Nemoci z klíšťat – co vás může nepěkně ohrozit? 4.79/5 (34)

Druhy klíšťat

Klíšťata jsou cizopasníci patřící mezi roztoče a jsou nejčastějšími přenašeči onemocnění zvířat a lidí. Jsou to členovci vývojově velmi blízký pavoukům. V dospělosti mají, stejně jako pavouci, čtyři páry nohou. Nejvýznamnější skupinou je čeleď Ixodidae, jejichž příslušníci se adaptovali na téměř všechny klimatické podmínky a rozličné biotopy. Zahrnují 650 druhů v 13 rodech (např. Ixodes, Rhipicephalus, Dermacentor, Amblyomma, Hyalomma, Haemophysalis, Boophilus … ).

Nejvýznamnějšími druhy klíšťat z hlediska přenosu infekčních chorob jsou:

• Rhipicephalus sanguineus – celosvětově rozšířený druh, zpravidla v teplých suchých oblastech. Jde o hlavního roznašeče babesiózy (Babesia canis Vogel), ehrlichiózy, hepatozoonózy a rickettsiózy.
• Dermacentor reticulatus – je adaptován na oblasti s chladnějším a mírnějším klimatem Evropy, preferuje stín a vlhko, nejčastěji je v lesích, parcích, křoví. Je hlavním přenašečem babesiózy způsobené druhem Babesia canis canis. Ekvivalentem v Severní Americe je Dermacentor variabilis.
• Ixodes ricinus a Ixodes scapularis – mají podobnou biologii jako Dermacentor reticulatus a jsou rozšíření v Evropě (I. ricinus) a v Severní Americe (I. scapularis). Jsou hlavními přenašeči lymské nemoci.

Klíšťata přenášejí mikroorganismy, které způsobují vážná onemocnění u zvířat v mnoha tropických a subtropických oblastech. Klíšťata ale přenášejí infekční onemocnění i v pásmech mírného klimatu. Vyvstává tak potřeba integrovaného přístupu k ochraně zvířat a lidí před napadením klíšťaty naléhavěji než kdykoliv v minulosti. To vyžaduje dokonalé porozumění biologie, ekologie i patogenních působení těchto parazitů.

Onemocnění z klíšťat

Babesióza

Původce

Onemocnění je přenášeno klíšťaty. Původcem jsou prvoci rodu Babesia, většinou druhy B.divergens nebo B.bovis. Napadají červené krvinky pacienta, ve kterých přežívají a množí se. Toto onemocnění často doprovází lymeskou boreliózu. Postihuje většinou pacientů starších než 50 let. U neléčených pacientů bez sleziny, se špatnou obranyschopností, může být úmrtnost až 50 %.

Cyklus prvoka začíná sáním infikovaného klíštěte na myši. Sporozoity pronikají do červených krvinek, kde se bezpohlavně (asexuálně) množí, a potom se přeměňují na samčí a samičí gamety. Ty jsou opět spolu s krví nasáty dalším klíštětem, dojde k jejich spojení a vzniku organizmu, který vstupuje do slinných žláz klíštěte kde produkuje další sporozoity. U člověka dochází k infekci stejně jako u myši. Sporozoity pronikají do červených krvinek, kde se množí a dochází k manifestaci onemocnění. U člověka ale životní cyklus parazita nepokračuje. K přenosu infekce z člověka na člověka může dojít jen krevní transfuzí.

Příznaky onemocnění

Babesióza může probíhat asymptomaticky (bez vážnějších projevů), jako mírné onemocnění nebo jako závažné onemocnění s malarickými příznaky: únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresemi, kašlem a dušností. Pravidlem je horečka, zvětšení střev, bolestmi svalů, třes a žloutenka.

Léčba

Onemocnění je dobře léčitelné. Léky první volby jsou klindamycin a chinin.

Bartonelóza

Původce

Vzácné diagnostikované bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty a blechami především z koček a psů na člověka. Onemocnění způsobují bakterie rodu Bartonella, u nás je to nejčastěji druh B. henselae, které způsobuje především u oslabených pacientů postižení kůže a vnitřních orgánů.

