Diogenův syndrom – chorobné hromadění a shromažďování věcí

Obsah článku



Chorobné hromadění a shromažďování věcí, známé také jako Diogenův syndrom, je psychická porucha, která se vyznačuje nadměrným shromažďováním předmětů a neschopností se jich zbavit, i když pro ně nemají žádnou praktickou hodnotu.
Typicky se jedná o staré časopisy, oblečení, odpadky, ale může jít i o jiné předměty, které nemocný považuje za "nezbytné".
Lidé s touto poruchou pociťují úzkost nebo stres při představě, že by měli něco vyhodit.
Věci často zcela zaplní obytný prostor, což může narušit každodenní činnosti, jako je vaření, spaní nebo pohyb po bytě.
Mnoho lidí s touto poruchou se cítí trapně nebo vyloučeno, což může vést k samotě a zhoršení problému.

Co je chorobné hromadění?

Chorobné hromadění je psychiatrické onemocnění, při kterém člověk pociťuje silnou potřebu zachránit velké množství věcí, ať už mají peněžní hodnotu nebo ne, a zažívá značné úzkosti a potíže, když se jich snaží zbavit. Hromadění narušuje jejich každodenní život.

Diogenův syndrom je označení pro psychiatrické onemocnění typičtější pro lidi vyššího věku. Mnoho lidí s touto poruchou se pak cítí trapně nebo vyloučeno z komunity či z okolí, což může vést k samotě a zhoršení problému.

Mezi typické předměty, které jsou hromaděny, patří noviny, časopisy, domácí potřeby a oblečení. Někdy se u lidí s chorobným hromaděním kupí i velké množství zvířat, o která často není náležitě pečováno.

Chorobné hromadění může vést k velmi nebezpečnému nepořádku. Tento stav může narušit kvalitu pacientova života mnoha způsoby. Může lidem způsobit stres, úzkost a stud v jejich společenském, rodinném a pracovním životě. Může také vytvářet nezdravé a nebezpečné životní podmínky.

Prognóza (výhled) u chorobného hromadění je často špatná. I když někteří lidé s tímto stavem se po léčbě kognitivně behaviorální terapií výrazně zlepší, mnoho lidí má po léčbě příznaky, které ovlivňují jejich každodenní život.

Je chorobné hromadění úzkostná porucha?

I když chorobné hromadění je klasifikována jako součást spektra obsedantně-kompulzivní poruchy, což je úzkostná porucha, chorobné hromadění je odlišný stav.

Dříve standardní klasifikace duševních poruch vytvořená psychiatrickými asociacemi klasifikovala hromadění jako podtyp obsedantně-kompulzivní poruchy.

Lékaři se však setkávali s lidmi s chorobným hromaděním, kteří ale neměli žádné jiné duševní poruchy. Po dalším výzkumu bylo toto chorobné hromadění zahrnuto jako izolovaný stav ve spektru obsedantně-kompulzivních poruch.

Jaký je rozdíl mezi chorobným hromaděním a sbíráním?

No, podstatný. Hromadění předmětů a sbírání předmětů jsou velmi odlišné chování.

Sběratelství obvykle znamená sbírání určitých typů předmětů, jako jsou komiksy, mince nebo známky. Tyto položky člověk ale pečlivě vybírá a obvykle je uspořádá určitým způsobem. Sbírání předmětů tímto způsobem neovlivňuje negativně každodenní život člověka.

Chorobné hromadění ale neznamená organizaci položek způsobem, který by k nim usnadnil přístup nebo použití. Lidé s chorobným hromaděním často hromadí předměty, které mají malou nebo žádnou peněžní hodnotu, jako jsou kousky papíru nebo rozbité hračky. Hromadění také negativně ovlivňuje jejich každodenní život.

Koho chorobné hromadění postihuje?

Chorobné hromadění často začíná během dospívání a postupně se zhoršuje s věkem, což způsobuje značné problémy někdy kolem 30. roku života.

Chorobné hromadění častěji postihuje lidi starší 60 let a lidi s jinými duševními poruchami, zejména úzkostí a depresí.

Přibližně 2 % až 6 % lidí v Evropě trpí chorobným hromaděním.

Jaké jsou příznaky chorobného hromadění?

Někteří lidé s chorobným hromaděním si uvědomují, že jejich přesvědčení a chování související s hromaděním jsou problematické, ale mnozí ne. V mnoha případech jsou stresující nebo traumatické události, jako je rozvod nebo smrt blízké osoby, spojeny s nástupem příznaků chorobného hromadění.

Lidé s chorobným hromaděním cítí silnou potřebu zachránit svůj majetek. Mezi další příznaky patří:

Neschopnost zbavit se majetku
Zažívají extrémní stres při pokusu o vyhození předmětů
Úzkost z potřeby věcí v budoucnu
Nejistota, kam umístit věci
Nedůvěra k jiným lidem dotýkajících se jejich majetku
Bydlení v nepoužitelných prostorách kvůli nepořádku
Odstup od přátel a rodiny

Lidé s chorobným hromaděním mohou hromadit předměty z některého z následujících důvodů:

Věří, že předmět bude v budoucnu užitečný nebo cenný.
Cítí, že předmět má sentimentální hodnotu, je jedinečný a/nebo nenahraditelný.
Myslí si, že věc je příliš výhodná nebo i krásná na to, aby ji vyhodili.
Myslí si, že předmět jim pomůže zapamatovat si důležitou osobu nebo událost.
Nemohou se rozhodnout, kam věc patří, a tak si ji nechají, místo aby ji vyhodili.

