Obsah článku
- Mozek a imunita jsou vzájemně propojené prostřednictvím složité sítě, kterou tvoří nervový, imunitní a endokrinní systém. Tento vztah je označován jako neuroimunitní nebo neuroimunoendokrinní propojení, což znamená, že mozek a imunitní systém spolu neustále komunikují a ovlivňují se.
Vědci ve studiích zjistili, že mozek může významně ovlivnit imunitní systém, zejména jeho zánětlivé reakce. V tomto článku se podíváme, jak spolu mozek a imunitní systém těla souvisí.
Snad nejčastěji uváděné rozdělení mezi tělem a mozkem se týká imunitního systému. Když je tělo vystaveno cizím bakteriím, virům, nádorům a transplantované tkáni, rozproudí příval imunitní aktivity: bílé krvinky požírají napadající patogeny a praskají ohrožené buňky; protilátky označují outsidery ke zničení. Tedy kromě mozku. Mozek, který byl považován za příliš zranitelný na to, aby mohl hostit nápor rozzlobených obranných buněk, je před touto imunitní kaskádou chráněn.
Komunikace prostřednictvím nervových drah
- Sympatický nervový systém: Tento systém, součást autonomního nervového systému, hraje důležitou roli ve stresových reakcích těla. Když je tělo ve stresu, sympatický systém uvolňuje hormony, jako je adrenalin a kortizol, které mohou ovlivňovat funkci imunitních buněk a zvyšovat nebo snižovat jejich aktivitu.
- Vagus: Je důležitým spojem mezi mozkem a imunitním systémem. Tento nerv přenáší informace z těla zpět do mozku a také ovlivňuje reakci imunitního systému na záněty.
2. Úloha hypotalamo-hypofyzárně-adrenální (HPA) osy
- HPA osa (hypothalamo-hypofýzo-nadledvinová osa): Hypotalamus v mozku reaguje na stresové podněty a vysílá signály k nadledvinám, které následně uvolňují kortizol – stresový hormon. Kortizol má významný vliv na imunitní systém, protože snižuje zánětlivé reakce. Vysoká a dlouhodobá hladina kortizolu však může imunitní funkci oslabit a zvýšit náchylnost k infekcím.
3. Mozek a zánět
- Cytokiny: Mozek a imunitní systém komunikují prostřednictvím molekul nazývaných cytokiny, které jsou produkovány imunitními buňkami. Některé cytokiny mohou přímo ovlivňovat funkci mozku, například způsobovat únavu, horečku nebo změny nálady během nemoci (známé jako nemocné chování).
- Chronický zánět: Dlouhodobý zánět v těle, například v důsledku autoimunitních onemocnění nebo stresu, může ovlivnit mozkové funkce a vést k rozvoji neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo deprese.
4. Stres a imunitní systém
- Psychický stres může oslabit imunitní systém, což zvyšuje náchylnost k infekcím a nemocem.
- Krátkodobý stres však může naopak imunitní reakce posílit a pomoci tělu rychleji bojovat s akutními infekcemi.
5. Imunitní buňky v mozku
Mozek má vlastní imunitní buňky nazývané mikroglie, které chrání nervovou tkáň. Nadměrná aktivace mikroglie však může vést k neurodegeneraci.
6. Autoimunitní onemocnění a mozek
Autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, jsou příkladem toho, jak imunitní systém může útočit na nervovou tkáň, což způsobuje zánět a poškození neuronů.
Co když má někdo Alzheimerovu chorobu nebo demenci, jak to ovlivňuje imunitní systém?
Alzheimerova choroba a demence mohou výrazně ovlivnit imunitní systém, a to jak přímými, tak nepřímými mechanismy. Výzkum ukazuje, že imunitní systém hraje roli ve vývoji a progresi těchto neurodegenerativních onemocnění, přičemž se v posledních letech zvyšuje zájem o to, jak jsou tyto procesy propojeny.
Sponzorováno
1. Zánět a neurodegenerace
Alzheimerova choroba je spojena s chronickým zánětem v mozku. Imunitní buňky mozku, mikroglie, jsou v normálním stavu zodpovědné za odstraňování škodlivých látek a odumřelých neuronů. U pacientů s Alzheimerovou chorobou se však mikroglie často aktivují nadměrně a mohou začít napadat zdravou nervovou tkáň, což přispívá k neurodegeneraci.