Nemoc postihuje většinou chovatele koček, osoby s oslabenou imunitou nebo bez sleziny, pacienty s jiným vážným onemocněním a skupiny osob žijících ve špatných hygienických podmínkách (bezdomovci, alkoholici a některé etnika).

Příznaky onemocnění

V místě vpichu klíšťatům vzniká charakteristický tmavý útvar podobný tmavší strup, který se vytvoří za 5-10 dní po přisátí parazita, nebo po kočičím škrábnutí. Dochází ke zduření okolních uzlin (trvá 1 týden až 2 měsíce), které je doprovázeno horečkou po dobu 4-5 dnů. Běžně bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě, bolesti zad a očí. Může dojít také k zánětu spojivek, samovolnému pohybu očí a ke zvětšení jater. Bartonelly mohou být rovněž původcem zánětu srdce, infekci oka, jater a ledvin.

Léčba

Onemocnění je při včasné diagnóze dobře léčitelné antibiotiky. V počátečním stadiu se používá doxycyklin nebo erytromycin. Bez léčby však onemocnění postupuje u imunodeficitních pacientů velice rychle a často končí smrtí. Infikované kočky jsou většinou bez klinických příznaků onemocnění.

Ehrlichióza

Původce

Lidská ehrlichióza je infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Původcem je bakterie Anaplasma phagocytophila, též nazývaná Ehrlichia p. (odsud název choroby), která napadá bílé krvinky, proniká do nich, čímž snižuje jejich obrannou funkci a způsobuje horečnaté onemocnění nazývané lidská granulocytární ehrlichióza. Ehrlich jsou velmi drobné mikroorganismy příbuzné Rickettsií, které způsobují další onemocnění.

Ehrlichióza je vážné onemocnění, které, pokud není léčeno, může mít vážné následky zvláště u lidí se sníženou obranyschopností a lidí bez sleziny.

Příznaky onemocnění

Ehrlichióza je obtížné diagnostikovat pouze podle klinických příznaků. Projevují se horečnatým stavem po kousnutí klíštěte, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle. Doprovázená bývá bolestmi hlavy a svalů, jen ve 20 % se vyskytuje vyrážka. Zvětšené jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a často bývají i různá ochrnutí. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy neléčené včas přecházejí do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (cca 4:1).

Léčba

Ehrlichióza je v časných stádiích dobře léčitelná. Nejvhodnější je léčba antibiotiky jako je doxycyklin nebo rifampin. Na rozdíl od boreliózy je použití penicilinových (beta – laktamových) nebo makrolidových antibiotik neúčinné. Vyšetření infekčnosti klíštěte, v kombinaci s klinickými příznaky, je tedy velmi důležité pro správné určení diagnózy a volbu účinné léčby.

Klíšťová encefalitida

Toto zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan je způsobeno virem patřícím do čeledi Flaviviridae. Tímto virem se klíště infikuje při sání krve živočichů. K nákaze člověka klíšťovou encefalitidou dochází, ale jsou známé i případy nákazy požitím tepelně nezpracovaného mléka nebo mléčných výrobků. Mezi lokality výskytů klíšťat patří často vlhké a teplé povodí řek s bujnou vegetací.

Toto onemocnění je rozšířené i mimo střední Evropu a zasahuje i do severských států. Asijský subtyp viru je rozšířen od Uralu po celém středním pásmu Asie až do Japonska. Tento subtyp viru je mnohem více infekční ai průběh onemocnění je závažnější.

Průběh onemocnění

Okamžikem vstupu viru do lidského organizmu začíná inkubační doba, která trvá zhruba 7-14 dní. Onemocnění začíná netypickým chřipkovými příznaky, časté projevy jsou malátnost, bolest svalů a kloubů, pobolívání hlavy, lehká teplota. Tyto obtíže trvají několik dní, později ustupují a člověk se cítí zdravý. Velmi často se u zdravých jedinců další příznaky už neobjevují a vytvoří se imunita stejně jako u prodělané nemoci.