Mnoho lidí s poruchou hromadění má také související problémy s kognitivními funkcemi, jako třeba:

Sponzorováno

Nerozhodnost
Perfekcionismus
Prokrastinace
Dezorganizace
Jednoduše se rozptýlí

Tyto problémy mohou výrazně ovlivnit jejich fungování a celkovou závažnost poruchy chorobného hromadění.

Příčiny – co způsobuje poruchu hromadění?

Vědci zatím neznají přesnou příčinu chorobného hromadění. Dosud identifikovali několik nedostatků (mentálního) zpracování informací spojených s hromaděním, včetně problémů s:

Plánováním
Řešením problémů
Prostorovou pamětí
S trvalou pozorností
Pracovní pamětí
Organizováním

Chorobné hromadění může existovat samo o sobě nebo může být součástí jiného problému. Duševní problémy nejčastěji spojené s chorobným hromaděním jsou tyto:

Obsedantně-kompulzivní porucha
Porucha pozornosti / hyperaktivita (ADHD)
Deprese

Výzkumníci identifikovali další rizikové faktory spojené s chorobným hromaděním, které mohou zvýšit pravděpodobnost, že se u vás rozvine tento problém, jako:

Máte příbuzného s chorobným hromadění
Utrpěli jste poranění mozku
Traumatická životní událost
Impulzivní nákupní návyky
Neschopnost vzdát se bezplatných položek, jako jsou kupony a letáky
Užívání návykových látek nebo porucha užívání alkoholu
Prader-Williho syndrom

Jak se porucha problém diagnostikuje?

Lidé s chorobným hromaděním jen zřídka vyhledávají pomoc sami. To se nestává. To až znepokojení přátelé nebo rodinní příslušníci často osloví odborníka, aby pomohl blízké osobě s tímto problémem.

Kontaktujte lékaře nebo odborníka na duševní zdraví, pokud chorobné hromadění dělá životní situaci nezdravou nebo nebezpečnou u vás nebo u někoho, koho znáte. Pokud někdo, koho znáte, hromadí zvířata, je důležité kontaktovat správné úřady.

Chcete-li diagnostikovat poruchu hromadění, lékař se vás zeptá na vaše zvyky shromažďování a ukládání. Pro potvrzení diagnózy musí být přítomny následující příznaky:

Přetrvávající potíže zbavit se majetku, ať už má hodnotu nebo ne.
Pocit silné potřeby zachránit věci a pocity tísně spojené s vyřazením (vyhozením) věcí.
Životní prostory, které jsou u pacienta plné majetku, jsou nepoužitelné a/nebo nebezpečné.

Léčba – jak se léčí chorobné hromadění?

Lékaři používají k léčbě chorobného hromadění 2 hlavní typy terapií:

Kognitivně behaviorální terapie, typ psychoterapie.
Antidepresiva, což jsou obvykle selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

Kognitivně behaviorální terapie je běžnou léčbou chorobného hromadění. S pomocí odborníka na duševní zdraví, jako je psycholog, se lidé naučí chápat, proč vlastně hromadí věci a jak pociťovat menší úzkost při vyhazování věcí. Lékaři také pacienta učí organizační a rozhodovací dovednosti. Tyto dovednosti mu mohou pomoci lépe spravovat svůj majetek.

Někteří lékaři také předepisují léky antidepresiva, které pomáhají léčit chorobné hromadění. Tyto léky mohou u některých lidí zlepšit příznaky onemocnění.

Prevence – lze chorobnému hromadění předejít?

Neexistuje žádný známý způsob, jak zabránit chorobnému hromadění. Hromadění se však objevuje relativně brzy v životě (obvykle ve věku 15 až 19 let) a poté má chronický průběh. Pokud zaznamenáte první známky hromadění u svého dítěte nebo někoho, koho znáte, včasné rozpoznání, diagnostika a léčba jsou zásadní pro zlepšení výsledků.

Jaká je prognóza u chorobného hromadění?

Lidé s chorobným hromaděním mají často nedostatek funkčního životního prostoru, což jim může bránit v provádění důležitých každodenních úkolů, jako je vaření, úklid, spánek a koupání. Mohou také žít v nezdravých nebo nebezpečných podmínkách. Vážné hromadění může vést k nebezpečí požáru, nebezpečí zakopnutí a porušení mnoha zdravotních předpisů. Nehledě na otravování sousedů.

Chorobné hromadění může také způsobit problémy ve vztazích a sociálních a pracovních aktivitách. Často vede k rodinnému napětí a konfliktům, izolaci a osamělosti.

Hromadění může dost negativně ovlivnit sociální vývoj dětí. Neobyvatelné podmínky mohou vést k rozchodu nebo rozvodu, vystěhování a dokonce ztrátě péče o dítě. Lidé, kteří hromadí zvířata v nebezpečných životních podmínkách, mohou také čelit stíhání podle státních zákonů o týrání zvířat. Tak na to pozor.

Máte s chorobným hromaděním nějaké zkušenosti? Jako soused nebo jako ten, co hromadil? Napište nám do komentářů.

VIDEO: Chorobné hromadění. Jak se léčí, kde hledat pomoc pro sebe a blízké? Mgr. Jan Kulhánek

Sponzorováno

Studie a zdroje článku

Compulsive hoarding: current controversies and new directions Autorky: Jessica R Grisham, Melissa M Norberg

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.