlak, bolest, pálení nebo mačkání. Bolest se může zdát podobná jako pálení žáhy. U některých pacientů, zejména žen, není bolest na hrudi vždy hlavním příznakem. Dávejte proto pozor na další příznaky uvedené níže.
- Bolest nebo nepohodlí v horní části těla a/nebo v levé paži.
- Bolest v horní části břicha, krku nebo čelisti.
- Potíže s dýcháním.
- Pocení nebo „studený pot“.
- Rychlý nebo nepravidelný srdeční tep.
- Pocit silné slabosti, točení hlavy a/nebo úzkosti.
Další příznaky související s kardiogenním šokem mohou být:
- Zmatenost
- Mdloby
- Velmi nízký krevní tlak
- Slabý puls
- Potíže s dýcháním
- Čůrání méně než normálně
- Chladné ruce a nohy
- Bledá kůže
- Pocit velké únavy
- Otoky břicha a nohou
- Nechuť k jídlu
Příčiny – co způsobuje kardiogenní šok?
Srdeční infarkt je nejčastější příčinou kardiogenního šoku. Těžký srdeční záchvat může poškodit hlavní čerpací komoru srdce (levou komoru). Když k tomu dojde, tělo pacienta nemůže dostat dostatek krve bohaté na kyslík.
Ve vzácných případech kardiogenního šoku je poškozena pravá dolní komora srdce (pravá komora). Pravá komora pumpuje krev do plic, kde obdrží kyslík a pak jde do zbytku těla.
Mezi další stavy, které oslabují srdce a mohou vést ke kardiogennímu šoku, jsou:
- Poškozený srdeční sval po infarktu
- Zánět srdečního svalu (myokarditida)
- Infekce vnitřní výstelky a chlopní vašeho srdce (neboli endokarditida)
- Abnormální srdeční rytmus (arytmie)
- Příliš mnoho tekutiny nebo krve kolem srdce (srdeční tamponáda)
- Krevní sraženina, která náhle zablokuje krevní cévu v plicích (neboli plicní embolie)
- Problém se srdeční chlopní, jako jsou natržené svaly podporující chlopeň nebo umělá chlopeň nefunguje správně
- Poškození přepážky, která rozděluje levou a pravou komoru srdce
- Selhání srdce
- Zranění hrudníku
Diagnostika – jak se diagnostikuje kardiogenní šok?
Lékař bude chtít znát zdravotní anamnézu, včetně příznaků, které pacient má ten den nebo které nedávno měl. Během fyzického vyšetření může lékař najít tyto známky kardiogenního šoku:
- Slabý puls
- Kůže, která je chladná a vlhká
- Nízký krevní tlak
- Abnormální srdeční rytmus nebo srdeční šelest mohou lékaři slyšet přes stetoskop
I několik vyšetření může pomoci zjistit, zda máte kardiogenní šok. Patří sem:
Sponzorováno
- Měření krevního tlaku: Pro kontrolu nízkého krevního tlaku.
- Srdeční katetrizace: Tento zákrok pomáhá lékaři najít blokády v tepnách, které dodávají krev do srdce (koronární tepny). Lékař může také použít katetrizaci ke kontrole množství krve, kterou srdce čerpá při každém úderu (srdeční výdej). Dlouhá tenká trubice zvaná katétr se vloží do tepny malým vpichem, obvykle do zápěstí nebo třísla.
- Elektrokardiogram (EKG/EKG): Záznam elektrické aktivity srdce (srdeční rytmus).
- Echokardiogram: Ultrazvuk srdce, který umožňuje lékaři určit sílu srdce a hledat jakékoli strukturální abnormality, jako jsou problémy s chlopněmi.
- Rentgen hrudníku: Chce-li lékař vyhledat tekutinu v plicích a získat snímky srdce a krevních cév.
- Krevní testy: Kontrola hladiny kyslíku v krvi a kontrola poškození hlavních orgánů, jako jsou ledviny, srdce a játra. Lékař také zkontroluje hladinu elektrolytu.
Léčba – jak se léčí kardiogenní šok?
Kardiogenní šok je život ohrožující stav, při kterém potřebujete naléhavou léčbu. Nejdůležitější součástí léčby je zlepšení průtoku krve a kyslíku do hlavních orgánů, aby nedošlo k poškození. Někdy toho lze dosáhnout pomocí léků. V závažnějších případech mohou být potřebná podpůrná zařízení, která pomohou vašemu srdci.
Léčba, která začíná na pohotovosti v nemocnici nebo na jednotce intenzivní péče, může být následující:
- Léky podávané prostřednictvím IV, které pomáhají odstranit přebytečnou tekutinu, zlepšit průtok krve a podpořit funkci srdce.
- Kyslík pro podporu dýchání. Oxygenoterapie nebo mechanická ventilace pro zajištění dostatku kyslíku.
- Intervence na srdci, jako je angioplastika, zavedení stentu nebo bypass.
- Mechanické pomůcky (např. intraaortální balonková pumpa nebo ECMO) ke zvýšení srdečního výdeje.