Dochází také ke skryté formě onemocnění, kde po nákaze nedojde ani k chřipkovým projevům. V ostatních případech se však po několika dnech zdánlivého klidu objeví další klinické příznaky, které jsou již daleko závažnější. Onemocnění se může projevit v několika formách. Nejčastěji napadá virus vyššího centra mozku a mozkové obaly. Typické jsou značné bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třes, apatie, závratě a vysoká horečka.

Vážnější stav však může nastat při napadení spodních center mozku (tzv. bulbocervikální forma). Tato forma onemocnění je životu ohrožující, protože při ní může dojít i k zástavě životně důležitých funkcí, jako je dýchání nebo srdeční rytmus. Při další formě nemoci (tzv. encefalomyelitické) dochází k postižení ramenního pletence, které je většinou spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny. Obrny vznikají v ranní rekonvalescentní fázi, tj. do týdne po ústupu horečky.

Toto onemocnění způsobené klíštětem může být provázeno komplikacemi, jako jsou obrny hlavových nervů, porucha sluchu a objevuje se i postencefalistický syndrom, který limituje nemocného rady týdnů až měsíců v rekonvalescentní období. Vyskytuje se asi u 10 % nemocných a projevuje se poruchami koncentrace, paměti, nespavosti, snížením pracovního výkonu a úzkosti. Úmrtnost na klíšťový zánět mozku je nízká. Na tuto diagnózu dochází k úmrtnosti 1-3 osob ročně, většinou vysokého věku.

Onemocnění tedy probíhá ve dvou fázích:

I. Příznaky se mohou podobat netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. V tomto stadiu dochází k pomnožení viru. U některých jedinců může onemocnění přejít do druhé fáze.

II. Závažná forma onemocnění je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organismu i na fyzické námaze nemocného. Proto je nutný klid na lůžku.

Léčba

Je nutné zdůraznit, že pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika).

V případě pozitivního nálezu infekce v klíštěti doporučujeme omezit stres a fyzickou námahu a podpořit obranyschopnost organismu dostatečným příjmem vitamínů a dalšími podpůrnými prostředky.

Lymská borelióza

Lymská nemoc, nebo lymská borelióza, je onemocnění odvozující svůj název od amerického městečka Old Lyme, kde byl poprvé pozorován zvýšený výskyt onemocnění kloubů u dětí, které vzniklo v důsledku tehdy ještě neznámé choroby. Od konce devatenáctého do zhruba poloviny dvacátého století byly popsány projevy lymeské boreliózy a prokázala se spojitost s předešlým napadením klíštěte.

Následně byl potvrzen přenos choroby klíšťatům obecním v různých oblastech. Roku 1982 byl odhalen původce nemoci, bakterie Borrelia burgdorferi. Ta je nejčastějším původcem choroby v Severní Americe. V Evropě byly objeveny další kmeny bakterií rodu Borrelia, které způsobují boreliózu na evropském kontinentu a to Borrelia garinii a Borrelia afzelii.

Průběh onemocnění

Borelióza (Lymská borelióza) je nejzávažnější onemocnění přenášené klíšťaty, které probíhá ve třech fázích. Po napadení infikovaným klíštětem jsou první příznaky pozorovatelné několik dní až týdnů po infekci. V první fázi se často objevuje nejtypičtější příznak nákazy, který značně usnadňuje možnost správné diagnózy. Bývá to červená skvrna s bílým středem (tzv. erythema migrans) v místě přisátí klíštěte, která může být doprovázena horečkou, únavou, malátností nebo zvracením. Tato červená skvrna se postupně rozšiřuje a může dosahovat velikosti až několik desítek centimetrů.

Bohužel, v 30-40 % nákaz však žádné pozorovány příznaky být nemusí a nemoc přechází do druhé fáze, která je provázena těžko léčitelnými chronickými formami onemocnění. Tato fáze začíná přibližně po dvou až dvanácti týdnech od přisátí klíštěte, nejpozději po třech měsících pak odeznívá.

