Obsah článku
- Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, nespojují pryžový granulát ze syntetického kaučuku na površích s umělým trávníkem s žádnými dlouhodobými zdravotními riziky souvisejícími s rakovinou.
- K největšímu riziku u umělých ploch s pryžovou gumou dochází při velkém vedru. V teplých měsících, kdy na tato hřiště svítí slunce, se teplota povrchu významně zvyšuje a v případě použití zdravotně závadných materiálů dochází k mnohem intenzivnějšímu uvolňování škodlivých látek.
Ve srovnání s tvrdostí a neustálými nárazy a hity u amerického fotbalu nebo kostmi drtícími skrumážemi u ragby, byl náš klasický fotbal tradičně vnímán jako relativně bezpečný sport, imunní vůči katastrofickým zraněním a velkým zdravotním rizikům.
Každé dva roky světová proslulost fotbalového Mistrovství Evropy a Mistrovství světa ale znovu otevírá stavidla pro fotbalové kritiky, aby se vrhli na nepopulární témata, jako simulování fotbalistů, nebo vykreslují fotbal jako příliš „měkký“ a na hony vzdálený nebezpečné povaze „skutečných sportů“, jako je rugby, hokej a další více fyzicky kontaktní sporty.
Už rok 2017 znamenal určitý posun ve vnímání bezpečnosti fotbalu k horšímu. Jeden výzkum ukázal četnost a závažnost rizik otřesů mozku pocházejících z jedné oblíbené fotbalové dovednosti – z hlavičkování. Tím ale nepříznivé PR fotbalu neskončilo. Nový zdravotní strašák začal nabírat na síle a tentokrát byl hlavní příčinou nic netušící viník – hřiště s umělým trávníkem, takzvaná „umělka“
Kousky gumy mohou být pro zdraví hráčů za určitých okolností problémem
Všechno to začalo v roce 2015, kdy Amy Griffinová, asistentka trenéra ženského fotbalu na University of Washington, a Jean Bryantová, matka tří chlapců hrajících fotbal, vyjádřily obavy z těch „malých černých teček“ na hracích plochách s umělým trávníkem.
Tyto tečky jsou gumový granulát vyrobený z recyklovaných drtí pneumatik a staly se nedílnou součástí běžně instalovaných umělých víceúčelových hřišť, které se nyní objevují po celém světě v celkem nebývalé míře. V minulých letech trh s umělým trávníkem rostl v letech tempem cca 12+ % ročně.
Přitažlivost těchto hracích povrchů je zvláště vysoká v regionech, kde jsou drsné podmínky prostředí a udržení tradičních travnatých hřišť po celý rok je velkou výzvou. No, údržba umělého trávníku je mnohem méně nákladná než údržba tradiční travnaté plochy, protože nevyžaduje žádnou údržbu v oblasti zavlažování ani používání pesticidů a hnojiv.
Ale jak dvě výše uvedené matky odhalily, tyto nákladové výhody mohou znamenat vysokou cenu v jiné oblasti. Griffinová si začala všímat abnormálního trendu, kdy fotbalisté, se kterými pracovala, měli častěji diagnostikovanou rakovinu, a mnozí z nich byli bývalí brankáři, kteří jsou náchylnější ke skákání na hřišti.
Sestavila seznam těchto jmen v naději, že zjistí, zda existuje souvislost mezi expozicí umělému trávníku a těmito vážnými zdravotními stavy. Nejstarší syn Bryantové Jack byl přidán na seznam asi 50 hráčů poté, co mu byl diagnostikován Hodgkinův lymfom.
Ministerstvo zdravotnictví státu Washington, spolu s výzkumníky z University of Washington School of Public Health, se ponořilo do seznamu hráčů identifikovaných Griffinovou, aby otestovali statistickou významnost výskytu rakoviny ve srovnání s ostatními obyvateli Washingtonu v podobných věkových skupinách. Je důležité zde poznamenat, že vyšetřování NEBYLO navrženo tak, aby posoudilo, zda fotbalisté obecně byli vystaveni zvýšenému riziku rakoviny v důsledku vystavení drobkům pneumatik na umělém trávníku.
Zjištění z vyšetřování doporučila, aby ti, kteří rádi hrají fotbal, pokračovali ve hře bez ohledu na hrací plochu. Zjištění dále uvádějí, že toto doporučení bylo „založeno na dostupném výzkumu pryžové drti, který v současné době nenaznačuje, že by představovala významné riziko pro veřejné zdraví. Ujištění o bezpečnosti umělého trávníku s pryžovou drtí jsou ale omezená nedostatkem odpovídajících informací o potenciální toxicitě a expozici.“
Zpráva později objasňuje: „Dostupný výzkum naznačuje, že expozice gumových částečkám je velmi nízká a nezpůsobí u fotbalistů rakovinu.“
Ale zde pozor. Zpráva a její závěry se však okamžitě dostaly pod kritiku některých předních epidemiologů a toxikologů v zemi, kvůli nesprávné metodologii a nesprávné interpretaci dat, takže na to musíme myslet.
Ministerstvo zdravotnictví státu Washington není jedinou organizací, která se do tohoto tématu ponořila. Michael Peterson, certifikovaný toxikolog ve společnosti Gradient (konzultační firma v oblasti životního prostředí a rizik), cituje výsledky výzkumných snah provedených jinými renomovanými regulačními orgány, včetně Nizozemského národního institutu pro veřejné zdraví a životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky, které jsou v souladu se zjištěními ze zprávy ministerstva zdravotnictví státu Washington. Nizozemský národní institut pro veřejné zdraví zašel tak daleko, že tato hřiště s umělým trávníkem označil za „bezpečná““.