Umístění dočasné monitorovací linky zvané Swan-Ganzův katétr, což je speciální katétr, který monitoruje tlaky uvnitř vašeho srdce. To může lékaři pomoci pečlivě sledovat vaši reakci na léčbu. Léky mohou být:
- Nitroprusside
- Norepinefrin
- Epinefrin
- Dobutamin
- Dopamin
- Milrinone
- Furosemid
- Vasopressin
Kardiogenní šok vyžaduje urgentní lékařský zásah. Hlavní cíle léčby jsou obnovení průtoku krve do orgánů a odstranění příčiny šoku.
Jakmile dostanete okamžitou pohotovostní léčbu, další léčba závisí na příčině vašeho kardiogenního šoku.
- Pokud máte srdeční záchvat: Angioplastika a možná umístění stentu, aby se krev dostala přes krevní cévu s nahromaděním plaku (cholesterol a tuk).
- Pokud je problém s chlopní: Úprava chlopně nebo výměna srdeční chlopně.
- Pokud máte kolem srdce tekutinu: Zákrok, který používá jehlu k odstranění přebytečné tekutiny stlačující srdce.
- Pokud máte několik zablokovaných koronárních tepen: Bypass koronární tepny (otevřená operace srdce), aby se do srdce dostalo více krve.
- Pokud je srdce i přes další léčbu příliš nemocné, možná budete potřebovat přístroj, který dočasně odebere zátěž z vašeho srdce a plic (ECMO nebo mimotělní membránová oxygenace). Kromě ECMO může umístění dočasné pumpy do aorty pomoci vašemu srdci pumpovat více krve.
- Pokud se neočekává, že se vaše srdeční funkce zlepší, lékař vás může doporučit pro zařízení na podporu levé komory (LVAD, dlouhodobé zařízení na podporu vašeho srdce) nebo pro transplantaci srdce.
Komplikace léčby
Mnoho pacientů, kteří mají infarkt, potřebuje angioplastiku k otevření zablokované krevní cévy. Komplikace z angioplastiky jsou vzácné, ale mohou být obecně tyto:
- Abnormální srdeční rytmus
- Krvácení
- Poškození ledvin
- Poškození krevních cév
- Bolest na hrudi
- Mrtvice
Po angioplastice se pacienti obvykle několik dní cítí unavení. Ale pacienti, kteří podstoupí angioplastiku během / po infarktu, mohou potřebovat až šest týdnů, aby se z infarktu tak nějak zotavili. Je velmi důležité absolvovat rehabilitaci po srdečním infarktu, která vám pomůže s uzdravením.
Prevence – jak snížit riziko?
Hned několik faktorů může zvýšit vaše riziko srdečního onemocnění, které může nakonec vést ke kardiogennímu šoku. Mezi rizikové faktory určitě patří:
- Selhání srdce
- Předchozí infarkt
- Onemocnění koronárních tepen
- Vysoký krevní tlak
- Vysoký cholesterol
- Diabetes
- Užívání tabákových výrobků
- Nadváha a obezita
- Předchozí bypass koronární artérie
- Nedostatek pohybu
Dá se zabránit kardiogennímu šoku?
Vzhledem k tomu, že je to srdeční záchvat, který obvykle způsobuje kardiogenní šok, okamžitá léčba srdečního záchvatu je nejlepším způsobem, jak kardiogennímu šoku zabránit.
Navštivte svého lékaře, abyste zjistili riziko srdečního onemocnění a podnikli kroky ke zlepšení zdraví srdce. Pokud trpíte onemocněním koronárních tepen, je důležité navštěvovat lékaře dle jeho doporučení a dodržovat všechny kroky ve vašem plánu péče o zdraví srdce (léky, změny životního stylu atd.).
Výhled (prognóza)
Vliv kardiogenního šoku na váš život závisí na tom, jak rychle dostanete léčbu. To je zásadní. Čím méně času budete v šoku, tím lépe. Méně času v šoku znamená menší poškození hlavních orgánů. Riziko, že se kardiogenní šok stane smrtelným, stoupá spolu s počtem orgánů, které nedostávají dostatek krve.
Komplikace kardiogenního šoku mohou být:
- Poškození orgánů, jako je mozek, játra a ledviny
- Srdeční zástava
- Mrtvice
- Abnormální srdeční rytmy
- Smrt
Přestože se šance na přežití kardiogenního šoku v průběhu času zlepšily, 50 až 75 % lidí jej nepřežije. Bez – a dokonce i s – léčbou může být tento stav smrtelný. Tak na to pozor!
Co tedy dělat?
Udělání změn ve způsobu, jakým žijete, může mít vliv na zdraví vašeho srdce.
Mezi změny, které můžete provést, patří:
- Pravidelně cvičte. Každý den 30-40 minut je super.
- Neužívejte tabákové výrobky. Nekuřte.
- Jezte zdravější potraviny, jako je ovoce, zelenina a celozrnné výrobky.
- Najděte způsoby, jak se vyrovnat se stresem.
Včasné rozpoznání a léčba jsou klíčové pro záchranu života
Sponzorováno
Máte zkušenosti s kardiogenním šokem? Napište nám do komentářů.
Studie a zdroje článku
- Management of cardiogenic shock: a narrative review Autoři: Driss Laghlam, Sarah Benghanem, Sofia Ortuno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidské srdce
Přečtěte si také naše další články