Typické jsou pro ni bolesti kloubů a vznik otoků zejména kolenního kloubu, bolesti svalů, výjimečným příznakem není ani periferní obrna nervů, nejčastěji je postižen lícní nerv. Přechodně může dojít i k zánětu srdečního svalu. V některých případech nacházíme u pacientů tzv. boreliové lymfocyty, což je drobný fialový uzlíček na pokožce, zejména na bradavce, ušním boltci, lalůčku nebo na varlatech.

Třetí fáze se projevuje několik měsíců až let po infekci. Mezi příznaky se řadí zánětlivé postižení kůže a její následná atrofie, zejména na dolních končetinách, záněty kloubů a také zánětlivá onemocnění mozku a míchy, srdce nebo oka

Léčba

Pro úspěšnou léčbu lymské boreliózy je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. Pokud je nemoc odhalena a léčena včas, odezní obvykle její příznaky bez dalších komplikací. Mohou přetrvávat určité příznaky jako bolest hlavy a kloubů nebo zvýšená únava. V případech pozdního začátku léčby je situace mnohem vážnější, hrozí postižení nervů, kloubů a rozvoj dalších komplikací, například kardiovaskulárních poruch a dalších.

Borelióza patří mezi spirochety, které jsou typické tenkým tvarem buňky, pohybující se vývrtkovitých pohybem. Nejbližšími příbuznými jsou treponemám (původce syfilis) a Leptospira (původce leptospirózy).

Lymská borelióza u zvířat

Kromě člověka postihuje toto infekční onemocnění velmi často psy, kočky a některá hospodářská i divoce žijící zvířata. K přenosu infekce je nutné, aby klíště bylo na kůži přisáté minimálně 24 až 48 hodin. Během této doby dochází k namnožení bakterie a jejich přestupu do slinných žláz klíštěte, odkud se slinami, které parazit během sání uvolňuje, přenášejí do organismu zvířete. Po proniknutí do hostitele se bakterie šíří v místě vpichu, množí se a přechází do krve a lymfy. Během několika týdnů rozsevu infekce do tkání a kloubů.

U psů se lymská borelióza projevuje nejčastěji akutním zánětem kloubů. U postižených zvířat se objeví náhlé kulhání , bolestivost a otok jednoho nebo několika kloubů. Mezi další příznaky patří zvýšená teplota až horečka, apatie a nechutenství. K vzácným klinickým projevům onemocnění se řadí postižení srdce a ledvin a narušení nervového systému projevující se agresivitou, křečemi a změnami chování. Kožní změny v podobě zvětšující se zarudnutí se u psů vyskytují pouze velmi zřídka. Klinické příznaky se u psů objeví obvykle za dva až pět měsíců po napadení klíštětem.

U některých zvířat, stejně jako u člověka, probíhá onemocnění bez zjevných příznaků a nepozorovaně přechází do druhé a třetí fáze onemocnění, kdy je již těžko léčitelná. Komplikace v pozdějších fázích nemoci jsou převážně kloubní a neurologické. Pokud je borelióza neléčená včas, způsobuje chronické záněty kloubního aparátu, které , zejména u větších plemen, přispívají ke kratší životnosti zvířete.

I když je původce Lymeské boreliózy citlivý k poměrně širokému spektru antibiotik, je nezbytné užívat léčiva po dobu tří až čtyř týdnů, což může být, zvláště u velkých plemen psů, poměrně nákladné. Vhodnější je proto předcházet onemocnění účinnou a včasnou léčbou na základě laboratorního vyšetření. To probíhá stejně jako u člověka. Účinná antibiotika jsou doxycyklin, peniciliny (amoxicilin a ceftriaxon) a makrolidy (azithromycin).