Sponzorováno
Závěrem je, že zatímco pokračující výzkum pokračuje v dalším zkoumání tohoto tématu, vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, nespojují granulky ze syntetického kaučuku na površích s umělým trávníkem s žádnými dlouhodobými zdravotními riziky souvisejícími s rakovinou.
Na co myslet?
Většina granulí na umělých hřištích je vyrobena z odpadních pryžových pneumatik, které jsou rozdrceny na malé pelety. Víme, že pneumatiky obsahují některé nebezpečné chemikálie, takže činí používání granulí hřiště nebezpečným pro hru? Pryžové granule také přispívají ke znečištění okolí mikroplasty, protože se mohou šířit do prostředí z hřišť, například dešťovou vodou nebo přes obuv a oblečení hráčů.
Zjištění tedy ukázala, že obavy o zdraví a rizika způsobená hraním na umělých površích jsou velmi nízká, protože koncentrace dotčených chemikálií (včetně polycyklických aromatických uhlovodíků, kovů a změkčovadel) měřené v granulích byly obecně velmi nízké.
Já jen dodám, že vždy však existují věci, které můžete udělat, abyste riziko ještě snížili. Obecně se doporučují tyto kroky:
- po hře a před jídlem si dobře umyjte ruce;
- dobře umyjte a očistěte všechny řezy nebo škrábance;
- před odchodem domů si sundejte sportovní obuv a soupravu;
- samozřejmě – granule nepolykejte!
Omezení chemikálií způsobujících rakovinu
V červenci 2018 navrhl nizozemský národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) snížit koncentrační limity pro osm polycyklických aromatických uhlovodíků nalezených v pryžových granulích a mulči, které se používají na sportovních hřištích, jiných sportovištích a hřištích. Evropská komise přijala omezení v červenci 2021. Zakazuje uvádět na trh a používat granule jako výplň, pokud obsahují více než 20 mg/kg součtu osmi PAU. Granule nebo mulče uváděné na trh musí být rovněž označeny, aby bylo zajištěno bezpečné použití. Nová pravidla platí v EU/EHP od 10. srpna 2022.
Tak, na co ještě myslet?
Teplo, slunce a umělé hřiště
Na toto téma nebylo bohužel moc studií provedeno. Hřiště s umělým trávníkem absorbují teplo, což má za následek povrchové teploty, které jsou mnohem vyšší než teploty okolního vzduchu. V červnu 2002 na univerzitě Brighama Younga (BYU) v Utahu byla průměrná povrchová teplota na hřišti se syntetickým trávníkem okolo 48 °C. Byla hlášena maximální povrchová teplota až 80 °C na hřišti s umělým trávníkem. Nejvyšší povrchové teploty obvykle nastávají, když je umělý trávník na přímém slunci a tmavá vlákna, používaná k simulaci trávy, absorbují sluneční záření. Povrchové teploty hřistě strmě klesaly, když byla přítomna oblačnost.
Ano, voda může být aplikována na syntetický trávník pro snížení povrchové teploty v hodně teplých dnech. Zavlažování syntetického trávníku sníží povrchovou teplotu asi na polovinu (ale za 20 minut je teplota na přímém slunci zpět v normálu).
Proč je teplota důležitá? K největšímu riziku totiž dochází při velkém vedru. V teplých měsících, kdy na tato hřiště svítí slunce, se teplota povrchu významně zvyšuje a v případě použití zdravotně závadných materiálů dochází k mnohem intenzivnějšímu uvolňování škodlivých látek. A to i karcinogenních. Jádro pudla je tedy ukryto v materiálu, z něhož se umělé povrchy vyrábějí. Na to se vždy dívejte.
Nizozemsko umělé povrchy chce zakázat
Nizozemsko chce dát sbohem umělým travnatým povrchům do roku 2030. Studie ohledně dopadů nebezpečných látek, které se uvolňují z pryžové drti, na lidské zdraví, vyvolala v zemi tulipánů poprask. Z 60 klubů zapojených do studie bylo zjištěno, že hřiště 58 z nich obsahují 1,5 až 3,7krát vyšší hladiny karcinogenních sloučenin, než jaké jsou přípustné. V Nizozemsku jsou umělé travnaté plochy hojně využívané, nyní jim ale zřejmě zvoní umíráček.
Proč jsou nejvíce ohroženi právě brankáři?
Před několika lety kontaktoval Griffinovou žena dlouholetého fotbalisty. Napsala, že černé tečky z hřiště byly všude. Byly po celém domě. Byly ve sprše. Byly v jeho botách, v autě. Její manžel byl brankář, a kdekoli byl, zůstaly za ním drobky gumy.
Kontakt brankářů s drobounkou gumou, která je na hřišti, je mnohem, mnohem hlubší než je kontakt gumy s průměrným hráčem v poli.
Trénink pro brankáře je o budování reflexů a síly prostřednictvím opakování. Takže zatímco zbytek týmu běží, přihrává a kope, brankáři opakovaně skáčou po míčích, provádějí zákroky, vrhají se na trávník a vstávají. To vede k silnému, přímému kontaktu s pryžovou drtí.
„Můj manžel je měl i v ústech,“ napsala manželka brankáře. „Dostanete je i do oděrek a v horkém dni se pravděpodobně dostanou skrz vaše póry“ dodala.
Brankáři, zvláště při tréninku, jsou většinu času přímo na úrovni země, rukama a nohama srážejí drobky z gumy, těžce dýchají a mají obličej blízko trávníku.
Závěr
Sponzorováno
Takže, pokud je to možné, děti by měly hrát na přírodní trávě, a to zejména v teplém počasí. Umělky by se měly využívat jen sporadicky, ne pravidelně.
A dále si přečtěte
Studie a zdroje článku
- Synthetic Turf: Health DebateTakes Root Autor: Luz Claudio
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Pohyb a zdraví
Přečtěte si také naše další články