Tento proces se nazývá neurozánět a může zhoršit ukládání amyloidních plaků a tau proteinů, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu. Tento chronický zánět narušuje správnou funkci neuronů a vede k jejich postupnému zániku.
2. Imunitní odpověď na amyloidní plaky
U Alzheimerovy choroby se v mozku tvoří shluky amyloidních plaků, které jsou tvořeny agregovanými proteiny. Imunitní systém reaguje na tyto plaky jako na cizí látky, což spouští zánětlivé reakce. Mikroglie se snaží plaky odstranit, ale když se to nepodaří, může to vést k přetrvávajícímu zánětu a dalšímu poškození nervové tkáně.
3. Poruchy bariéry mezi mozkem a imunitním systémem
Hematoencefalická bariéra je struktura, která odděluje mozek od zbytku těla a zabraňuje tomu, aby se potenciálně škodlivé látky dostaly do mozkové tkáně. U pacientů s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence dochází k oslabení této bariéry, což umožňuje imunitním buňkám z těla pronikat do mozku a způsobovat zánětlivé procesy. Tento jev zvyšuje riziko chronického zánětu a dalšího poškození mozkové tkáně.
4. Systémová imunitní dysfunkce
Alzheimerova choroba může ovlivňovat i systémovou imunitu, tedy imunitní funkce mimo mozek. Zánětlivé procesy v mozku mohou stimulovat uvolňování zánětlivých molekul (cytokinů) do krevního oběhu, což vede k rozvoji zánětlivých reakcí i v jiných částech těla. To může oslabit imunitní odpovědi a zvýšit riziko infekcí a dalších zdravotních problémů.
Lidé s Alzheimerovou chorobou mají často oslabenou obranyschopnost, což zvyšuje jejich náchylnost k infekcím, jako jsou infekce dýchacích cest nebo močového ústrojí. Infekce mohou navíc zhoršit příznaky demence.
5. Imunitní senescence
Imunitní senescence označuje stárnutí imunitního systému, které přirozeně probíhá s věkem. U pacientů s demencí, včetně Alzheimerovy choroby, je tento proces často urychlen. Stárnutí imunitního systému vede ke snížené schopnosti bojovat s infekcemi a k méně účinným imunitním reakcím. Kombinace stárnoucího imunitního systému a chronického zánětu v mozku vytváří začarovaný kruh, který může urychlit progresi onemocnění.
6. Zhoršení imunitní regulace
U Alzheimerovy choroby dochází ke zhoršení regulace imunitního systému, což znamená, že imunitní odpovědi mohou být nadměrně aktivní (způsobující zánět) nebo nedostatečné (zvyšující riziko infekcí). Dysfunkce imunitního systému může přispět ke vzniku dalších onemocnění, která mohou mít negativní vliv na pacienty s demencí.
7. Stres a imunita
Pacienti s demencí často prožívají chronický stres, který může dále oslabit jejich imunitní systém. Stres zvyšuje hladiny kortizolu, což vede k potlačení imunitních funkcí a zvyšuje riziko zánětů a infekcí. Tento proces může také zhoršit neurodegenerativní změny v mozku.
Shrnu to
Mozek a imunitní systém jsou propojeny a vzájemně se ovlivňují. Mozek kontroluje imunitní odpovědi prostřednictvím hormonů a nervových drah, zatímco imunitní systém ovlivňuje mozkové funkce prostřednictvím cytokininů a zánětlivých procesů. Tento vztah je klíčový pro udržení rovnováhy v těle a pro ochranu před nemocemi, ale také hraje roli ve vývoji chronických onemocnění, pokud dojde k narušení této rovnováhy.
Sponzorováno
Alzheimerova choroba a demence mají komplexní vztah s imunitním systémem. Zánět v mozku, dysfunkce hematoencefalické bariéry, systémová imunitní dysfunkce a zrychlené stárnutí imunitního systému přispívají k progresi těchto onemocnění. Zánět, který původně slouží k obraně mozku, se stává škodlivým, což vede k dalšímu poškození neuronů a zhoršování příznaků.
Studie a zdroje článku
- Relationships between the brain and the immune system Autoři: Robert Dantzer, Emmanuelle E Wollman
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Imunita a imunitní systém, Lidský mozek
Přečtěte si také naše další články