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Očkování proti klíšťové encefalitidě představuje najnespoľahlivejším způsobem jak se této nemoci vyhnout a ochránit tak své zdraví před touto nebezpečnou nemocí. V současnosti jsou k dispozici očkovací vakcíny jako Encepur, Encepur K, nebo FSME – Immin. Princip těchto látek je založen na podání mrtvého inaktivovaného viru encefalitidy . Vakcína se podává ve třech dávkách.

První dávka je ideální aplikovat v zimních obdobích, ještě před vypuknutím aktivity klíšťat. Druhá dávka se podává po jednom až třech měsících a třetí za devět měsíců až rok po druhé dávce.

V případě, že očkování neproběhne s dostatečným předstihem již v zimě, je možné využít i alternativní metodu tzv. zrychleného očkování, kdy se druhá dávka aplikuje již po dvou týdnech od první vakcinace. Tyto dvě dávky zajistí očkovaných přípravkem krátkodobou ochranu před klíšťovou encefalitidou, jedná se přibližně o šest až dvanáct měsíců. Pro získání ochrany dlouhodobého rázu se podá třetí dávka opět po dvanácti měsících.

Nejkratší možnou variant je podání druhé dávky již po sedmi dnech a třetí dávku po dvou týdnech. Kompletní přeočkování se doporučuje po třech až pěti let od první kompletní vakcinace.

Proti lymské borelióze vakcína neexistuje. Vývoj účinné vakcíny komplikuje množství rozdílných bakteriálních kmenů způsobujících boreliózu, z nichž pro každý by musela být vyvinutou speciální vakcína. Nicméně několik farmaceutických společností na vývoji vakcíny intenzivně pracuje.

Léčba Lymeské boreliózy

Základem léčby lymské boreliózy je podávání antibiotik. Nejčastěji se používá amoxicilin, doxycyklin, azitromycin, cefalosporiny. Při volbě antibiotik je nutné zohlednit formu boreliózy a stádium onemocnění. Při neurologických forem je nutné zvolit antibiotikum pronikající do mozkomíšního moku. U vážnějších forem onemocnění je nutná léčba injekční. Obecně je doporučována antibiotická léčba v prvním stádiu 14 dní , v druhém stadiu 21 dní a ve třetím stádiu 28 dní.

Nové trendy v léčbě Lymeské boreliózy

První příznaky lymské boreliózy (erythema migrans) jsou standardně léčeny antibiotiky po dobu 14-21 dní. Z výsledků několika evropských a amerických studií však vyplývá, že prakticky stejného léčebného efektu lze dosáhnout i krátkodobou (max. 10 dní) antibiotickou terapií. Tento přístup je nejen šetrnější pro zdraví pacienta. Podle studií v Izraeli je čtyřdenní dávka doxycyklinu účinná jako prevence aplikovaná ihned po kousnutí infikovaného klíštěte. Ani u jednoho dobrovolníka účastnícího se studie nedošlo k pozdějším projevům onemocnění.

Další studie, jejichž výsledky byly publikovány v prestižním časopise „The New England Journal of Medicine“, prokázala, že pouhá jednorázová dávka doxycyklinu (200 mg) podaná do 72 hodin od přisátí klíštěte, poskytuje dostatečnou ochranu před pozdějšími projevy onemocnění.

Tyto nové poznatky odhalují význam vyšetření infekčnosti přisáté klíště. Pokud je výsledek negativní, může být onemocnění vyloučeno. Pozitivní výsledek upozorňuje na riziko přenosu onemocnění, usnadňuje včasnou diagnózu a indikuje možnost zahájení léčby. A právě včasná diagnóza je pro úspěšné vyléčení této vleklé a zákeřné nemoci zcela zásadní. Proto při sebemenším podezdření navštivte ihned lékaře!

Co si dále o klíšťatech přečíst?

• TIP: 10 tipů na efektivní prevenci proti klíšťatům
• Jak vytáhnout klíště + jak na jeho prevenci?
• Klíšťata přenáší také neoehrlichiózu
• Postboreliový syndrom (či chronická lymeská borelióza) – příznaky, příčiny a léčba

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Klíště

Přečtěte si také naše další články